Po stopách Jaroslava Foglara (3) - Předlice u Ústí nad Labem aneb stopa vede do Jičína

Z mého nejranějšího dětství mi zůstalo v paměti jen několik vzpomínek. Patří k nim přestěhování naší rodiny z Prahy do Předlic u Ústí nad Labem, kde tatínek získal práci jako zaměstnanec České obchodní společnosti. Tak jsme zaměnili vzduch čpící věčným desinfekčním pachem nemocnice a jejich ústavů v okolí pražské Benátské ulice za nepříjemný zápach vanoucí občas do Předlic z ústecké chemické továrny. (Dnes jsou Předlice součástí Ústí, ale tehdy byly ještě venkovem spojeným s městem jen elektrikou).
Jaroslav Foglar: Život v poklusu, Olympia, 1997 Zajímavé je, že Foglarovi žili v Předlicích u Ústí nad Labem dvakrát. Museli zde bydlet v roce 1904 (tedy v době, kdy se Jaroslav Foglar ještě nenarodil), protože se zde 19. 7. 1904 narodil Jaroslavův starší bratr Zdeněk.
Potom se přestěhovali do Prahy a odtud se v roce 1910 vrátili do Předlic, jak na to vzpomíná Jaroslav Foglar. A ani zde dlouho nevydrželi...


Paní Helena Borská se léta znala s Jaroslavem Foglarem. Se svým manželem Zdeňkem ho několikrát navštívila v jeho bytě na Žižkově. Vzpomíná na to, jak společně prohlíželi fotografie z Foglarova dětství. Na fotku jeho rodičů u studny, na obrázek Předlického domu...

Podle snímků a ukázek z knihy Život v poklusu se dá vypátrat, ve kterém domě Jaroslav Foglar žil. O to se paní Helena Borská pokusila a zjistila, že Jaroslav Foglar žil v přízemí jednoho ze dvou domů na rohu Mahenovy ulice a Školního náměstí.
I další Foglarovy vzpomínky nasvědčují tomu, že to byl právě dům na rohu náměstí:

V parku před naším domem stříhal v určitých dobách obecní strážník růže (asi to měl v pracovním úvazku) a jednu mi věnoval, když jsem byl u toho. Jak jsem si té růže plné vůně vážil! Dal mi ji strážník!

Jaroslav Foglar: Život v poklusu, Olympia, 1997

Všimli jste si úvodu? Před domem, kde žil malý Jaroslav Foglar, byl park. Jestřáb tedy nebydlel v nějaké zapadlé uličce, ale nejspíš skutečně na náměstí.

V Archivu hlavního města Prahy byl nalezen záznam, že když v roce 1934 žádal Zdeněk Foglar v Praze o domovskou příslušnost, měl předchozí domovskou příslušnost v Jičíně. Domovská příslušnost se mohla získat teprve tehdy, když o ni požádal občan, který na určitém místě bydlel poměrně dlouho (třeba 10 nebo 20 let). Pokud ji někdo nezískal, zůstala mu domovská příslušnost z minulého bydliště. Tak se taky stávalo, že ji lidé dědili třeba po otci nebo i po dědečkovi.

Podobný případ se stal u Foglarů. Zdeněk ani Jaroslav v Jičíně nebydleli, přesto měli jičínskou domovskou příslušnost.
Znamená to, že když Foglarovi bydleli v Předlicích, nebydleli tam příliš dlouho nebo o domovskou příslušnost nepožádali. A také, že předci Jaroslava Foglara pocházeli z Jičína.