Sedmým svazkem edice kreslených příběhů nazvané „Klasické komiksy Marko Čermáka“ se stala kniha Družina Čápů, Psáno na březové kůře, T. O. Sedmdesátka, Tábor ve Žlutých skalách z nakladatelství Václav Vávra.
Společenské změny roku 1968 v Československu vedly i k obnově organizací, které musely nějaký čas po únorových událostech 1948 ukončit svoji aktivitu. Obnovení činnosti se týkalo i Junáka, který zároveň znovu uvedl mezi čtenáře časopis Skaut Junák. A právě v něm Marko Čermák zahájil svoji již téměř půl století trvající dráhu oblíbeného autora kreslených seriálů.
„Než přišli do městečka Bořkova a do Čech nacistické armády, patřila družina Čápů k oddílu vodních skautů ve městě. Potom Němci rozpustili junáckou organizaci a Čápi už nemohli nosit skautský kroj. Ale skautské přesvědčení, chuť do činnosti jim zůstaly stejně jako řeka, dvě kanoe a loděnice v kůlně u mlýna Pirátova tatínka. A co všechno na té řece, ve skalách, v zámku a jinde naši hrdinové zažili v létě roku 1944 – tedy rok před koncem německého protektorátu“ – to mohli od září roku 1969 do srpna 1970 sledovat čtenáři v obrázkovém seriálu
Družina Čápů v 32. ročníku časopisu Skaut Junák (čísla 12 – 33-34; dvojčíslo 33-34 bylo nejen posledním číslem daného ročníku časopisu, ale i na dlouhých dvacet let posledním Skautem Junákem vůbec). Družina Čápů je druhým seriálem Marko Čermáka v jeho tvůrčí časové ose a na motivy románu Emila Vachka Ostromíři scénář 21 pokračování napsal Jiří Hromádko (Nemo) s přispěním Bohumila Koláře (Ouš). Seriál byl uveden textem (je totožný s úvodem v tomto odstavci) na titulní straně Skauta Junáka č. 12 a celostránkovou kresbou M. Čermáka s vyobrazením hlavních postav příběhu. Seriál Družina Čápů tehdy v jinotaji reagoval na vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu roku 1968 a šťastným závěrem chtěl dát čtenářům naději (bohužel 20 let nenaplněnou) na skončení okupace.
Zcela prvním kresleným seriálem M. Čermáka byl ovšem příběh napsaný podle vlastního scénáře
Psáno na březové kůře. Vznikl by vůbec tento seriál ceněný pro svoji působivou dějovou neokázalost, kdyby Jaroslav Foglar stihl v danou dobu zpracovat scénáře pro nové příběhy Rychlých šípů? Redakce obnoveného časopisu Skaut Junák na počátku slibovala právě znovuzrození tohoto legendárního seriálu – a Marko Čermák byl na jeho kreslení připraven; s ukázkou v podobě příběhu Rychlé šípy pomáhají starým lidem se čtenáři seznámili v čísle 5-6 v listopadu 1968. Když však nové scénáře od v těch měsících časově velmi zaneprázdněného a pracovně vytíženého J. Foglara nepřicházely, dal časopis prostor pro Markovu vpravdě nejvlastnější tvorbu. Z celkem 17 pokračování vyšla v ročníku 31 (od čísla 7-8 v prosinci 1968 do čísla 13-14 v březnu 1969) pokračování v černobílé podobě (Skaut Junák v tu dobu nevycházel barevně), v ročníku 32 od č. 1 v dubnu 1969 do č. 11 v září 1969 už byly stránky barevné. Mladý začínající Marko Čermák do svého prvního seriálu o zálesáckých dobrodružstvích kamarádů Cvrčka a Ludvy s bráškou a Kimem vložil povětšinou skutečné postavy pod skutečnými přezdívkami; sám se vtělil do Cvrčkova brášky. Příhody mají reálný základ a přehlédnout, že řada z nich se odehrává na Markem hodně oblíbených Brdech, opravdu nelze.
Také seriál
T. O. Sedmdesátka podle scénáře Josefa „Bédi“ Zelenky je postaven na skutečných prožitcích kamarádů z roku 1988, v příběhu se tak vyskytují vedle vymyšlených či pozměněných jmen či přezdívek postavy existující (v jednom z pokračování nalezneme s banjem i Marko Čermáka a skupinu Paběrky), a ač trampská osada Sedmdesátka již není činná, s jejími bývalými členy se lze i dnes setkat – jen už vypadají jinak než na kresbách vytvořených podle fotografií. Myšlenka na tento trampský kreslený seriál vzešla při jedné z činností osady, o které zpracovávala reportáž redakce měsíčníku Chatař. Šéfredaktor časopisu při přípravě nového ročníku s ročním předstihem takto zaměřený seriál prosadil a došlo na něj v 12 pokračováních v číslech 1 – 12 od ledna do prosince roku 1990.
Týdeník Ahoj na sobotu býval oblíben kromě jiného i pro množství povídek a kreslené seriály. V roce 1979 se na stránky tohoto časopisu do prostoru povídky na měsíc září v číslech 36 – 39 zařadil i čtyřdílný seriál
Tábor ve Žlutých skalách podle scénáře Alice Hajné.
Vázaná barevná publikace formátu A4 je k dostání u nakladatele - http://www.intercrosse.eu – za cenu 250 Kč a také v řadě knihkupectví, kde je doporučená prodejní cena 280 Kč.
Kniha obsahuje též úvodník o publikovaných seriálech.
Prvním svazkem edice je třetí vydání komiksu Tajemství Velkého Vonta, druhým svazkem Modrá pětka na stezce dobrodružství, třetím Walitaka, čtvrtý svazek obsahuje seriály Rover Hogan a Tři kluci, pátý díl přinesl seriály Plamínek a Boj o zlato, šestý uvedl příběhy Safírová stezka, Tom a Péťa, Záhada smaragdového jezírka.
.jpg)
