Osmdesát let se toulá po Brdech poutník Jan Čáka – Bažant, skaut, spisovatel, malíř, grafik a heraldik

°° Pod článkem jsou uvedeny informace o probíhající rozsáhlé výstavě Jana Čáky v Příbrami. °°
Narodil se 12. června 1929 v Praze, ale jeho rodové kořeny sahají na Příbramsko do sklonku 18. století, kdy se rod Čáků usídlil na Březových Horách. Bylo to v době nového vzepětí zdejšího rudného hornictví, jemuž rod Čáků zůstal po řadu generací věrný. Na sklonku 19. století se přestěhovali do Příbrami a právě hospodářský úpadek Příbramska na počátku 20. století donutil Čákova otce, aby město opustil. Tomu se podařilo získat práci u "dráhy", proto odešel do Říčan a později se přestěhoval do Prahy - Hostivaře.

Zde Jan Čáka prožil svá dětská léta a zpět do Příbrami se jeho rodina přestěhovala roku 1941. Jan Čáka v Příbrami vychodil měšťanskou školu a stal se žákem Veřejné obchodní školy, kde absolvoval jen první ročník, neboť škola byla roku 1944 zrušena a její žáci byli totálně nasazeni. Jan Čáka pak pracoval na příbramském nádraží. Po válce školu dokončil a stal se úředníkem Obchodního družstva Plzeň, nejprve v pobočce v Příbrami, později v roce 1947 v ústředí v Plzni. Opustil Příbram jen nakrátko, protože úřednická kariéra, ho nijak neuspokojovala.
Stále více tíhnul ke své lásce, k malování, která ho doprovázela již od dětských let. A tak po půldruhém roce opustil úřednickou dráhu, poté co v červnu roku 1948 složil úspěšně přijímací zkoušku do druhého ročníku Státní grafické školy v Praze, se zaměřením na obor užitá grafika a knižní ilustrace. Studoval u profesora Jaroslava Vodrážky a později u profesora Petra Dillingera. Po studiích si v letech 1951-1953 odsloužil povinnou vojenskou službu, a po ní se znovu vrátil do Příbrami, kde žije dodnes.

Zaměstnání našel v oboru svému zájmu dosti blízkém – pracoval jako kartograf u příbramských Uranových dolů. Současně se věnoval pozoruhodně rozmanité a rozsáhlé grafické práci, která stále více pohlcovala jeho volný čas. Rostoucí zájem o jeho tvorbu přivedl Jana Čáku k tomu, že usiloval o to, aby se mohl stát členem Svazu (později Unie) československých výtvarných umělců. To se mu podařilo na počátku roku 1967 a toto členství mu umožnilo věnovat se svobodném povolání, tedy grafické tvorbě a literární činnosti.
Jan Čáka je také autorem nástěnné malby /z roku 1998/, na téma historického hornictví v zasedací síni příbramské radnice, autorem grafické úpravy knihy Dr. J. Velfla „Příbram v průběhu staletí“. Vytvořil několik stovek dalších děl - převládá méně známá tzv. vyškrabovací technika - ve volné tvorbě pak užívá i lept, mědirytinu a dřevoryt. Nepřehlédnutelná je též Čákova spolupráce se středočeskými muzei, skautským hnutím, betlémáři, numismatiky a dalšími. Podle jeho návrhu bylo vyraženo již 21 pamětních medailí vztahujících se k historickým událostem či osobnostem příbramska.
Kromě umění a literatury zasvětil svůj život i skautingu. Do Junáka vstoupil v roce 1945 v Příbrami, kde se stal vedoucím 2. oddílu. Když v roce 1947 odešel do Plzně, bydlil v podnájmu u skauta Jana Krause - Šiwy v ulici U tržiště 1. Bratra Šiwy si pro jeho obětavost nesmírně vážil a v jím vedeném skautském středisku "STOPA", se stal vedoucím 22. oddílu. Před komunistickou likvidací Junáka, v létě roku 1948 s plzeňskými skauty tábořil u Myslívského rybníka. Na podzim toho roku odešel do Prahy a vstoupil do ilegálního roverského kmene G vedeného Mirko Vosátkou, autorem řady skautských příruček. V letech 1969 a 1970 přednášel na skautských Západočeských lesních školách na šumavském Brčálníku a v Horních Lazech. Hojně článků se skautskou tématikou zveřejnil v letech 1968-1970 v časopisech Skaut-Junák a Skauting.

Své knihy, které se na pultech nikdy moc neohřejí, vlastnoručně ilustruje a ty nejstarší jsou těžce dostupné i v antikvariátech.

Bibliografie:
Kromě nepřeberného množství článků v odborných publikacích a sbornících mu vyšlo čtrnáct knih: Po Brdech se chodí pěšky (1969), Junácká symbolika (1970, reedice 1990), Cesta na severovýchod (1971), Poutník Mácha (1975, přepracované 2006), Brdské toulání (1983), Toulání po Brdech (1986 - souborné opravené jednosvazkové vydání knih Po Brdech se chodí pěšky a Brdské toulání), Podbrdskem od městečka k městu (1988), Zmizelá Vltava (1996), Obrázky z Podbrdska (1997), Střední Brdy – krajina neznámá (1998), Kráčím starou Příbramí (1998), Zmizelá Příbram starou Flexaretou (2003), Příbramský rok (2004) a Novoročenky do listopadu (2007).
Znalci jeho tvorby znají i specializované publikace jako jsou sborníčky z jeho ilustracemi Příbramské lidové písně, popěvky a říkanky (1971), Poezie hlubin (1974), O příbramských havířích (1978), Současná Příbram (1987), Příbramské doly v 16. století (1988) či vystřihovací betlém Příbramské jesličky (2008).

V roce 2008, 28. září, bylo na zámku Jemniště oceněno 24 osobností Středočeského kraje, které za svoji činnost obdržely medaile a plakety, které jsou symbolickým oceněním mimořádných lidských činů, celoživotní práce či mimořádných zásluh na rozvoji regionu. Středočeský kraj tyto ceny uděloval poprvé a mezi oceněnými byl i Jan Čáka. Dne 18. května 2009 byl Jan Čáka jmenován zastupitelstvem čestným občanem města Příbram na návrh spolku Prokop. Jan Čáka získal toto ocenění za svou výtvarnou a literární tvorbu, kterou věnoval zejména příbramskému regionu a Podbrdsku.

Na závěr si dovoluji popřát poutníkovi Janu Čákovi – Bažantovi suchou stezku, modrou oblohu, pevné zdraví a boží požehnání.

Petr Náhlík - Vokoun, T. O. Suché studánky, Plzeň


P. S.: Význam slova čáka:

Dle Slovníku spisovného jazyka českého z roku 1978 je „čáka“ slovo maďarského původu a znamená vysokou tvrdou parádní čepici k uniformě, ať již k uniformě vojenské nebo zdobena kladívky k uniformě hornické. Ale čeština je krásný a pozoruhodný jazyk, neboť zná i přirovnání „Míti čáku“ ve smyslu míti naději, dobré vyhlídky či ve smyslu míti úspěch. I my máme čáku (míněno s malým „čé“), že máme Čáku (míněno tím s velkým „Čé“).

Kromě Jana Čáky žilo na příbramsku několik slavných nositelů tohoto jména. Řeholní šat kongregace redemptoristů nosil na Svaté Hoře Páter Bernardin Čáka (1864-1963), majitelem havířské hospůdky „Na Vršíčku“, byl měšťan Josef Čáka, zakládající člen Čtenářského spolku na Březových Horách a v letech 1850-1864 starosta Březových Hor. Báňskou akademii v Příbrami absolvoval báňský inženýr Josef Čáka, narozený v roce 1835.


O autorovi článku: Ing. Petr Náhlík – Vokoun (*1961) – trampský publicista,
v letech 1980-89 vydavatel a přispěvatel samizdatových časopisů a sborníků Od poloviny 80. let se angažoval v nezávislých "protistátních" iniciativách a demonstracích včetně 17.11.1989. Po roce 1990 komunální politik (za KDS poté za KDU-ČSL) v Plzni (místostarosta, starosta, náměstek primátora).
Jeho biografii obsahuje rozhovor pro I. díl sborníku Vítězové? Poražení? (Životopisná interview I. díl „Disent v období tzv. normalizace“, II. díl „Politické elity v období tzv. normalizace“ redigovaný M. Vaňkem a P. Urbáškem) vydaný nakladatelstvím Prostor v roce 2005.
Redigoval samizdatové sborníky:
Mirko Miki Ryvola – Kečup Tom a pes Vorčestr (10 povídek)
Mirko Miki Ryvola – Země tří sluncí (50 písňových textů)
Jiří Wabi Ryvola – Co všechno vítr svál (250 písňových textů)
Jiří Wabi Ryvola – Podivnej weekend (15 povídek)
Jiří Wabi Ryvola – Léto v šedejch kopcích (10 povídek)
Pavel Žalman Lohonka – Písně malých pěšáků (200 písňových textů)
Jaroslav Jestřáb Foglar – Jestřábe, to bude príma (50 povídek)
Jan Burian – písňové texty
Publikuje v periodikách Folk & Country, Puchejř, Brdská vločka, Trampský portýr, Portýr, Roverský Kmen, MfDnes a na www.folktime.cz, www.blisty.cz
Po roce 1990 redigoval několik knih vydaných o. s. AVALON.
Stanislav Houla Zárybnický – Přežitky
Karel Lišák Růžička – Rycí vidle navždy
Jan Akela Drnek – Poslední recesista a Tma
Almanach TRAPSAVEC – 25. ročníků trampské literární soutěže
Jiří Wabi Ryvola – Prokletá vůně hor
Pro o. s. AVALON rediguje edice TRAPSAVEC a TÁBOROVÝ OHEŇ a připravuje vydání knihy povídek Zdeňka Šmída, literární tvorby Mikiho Ryvoly a sborníku publicistiky Stanislava Houly Zárybnického.



- - - - -



Redakce Bohouška doporučuje rozsahem a komplexností jedinečnou výstavu k životnímu jubileu Jana Čáky. Autora, který se nesmazatelně a nejvýrazněji zapsal mezi osobnosti mapující půvabný brdský kraj. Jan Čáka během desítek let území prochodil křížem krážem, vyzpovídal pamětníky, prostudoval archivy … - a z jeho textů a kreseb vzniklo ojedinělé dílo představující dychtivým poutníkům kraj rozsáhlých lesů a pohoří, samot a vesniček, městeček v podhůří, divočinu za humny hlavního města, nad kterou dohlíží dobrý duch Fabián.

Výstava Jana Čáky se koná od 4. 6. v Galerii Františka Drtikola v Příbrami a je z původního termínu ukončení prodloužena do 2. 8. 2009.
Na výstavě jsou k dostání též některé publikace Jana Čáky včetně těch, které již nejsou v běžném prodeji.
Na výstavě lze spatřit kromě jiného i Čákův filatelistický materiál k 90. narozeninám Jaroslava Foglara.

Kontakt a informace:
Galerie Františka Drtikola Příbram
Tyršova 106
261 01 Příbram I.
Telefon: 318 632 628
E-mail: galerie@pb.cz
Otevírací doba denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin.
Budova galerie Zámeček - Ernestinum se nachází několik desítek metrů od nám. T. G. Masaryka, vedle budovy radnice.
www.galerie-drtikol.com


Foto: Milan Lebeda
Po kliknutí na fotografie se jejich náhled zvětší.


















Související článek na Bohouškovi: http://www.bohousek.cz/clanek-2009060004-osmdesatnik-jan-caka-vystavuje-v-galerii-frantiska-drtikola.html