Jak splašený vraník
kupředu pádí čas
I říčky v mořích mizí
nezastaví je hráz
Ze šíleného tempa
čas sotva ubere
Tak dík za Rychlé šípy
pane Fischere

Moc brzo řek´ jste „Sbohem“
nemoc je prokletí
Scházíte nám tu mnohým
už půlku století
Však stále je tu s námi
ač je to k nevíře
Parta zrozená rukou
Mistra kumštýře

Těm pěti správným klukům
jste vdech´ půl života
Byli tu, jsou a budou
mládí v nich klokotá
A díky půlce druhé
co pan Foglar jim vdech´
zůstávaj´ …náctiletí
byť nás obrůstá mech

Mirek, Jindra, Jarka
a Červenáček s ním
Být jedním z téhle party
já už od dětství sním
Však místo zabírá mi
jakýsi nešika
Snad Rychlonožka jménem
či jak se mu říká

Před vámi klobouk smekám
za vše, co jste nám dal
Za stovky krásných kreseb
co jste tu zanechal
Už končím, neb´ do očí
zas slza se dere
Tak ještě jednou díky
Jene Fischere!

Věnováno památce prvního kreslíře Rychlých šípů
Praha, 8. ledna 2010