Ale třeba já to nikdy neuznám za číslovatelné pokračování Šípů, na rozdíl od jiných, stále nenakreslených Foglarových scénářů k Šípům. Je to jednoznačně ADAPTACE ZAČÁTKU PRÓZY Tajemství Velkého Vonta. To, že nyní, nedávno byl ten začátek adaptován-nakreslen týmž kreslířem Markem Čermákem znovu, je (cizím slovem) irelevantní. Tento díl by měl být ze Šípů zase vyřazen a vydáván jako příloha v reedicích komiksu T. V. Vonta. Do velké knihy Šípů naopak náleží nový díl "Na mostě" a zrovna tak by měl Čermák zpracovat některé další nenakreslené Foglarovy scénáře, možná i zbylé jeho povídky z brožury "Rychlé šípy v próze", či jak se to jmenuje. Dokonce by bylo na místě tyto adaptace zpětně vložit "zpátky" proti ději do hlubin na různých místech knihy. Ale chápu, že by to způsobilo krajná zmatky jak v číslování, tak v kresebných kontrastech. Ty kontrasty (4 kreslíři) však existovaly vždy.

Samozřejmě, vím, není to plnohodnotný komiksový příběh, co tehdy pan Foglar napsal, ale je to historie. Redakce tohohle internetového časopisu mě požádala, jestli bych sem tuhle vzpomínku nenpasal, a napsal jsem ji velmi rád. A ať si to každý pak publikuje anebo přebere, jak chce. V tom nikomu nebudu radit.

Také nic nevyčítám a i Rychlé šípy v komiksech podle trilogie (komiksy podle Červinky a Velinského zatím nevznikly) jsou jistě taky "plnohodnotné". Jen bije do očí, že v poslední reedici kompletu RYchlých šípů je opět tato část (nu, už tam tedy asi zůstane), zatímco nový Čermákův příběh o mostě si tam můžeme leda vkládat. "Vetkat" ho tam, bylo by holt moc drahé.

Děkuji panu Janu Reinischerovi za tuhle vzpomínku / povídání. Dodnes si pamatuji na ten údiv když jsem noviny otevřel a tam byl onen příběh :-)

Poslední příběh RŠ je textově i výtvarně taková neinvenční agitka. Ale nevidím nic špatného na tom, když někdo napíše, jak vznikla.

Je fantastické, s jakou vervou se kdekdo snaží, aby byly nakresleny nerealisované náměty a scénáře Rychlých šípů, Ivo Fencl v tom není sám. Že by ale tito aktivisté věnovali část svého času jednoduché úvaze, jaký byl důvod, že Foglar námět nedal nakreslit, toho se nedočkáme. Že třeba námět u železničního mostu není příliš výchovný, a proto nebyl nakreslen, nebo že řada námětů byla ve stadiu pracovních nástřelů a tudíž nedomyšlená atd. K čemu takové "příběhy" Rychlých šípů jsou? Původnímu účelu tyto nedodělky sloužit nebudou a nemohou. Domnívat se, že velký spisovatel tuhle látku jenom "nemohl" uveřejnit, je nesmysl. Takové chování je vůči Foglarovu dílu nešetrné. Nebo se snad najde někdo "kongeniální", který ochotně za Foglara příběhy dotvoří? (A kdo ho bude vybírat a delegovat?) Kdepak, nechme návrhy ve stadiu návrhů a nerozmělňujme hotové příběhy kdejakými polotovary. Ty patří do literární historie, do odborného textu - a ne do souborného vydání Rychlých šípů.

Musím uznat, že je to tak. Nebylo by to poctivé, pěkné ani smysluplné. (Ale malé srovnání. Obdobným kultem jako u nás Foglar je v rámci světa vynášet do nebes Lovecraft. Ano, psal jiný žánr, ale není nezajímavé si všimnout některých podobností obou autorů. Např. v souvislosti s absencí ženského elementu, ale také v přístupu k různým městským bludištím staveb. Foglar měl možná i podobný smysl pro hrůzno. Po Lovecraftovy zůstalo víc fragmentů než po Foglarovi a došlo k jejich dopisování a zveřejňování. Totéž si lze představit i v případě Foglarovy budoucnosti, ale uznávám, že právě v tomhle srovnatelní nejsou.)