Přátelé!

Děkuji především nejvyšší Pravdě a Lásce, že nám před 110 lety malého Vávečka seslala!

Děkuji za to, čeho uposlechl a co pro nás udělal, tak jak to trefně shrnuto na pamětních kartičkách - dnes rozdaných krásných samolepících "svatých obrázcích"!

Děkuji všem pořadatelům a účastníkům dnešní pouti od rodného domu, přes babiččino údolí až ke hrobu!

Tak mne to dojalo (možná spíše již dávno to tak připraveno), že se stalo výhradní činností dnešního dne, který měl pro mne být normálním pracovním, na setkání v Benátské ulici jsem si chtěl jen odskočit. Ale byla mi uštědřena lekce v duchu veškeré foglarovské tvorby. On přece nabádal náctileté kluky, aby změnili svůj dosavadní život, z nudné mělčiny vyjeli na hlubinu, z plytkého bloumání do dobrodružství. A k tomu patří i to, že náš život je nekonečný příběh a tedy pan Foglar nabádá i čtyřicetiletého kluka, aby vystoupil z plytkého vorkoholismu a stereotypních povinností a alespoň sváteční dny světil, tzn. trávil jinak než obvykle. Byl jinochem. Tak se mi dnes stalo, aniž jsem s tím počítal a jsem tomu moc rád. Nevrátil jsem se do práce, ale hlouběji do sebe a dosti toho našel.

Děkuji a příště 111x!

DVDK

Jedno přísloví říká: Existují druhové, kteří mají sklon rozbít se navzájem na kusy, ale existuje přítel, který přilne těsněji než bratr. Když jsem dorazil na smluvené místo srazu v tu typickou přesnou "Foglarovskou hodinu i minutu", ještě jsem netušil, jak sváteční odpoledne tím začíná a jak svátečně naladí celý zbytek dne. Ba co víc, jaký přesah v mysli vytvoří, až do hluboké půlnoci. S mnoha shromážděnými Foglarovci viděl jsem se poprvé a přitom onen kamarádský, svěží přátelský duch a povědomá, příjemná atmosféra rozhostila se před Foglarovým rodným domem, jako při návštěvě blízkého příbuzného. Tím tolik povědomým příbuzným, tím, který jakoby mne vítal ve svém hájemství, byl samotný Jestřáb a je opravdu osvěžující setkat se s lidmi, kteří pana Foglara nosí ve svém srdci s povděkem, hrdostí a láskou.
Zbaven jakéhokoli patosu, krásný, důstojný, a hlavně pokorný byl dnešní průběh oslavy pana Jaroslava Foglara. Podtržen poutavým průvodcovským komentářem pana Lebedy a okořeněn občasným přispěním pana Janova. Den byl slunečný, kamarádský, neuvěřitelný a tím krásný.

Těším se na příští rodinné setkání, kamarádi.