Dnes na ČT 1 v 15:50 dokument Příběhy slavných o Jaroslavu Foglarovi.Vím že první věta se článku nijak netýká,ale J.F. ano.Je škoda,že Jaroslav Foglar čtvrtý díl Stínadel nikdy nedopsal.Kolik kapitol bylo napsáno?

Byla napsána jen ta zveřejněná první strana.

Neteskněte, že Jestřáb stačil napsat "pouze první stranu" posledního románu o Stínadlech...
Za užitečné považujte myšlení resp. rozjímání nad jeho hotovými texty: nabízím Vám malinkaté ponouknutí :)
.............................................. .....................
RŠ ve Stínadlech vyhledali ex-kostelníka sv. Jakuba. Kostelník jim velice podrobně odvyprávěl příběh nebohého Jana Tleskače. Kostelník byl velice precizním vypravěčem, hluboce jej totiž zasáhl skon J. Tleskače. Proto byl ex-kostelník až detailně přesným pozorovatelem předchozího děje před odchodem J. Tleskače na zvonici a byl také detailně přesným pozorovatelem následujícího děje po objevení roztříštěného těla J. Tleskače pod zvonicí sv. Jakuba. Jsem sice jen čtenářem knihy Záhada hlavolamu, ale postupuji v tomto textu jak v románu postupoval J. Metelka. Ex-kostelník si vydedukoval, že J. Tleskač spadl ze zvonice, neboť takto dříve několikrát porušil pravidla zvoníka.. J. Metelka velice logicky jeho dedukci vyvrátil s tím, že J. Tleskač byl chlapec jejich věku a chlapci jejich věku se po brutální hádce s otčímem určitě nehoupají pro zábavu. Nutno přiznat, že J. Metelka uvažoval logicky a správně. Autor textu J. Foglar podle mého názoru při popisování setkání RŠ s ex-kostelníkem vědomě propojil dvě časové roviny do jednoho setkání. Autor dle mého úsudku nechal starého muže (románový ex-kostelník) odvyprávět příběh mladého chlapce (románový J. Tleskač), jímž byl on sám!
................................................ ...................
Osobně se také domnívám, že obrazové přílohy, jež fantasticky nakreslil kdysi J. Fischer, mají jen podtrhnout Foglarův apel na nutnost společného sdílení mládeže a starých lidí. J. Stegbauer si oprávněně několikrát posteskl, že například obrazy J. Fischera z románu Záhada hlavolamu jsou pro dnešní čtenáře už neznámé... A to je moc škoda, protože obraz, ve kterém diskutují RŠ s ex-kostelníkem je prostě fantastický :)

Dovolím si malé doplnění k úvaze o setkání RŠ s ex-kostelníkem: znovu jsem si kapitolu přečetl, kde RŠ náhodou oslovili starého pána na Druhé Straně, jež se jim představil jako ex-kostelník sv.Jakuba. Tudíž autor jejich setkání situoval do území RŠ. Nikoliv do Vontského území....
Takto hovoří Foglarova kniha.
................................................ ........
Víte, já jsem sociolog, který velice často oslovuje lidi na ulicích, v blízkostech jejich domovů, neb lidi zpovídám pro potřeby dotazníkových průzkumů veřejného mínění. A v případě starých lidí jsem velice velice velice tolerantní v otázkách, kdy mi sdělují svoje osobní údaje tj. např. kde bydlí.. A mne moc rozum nedovoluje uvěřit, že bývalý kostelník bydlí v jiné městské čtvrti, než se nachází jeho kostel. Navíc bylo a je zvykem nejen u katolíků, že kostelník je také zvoníkem. Takže ex-kostelník se v jisté fázi svého kostelnického poslání rozhodl předat "žezlo" nebo-li zvonění J.Tleskačovi... V době děje románu Záhada hlavolamu je sice kostel sv.Jakuba již odsvěcen, ale skutečně nevěřím tomu, že by ex-kostelník bydlel jinde než v blízkosti svého svatostánku... Proto jsem si v nedávné úvaze dovolil napsat, že RŠ vyhledali ex-kostelníka ve Stínadlech...

Občas si říkám, jestli pan Foglar byl někdy na zvonici. Respektive to, aby se Tleskačova domnělá smrt udála podle kostelníkovy verze, by muselo znamenat její poněkud obskurní vzezření a napojení na kostel. No třeba někde taková nějaká opravdu je/byla.
V trilogii si samozřejmě lze všimnout jistých nesrovnalostí, což jí nijak neubírá na kráse zejména pro dětské čtenáře, jimž je určena.

Ex-kostelník se mohl odstěhovat třeba proto, že ve Stínadlech bylo pro seniora příliš schodů anebo daleko do potravin. Mimochodem sv. Jakub byl, pokud se nemýlím, poměrně blízko od Rozdělovací.

No a není to krásná náhoda, že zrovna Rychlé Šípy kostelníka našly? A že žádné Vonty před nima nenapadlo kostelníka navštívit a zeptat se ho na Tleskače? Nebo rovnou vlézt na věž kostela, který běžně "používali"?
...A vůbec, potkat někdy v blízkosti Stínadel tak příjemného seniora, který v klidu sedí na schodech a usmívá se...Kdo by se nezeptal?

Díky za reakci, kámo :) Já jsem totiž přesvědčen, že Stínadla jsou celá Stará Praha v dobách protektorátu. Alespoň takto vzpomíná naše rodina na doby protektorátu, kdy se Praha už brzy k večeru zahalila do stínů a domácího soukromí.... Bonzáků a pomahačů němců se po ulicích poflakovalo dost a normál lidi s nimi nic nechtěli mít... Všude na rozích ulic visely nové a nové seznamy lidí, kteří se museli německým úřadům hlásit, nebo jako chudáci Židé se museli rovnou smířit s tím, že budou vystěhováni, hnus... Vždyť i sám Foglar vyfasoval nucené práce v Reichu! Sotva Stará Praha vydýchala brutál Asanaci, které se říkávalo Bestia Triumphanis, přišel Protektorát a s ním rasová nesnášenlivost a další bordel akce se zabavováním majetků, domů, živností apod... Jo jo, jak a kdy se Praha s celým národem zbaví strašlivého bolehlavu se znamením Hákového kříže? Asi v takové atmosféře vznikala Záhada hlavolamu, nejlepší a nejpoctivější detektivka pro mladé čtenáře, jež chtějí a umí naslouchat.....

Odvážná a zábavná teorie :) Pokud by ale ex-kostelník byl Tleskač (zatím marně vzpomínám, jestli Tleskačovu smrt potvrzuje v trilogii i jiný zdroj), což by byla ještě větší náhoda, než že Rychlé šípy potkaly pouze ex-kostelníka, jak se ježek od něj dostal k Vontům (samozřejmě jim ho mohl prostě darovat) a hlavně proč si nedal patentovat létající kolo? :)

Jestli je v knize uvedeno nejprve "létací kolo" a v pozdějších verzích díky vývoji českého jazyka je uvedeno "létající kolo", není podle mne vůbec důležité.. Pokud mne historická fakta neklamou, býval Anežský klášter v 18.-19. století doslova prošpikován živnostníky, městskou chudinou, pracovníky pro řeholní sestry apod. V některých klášterních dvorech vznikly neuvěřitelné příbytky pro chudinu.... Budu citovat: ".. domky ve dvorích a na půdách kláštera byly postavené tak, že se žebrák, jenž sem zabloudil, ihned beznadějně vrátil, odkud přišel. Byly to posady, klece roubené, většinou dřevěné, hlínou uplácané, díla lepeničná..." Dle historických pramenů, bylo v Anež. klášteře zcela běžné, že v jedné místnosti bydlelo několik rodin najednou společně s tuláky, svodnicemi a zahraničními dobrodruhy!!! A tito tzv. dobrodruzi, většinou z Jižních oblastí, zde opakovaně provozovali "malé nelegální pece"!!! Archeologové v 80letech 20. století potvrdili, že v základech dvorů a stěn Anež.kláštera objevili několik trosek malých odlévacích a tavičských pecí!! V Anež.klášteře se nelegálně pokoušeli o penězokazectví, opakovaně se pokoušeli o výrobu benátského skla!! Všichni tito dobrodruzi se považovali za zneuznané vynálezce, když si takto omlouvali své svědomí z toho, že falšují peníze a vyrábí kopie všeho, co se dalo v Praze prodat... Tleskač nevynalezl létací kolo, chápete? :))))))) jo, v Anež.klášteře byl i poctivý normální kovář, ať mne zase kdosi nenapálí, že je to sranda.

Jen si ještě dovolím doplnit: archeologické nálezy v Anež.klášteře nebyly pro Foglara nijak neznámé. Pokud se smíříte s tím, že Rychlé šípy v 80letech převzaly novou podobu Káji Saudka v klubu Saturn, potom jste živými svědky dalšího pokračování všech pátrání RŠ ve Stínadlech.