Znovu nás Rádio Domino pozve v dobrodružných povídkách Otakara Batličky "Ze všech koutů světa" daleko od domova …
"Ze všech koutů světa" jsou povídkové příběhy sepsané před sedmdesáti lety Otakarem Batličkou pro týdeník Mladý hlasatel.
Pod tímto názvem připravil Český rozhlas 2 Praha další reprízu čtení na celý týden.

Společnost Filmexport Home Video vydává 29. 2. 2012 první a zatím poslední celovečerní hraný skautský film v historii české kinematografie vyprávějící dobrodružný příběh z prázdninového tábora vodáků, kteří odhalí bandu nebezpečných diverzantů.
Film pro mládež vznikl v roce 1948, kdy ho podle námětu Lubomíra Kaválka a Jaroslava Nováka – Braťky (vedoucího pražské skautské vodní Pětky, redaktora a spisovatele) natočil režisér Josef Mach.
Natáčelo se ve skutečném skautském táboře na Seči, který pro potřeby filmu postavili sami skauti, členové 5. vodního oddílu z Prahy, kteří si také ve filmu zahráli většinu chlapeckých rolí.
Speciální vydání filmu Na dobré stopě je vybaveno řadou unikátních bonusů a vychází při příležitosti oslav sta let českého skautingu.

Kniha Náčelník s podtitulem Ernest Thompson Seton a mizející Západ, kterou napsal H. Allen Anderson, a vychází u nás poprvé, je životním příběhem Ernesta Thompsona Setona (1860–1946) – spisovatele, malíře, vědce a reformátora, který se narodil ve viktoriánské Anglii, ale již v šesti letech emigroval se svou rodinou do Kanady.
Historik H. Allen Anderson líčí Setonův život krok za krokem na pozadí dějin dynamicky se rozvíjející Ameriky, kde se pohraničí posouvá stále rychleji dál a dál na západ. Setonův osud se postupně naplňuje v prostředí, jehož kultura, společenské vztahy a příroda jsou dnes již dávnou minulostí.
Kniha zobrazuje také Setonovu dramatickou cestu k vědeckému uznání, jeho roli při vzniku hnutí woodcraftu a skautingu, jeho slabost pro původní Američany, roli, kterou sehrál ve formování moderní ochrany přírody, ale odhaluje také jeho sebestřednost, rozpolcenost, vizionářství a útěk z reality.
Náčelník je příběhem jedné z posledních renesančních osobností západní civilizace, jednoho z posledních velkých utopistů, a zároveň je unikátní kronikou mizejícího Západu.

Náš tělocvikář obvykle na začátku hodiny říkal: „Ideální počasí, ideální výkon.“ - a já si dovolím tuto repliku použít i na začátek zprávy o vykonaném III. ročníku Pražské lítačky, která se uskutečnila v pátek 24. února 2012.
Na start minulého ročníku se díky reklamě na Českém rozhlase postavilo 28 závodníků. Nyní zde stálo sice „jen“ 17 závodníků, ale byli to vesměs ostřílení veteráni. I je však trochu rozhodila zvídavá kamera pražské TV Metropol, ale nakonec ani oni nezapřeli profíky a poskytli několik interview.
Pak již byly konečně rozdány papírky s bonusovými zastávkami a ozvalo se zaúpění. No, nebyly to takové ty „dávačky“ jako minule, naopak většinou to byly zastávky na okraji hl. města a několik i za ním.
Ozvalo se odpočítávání a konečně: „Start!“ Reportérka TV Metropol se domnívala, že bude chvíli držet krok s některým ze závodníků, ale sprint na věnec nejbližších zastávek ji doslova vzal dech.

V letošním roce si příznivci Karla Maye (25. února 1842 – 30. března 1912) připomínají hned tři výročí spjatá jak s autorem, tak s jeho dílem.
Jednak je to 170. výročí narození, dále 100. výročí úmrtí, ale také 50 let od premiéry kultovního filmu Poklad na Stříbrném jezeře v roce 1962 (česká premiéra v květnu 1964), který byl natočený jako první z pozdější slavné série mayovských filmových indiánek s nezapomenutelnými Pierrem Bricem v roli Vinnetoua a Lexem Barkerem v úloze Old Shatterhanda.
V souvislosti s těmito výročími se lze těšit na pěkné výstavy.
Již tuto sobotu 25. 2. proběhne vernisáž výstavy Karel May – Století legendy uspořádané ve Velkém Meziříčí.
Při podzimních výpravách do Stínadel se pak budeme moci vypravit i do vzdálenějších míst – právě do světa z mayovek. V pražském Náprstkově muzeu totiž v říjnu začne pestrá interaktivní výstava Po stopě Karla Maye.
„Cílem je vytvořit kouzelnou atmosféru mayovek, ve starších generacích oživit vzpomínky, mladší generace upozornit na dílo autora, který silně ovlivnil bezpočet čtenářů a diváků ,“ říká autor výstavy PhDr. Petr Mašek, vedoucí oddělení zámeckých knihoven Národního muzea a čtenářům Bohouška dále prozrazuje:

Jaroslav Foglar, autor mých nejoblíbenějších dětských knížek. Stejně jako řadě jiným z mé generace, mi ovlivnil život.
V první polovině osmdesátých let byl Foglar jako řada dalších spisovatelů zakázaným autorem, všemu s ním spojenému to dodávalo kouzlo a dnes těžko přenositelné tajemno. Nebyl to však hlavní důvod, co mě na jeho knížkách přitahovalo.
Jako malý kluk jsem se podivoval, proč si můj starší bratranec Robert každý rok půjčuje z naší knihovny knížku o Bobří řece. Když mi bylo kolem deseti let, zhltl jsem Setonovy Dva divochy a protože nebylo s kým, hrál jsem si sám u babičky na Mořině na indiána. K tomu patřil i nepříliš použitelný luk a šípy. Na Mořině jsem trávil velkou část prázdnin a jelikož nám byly zapovězeny výšlapy k nedalekým lomům, příslovečně jsem se tam „mořil“ nudou.
Dva divoši a blízký starý židovský hřbitov mě posléze vysvobozovali z jednotvárnosti. V útlém dětství jsem nicméně nechápal čundráky pendlující kolem našeho domku směrem k Velké Americe. U hlavní silnice byla pumpa, kam jsem chodil babičce pro vodu a kde jsme se s čundráky často míjeli. Až později jsem objevil svět kolem Lomu, který byl tehdy ještě poset vraky rozbitých automobilů, i těch obrovských pro odvoz kamene, které měly větší průměr pneumatik než výška dospělého člověka. Autům tehdy ještě nechyběly ani volanty, řadící páky a přístrojové desky.

Ve věku 79 let zemřel v neděli 19. 2. 2012 v Ústí nad Labem po delší těžké nemoci Jaroslav Velinský – Kapitán Kid (narozen 18. 12. 1932 v Praze), spisovatel mnoha dobrodružných příběhů z nejrůznějších tvůrčích oblastí (detektivky – především dlouhá řada s bezděčným detektivem – amatérem Otou Finkem, historická próza, sci-fi, fantasy, western), trampský písničkář a hudebník – autor množství již zlidovělých trampských hitů, spoluzakladatel festivalu FCT hudby Porta, člověk s nekonečnou fantazií a s darem slova psaného i mluveného.
Foglarovské veřejnosti je znám jako autor románu Poslední tajemství Jana T., jednoho z tzv. čtvrtých dílů navazujících na stínadelskou trilogii Jaroslava Foglara vydaného v roce 2003 Kapitánem Kidem a nakladatelstvím Baset, nebo foglarovské písně Sedm statečných vydané na SP desce v roce 1988 hudebním vydavatelstvím Supraphon.
Kapitán Kid byl dlouholetým přítelem Jaroslava Foglara; členem Foglarova čtenářského klubu č. 2061 Modrobílá hvězda při časopisu Vpřed.

Kide, děkujeme!

Na sněhu? Na blátě? S těmito a podobnými otázkami na rtech se snaží věštit z křišťálové koule organizátoři druhého zimního setkání ve Sluneční zátoce, které se pod praporem neformálního sdružení UFO (Unie foglarovských organizací) uskuteční již tuto neděli.
Datum 12. února mají bezesporu všichni milovníci foglarovek zatržené v kalendáři červeně. Jak by ne, vždyť „…až do 12. února žili Vilík a Jirka takovým obyčejným životem, jakým žijete vy a tisíce jiných chlapců na světě…“. Ano, těmito slovy začala úvodní kapitola novinového vydání románu Hoši od Bobří řeky, který vycházel na pokračování ve Slovíčku, nedělní příloze někdejšího prvorepublikového deníku České slovo, na jaře 1934. Datem 12. února se tak začal odvíjet děj báječného příběhu, který přinesl nejen zrod legendárního Rikitanova společenství, ale bezesporu změnil život i tisícům chlapců a děvčat. Ti všichni po přečtení Foglarova vyprávění vykročili v uplynulém více než tří čtvrtě století ve stopách Hochů od Bobří řeky. Na významu tohoto data nic nemění ani skutečnost, že v dalších téměř dvou desítkách knižních vydání románu posunul autor počátek příběhu o měsíc dále a „obyčejný život“ Vilíka a Jirky se přehoupl do toho báječného až 12. března…

Dovolujeme si Vás pozvat na XXXIV. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Témata:
1. Průlet Skautským stoletím
Odraz Jestřábova literárního a výchovně-pedagogického díla v reprezentační publikaci ke 100. výročí českého skautingu – Skautské století.
Přestože oficiální představení knihy, která vyšla v 1. vydání v nákladu 2500 výtisků, se uskuteční až den před K-AJF (ve středu 15. 2. od 17 h v Paláci knih NeoLuxor, Václavském nám., Praha 1), prostřednictvím distribučního kanálu Junáka je již zcela vyprodána! Knihkupecké objednávky na spoluvydavatele (Mladá fronta) převyšují skladové zásoby. Proto se už připravuje dotisk knihy v nákladu dalších 2000 výtisků! Skautské století se tím stává knižním hitem letošního roku! Publikaci za zvýhodněnou cenu 350 Kč si je možné objednat na K-AJF, doporučená MC je 500 Kč.
Programový blok cca 18 – 18.30/19 h (v závislosti na možnostech účasti hostů ve druhé části K-AJF).
2. Píše Foglar, kreslí – Foglar!
Kreslené seriály Jaroslava Foglara v kontextu českého komiksu 20. století.
Do „křesla pro hosta(y)“ AJF byly pozvány dvě dámy českého komiksu – Helena Diesing a Olga Bezděková, významné znalkyně tohoto žánru a autorky celé řady odborných literárně-vědních studií a monografií.

V pátek dne 24. února 2012 se v Praze uskuteční již 3. ročník Pražské lítačky - soutěže v používání městské hromadné dopravy.
S nápadem uskutečnit podobnou akci přišla již před několika lety skupinka okolo Jihomoravské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara. V Brně se oblíbená soutěž koná již tradičně pod názvem Šalinění. Po Praze se soutěž rozšířila i do Ostravy, kde se koná pod názvem Lokalki.
Soutěž v používání městské hromadné dopravy je na první pohled asi pro většinu hodně tajuplné vysvětlení. Jistější proto bude, když ozřejmím, že vítězem bude účastník, který za tři hodiny dokáže cestovat v co největším počtu dopravních prostředků, přestoupit, nastoupit či vystoupit na co největším počtu zastávek a případně navštívit i lépe hodnocené, bonusové zastávky. Pak se již musí jen včas vrátit na start a předat organizátorům bloček, který o jeho pouti džunglí městské dopravy bude vypovídat jasnou řečí.

V pondělí 13. 2. vychází očekávaný druhý díl Encyklopedie komiksu v Československu 1945-1989. Předmětem mapování komiksů v tomto svazku se stala periodika Pionýrská stezka, Pionýrské noviny a Sedmička pionýrů.
Ve stejný den, tedy 13. února 2012 v 17 hodin proběhne v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí č. 41 v Praze 1 v prostoru u literární kavárny v 1. patře slavnostní křest knihy.
Účast prozatím přislíbili Jiří Petráček, Edita Plicková, Jiří Hromádko, Ivan Hanousek, Miroslav Barták a někteří další.

Po několika letech usilovné práce spouštíme nové stránky pro milovníky foglarovek a dalších "našich věcí".
Stránky www.foglarovec.cz jsou již v nějaké podobě funkční a stále se doplňují.
Tento web je určen všem zájemcům o dílo Jaroslava Foglara, hlavně pak badatelům a hledačům zajímavostí z jeho života a díla a dále pak sběratelům všech možných relikvií, které s dílem Jaroslava Foglara souvisí.
Existuje řada webů o Jaroslavu Foglarovi, současném dění v dětském světě, případně různě zdařilých webů jiných nadšenců.
Tento web má být jiný než ostatní hlavně v tom, že půjde mnohem víc do hloubky. Dozvíte se zde mnohdy až udivující detaily a dávno zapomenuté nebo nikdy nezveřejněné skutečnosti.

Representativní kniha Skautské století, která se věnuje historii českého respektive československého skautungu, již vyšla.
Autorský tým tvořený z poloviny aktivními členy Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara Roman Šantora, Václav Nosek, Slavomil Janov a Václav Dostál na více jak 260 stánkách popsal nejen samotnou historii, ale přidal i řadu fenonénů, povídek, medailonů osobností, kaleidoskopů a několik přehledů. Texty jsou doplněny mnoha fotografiemi a reprodukcemi řady artefaktů. Knihu vydalo Tiskové a distribuční centrum Junáka ve spolupráci s Mladou frontou.
Jaroslavu Foglarovi je zde samozřejmě věnován medailon a několik výrazných částí jak v textu, tak obrázcích.

Už předloni vyšla - hojně dosud diskutovaná - kniha Miloše Dvorského Mýtus zvaný Stínadla a vloni se dočkala druhého, rozšířeného vydání.
Zatímco původní verze měla 238 stran, nová jich obsahuje o šestnáct víc. Koupil jsem ji i proto, abych zjistil a nedořečeně tady naznačil, co přibylo.
Tak především: Slova možná až bombastické chvály vzadu na obálce. Nakladatel či autor si je neodpustili a vztahují se ovšem k prvnímu vydání. „Je to skvělé dílo!“ rozplývá se filmový režisér Petr Kotek a světově uznávaný karikaturista Ivan Steiger (nar. 1939) k tomu opojeně dodává: „Vždycky, když přijedu do Prahy, čeká mě na nočním stolku stínadelský mýtus. A pokaždé se při čtení raduji.“

Přesně před sto lety, 1. února 1912, byla vydána první skautská příručka u nás – Český skaut. Autorem útlé, ale pro rodící se skautské hnutí nesmírně významné knížečky, byl středoškolský profesor a náčelník-zakladatel A. B. Svojsík
Po úvodním svazku následovaly další tři obdobné sešity – Táboření, V přírodě a Umění pozorovati. Obsah všech průkopnických příruček byl následně začleněn spolu s dalšími obsažnými texty do knihy Základy junáctví, která se stala – a dodnes je – „biblí“ českého skautingu. Kromě A. B. Svojsíka přispěla do Základů junáctví (vyšly v květnu 1912) svými statěmi i řada významných osobností českého politického, kulturního a společenského života – spisovatelé A. Jirásek a K. V. Rais, průkopník moderní tělovýchovy J. Guth-Jarkovský, lékař J. Thomayer a další. Obálku knihy nakreslil malíř Mikoláš Aleš.