Filatelista Maxmilián Dráp v zoufalství dobrovolně skonal před sto dvaceti pěti lety

"Já, Maxmilián Dráp, odcházím dobrovolně z tohoto světa. …“
Celý filatelistický svět si dnes připomíná 125. výročí dobrovolného odchodu ze života známého sběratele známek pana Maxmiliána Drápa.
Zásluhou proslaveného chlapeckého klubu Rychlé šípy došlo k objevení Drápových tělesných pozůstatků 8. září po páté hodině odpolední na půdě na základě upozornění jedné z obyvatelek domu u klubovny Rychlých šípů zhruba po třiceti letech od jeho smrti.
Připomeňme si poslední filatelistovy psané věty:

Těžká nehoda mne postihla. Spálil jsem omylem obálku s modrým Mauritiusem – mou největší pýchou!
Žal zničil můj život, cítím, že umírám!
Výlohy pohřbu zaplaťte z výtěžku prodeje známek, jež jsou zde v krabici. Zbytek nechť si ponechá nálezce.
Maxmilián Dráp
8. září 1901

Pro úplnost dodejme, že Rychlým šípům připadlo sto šedesát korun jako zbytek peněz za prodané známky.





Dochovaná kolorovaná fotografie z pozůstalosti Maxmiliána Drápa představuje jeho později omylem spálenou známku – modrý Mauritius.












Rekonstrukci nálezu pozůstatků Maxmiliána Drápa uskutečnil a fotograficky zaznamenal Martin Rosol





8. září 2001, v den 100. výročí dobrovolné smrti Maxmiliána Drápa, byly z pošty Čimelice odeslány výroční pohlednice vydané nakladatelstvím Orin (spojeným s redakcí Bohouška). Kdo tehdy pohlednice na poště Čimelice podal?! Kdo ví… Připomeňme zde jen – bez podsouvání jakýchkoliv závěrů – Rychlonožkovu vzdálenou tetu z Čimelic, kterou ve své knize Život a smrt Maxmiliána Drápa v roce 2024 zmiňuje Pavel Horna.