Výprava do Starých Hradů u Libáně

Připravu expozice "světničky Jaroslava Foglara" jsme sledovali v denním tisku. Po jejím otevření již jen zbývalo si udělat čas a v Památníku národního písemnictví získat další informace. Odpoutali jsme se proto načas od blikajících obrazovek monitorů a sítě sítí zvané internet a vypravili jsme se do tajemných Starých Hradů u Libáně.

Ranní obloha 10. srpna letošního roku se netvářila vůbec přívětivě. Začátek nám připomínal mnohé oddílové výpravy, když jsme se, coby redakce foglarovského zpravodaje Bohouška, brzo ráno sešli na autobusovém nádraží Praha - Florenc. Kapky prudkého deště bubnovaly do autobusu směr Mladá Boleslav, do nějž se nám podařilo nasednout bez místenky. V Mladé Boleslavi jsme přestoupili na hrkající autobus a jako na houpačce (kdo zná autobusy značky Ikarus, jistě ví, o čem je řeč) jsme dojeli do městečka Libáně. Odsud je to do Starých Hradů jenom kousek - necelé dva kilometry.
Staré Hrady nás přivítaly uprostřed mlhy svojí ponurostí a tajuplností. Déšť neustával a v průjezdu nás přivítal zasvěcený správce Literárního archivu Památníku národního písemnictví pan Karol Bílek, prom. historik. Zasvěceně nás informoval o zpracovávání Jestřábovy pozůstalosti: Jaroslav Foglar odkázal ještě před smrtí veškerou svojí písemnou pozůstalost památníku, který ji nyní přímo v Praze zpracovává. V budoucnu by rádi vybudovali stálou expozici právě na Starých Hradech, ale protože se ta zpráva roznesla po republice, narychlo vytvořili z některých materiálů světničku Jaroslava Foglara. Otevřena byla právě před rokem - 2. srpna 2000, to tu zpíval Štěpán Rak a recitoval Alfréd Strejček Písně ztraceného ráje.
Celý areál má poměrně zajímavou historii. Jak jsme se od zdejších průvodkyň dozvěděli, Staré Hrady byly původně gotickým hradem připomínaným poprvé ve 14. stol., kdy je vlastnil Smil Flaška z Pardubic. V 16. století byl za majitele Jiřího Pruskovského z Pruskova hrad přestavěn na renesanční zámek. Z pozdějších majitelů, kteří se zasloužili o rozvoj zámku jmenujme alespoň Valdštejny a Šliky. Koncem 19. století začal objekt, kdy již mnoho let nesloužil svému původnímu účelu, chátrat. V roce 1921 při první pozemkové reformě se stal zámek majetkem československého státu. Ani v této době však nebyl opraven. Po r. 1948 jej vlastnilo JZD. Teprve od r. 1960 byla z iniciativy MNV Staré Hrady zahájena oprava (předešla nařízenou demolici objektu), prováděná většinou svépomocnými akcemi místních i přespolních občanů. V průběhu 60. až 80. let 20. st. byly části areálu rekonstruovány. Dnes je zámek ve vlastnictví Obecního úřadu Staré Hrady, který ho z větší části pronajímá Literárnímu archívu Památníku národního písemnictví (depozitáře zřizovány od r. 1969). V prostorách zámku byly 2. září 1997 otevřeny dvě nově instalované pracovny spisovatelů Aloise Jiráska (přemístěna z letohrádku Hvězda v Praze) a Elišky Krásnohorské (přemístěna z Opočna), které doplňují pracovnou Jaroslava Vrchlického, instalovanou zde již v roce 1974.
Zatím provizorně otevřená světnička Jaroslava Foglara skromně připomíná oblíbeného spisovatele. K vidění je např. stůl a rádio z Jestřábova bytu, táborové bedny, stan, ešus, ukázky z rukopisů (např. Záhada hlavolamu), koruna, kterou nakladatelství Melantrich splatilo Jestřábovi dluh ve výši 33,3 haléře k výhře za rukopis knihy Přístav volá, ukázky vydání některých knih a časopisů, oddílové kroniky Pražské dvojky a další zajímavosti.
Návštěvu Starých Hradů rozhodně doporučujeme všem čtenářům Bobří stopy nejen kvůli světničce Jaroslava Foglara, ale i pro poněkud strastiplnou a zajímavou historii celého areálu, kdy se doslova z ruiny podařilo obnovit zámek téměř do své původní krásy.
Tomáš Hromádka, Pražská pobočka SPJF
P.S. Až půjdete po chodbě u světničky Jaroslava Foglara, pečlivě si prohlédněte exponáty ve vitrinách, možná objevíte, tak jako my při naší návštěvě, místní libáňské tajemství...


Informace na cestu: Doprava autobusy Praha - Mladá Boleslav, Mladá Boleslav - Libáň nebo Jičín - Libáň, vlakem z Prahy do Nymburka a Kopidlna, odtud trať č. 063 (Kopidlno - Bakov nad Jizerou) - zastávka Libáň. Z náměstí v Libáni do starých Hradů cca 2 km. Otevírací doba: otevřeno od dubna do října Po - Ne 9 - 17 hod. Rádi vás přivítají i mimo sezónu, nutno je se ovšem předem domluvit písemně nebo telefonicky s Karolem Bílkem, prom. hist., kurátorem archivářem LA PNP, tel. 0433 / 561680) Kontaktní adresa: zámek Staré Hrady, č.p. 1, PSČ: 507 23, Staré Hrady u Libáně, okr. Jičín. Základní vstupné: 20,- Kč Zlevněné (děti, studenti): 10,- Kč.

---

Doplnění 2007: Z důvodů nevyjasněného dědictví po J. Foglarovi byla expozice před více než třemi lety bohužel uzavřena.