Kubátův zákon z 9. dubna proti výstřelkům campingu a trampingu

Nejen mezi trampy proslavený tzv. "Kubátův zákon", od jehož vyhlášení uplynulo právě 71 let, je o to více vzpomínán, o co méně je známo jeho přesné znění.
Přinášíme tedy plný text v závěru článku.
Dříve si však alespoň velmi stručně připomeňme, o co vlastně jde.
V souvislosti s masovým rozvojem trampingu především v českých zemích Československa - především v okolí velkých měst, a zde zase především v okolí Prahy - na přelomu 20. a 30. let minulého století, se mezi některými občany určitých společenských vrstev - "paďoury" - projevilo pohoršení z "uvolněných mravů" mezi trampující mládeží. Oprávněné stížnosti na nevhodné chování včetně překračování zákona jednotlivci se však začaly vztahovat na celé hnutí a (jako nikoliv poprvé a ani naposled) paušalizovat.
Problematika trampingu se dostala ve formě interpelací na ministra vnitra a v podobě rozprav i na půdu tehdejších nejvyšších zákonodárců (zájemce o podrobnosti odkazujeme na parlamentní archiv na internetu).

Zemský president Hugo Kubát zareagoval na žádost zemské komise pro mládež adresované ministru vnitra volající po opatřeních zamezujících trampským výtržnostem v rámci jemu dané pravomoci výnosem z 9. 4. 1931 zveřejněným 24. 4. 1931, pro nějž se vžil dodnes používaný nepřesný výraz "Kubátův zákon". Ministerstvo vnitra totiž postoupilo žádost komise (ta vycházela z vyjádření okresních péčí o mládež v Zbraslavi, Berouně a Jílovém) zemskému úřadu s vyjádřením "...ježto se nejednalo o zjev všeobecný, nýbrž místní v okolí Velké Prahy..."
Provádění vyhlášky zpřesnil Kubát svým oběžníkem z 9. 4. 1931 přednostům okresních a státně policejních úřadů v Čechách.
Ale už svým dalším oběžníkem z 18. května 1931 H. Kubát výklad vyhlášky a předchozího oběžníku "zjemnil", protože reakce veřejnosti (nejenom trampské) byla negativní a ani horlivost četníků a okresních úřadů nebyla dle očekávání. Vždyť zdůrazněme například, že omezení daná vyhláškou nebyla ani ohraničena věkem dotčených osob, zákaz společného táboření se tedy vztahoval i na plnoleté a dávno plnoleté osoby v nemanželském stavu, nejenom ve stanech, ale i v uzavřených chatách a srubech!!! Jednoznačně zde tedy došlo k porušení osobních svobod jednotlivce.
Kubátův výnos neměl dlouhého faktického období vykonávání, postupem doby se přestal uplatňovat a v roce 1935 byl zrušen nejvyšším správním soudem. Sám Hugo Kubát se toho však již nedožil, zemřel 12. 2. 1932.
Ale vraťme se ještě do jara roku 1931:
Jeden z trampů pokutovaný v roce 1931 30 korunami se postupně odvolal až k nejvyššímu správnímu soudu a s odvoláním uspěl.
Opět se můžeme zahloubat do parlamentních archivů, abychom se dozvěděli, že Kubátův výnos se stal předmětem odsuzující debaty řady tehdejších politiků či přímo politických stran. Například prvními protestujícími byli němečtí sociální demokraté 29. 4. 1931. Citujeme: "... Doměnka, že společné táboření osob různého pohlaví mohlo by býti nějak nebezpečným mravnosti, vyšla asi z nějakého chorobně nemravného mozku a bije všechnu moderní hygienu v tvář. Nemůžeme věřiti, že skutečně vyšel tak reakcionářský a demokratickému státu nedůstojný výnos a vyšel-li, že může zůstat v platnosti."
Obrovským vyjádřením protestu se stal velký potlach svolaný různými trampskými sestavami na 19. května 1931 do zahrady měšťanského pivovaru v Praze na Vinohradech. Dle údajů tehdejšího časopisu Tramp se zde sešlo na 15 000 trampů, dle policejních údajů to bylo zhruba 10 000 účastníků (ani v této záležitosti se tokem času naprosto nic nemění a rozdílnost podobných čísel známe i z současnosti). Na setkání trampy podpořily prohlášeními různé organizace a spolky a proti zákazu společného táboření zde protestovaly i některé spolky skautské.





Vyhláška zemského presidenta v Praze ze dne 9. dubna 1931 č. 180236 ia 1931, 16-7500/16 ai 1930, kterou se vyhlašují opatření proti výstřelkům campingu a trampingu.

Na základě ustanovení článků 2 a 3 odst. 1., zákona ze dne 14. července 1927 č. 125 Sb. z. a n. o organisaci politické správy zakazuji při campingu a trampingu: Všeliké nepřístojné jednání nebo chování na místech veřejných, nebo veřejně přístupných, kterým se ruší neb ohrožuje veřejný pořádek, klid, bezpečnost, dobrý mrav nebo slušnost nebo se vzbuzuje veřejné pohoršení zejména:
společné táboření osob různého pohlaví v přírodě i ve stanech, chatách a srubech - vyjímaje táboření rodinné -, pobíhání v nedostatečném úboru zvláště v úboru koupacím mimo obvod vykázaných koupališť, zpívání popěvků obsahu nemravného, dále:
nošení zbraní, zvláště zbraní zakázaných bez platného zbrojního pasu a koupání na místech zakázaných.
Přestupky této vyhlášky, jejíž účinnost počíná dnem vyhlášení, trestati budou - bez újmy soudního stíhání - politické úřady I. stolice tresty na penězích od 10 Kč do 5000 Kč nebo na svobodě od 12 hodin do 14 dnů.

Zemský president Kubát v. r.