Prva dt a kriminalita

| Autor: Napsali jste nm | Rubrika: Zpravodaj | Vydno dne: 25. 7. 2002 |

Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra se problematikou dodrovn prv dt v kontextu z kriminalitou zabv od samho potku sv existence - tedy od roku 1996. Od t doby zpracoval nkolik vldnch materil a podpoil tisce projekt smujcch k problematice prevence kriminality dt a mladistvch a trestn innosti pchan na nich. Z tohoto pohledu za nejextrmnj, mimo vrady samozejm, lze povaovat trestnou innost znmou pod pojmem komern sexuln zneuvn dt. V tto souvislosti byly zpracovny ji dva koncepn materily...


- Nrodn pln boje proti komernmu sexulnmu zneuvn dt, kter byl vldou R projednn v ervenci roku 2000. Tmto dokumentem byl v esk republice vytvoen koncepn rmec pro koordinovanou innost vech resort vldy a dalch stednch orgn sttn sprvy zamenou na prevenci a potlaovn komernho sexulnho zneuvn dt. esk republika tak nejen splnila svoje mezinrodn zvazky, ale zrove obrtila pozornost veejn sprvy k uveden problematice. Druhm materilem z pedmtn oblasti je Zprva o plnn Nrodnho plnu boje proti komernmu sexulnmu zneuvn dt a jeho aktualizace na dal obdob, kter je vld pedkldna v tto dob. Na zpracovn materilu se podlela pracovn skupina sloen ze zstupc Ministerstva spravedlnosti vetn Nejvyho sttnho zastupitelstv, Ministerstva prce a socilnch vc, Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy a Ministerstva zdravotnictv. Ke zprv se vyjdila tak Poradn komise ministra vnitra k een problematiky obchodu se enami a komernho sexulnho zneuvn dt. V uvedench materilech se pod pojmem komern sexuln zneuvn dt rozum pedevm dtsk prostituce, dtsk pornografie a obchod s dtmi. Z dvoulet zkuenosti s realizac Nrodnho plnu lze vyvodit nsledujc zvry: Trestn prvn legislativa, zejmna po pijet tzv. Euronovely trestnho zkona, pln pokrv vechny oblasti komernho sexulnho zneuvn dt, jejich trestnost vyplv z mezinrodn prvnch dokument. Nov pijat legislativn prava vytv lep pedpoklady pro efektivnj sthn pachatel. Informovanost sttnho, odbornho i nevldnho sektoru v oblasti problematiky komernho sexulnho zneuvn dt se vrazn zvila. Byla podniknuta ada krok v oblasti prevence tohoto jevu. Byla realizovna ada krok zamench na zkvalitnn komunikace mezi jednotlivmi orgny sttn sprvy, polici a nevldnmi organizacemi zapojenmi do een zjitnch ppad. Pes znan sil policist, socilnch pracovnk i nevldnch organizac pi vyhledvn ppad komernho sexulnho zneuvn dt nebyl od posledn zprvy zjitn nrst tchto ppad. Uveden trestn iny se vyskytuj pouze ojedinle. Doloen ppady neumouj provdt vznamnj zobecnn. Dysfunkn nebo chybjc rodina se vak jev jako spolen jmenovatel uvedench ppad. Pestoe nelze vylouit vy latenci vskytu komernho sexulnho zneuvn dt, nic nepotvrzuje odvodnnost informac o jeho znanm rozen, kter se objevuj v nkterch zahraninch mdich, kter vyuvaj zjmu veejnosti o tuto citlivou problematiku a zneuvaj jej k tokm proti esk republice. Proto je teba uveden problematice vnovat zvenou pozornost na vech rovnch. Z proveden analzy plnn Nrodnho plnu boje proti komernmu sexulnmu zneuvn dt vyplynula dal specifikace jednotlivch kol zamench na konkrtn clov skupiny. Nov se objevuj koly spojen s prevenc a odhalovnm dtsk pornografie na Internetu a prevenc komernho sexulnho zneuvn nezletilch adatel o udlen azylu v R bez doprovodu, pitom jde zejmna o jedince, kte pobvaj na zem republiky v soukrom, nebo kte opustili azylov zazen. Na zvr lze shrnout, e i kdy z hlediska kriminlnch statistik nen poet odhalench trestnch in komernho sexulnho zneuvn dt vznamn, je nezbytn uinit veker opaten k minimalizaci tohoto jevu. Z hlediska obt se jedn o extrmn poruovn zkladnch lidskch prv, o mimodn traumatizujc zsah do integrity jedince s nevratnmi dopady na jeho dal osobnostn i sociln vvoj. Vtina opaten obsaench v Nrodnm plnu proto nen zamena zce na uvedenou problematiku, ale pedstavuje preventivn psoben na irok skupiny dt a mldee - ve svch dsledcch vytv pedpoklady pro lep ochranu prv dt a jejich zdrav vvoj. Dvoulet perioda sledovn uveden problematiky vldou se jev jako optimln, nebo poskytuje prostor pro realizaci opaten, kter vtinou maj dlouhodob a preventivn charakter a jejich plnn me bt vyhodnoceno v nsledn zprv - tedy v roce 2004. Cel materil bude umstn bezprostedn po projednn vldou R na internetov strnce MV: www.mvcr.cz, v oddle prevence kriminality, pod nzvem Zprva o plnn Nrodnho plnu boje proti komernmu sexulnmu zneuvn dt a jeho aktualizace na nsledujc obdob. Napsala Mgr. Jitka Gjuriov, editelka odboru prevence kriminality Policie a obchod s lidmi - prevence a ochrana obt(Mezinrodn konference, Miln - 10. 6. 2002, zprva ze sluebn cesty) Italsk asociace nevldnch organizac „Irene“ byla organiztorem mezinrodn konference „Policie a obchod s lidmi - prevence a ochrana obt“, kter se konala dne 10. ervna 2002 v italskm Miln. Jejm clem byla vmna evropskch zkuenost z oblasti prevence obchodu s lidmi. Pozornost byla vnovna tak kolen policie a spoluprci policie a nevldnch organizac v rmci pomoci obtem obchodovn s lidmi. Konference byla uspodna v rmci programu Evropsk Unie STOP II, z jeho prostedk byla rovn financovna. Zastnil se j zstupce editele Europolu, zstupkyn Evropsk komise, belgit, britt a italt policist, zstupce italskho Ministerstva pro rovn pleitosti a experti z nevldnch a sttnch instituc ze Slovenska, Moldvie, Albnie, Rumunska a R. Za MV se konference zastnila PhDr. Hana najdrov z odboru prevence kriminality, kter zde vystoupila s pspvkem referujcm o podlu sttn sprvy na boji proti obchodu s lidmi v R. eskou republiku dle zastupovala Klra Skivnkov z nevldn organizace La Strada, kter astnky konference seznmila s podlem neziskovho sektoru. astnci konference konstatovali, e z hlediska opaten pijmanch jednotlivmi evropskmi stty se jako nepokrokovj jev Itlie a Belgie. Belgie Pijala v roce 1995 zkon o boji proti obchodovn s lidmi, kter pozmnil znn trestnho zkona a zkona o pobytu cizinc. Prostituce nen v Belgi trestnm inem. Belgie m zkuenosti s ochranou obt obchodu s lidmi od roku 1994. Bhem prvnch 45 dn m ob as na to, aby posoudila svoji situaci a rozhodla se, jak bude postupovat dle. Pot je zapsna do registru cizinc, kterm je udlovno na zklad nvrhu sttnho zstupce vzum za elem pobytu na 6 msc. To je prodluovno po celou dobu, kdy spolupracuje se soudnm apartem. Po tuto dobu je j poskytovna specializovan pomoc v jednom ze t azylovch zazen. Po ukonen soudnho zen, pokud ob vznamn pispla k jeho spnmu ukonen, me zskat povolen k trvalmu pobytu. Belgick policie se vak sna zskat i jin dkazy proti pachatelm ne pouze vpovdi obt. Centra pro pomoc obtem zce spolupracuj s polici (vmna informac, een problm s ochranou obt atd.). Belgick vlda se v roce 1995 rozhodla zdit specializovan policejn tvar pro boj proti obchodu s lidmi, kter m sv expozitury. Na federln rovni v tomto ad pracuje 26 osob. Zabvaj se ilegln migrac a zloineckmi strukturami pevad, obchodovnm s lidmi za elem sexulnho zneuvn, nucen prce a pchn kriminality, dtskou pornografi a obchodovnm s lidskmi orgny. Belgie se pipravuje zdit analytick centrum pro problematiku obchodovn s lidmi, kde se budou sbhat informace od nevldnch organizac, policie, ministerstva zahrani a ministerstva vnitra. Budou zde vyhodnocovny za elem posouzen rizik a pijmanch protiopaten. V Belgii existuje tzv. Meziministersk konference pro imigran politiku, kter tvo strategii boje proti obchodovn s lidmi. Centrum pro rovn pleitosti a boj proti rasismu, kter funguje jako sekretarit ve uveden konference, pipravuje kadoron vron zprvu hodnotc pokrok dosaen v boji proti obchodovn s lidmi. V Belgii tak existuje nrodn magistrt (smr soud) pro otzky obchodovn s lidmi. Itlie V roce 1999 zde bylo udleno 242 vz za elem sociln ochrany, v roce 2000: 726 vz. V italskm trestnm zkon nen zakotveno obchodovn s lidmi jako trestn in - v souasn dob probh v parlamentu na toto tma debata. Obchodnci s lidmi jsou trestni na zklad pslunch paragraf trestnho a cizineckho zkona. V roce 1998 byl vydn Legislativn vnos . 286, jeho paragraf . 18 zakotvil poskytovn vz cizincm za elem ochrany „jestlie bylo prokzno nsil nebo zvan vykoisovn a jestlie tto osob hroz nebezpe ohroen ivota na zklad toho, e se pokusila vymanit z vlivu zloineck skupiny nebo proti n vypovdala“. Podmnkou je, e ob spolupracuje s polici nebo se soudem. Je j udleno vzum za elem estimsnho pobytu, kter lze prodlouit na rok nebo dle. Po uzaven ppadu lze povolen k pobytu prodlouit na dobu, dokud trv pracovn kontrakt nebo studium. Do boje proti obchodu s lidmi je zapojena Sluba imigran a cizineck policie a Centrln operativn sluba sttn policie. Ministerstvo vnitra ve spoluprci s Mezinrodn organizac pro migraci realizuje dobrovoln repatrian program 80 obt obchodu s lidmi do zem pvodu. Byla zzena Meziministersk komise pro realizaci lnku 18 (ze zstupc ministerstva pro rovn pleitosti, ministerstva sociln solidarity, ministerstva spravedlnosti a ministerstva vnitra). Velk Britnie Pekvapujcm bylo zjitn, e Velk Britnie dodnes nem ve svm trestnm prvu pojem obchodovn s lidmi. K obchodovn s lidmi se pistupuje jako k prostituci a pi sthn pachatel se uplatuj paragrafy trestnho a cizineckho zkona. Prostitutky ve Velk Britnii nejsou registrovny. Neexistuj zde povolen veejn domy. Velk Britnie nepodepsala mluvu OSN z roku 1949 ani k n nepistoupila. Pijet odpovdajc legislativn pravy se pedpokld nejdve v roce 2003. Londnsk metropolitn policie (Club and Vice Unit) se problematikou obchodovn s lidmi intenzivn zabv. Policie a sttn zstupci mohou pro ob ve zvltnch ppadech, kdy napomh vyetovn, zajistit povolen ke krtkodobmu pobytu spojen s prvnmi, lkaskmi a psychologickmi slubami. Doposud se to stalo pouze ve dvou ppadech. Vtina obt se okamit vrac do zem pvodu, pot co jsou nalezeny polici. V Britnii nejsou dostaten ochrnny a nemaj k dispozici odpovdajc sluby. Zkuenosti a poznatky zskan na konferenci budou zapracovny do modelu ochrany obt obchodu s lidmi, kter je v souasn dob pipravovn na odboru prevence kriminality.

Zdroj: ad vldy R, Rada vldy - Meziresortn protidrogov komise, vybrno z Vron zprvy o stavu a vvoji ve vcech drog v esk republice za rok 2001


BOHOUSEK.CZ (www.bohousek.cz.cz) - zpravodajsk a informan servis - Foglar a Rychl py
Adresa lnku: http://www.bohousek.cz/clanek-2002070003-prava-deti-a-kriminalita.html