Tábor s Bobří stopou - 11. srpna 1992

Probudili jsme se do pochmurného jitra. Dnes byla rozcvička. Byla FOGLAROVSKÁ. Běhali jsme na za Jestřábem a Sharpem a zodpověděli-li jsme správně otázku na fogl. téma, měli jsme bod. Když ne, museli jsme běžet zpět se za družinou poradit. Byli jsme druzí. Na „střeleckou stezku“ jsme šli poslední. Ostatní po stezce

slaňovali v týpí. My zatím dostali vzduchovku, stříleli na na vyřezaná zvířata, poznávali divokou zvěř. Byli jsme zase druzí.K obědu bylo vepř. maso s bramborem. Potom byla příprava na hru PYRAMIDY. Začali jsme trochu později, protože přijela další účastnice tábora KIWI (vedení nám strhlo za trest 3 mapy, že Jirka – Kocour nehlídal //a někdo přišel bez jeho vědomí do tábora//.. Úkolem každé družiny bylo dostat se k pyramidě, sebrat lísteček a odnést do tábora. Ztížilo nám to vedení, které po nás pálilo šiškami a bralo životy a lístky (hráli Aztéky bránící své pyramidy). Zrodilo se plno pěkných akcí. Byla to perfektní hra, zvlášť pro to, že jsme nevěděli, kdeže ty pyramidy jsou. vyhrály Šipky s 8 lístečky, druzí jsme byli my a třetí Letka. My jsme spolu s Letáčkovci měli 7 lístečků, ale u nás rozhodlo to, že Vlčice našla zlomek pokladu. Před večeří se rozmohla stopová mánie. Všichni si totiž kupovali Bobří stopu, protože měl přijet Libor Balák – žák Zd. Buriana. Když přijel, začal dělat ihned rychlokresby a ihned byl obležen našimi deníky, památníky, sešity a různými papíry. Dokonce se i podepsal. K večeři byly sladké těstoviny (nudle). podepsali jsme se pod upomínkový list, který mu byl předán. Potom s ním byla beseda. Po jeho odchodu jsme debatovali o SPJF a jeho činnosti. Spát se šlo kolem 22,30 hod.