Pražská pobočka SPJF slaví výročí!

Zdá se to neuvěřitelné, ale letošní rok je nejen „Rokem s Rychlými šípy,“ ale rovněž příležitostí k připomenutí desátého výročí vzniku pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Co bylo na začátku? Točení klikou cyklostylu v jedné nově otevřené prodejničce v Praze - Radlicích a ztracený foťák, o němž se prý později mluvilo v Brně u soudu. Devadesátý třetí rok minulého století byl pro všechny pražské foglarovce

"významný. 13. května měl v Praze premiéru film režiséra Petra Kotka Záhada hlavolamu. O Jestřábovi, tajemném hlavolamu a jeho majiteli Janu Tleskačovi se mluvilo skoro na každém kroku a o doprovodných akcích k novému filmu referovala média na svých prvních stranách. A ještě jedním byl květen toho roku pro nás Pražáky zajímavý - firma ORIN otevřela 17. května svoji prodejničku v nostalgických přízemních prostorách staré a tajuplné Voskařky v Radlicích, nedaleko Smíchovského nádraží. Kolem onoho místa, které ryzího foglarovce nenechalo svou ospalou druhostraňáckou atmosférou na pochybách, se soustředil zbytek někdejších členů pražských mladohlasatelských klubů. Petra, Kramlin, Liška, Puštík, Lumík, Hroch, Tříska, Erik, Eskalik a mnozí další dnes již žijí svým životem s běžnými problémy a starostmi, ale tehdy spojili své síly s Alpínem a Bestem a vytvořili neformální Pražské sdružení Žlutého kvítku, které se stalo základem pražské pobočky SPJF. Právě při premiéře filmu Záhada hlavolamu se točilo klikou onoho cyklostylu tak, aby čerstvé číslo časopisu Stín a Světlo vyšlo co nejrychleji. Leží teď přede mnou, těch několik cyklostylových čísel. Jedno z nich (č. 13 – III. vydání) vyšlo v nákladu 500 ks, což bylo už opravdu na hranici našich tehdejších možností. Ta vzpomínka je tak živá, jako by to bylo včera, jak ťukám do psacího stroje na Křížové ulici, a pak v budoucí prodejně s Bestem časopis tiskneme. Akce Ábíčka na Letné, hra v uličkách (kde jsme viděli opravdické živé Rychlé šípy z filmu), neúspěšný vzlet balónu na Staroměstském náměstí (ale za to úspěšná prezentace nápoje Rychlé špunty), obrovský žlutý kvítek v zahradě ginga na Kampě, o kterém se psalo ve Večerní Praze, to vše se nesmazatelně vrylo do mojí paměti. Nic ovšem premiérou „Záhady“ neskončilo, naopak – během roku proběhla velká vontská bitva na Cibulce, promítání foglarovských filmů, přednáška Mýtus knižních Stínadel, Svíčkový běh a další hry v uličkách a konečně vyhlášení soutěže „Kde jsou vaše Stínadla?“. Jednat o založení pobočky se začalo právě po premiéře filmu. O jejím vytvoření přemýšlel nezávisle na nás již o půl roku dříve Petr Špitálský – Čmoudík z časopisu Sedmihlásek. Ke kontaktu s tehdejším předsedou SPJF Karlem Janským – Delfínem došlo v průběhu června, kdy se v Praze v KC Novodvorská konalo „1. setkání Sdružení přátel Jaroslava Foglara.“ Intenzivně se jednalo i po prázdninách, kdy Delfín přijel do ORINu. Datum jednání, na kterém byli přítomní Alpín, Best a já - sobota 25. září 1993 vstoupilo do dějin SPJF jako datum založení pobočky. 8.11.1993 Delfín psal: „…chystám se vám poslat zakládací materiály pobočky SPJF, připravili jsme k tomu všechny podklady. Bylo by dobré, kdyby jste připravili jeden den, kdy by došlo ke slavnostnímu zahájení činnosti pobočky. Na tento akt pozveme členy z okolí.“ K tomu ale nedošlo pro (dnes již všeobecně známý) spor v tehdejším vedení. Život pobočky však šel dál, spolu s Ivou byla připravena dlouho slibovaná brožura „Malý průvodce po Stínadlech“, 12. února 1994 se za velkého zájmu foglarovců konalo slavnostní vyhlášení výsledků stínadelské soutěže v DDM Na Buďánkách spojené s promítnutím unikátního filmu z výroby Mladého hlasatele, rychlošípáckou soutěží, výstavou stínadelských prací, besedou s hosty a podvečerní hrou v uličkách pražských Stínadel. Nepolevilo ani pořádání dalších akcí pro děti. Postupem času se ukázalo, že chybí informační věstník s aktuálními informacemi, vyšlo první číslo „Pražského zpravodaje Sdružení Bobří stopy – S.P.J.F.“ zaslané pražským členům SPJF a zbylým klubařům. Ukázalo se, že jeho záběr byl dost malý, a tak jsme se spojili s právě vzniklým Sdružením amatérských novinářů a začali díky grantu pražského magistrátu v nákladu 5 000 ks vydávat Pražského herolda. Zde byly v druhé polovině 90. let tištěny informace týkající se tradičních akcí naší pobočky – Jara s těšítky, Výročí čtenářských klubů, Dne zvonů, či Večera světel. Projekty na podporu dětské informatiky ale nebyly pro další období vypsány, a tak Pražský herold v roce 1999 přestal vycházet. Po smrti Jaroslava Foglara se objevilo zejména v Praze několik iniciativ hanobících nebo naopak hájících jeho život a dílo. Pobočka v této souvislosti zaujala stejné stanovisko jako celostátní vedení SPJF. Přišlo nám ale líto, že se o těchto iniciativách členové SPJF nedozvěděli. Pronikli jsme na internet a 30.8.2000 při příležitosti 60. výročí prvního vydání Záhady hlavolamu spustili Bohouška. Dnes o něm můžeme bez nadsázky říct, že se stal nejrozsáhlejším internetovým zpravodajem a zároveň kronikou foglarovského světa. Přidal se Menhart (připravil a rozeslal první číslo TAM-TAMu) a časem rozšířili naše řady další aktivní členové Ivan, Nashville a Tom-Set. Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří se na činnosti pražské pobočky SPJF podíleli, podílejí a hodlají i nadále podílet. Věřte, je to práce dobrovolná, ve volném čase a bohužel často (i vzhledem k různým často ješitným a zbytečným sporům a rozmíškám v foglarovském světě) nevděčná. Děkuji členům a příznivcům pobočky za podporu, zájem a účast na akcích. Bez vás všech by pražská pobočka neexistovala. (Převzato z časopisu TAM TAM pražské pobočky SPJF č. 5 / 2003) "