Rychlé šípy a velká voda. Zvláštní shoda dnů po 56 letech.

Zážitky z loňských srpnových povodní, ať už zprostředkované, či osobně prožité, nejspíš nevymizí z paměti nikomu. Nejdříve především jihočeské řeky a potoky se probraly z ospalého srpnového poklidu a také rybníkům začaly být hráze těsné. 7. srpen 2002 se nesmazatelně dral do řady obecních kronik … … 6. srpen 1946 v 35. čísle časopisu Vpřed přinesl další z řady pokračování kresleného seriálu Rychlé šípy – a Červenáčkovi v něm jde při velké vodě o život …

(V předchozích prázdninových číslech Rychlé šípy přijíždějí ke strýci do Zlaté Skalice na žňovou pomoc (a na koláče), neúspěšně honí pašíka, a po sklizení úrody si staví u potoka v Červené rokli chatu v koruně uschlého stromu. Posléze – při třídenním dešti, začíná stoupat voda v potoce a Rychlé šípy drží kvůli tomu noční hlídky.) Příběh „Rychlé šípy v nebezpečí života“ právě z 6. srpna začíná při třídenním dešti protržením hráze Havelského rybníka proti proudu potoka a Rychlé šípy po varování statkářem nakvap opouštějí chatu. Červenáček si však vzpomene, že v ní zapomněly klubovní vlajku a vrací se pro ni, to už však se do údolí valí vodní živel a Červenáček je zachráněn z proudem se otřásajícího stromu na laně. Vodní živel ohrozí Rychlé šípy ještě jednou – při velikonoční výpravě na divoké skalní říčce, kdy po vytrvalém dešti jsou vodou uvězněny v jeskyni se zatopeným vchodem. Při hledání dalšího východu naleznou starší zápisky stejně postiženého Martina Režného ze samoty Pouchlova a nakonec jsou zachráněny vojáky. Zážitek má však dohru v zákazu členství v klubu pro Jindru Hojera od jeho otce …