a brzy jsem na hromdce seitovch vydn knek u brchy nael i vysnnou Chatu - tu jet z pedlistopadovho dob z Albatrosu; pbh z Komety toti nebyl pln, zvren dl jsem neml, zajmalo m, jak takov pbh me skonit. Tm, e jsem konen nael, co jsem hledal, zmnil se mj ivot dokonale. Do t doby jsem byl ouma. Mj brcha se stal skautem, kdy mi bylo asi deset let; maminka mi tehdy ukzala knku "Boj o prvn msto," abych si ji jako peetl - a j jen zavrel "mm lep" Tm jsem myslel tehdy rozetenou knku "Zem ve vesmru" od Jury Grygara. To vak maminku nepesvdilo - jet nkolikrt uinila pokus vthnout m do junckho svta, byli jsme i na nvtv u brchy v klubovn le vsledek nulov. "I was an impossible case, no-one ever could reach me," zpv v "The Name Of The Game" Agnetha Fltskog a pro m to tehdy platilo do puntku. Objevem "Chaty" se ve zmnilo. Okamit jsem se dostal k dalm knkm, kter brcha ml - nezapomenuteln dojem na m udlal pedevm "Pstav vol" a u zmiovan "Boj." V knihovn jsem si zaal pjovat dal kousky - zamiloval jsem si "Kdy Duben pichz," "Tbor ernho delfna," "Pod junckou vlajkou," vechny "Kroniky" vetn "Yucatnu" a dal a dal. Kupodivu, "Hoi" mi zpotku vbec nic nekali. Asi proto, e jsem narazil na opravdu nehezk vydn jet z pedrevolunch dob. Dneska i tuhle knku miluju, v patncti tomu tak ale nebylo. Zdla se mi a moc naivn. Jeden patnctilet skaut se m v t dob ptal, co jako na n km. Jemu se taky nelbila, pipadala mu pli militaristick, nakomandovan. Takhle jsem tehdy neuvaoval, ale myslm si, e vm, co tm myslel.
Samozejm, zaala ve mn hlodat touha stt se skautem. Skauty jsem povaoval za vzorn ulechtil hochy, kte ij estnm ivotem a jsou dokonalm vzorem vem klukm a tedy i mn. Na druhou stranu jsem se mezi n ani nhodou nehrnul, protoe jsem vdl, e jsem jaksi na junctv pestrl a navc jsem neml patin znalosti a dovednosti a zkuenosti - ie vdl jsem najisto, e by se pro m nenalo odpovdajc uplatnn. Je to zajmav, ale j ani nijak nehledal kontakty ve foglarovskm svt, j jsem il kosmologi a atomovou fyzikou a jestbovtinu jsem bral jenom jako jaksi povyraen. Byl jsem ale myslm dost neastn, protoe jsem si uvdomil, e jsem zahubil to, co mlo bt pro m pohdkou a nejlepmi lty v ivot. Take kdybych se v tchto vcech jet vce angaoval, mon by se pouze m touha jet zvtila. Asi tak jsem k tomu tenkrt pistupoval.
Pak jsem si ale uvdomil, e nen mon si neustle hrt na ptrosa a utkat od reality, a v dob, kdy jsem se pomalu stval plnoletm, jsem do toho seknul; kal jsem si, za zkouku to stoj. Nevdl jsem tenkrt, e skauti nejsou to, za co jsem je ml (a to zdaleka ani ti dospl), take na m ekalo v Junku peklo a dsn vymejvrna mozku. To nakonec vedlo k tomu, e mj zjem o Jestba byl do znan mry utlumen, protoe do t doby pro m existovala rovnost Junk = Jestb. Leckdy jsem se skoro a zoufale snail pochytit vechny ty drobty zjmu a romantiky, kterou do m naokoval Jestb, asto to vak bylo vce ne obtn, spe nemon. To bylo obzvlt tehdy, kdy mn ti moud, kte sami sebe povaovali za elitn skauty, hzeli pod nohy klacky, a to s nebvalou pelivost, dslednost a - jak jsem se pozdji dovdl - i clevdomost. Proto jsem opustil junckou drhu a nastoupil do SPJF. Obzvlt m uklidnilo Krizmenovo ujitn, e zde mn nic takovho nehroz. To ale neznamen, e bych ml zapomenout
Jestbv nedostiiteln a nedosaiteln vzor spov v tom, e dokzal myslet a uvaovat stejn jako nctilet puberci. Prv pro n psal i svoje knky a kroniky. Dokzal v nich rozvjet romantiku a smysl pro est, morlku a prvo. Vdy to vak bylo zahaleno pbhem, kter se neodehrv nkde v Tramtrii, ale je doslova za humny, me si jej prot kad, kdo jen trochu chce. Mnoh rdobynapnav knky pro mlde prv tene zavdj do cizokrajnch zem, tam, kam se bn smrtelnk nepodv, a proto z nich dojem zskan je o poznn men. Co o to, m tehdy i v souasnosti samozejm lkala etn dobrodrustv nebeskch prkopnk, ale na ty jsem se dval jako na dobrodrustv cel civilizace, nikoliv jen trojice astronaut, kte hls "Houston, weve got a problem." Jestlie vak autor nape knku o klucch, provajcch sv etn dobrodrustv takkajc za dvemi svch byt Pak pmo nut tene k nsledovn. A e jsou nkter Jestbovy knky naivn? Prokristapna - co byste chtli od kluk?! Samozejm, e knky jsou naivn, ale prv proto, e odpovdaj pln chlapeck mentalit - tehdy, dnes i v budoucnosti. A proto jsem Jestbovm obdivovatelem a zarytm (pro nkoho mon a fanatickm) obhjcem. Vm, co dal mn, vm, co dal klukm. Prv ve vnosti tkv kouzlo cel Jestbovy tvorby - dnes u sice nen takovm zzrakem, kdy m nkdo psac stroj (viz "Modr rokle"), tedy mn se rzn technick vci, ale to vlastn, to prav - ryz, to petrv vn - protoe i kluci jsou stejn. I oni budou navdy mt v sob skrytou touhu po dlkch a dobrodrustv odehrvajc se nkde daleko, vte, tam daleko, tak hrozn daleko, tam, kde nebe je vysok a modr a kde oblaka rychleji ne kde jinde pluj Pojme tam za nimi, a se dovme, jak pbh pokrauje.
srpen 2004
Petr Valach - Hvzd