Hluboký stín pohltil Rychlé šípy, když došly k opuštìnému kostelu. Stál stranou všeho živého ruchu a proti tmavému nebi ènìla jeho vysoká vìž jako ohromný èerný vykøièník.
„Tak bychom tady byli,“ zašeptal Jarka. „Ale jak dovnitø?“ Tìžká dubová vrata totiž uzavíral ohromný visací zámek.
Jaroslav Foglar: Záhada hlavolamu, Olympia, 1994
Kdy se øekne kostel svatého Jakuba, co se vám vybaví? Mnì ihned napadne kostel ze Stínadel, kde Rychlé šípy pátraly po deníku Jana Tleskaèe.
Existuje tento kostel ve skuteènosti?
Vìtšina lidí si myslí, že Stínadla jsou v Praze. Proto jsem se pokusil vypátrat pražské kostely, které jsou zasvìceny svatému Jakubovi.
V Kunraticích, Stodùlkách, Petrovicích a ve Zbraslavi mají kostel sv. Jakuba Vìtšího. Na Smíchovì a Zlíchovì mùžeme zase objevit kostel sv. Filipa a Jakuba. Další kostel sv. Jakuba je na zámku v Kunraticích.
Kostel, který by mohl být tím ze Stínadel, by mìl stát v nìjaké staré ponuré ètvrti. Takovým je kostel sv. Jakuba na Starém Mìstì (na obrázku). Pochází z dob, kdy Èechám ještì vládli králové. Mnozí z nich ho také navštívili - Jan Lucemburský s Eliškou Pøemyslovnou tu mìl korunovaèní hostinu, Karel IV. se zúèastnil jeho vysvìcení v roce 1374... Zažil i ménì radostné události: nìkolikrát vyhoøel. Naštìstí se vždy našlo dostatek lidí, kteøí pøispìli na jeho opravu.
O místní sošce Panny Marie se øíká, že je zázraèná. Mnozí lidé, kteøí jí byli vdìèní za vyslyšení svých proseb, ji ovìšovali šperky, dukáty a jinými drahými dary, které èasto lákaly zlodìje.
Jeden zlodìj se prý nechal v kostele zamknout, aby mohl sošku okrást. Když stáhl ruku na její bohatství, nemohl ji dát zpìt – soška ho držela. Zlodìj tak musel zùstat v sevøení sošky až do rána, kdy do kostela pøišel kostelník. Soška zlodìje pustila teprve ve chvíli, když kolem nìj stálo nìkolik mnichù z místního kláštera spoleènì s opatem. Zlodìji pak byla ruka useknuta a visí dodnes v kostele na památku.
Pochmurný závìr… jako ze Stínadel.

I další pražské kostely by svým názvem mohly patøit do Stínadel, i když nejsou zrovna zasvìceny svatému Jakubovi. Kdo ví, komu byl vlastnì stínadelský kostel zasvìcen? Nezmìnil Jaroslav Foglar jeho svìtce, aby zmátl ètenáøe?
„Stínadelský“ název má tøeba kostel Panny Marie pod øetìzem. Proè se jmenuje právì takto? „Pod øetìzem“ se k názvu pøidalo proto, že kostel byl blízko Juditina mostu (dnes Karlova mostu), který se na noc zamykal øetìzem, aby po Vltavì nemohl nikdo proplouvat naèerno.
Nebo kostel svatého Martina ve zdi (na obrázcích). Jeho tajuplný název vznikl v dobì, kdy se stavìly hradby mìsta Prahy. Kostel svatého Martina stál pøesnì v místech, kudy mìlo vést opevnìní. A tak byl kostel do hradeb zabudován.

I pozdìjší historie kostela svatého Martina ve zdi je zajímavá. V roce 1414 zde bylo poprvé podáváno svaté pøijímání podobojí; v roce 1678 vyhoøel a horní èást vìže byla pøestavìná…
V 18. století na místním høbitovì byla pohøbena slavná sochaøská rodina Brokoffù. V roce 1784 byl kostel zrušen a stal se z nìj sklad, byty a obchody. V roce 1904 se díky Pražské obci opìt pøemìnil na kostel.
Urèitì bychom našli i spoustu dalších kostelù, které by svým vzhledem, názvem nebo historií mohly patøit do Stínadel.
Který z nich je ten pravý?
BOHOUSEK.CZ (www.bohousek.cz.cz) - zpravodajský a informaèní servis - Foglar a Rychlé šípy
Adresa èlánku: http://www.bohousek.cz/clanek-2005101201-po-stopach-jaroslava-foglara-4-stinadelske-kostely.html