O výstavě s Rychlými šípy nejen do Stínadel (6. 9.-9. 10. 2005) Muzeum dětské kresby, Praha

Muzeum dětské kresby na Starém Městě v Praze bylo od září do začátku října místem, kam jste se mohli s Rychlými šípy vypravit (nejen) do Stínadel. Tak zněl název výstavy, kterou uspořádali a připravili nadšenci z Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara, Pražské rady Junáka, Pražské oblasti České tábornické unie, Klubu skautských sběratelů Junáka i ze sekce Skauting – české námětové společnosti SČF. Výstava byla uspořádána u příležitosti výročí 65 let od vydání Foglarovy Záhady hlavolamu a rovněž připomínkou, že skauti završují 15 let obnovené činnosti a v neposlední řadě je tu patnáct let činnosti Sdružení přátel Jaroslava Foglara. V historií prodchnutém místě domu U zelené žáby jsme letošní výstavou navázali na předchozí, která zde – s úspěchem – proběhla v roce 2003 u příležitosti 65 let Rychlých šípů.

Letošní výstava by nevznikla, nebýt podpory od provozovatelů Muzea dětské kresby, magistrátu hl. m. Prahy, který uspořádání podpořil grantem, ale poděkování patří i Památníku národního písemnictví, nakladatelství Olympia a dalším institucím i jednotlivcům.

Pojďme se výstavou projít. V prvém sále byly veřejnosti představeny písemnosti, archiválie ze života Jestřába, ukázky oddílových kronik, jejichž vystavení umožnil Památník národního písemnictví. Širší veřejnosti se tak fotografie, dobové písemnosti a namnoze unikátní doklady otevřely poprvé. Život a tvorbu Jaroslava Foglara veřejnosti přiblížila ve čtrnácti „rámech“ výstava Ivana Vápenky, která průřezově informuje o osobnosti Jestřába, základních životních milnících ve fotografii, kresbách, textu a dalších sběratelských artefaktech. Kdo byl čtením unaven, mohl se zúčastnit volby Foglarovské miss (stěží odhadnout, zda-li se generační rozdíly návštěvníků promítly do favorizování Vlastičky či staré Zavadilky…). V prvém sále začínalo hledání dokončení „novošípáckého komiksu“ a málokterý též odolal zakoupení suvenýru. Připravena byla pamětní kronika výstavy, panel s informacemi o činnosti SPJF a řadá letáků občanských sdružení a pozvánek na doprovodné akce.

Pojďme dále… V mezisálí musela upoutat prezentace bohaté činnosti a znamenité rukodělné práce skautského oddílu Gatagewa (Skaut – český skauting ABS). V hlavním sále otevírá výstavu expozice oceněných výtvarných prací ze soutěže „S rychlými šípy do Stínadel“, která zde měla premiéru předloni. K vidění jsou zápisníky 13 bobříků, ale i slavný vynález KáPéZetka a to přímo ta první – Mirka Dušína. Hlavní část výstavy seznamuje s Foglarovým literárním dílem. Péčí Václava Noska – Windyho zde vznikla ucelená výstava v několika vitrínách se všemi prvními vydáními Foglarovek. Samostatně pak kompletní vydání „stínadelské trilogie“ včetně samizdatů, exilových a cizojazyčných. Nejcennější knižní vydání doplňují hlavolamy ježků v kleci, sběratelské zajímavosti, časopisecké ukázky Čigoliga, Gonia a díla současných autorů navazujících na tvorbu JF. Na dvou panelech jsou vystaveny Foglarovské odznaky, nášivky, vlajky se sbírky Ivana Vápenky. Velké pozornosti se těšila rozsáhlá filatelistická expozice Foglarův svět, která vystavovateli (Ivan Vápenka) již přinesla ocenění. K vidění byla rovněž filatelistická sbírka V. Noska – Windyho. Nechyběly ukázky rukopisů (strojopisů) z knih JF, westernovsky laděný panel S. Janova a jeho náměty ke vzniku pomníku Jestřába v r. 2007. Fotografie z klubovní autogramiády Jestřába zapůjčil Jiří Zachariáš – Pedro; několik účastníků výstavy se poznalo na dalších panelech, které připomínaly nedávné i již starší setkání, ankety, soutěže nebo hledání a mapování posvátných stromů ginkgo.

Pozorným návštěvníkům přináší odlehčení třetí místnost. Pojďme se posadit, právě začíná videoprojekce filmů SPJF věnovaných Jestřábovi a Rychlým šípům. Třetí sál je galerií kumštýřů. Tentokrát je zde zastoupen ilustrátor, grafik, malíř Marko Čermák. Chybět nemůže ani panel věnovaný Janu Fischerovi. Představeny jsou novinky v podobě knižních ilustrací Milana Tesleviče k chystanému soubornému vydání trilogie (Záhada hlavolamu – Stínadla se bouří – Tajemství Velkého Vonta), která pod názvem „RŠ ve Stínadlech“ bude mít knižní premiéru v listopadu. Z více než 600 nových kreseb mohl návštěvník výstavy jako první spatřit některé jejich originály a též starší tvorbu Milana Tesleviče. Další premiérou byla ukázka ilustrací z chystané knihy J. Č. Grifina „Poselství ze Stínadel“ (vydávají Moje 1. noviny) znamenitého ilustrátora, autora mnoha kreslených příběhů Jiřího Petráčka – Oskara. Důvěra ve vystavovatele byla velká a tak i „První Vontské muzeum“ uvolnilo něco ze svých sbírek. Na vlastní oči jste mohli vidět tenisák Černých jezdců (nebo, že by jen atrapa odněkud ze Dvorců?), za to švihadlo Rychlonožky, brýle Dlouhého bidla, lano, na kterém se houpal ve Svatém Jakubovi Jan Tleskač, to vše bylo pravé! Vontská vlajka, štít pamatující slavnou bitvu… Na vařiči stál připravený čaj od Bratrstva, na usmířenou pro hochy Rychlých šípů… Děvčata obdivovala kočárek, ve kterém se vozíval malý Jindříšek Hojerů, pro kluky to byl zase rozhodně ten, který přivlekl Rychlonožka na stavbu stráguly. A to vše sledovaly napůl ochočené, dnes již naklonované, Štětináčovy krysy. Potomci Eulálie se na výstavě dokonce rozmnožili. Jen talisman Bratrstva na výstavě chyběl. Vystavovatelé si to nechtěli rozházet s Ligou na ochranu zvířat a také se nikomu nechtělo riskovat účinky fialového kouzla! Našli se ale odvážlivci, kteří po otevření velikého proutěného koše ve výklenku s úžasem spatřili… Inu, čtenáři třetího dílu Tajemství velkého Vonta vědí. A kdo nevěděl, hádal. A tak jedni z návštěvníků uvedli, že kostra (nebohého Dymoráka z Kocouřího hrádku) je pozůstatkem skauta, který asi četl hodně foglarovky…

Ve čtvrté místnosti se představuje Skautské muzeum. Nepřehlédnutelná je sbírka opaskových skautských přezek Petra Brtny – Sibiho. Sálu vévodí historické vlajky Junáka, další soubor panelů připomíná činnost Klubu skautských sběratelů. Exponát „odborek“, které plnily skauti po roce 1945, mohl dnes již vzbuzovat úsměv či údiv nad zapomenutými dovednostmi. Rozsahem a uspořádáním se velké pozornosti těšila sbírka skautských odznaků (V. Nosek) a filatelistická sbírka „Pohledy do historie skautského hnutí“ (I. Vápenka). Návštěvník mohl vidět unikátní známky „Mafeking“, kterými Baden-Powell „předznamenal“ skautskou filatelii, stejně tak jako vystavené a ceněné známky z pošty českých skautů v r. 1918. Kdo ví, zda-li je neměl ve sbírce i Maxmilián Dráp?

Výstavu shlédlo za 30 dní trvání přes 1500 návštěvníků a poslední víkend doslova praskala ve švech, to když se muzeum připojilo k akci České televize a narozeninám Večerníčka. Při té příležitosti byla výstava obohacena o unikátní postavičky klubu RŠ i s věrným Bublinou, které znamenitě uháčkovala Lenka Šátková. Vystavovatele potěšila nabídka na prodloužení výstavy, což ale bylo již nad jejich síly, nebývalý zájem mimopražských i zahraničních návštěvníků a milé vzkazy v pamětní knize, které zaznamenaly ohlasy návštěvníků tří generací…

Scházíme po schodech, naposledy zamávat hochům z klubu RŠ, kteří statečně postávali na balkoně po celou dobu výstavu jak vyřezaní. Na dlážděném dvorku je klubovna Bratrstva, které nevydrželo a muselo se přihřát na té slávě; protáhnout se úzkým křivolakým průchodem se zdmi popsanými od Vontů a rychle k Rozdělovací…




Na výstavě bylo možno spatřit i kostru nebohého Karla Dymoráka – Dymoura, který při dávné honičce zůstal uvězněn v proutěném koši v Kocouřím hrádku ve Stínadlech. Pozůstatky objevil, ochraňuje a zapůjčil Martin Rosol z Prahy.



Foto: Zdeněk Moučka – Kule



Náhled obrázku se po kliknutí zvětší.



Pozn.: Bohoušek připravuje rozsáhlou fotogalerii z výstavy.