Po stopách Jaroslava Foglara (5) - Poděbrady, Jestřábovo neštěstí

"Tehdy právě začínaly lázně Poděbrady s léčbou srdečních onemocnění, a přestože odborníci tatínkovi radili, že tyto lázně nejsou pro stupeň jeho nemoci vhodné, tatínkovi ležela představa Poděbrad pořád v mysli. Nedal si je vymluvit. Neštěstí se nezadržitelně blížilo. Otec objevil v novinách inzerát, že v Poděbradech pronajímá stavitel Kneř nově postavené vilky. Maminka tam na otcovo naléhání dopsala, a tím byl náš osud zpečetěn. Vilku nám pronajali a my se tam se vším všudy odstěhovali – jako s poslední tatínkovou nadějí na uzdravení. Bylo to nešťastné rozhodnutí. V Poděbradech dosud nebyly s léčbou srdce patřičné zkušenosti, lékaři tam údajně dali tatínkovi hned napoprvé nepřípustně silnou lázeň a tatínek do čtrnácti dnů po našem přistěhování do Poděbrad zemřel."
Jaroslav Foglar: Život v poklusu, Olympia, 1997

Otec Jaroslava Foglara byl pohřben v Poděbradech a tam je také jeho hrob.

Poděbradský hřbitov je za městem, mezi poli, v oblasti zvané Kluk. Najdete ho ve 3. řadě hrobů od východu. Je malý, nenápadný, k východu je otočený „zády“. Jeho původní deska s nápisem, která byla připevněná na náhrobním kameni, spadla a roztříštila se. U hrobu ještě leží některé její části.

O hrob Jindřicha Foglara se starali místní skauti - klub Modré šípy. Získali fotografii původní desky a její papírovou kopii připevnily na náhrobní kámen. Tak si můžeme přečíst, že Jestřábův otec se narodil 11. prosince 1872 a zemřel 17. července 1911. Jaroslavu Foglarovi tehdy byly čtyři roky.

Stejně jako v případě Předlic u Ústí nad Labem Jaroslav Foglar ve svém životopise nepíše o ulici, kde bydlel. Je možné, že si její jméno ani nepamatoval – vždyť kdo z nás by si zapamatoval název ulice, kdyby se odtamtud odstěhoval ve čtyřech letech?

Jestřáb ale píše o staviteli Kneři. Ten postavil několik vilek v okolí Panské ulice, kde také sám bydlel (viz obrázek). Jenže: podle poděbradského muzea stavitel Kneř začal stavět až po první světové válce, ve třicátých letech. To už Foglarovi dávno bydleli v Praze.

Domek, kde Foglarovi v roce 1911 bydleli tak nadále zůstává záhadou.




Co by viděl Jestřáb v Poděbradech, kdyby tam dnes žil? Určitě by ho upoutala socha Jiřího z Poděbrad na náměstí, chodíval by na nádvoří místního zámku, pil by vodu z místních pramenů, v létě by se koupal v Labi…


Možná, že by hrdinové jeho knížek neobjevovali kostel svatého Jakuba, ale kostel svaté Anežky, který stojí v centru města hned vedle muzea.


S trochou fantazie bychom tu našli i Stínadla – co říkáte této vilce? A nebo této Foglarově vzpomínce?




"Tu noc před jeho smrtí jakoby někdo práskl do okna v našem přízemním pokoji něčím, co připomínalo úder prutem. Maminčin bratr vyběhl na ulici, ale tam v tom nočním čase bylo liduprázdno. Pověrčiví lidé mamince později tvrdili, že to bylo zlé znamení a že to sama Smrt se prý ohlásila. Musím dodat, že úder na okno slyšelo i několik členů maminčina příbuzenstva. "

Jaroslav Foglar: Život v poklusu, Olympia, 1997