Má rodina z Druhé strany

Nedokážu vyndat ježka z klece za dobu kratší než pět minut. Při vzteku bývá mé chování nečestné a nesportovní. Náš dvouletý Vojtěch mě už teď převálcuje svou znalostí postaviček ze Stínadel. A taky se bojím v úzkých uličkách staré Prahy.

Přesto všechno se snažím, abych zapadla mezi své dva Vonty. Zásadně kupuji jednobarevná trička – žlutá je barva naše. Abych synovi nazula červené boty, ( v rámci šetření zděděné po sousedovic Aničce), musím s důležitostí v hlase vysvětlit, že je nosil sám Červenáček. Taky se u nás ví, že Mirek Dušín by nikdy nepil hnusnou, sladkou, nezdravou limonádu.

K partě kluků pan Foglar vymyslel i Bublinu a Kuliferdu. Doufala jsem tedy, že pořízení štěněte mi u staršího čtenáře Foglarovek snadno projde. Neprošlo. Nevím, jak vypadali překvapené Rychlé Šípy, když Sběrač vyšel dřív než TAM-TAM a obsahoval stejné informace. Ale nikdy nezapomenu na výraz svého muže, když dostal k narozeninám tolik nechtěného psa. Přesto, že jsem dodržela základní pravidlo – jméno začínající na písmeno B.

Z malého klubíčka nám roste chlupatý valibuk Bebuna, která už dávno zapomenula, kdo ji do rodiny přivedl. Přidala se do klubu, a stejně jako hoši, i ona ignoruje jakékoliv mé povely. Na základě každovečerního poslouchání příběhů ze Stínadel se smilovala nad jedinou rostlinkou v celé zahradě. Přežil malý stromek Ginga. Mimochodem, tento druh rostliny naše dítě rozeznalo dříve, než obyčejnou pampelišku.

Neznám Tajemství Velkého Vonta a Záhada hlavolamu je pro mě navždy utajena. Přesto fandím všem, kteří věří ve starobylou městskou čtvrť s tajuplnými uličkami, temnými dvory, odlehlými zákoutími a podzemními chodbami, v níž cizinci nejsou vítáni...

… prosím všechny foglarovce, aby můj fejeton brali jen jako zpestření stránek Bohouška!!! A omluvili případné nedostatky v zažitých výrazech...

Děkuji Hromča