Měsíční noci nebo Píseň snílka? Záhadná básnička malého Jaroslava Foglara

Ve foglarovské literatuře se občas objevuje informace o básničce Měsíční noci, kterou napsal třináctiletý Slávek Foglar a která, jako jeho první dílko, byla otištěna v Národní politice roku 1920. Tato informace je uvedena v Životě v poklusu, ale v datovém přehledu, který nepsal Jaroslav Foglar. V samotném životopisu se však o básničce nezmiňuje. V Sohrově knížce „Zase zní píseň úplňku“ je v rekapitulaci napsáno, že v roce 1920: „V novinách otištěn první literární pokus – báseň“. Autorem Rekapitulace je Zdeněk Pírek.
Samotná básnička se zřejmě poprvé objevila v závěru 2. dílu publikace Jestřábe, vypravuj… vydané nakl. Šebek a Pospíšil v roce 1990. Zde je uvedeno, že tuto báseň otiskly noviny (není uvedeno které) kolem roku 1920.

Před téměř dvaceti roky mne požádal badatel a velký znalec Foglarova díla Zdeněk Pírek, abych se v pražské Universitní knihovně po té básničce podíval a přesně ji datoval, uvedl rok 1920 a přiložil její text. Na vozíku mi přivezli čtyři veliké tlusté knihy s mnoha sty listy, hledal jsem celý den – ale básničku jsem nena-šel! Nemohu na sto procent říci, že tam opravdu není, protože hledat jeden malý odstavec ve velkých novinách na špatném papíře, v deníku který vycházel 2x denně (poledník a večerník), je hledání jehly v kupce sena, a mohl jsem se prostě přehlédnout.
Věřil jsem Zdeňkově informaci a básničku jsem použil i do své knížky Jestřábí perutě. Zde je její opis:

MĚSÍČNÍ NOCI

Když měsíční nadejdou noci,
já lesy se toulám sám,
jsem podmaněn kouzelnou mocí
a podivnou touhu mám:

Chtěl bych jít na skály vysoké,
kde měsíc v útes září,
a opět v lesy hluboké,
kde v tůni leskem vábí.

Jen daleko od lidí jít bych chtěl,
tam kde sám bych mohl být,
kde bych za druha jen zvíře měl,
tam krásnějším životem žít!

Nedávno jsem však v Památníku národního písemnictví při probírání mnoha Foglarových materiálů najednou držel v ruce básničku zcela jistě krasopisně psanou Jaroslavem Foglarem. Jiný název, ale text téměř shodný:

PÍSEŇ SNÍLKA

Když měsíčné nadejdou noci,
já lesy toulám se sám
- jsa pod žezlem kouzelné moci -
a podivnou touhu mám:

Chtěl bych jít na skály vysoké,
kde měsíc v útes září –
a opět v lesy hluboké,
kde v tůni leskem vábí.

Daleko od lidí jít bych chtěl,
tam, kde sám bych mohl být;
kde za druha bych jen zvíře měl,
krásnějším životem žít!

Zajásal jsem, že mám v ruce originál té slavné básničky a pomyslel si, že v novinách asi upravili název, ale pak mé oči sklouzly na přípis u horní hrany listu: „Psáno za světlé noci z 23. na 24. července 1923“!!! Tedy celé tři roky po dosud uváděné dataci básničky! Zarážející je, že jsem nikde v textech psaných přímo Jaroslavem Foglarem na zmínku o tom, že mu ve třinácti letech otiskli v novinách básničku nenarazil – např. v Životě v poklusu. Pochybuji, že by se tím Jestřáb nepochlubil.
Tak – a je tu záhada:
- Byla vůbec v roce 1920 v Národní politice otištěna Foglarova prvotina?
- Pokud básnička v tento rok nevyšla, bylo to v jiný rok?
- Když nebyla v Národní politice, najde se v jiném deníku té doby?
- Pokud ano, byla to tato básnička, nebo jiná?

Najde se zanícený badatel, který by dokázal rozluštit jedno z mnoha Jestřábích tajemství? Pokud ví někdo více, budu rád, když se mi ozve: Václav Nosek, Na Výsluní 1381/67, 22211 Neratovice, e-mail: vnwindy@tiscali.cz.