Przkumn vprava na tboit prask Dvojky z roku 1938 na Podkarpatsk Rusi
| Autor: Ji Kalina - p | Rubrika: Akce | Vydno dne: 9. 1. 2007 |
Takkajc vpedveer Roku s Jaroslavem Foglarem se vydala tylenn skupina cestovatel z Jihomoravsk poboky Sdruen ptel Jaroslava Foglara na Ukrajinu, do mst, kde ped mnoha lety v roce 1938 tboil u obce Sinovr (dnes Sinvr) s praskou Dvojkou Jaroslav Foglar - Jestb. Hledn tboit nebyla vc jednoduch, vesnice Sinovr se nachz asi 3 kilometry severn od znm Koloavy v oblasti Podkarpatsk Rusi, Zakarpatsk Ukrajiny, nebo, jak sami mstn nejastji kaj, prost Zakarpatie, co znamenalo adu komplikac. Ale tm lpe, protoe teprve komplikace udlaj z obyejn cesty dobrodrustv.Dva dny jsme strvili stopovnm ve smru Koice, kde se k nm pipojil Rolf, kter musel bohuel vyrazit pozdji a vlakem. Odtud ji cesta vedla pankem pmo na hranice. e to na Ukrajin nen jen tak, jsme pochopili vzpt, kdy jsme ru pekroili vlakem, kter podle jzdnho du neexistuje, ve stanici jej zapeli, avak mstnmi byl, by v jednu rno, hojn vyuit - samozejm bez jzdenky i prvodho. Pak ji stailo vyplnit formul v ukrajintin a anglitin, uvst fiktivnho hostitele Vasila Globu a hur do nitra tajupln zem!
Prvotn zmatky se dvma ndrami pro pmstsk a dlkov vlaky vystdala radost z jdla prodvanho pmo na palub elektrick jednotky a ziky z cestovn po eleznici kalnm rnem. Ve stanici Chust, kam kdysi se svm vagnem dojel i Jestb, nae cesta po kolejch konila a po pr hodinch ekn jsme pokraovali autobusem. Zde jsme se seznmili s Ivanem - esky mluvcm domorodcem, kter ns za nkolik dn ochotn provedl po Lvov a pomohl nm s nejednou neznalost mstnch pomr. Autobus vak konil cestu v Mihirji, je od Sinvrskho nrodnho parku dl mohutn prsmyk.
Po rozlosovn dvojic jsme pokraovali ve stopovn, co bylo nkdy vzhledem k domluv problematick, take nkte doli do dol eky Trebly a tm se soumrakem. Pokraovali jsme pak vzhru proti proudu k soutoku s kou Ozerjankou a zaplatili vstupn do rezervace ve vi 4 korun. Za setmn jsme pak vystoupili od protren klauzy k plaven deva, v n dnes sdl muzeum vorastv, a k horskmu jezrku, kde jsme penocovali ve srubu, za nj by se nemusel stydt dn kanadsk lovec koein.
Po nonm deti a rann koupeli jsme vyrazili na msto. Oblast, kterou nm popsal pan Vodenka - Jra, posledn ijc pamtnk tbora u Sinovru, zabrala nkolik kilometr tverench a i s dobrou mapou a znalost fotografi jsme si nlezem nebyli pli jist. kolem bylo tedy hlavn zmapovat ble tern a pipravit podklady pro dal identifikaci msta v Praze (co se nakonec podailo). Nkolik hodin jsme tedy strvili focenm, srovnvnm s mapou, prochzenm luk a les, vahami o poloze tboit a dokonce multilingvnm rozhovorem s panem Mikolou, patrn nejstarm pamtnkem v chalupch u Ozerjanky, kter se narodil sice a v roce 1939, ale z vyprvn vdl nco o pionrskm lageru. Po dkladnm zdokumentovn jsme se dosyta vydili v dravm proudu ky, kter ns unel ndhernou krajinou a zamili opt do Mihirji a Chustu.
Po noci na autobusovm ndra, kde narozdl od vlaku autobus ohlen byl, ale vbec nepijel, jsme se dostali do Chustu a v nsledujcch dnech putovali vekerou monou dopravou do solnch dol v Solotvinu, podl bval eskoslovensk pen drhy pes Rumunsko do lzeskho msta Rachova, kde jsme ochutnali alik a nonm expresnm pojezdem do zemskho msta Lvova, kter mus uchvtit vechny milovnky stndelskch uliek. Po znovushledn s Ivanem a prohldce mstskch pamtihodnost u ns ekala pouze zpten cesta, kter by sice vydala na samostatn vyprvn, avak dosti bylo phod.
O Velikonocch roku 2007 pi pleitosti 100. vro narozen Jaroslava Foglara hodl Jihomoravsk poboka SPJF vztyit na Ukrajin pobl obce Sinvr, na mst, kde spisovatel tboil v roce 1938 se svm oddlem praskou Dvojkou, devn pamtnk ve form totemu a cedulky s npisem, kter bude nvtvnky o tboe i spisovateli informovat ve dvou jazycch.
Foto: Ji Kalina - p
Po kliknut na obrzek se jeho nhled zvt.
Prvotn zmatky se dvma ndrami pro pmstsk a dlkov vlaky vystdala radost z jdla prodvanho pmo na palub elektrick jednotky a ziky z cestovn po eleznici kalnm rnem. Ve stanici Chust, kam kdysi se svm vagnem dojel i Jestb, nae cesta po kolejch konila a po pr hodinch ekn jsme pokraovali autobusem. Zde jsme se seznmili s Ivanem - esky mluvcm domorodcem, kter ns za nkolik dn ochotn provedl po Lvov a pomohl nm s nejednou neznalost mstnch pomr. Autobus vak konil cestu v Mihirji, je od Sinvrskho nrodnho parku dl mohutn prsmyk.
Po rozlosovn dvojic jsme pokraovali ve stopovn, co bylo nkdy vzhledem k domluv problematick, take nkte doli do dol eky Trebly a tm se soumrakem. Pokraovali jsme pak vzhru proti proudu k soutoku s kou Ozerjankou a zaplatili vstupn do rezervace ve vi 4 korun. Za setmn jsme pak vystoupili od protren klauzy k plaven deva, v n dnes sdl muzeum vorastv, a k horskmu jezrku, kde jsme penocovali ve srubu, za nj by se nemusel stydt dn kanadsk lovec koein.
Po nonm deti a rann koupeli jsme vyrazili na msto. Oblast, kterou nm popsal pan Vodenka - Jra, posledn ijc pamtnk tbora u Sinovru, zabrala nkolik kilometr tverench a i s dobrou mapou a znalost fotografi jsme si nlezem nebyli pli jist. kolem bylo tedy hlavn zmapovat ble tern a pipravit podklady pro dal identifikaci msta v Praze (co se nakonec podailo). Nkolik hodin jsme tedy strvili focenm, srovnvnm s mapou, prochzenm luk a les, vahami o poloze tboit a dokonce multilingvnm rozhovorem s panem Mikolou, patrn nejstarm pamtnkem v chalupch u Ozerjanky, kter se narodil sice a v roce 1939, ale z vyprvn vdl nco o pionrskm lageru. Po dkladnm zdokumentovn jsme se dosyta vydili v dravm proudu ky, kter ns unel ndhernou krajinou a zamili opt do Mihirji a Chustu.
Po noci na autobusovm ndra, kde narozdl od vlaku autobus ohlen byl, ale vbec nepijel, jsme se dostali do Chustu a v nsledujcch dnech putovali vekerou monou dopravou do solnch dol v Solotvinu, podl bval eskoslovensk pen drhy pes Rumunsko do lzeskho msta Rachova, kde jsme ochutnali alik a nonm expresnm pojezdem do zemskho msta Lvova, kter mus uchvtit vechny milovnky stndelskch uliek. Po znovushledn s Ivanem a prohldce mstskch pamtihodnost u ns ekala pouze zpten cesta, kter by sice vydala na samostatn vyprvn, avak dosti bylo phod.
O Velikonocch roku 2007 pi pleitosti 100. vro narozen Jaroslava Foglara hodl Jihomoravsk poboka SPJF vztyit na Ukrajin pobl obce Sinvr, na mst, kde spisovatel tboil v roce 1938 se svm oddlem praskou Dvojkou, devn pamtnk ve form totemu a cedulky s npisem, kter bude nvtvnky o tboe i spisovateli informovat ve dvou jazycch.
Foto: Ji Kalina - p
Po kliknut na obrzek se jeho nhled zvt.
BOHOUSEK.CZ (www.bohousek.cz.cz) - zpravodajsk a informan servis - Foglar a Rychl py
Adresa lnku: http://www.bohousek.cz/clanek-2007010902-pruzkumna-vyprava-na-taboriste-prazske-dvojky-z-roku-1938-na-podkarpatske-rusi.html
Adresa lnku: http://www.bohousek.cz/clanek-2007010902-pruzkumna-vyprava-na-taboriste-prazske-dvojky-z-roku-1938-na-podkarpatske-rusi.html