Dějiny Bratrstva Kočičí pracky plus přehled dílů s Bratrstvem nebo některým z jeho členů

Ještě než Jaroslav Foglar vymyslel Bratrstvo kočičí pracky, chybělo mu.
Ano, chybělo. A je to vidět už na příběhu Rychlé šípy shánějí desky (Mladý hlasatel 30. 12. 1939), který se v souborném vydání dostal na stranu 54 (Pozn. V následujícím textu budu pro jednoduchost raději odkazovat na čísla stran souborného vydání, než na pořadová čísla příběhů).
„Kluci, pojďte, proženeme trochu toho ježatce!“ vyzývá totiž již na sedmém obrázku tohoto pokračování vůdce jisté chlapecké trojice své druhy. A nikoli, tato trojice (která vzápětí způsobí roztříštění Rychlonožkou nesených šelakových gramodesek), ještě sice není Bratrstvem kočičí pracky, nicméně už se mu trochu podobá, a kdyby někdy někdo CELÉ Rychlé šípy jednou detailně zfilmoval (nejspíše jako televizní seriál sestávající ze stovek krátkých epizod), tak se přimlouvám, i když jsem pro co nejvěrnější držení se předlohy, aby byli oni lotříci v tomhle dílu nahrazeni právě Bratrstvem, přičemž díl by ale pochopitelně musel být přesunut až za založení Bratrstva!

Ono památné založení samo o sobě bylo nepochybně přímo geniálním Foglarovým nápadem a dnes už nejspíš jenom málokdo docení, kolik ke kvalitě seriálu přidalo.
I obecně platí, že film či příběh vůbec bývá tím lepší, čím působivější je jeho „padouch“, jenže právě stálého padoucha Rychlé šípy dost dlouho postrádaly.
Přesněji řečeno až do 8. 3. 1940, kdy se postavily „… proti Dlouhému Bidlu“ (str. 64 souborného vydání).
Ale pozor, dřív než Dlouhé Bidlo se v seriálu samozřejmě objevil Bohouš(ek), a to nejprve bez později neodmyslitelné kapuce. Pouze tady, na vůbec prvním obrázku, a pak až při jeho pozdějším nedobrovolném mytí (str. 156) ho bez věčné kapuce (upomínající nejspíš na „Šedou eminenci“ pátera Josefa) takto spatříme. A v tom prvním případě proto, že stojí ve školní třídě, kde samozřejmě kapuci nemůže mít (i když by třeba chtěl).
Za pozornost stojí dále i to, že Bohouš možná chodí do téže třídy jako Jindra Hojer! Právě tomu si totiž za (nebo mezi) lavicemi stěžuje, že mu „hromotluk“ Dlouhé Bidlo ukradl časopisy Mladý hlasatel. V této části je přitom Bohoušek (jak ho na začátku osloví Mirek Dušín, pokládaje mu ruku na rameno) ještě na straně Rychlých šípů, a tedy dobra, a klub si vlastně právě kvůli němu Dlouhé bidlo znepřátelí.
Mimochodem, je dnes už ale nemyslitelné, aby měl jakýkoli časopis takový obrovský vliv, že by ho některý český hoch nejen ukradl, nýbrž se s ním potom ještě hrdě promenoval svou čtvrtí, městem - a stal se dokonce objektem honu! Inu což, doby se mění.


2.
V tomto stručném pojednání se nehodlám zabývat účastí Bratrstva kočičí pracky v trilogii Rychlé šípy ve Stínadlech (2006), nicméně je na tomto místě bezpodmínečně nutno zdůraznit alespoň jedno. Bratrstvo se zrodilo právě v komiksu a nikoli v románu Záhada hlavolamu, protože ten začal vycházet až 30. 8. 1940, tedy skoro o šest měsíců později.
Slavnou trilogií Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta se zde tedy probírat nebudeme, nicméně existuje ještě jiná psaná kniha, která stále marně čeká na zařazení do Sebraných spisů Jaroslava Foglara (Olympia) a jmenuje se prostě Příběhy Rychlých šípů. Je to spíše sešitek a vyšel roku 1992.
Vznikl, když Foglar v letech 1970-1973 převyprávěl 54 kreslených příběhů Rychlých šípů do 47 povídek, které průběžně publikoval ve Svobodném slově. Výsledná publikace obsahuje i převyprávění některých příhod s Bratrstvem kočičí pracky: V Pískových skalách, Rychlé šípy modelaří…, včetně úvodní historie o vzniku Bratrstva, která je tu podána v pouhých čtyřech kapitolách 20-23 nazvaných Dlouhé Bidlo se představuje, Bratrstvo Kočičí pracky založeno, Hoši mají trampoty a Bratrstvo už bez talismanu. Nerad bych tu suploval něco, co už Foglar sám napsal (a převyprávěl) lépe, takže na zmíněné čtyři povídky odkazuji a jen stručně shrnu základní v nich i seriálu obsažená fakta.
Dne 15. 3. 1940 zachránily Rychlé šípy Bohouška před Dlouhým bidlem, a tak měl tento chlapeček o důvod víc zůstat na jejich straně. O to překvapujícnějším je dopis na úvodním obrázku hned následujícího pokračování z 23. 3. 1940. Bohouš se totiž jeho prostřednictvím spojí s Dlouhým bidlem proti Rychlým šípům, v podstatě bezdůvodně čili jen kvůli své zlé povaze (pro Foglarovo pojetí je to, řekl bych, charakteristické, ale nejspíš to odpovídá i realitě světa) a společně jdou ke chlapci zvanému Štětináč pro talisman, který jim má pomoci k vítězství nad Rychlými šípy (což vymyslel pověrčivý Bohouš).
Pověrčivé bude ovšem celé bratrstvo, ale za pozornost opět stojí, že je Štětináč ochoten uříznout kočičce nohu pouze až za Mladé hlasatele. Ano, opět tedy (po honu na Dlouhé bidlo) více, anebo chcete-li méně skrytá reklama.
Abych shrnul. Bratrstvo je tedy založeno v příběhu Dlouhé bidlo hledá kočičí pracku (str. 66) a poprvé je v úplné sestavě ke spatření na čtvrtém z obrázků tohoto dílu (přičemž kompletní Rychlé šípy jsme poprvé spatřili až na 6. obrázku 5. pokračování celku nazvaného Černí jezdci dychtí po vlajce, které bylo poprvé uveřejněno 14. 1. 1939).
Pozor, nyní další zajímavost. Příběh o založení Bratrstva sice Rychlé šípy zmiňuje, ale ty zde vůbec nevystupují! A je to opravdu jednou z mála výjimek, kdy v seriálu Rychlé šípy „nehrají“ ani na jednom z políček titulní Rychlé šípy. Tou druhou jsou samozřejmě příběhy Písklouna a Tlouštíka v poválečném Junáku, extrémním z nichž je v tomto smyslu ten vůbec první z 28. 2. 1946. Ani v dalších čtyřech dílech (poslední z nichž vyšel už ve Vpředu 9: 4. 1946) se Rychlé šípy neobjevují, ale v prvních dvou z těchto příběhů se o nich mluví, a tak rozhodně nelze říci (což už jsem ale slyšel), že Foglar pro Junáka Rychlé šípy nikdy nepsal.
Ostatně, už ve druhém z příběhů Písklouna a Tlouštíka se objevuje Bratrstvo kočičí pracky, které je (jak oba pátrači také ví) s Rychlými šípy neodmyslitelně spjato. I když se objevuje pouze v dálce, za zdí a v kůlně, na jediném obrázku (str. 125).
Bratrstvo kočičí pracky pak ale dostane navrch. Plně ovládne také dnes už víc než klasická pokračování ze stránek 126-128 souborného vydání. V dalším příběhu Rychlé šípy dostávají výstrahu se pak objevují aspoň Dlouhé bidlo a Štětináč a také - po válce poprvé – slavné Rychlé šípy. Došlo k tomu 16. 4. 1946.
Ale pozor, tento příběh ještě nekončí. Následuje díl Rychlé šípy zvou Tlouštíka (str. 130), a i když je uzavřen legendární Tlouštíkovou modlitbičkou „Křičte si na mne, řežte se mne, mučte si mne chlebovou polívkou – přece jsem nejšťastnějším chlapcem: vždyť jsem viděl Rychlé šípy!“, velice těsně na něj navazují hned tři další klasická pokračování o putování za trilobitem, která zmiňuji i z toho důvodu, že se zde opět v plné sestavě vynořuje Bratrstvo (str. 131-133).


3.
Ale to jsme přeběhli do budoucnosti. Je nutno se ještě vrátit na stranu 67, kde je příběh Rychlé šípy pod vlivem kočičí pracky. Právě odtud totiž dobrodružství po založení Bratrstva pokračují v dalších třech epizodách (v té na straně 68 chybí Bohouš), na které volně navazuje i příběh Rychlé šípy modelaří (70), který Foglar později rovněž převedl ve Slovíčku do prózy… Jarka Metelka v něm v poslední chvíli zachrání život právě zrádci Bohoušovi, kterého by jinak zabil elektrický proud, čemuž by zbytek Bratrstva určitě jen tupě přihlížel!
Ještě než budeme pokračovat ve výčtu dalších příhod s Bratrstvem kočičí pracky, všimněme si, že ihned po „dodání“ tohoto „trojspolku“ do celku Rychlých šípů došlo i ke „zrození“ dalšího nezapomenutelného hrdiny, totiž psa Bubliny (hned na str. 71), a pozor, i v tomto „jeho“ příběhu vidíme na sedmém obrázku Bratrstvo. „Z toho (psa) by byly pracky, panečku!“ představuje si odporný Štětináč.
Díky této epizodě došlo také k tomu, že se Bratrstvo, respektive aspoň dva jeho členové, objevili hned v šesti (respektive osmi) číslech časopisu Mladý hlasatel za sebou. Ne, nikdy později už takto nepřerušená řada epizod s Bratrstvem nebude k vidění.


4.
Jaroslav Foglar později do prózy převedl i čtyři kreslené epizody začínající příběhem Rychlé šípy v pískových skalách, ale při tomto přepisování scénářů je shrnul do jediné kapitoly. Původně ale tato minisérie (77-80) stojí opravdu za víc!
A to právě i díky Bratrstvu.
To se sice ještě v prvním díle „Skal“ nevyskytuje, v druhém až čtvrtém ale už ano, i když…
Bez Bohouška. Tento fňukálek se zřejmě výpravy za město nezúčastnil (neodvážil, nesměl zúčastnit?) a jinou teorii, že zde přece figuruje, ale je k nepoznání a bez kapuce, považujme za zamítnutou a za omyl.
Na konci tohoto dobrodružství se pak Štětináč sice (sám) jmenuje novým vedoucím Bratrstva, ale v pozdějším příběhu Rychlé šípy se prozrazují (94) už je toto „svržení Dlouhého bidla“ pro zbabělost podle všeho zapomenuto a zároveň jsme uprostřed slavné pětidílné minisérie o Jeremiášce (9. 11. až 7. 12. 1940). Jak vznikla?
Po roce se v ní Foglar rozhodně pokusil zopakovat, co se mu na podzim povedlo už s minisériií o „domě hrůzy“ (známou původně už z prózy a také knihy Tábor smůly, i když ještě s jinými hrdiny). Uspěl. A v prvních dvou částech „Jeremiášsky“ se sice Bratrstvo ještě nevyskytuje, ale v sobotu dne 11. listopadu (1940?) vykladačka karet a uchystavačka lektvarů pro zloděje, stará a šeredná babizna ve svém činžovním domě umírá.
Dlouhé bidlo se vzápětí rozhodne ukrást její knihu kouzel, což sledujeme v příběhu Rychlé šípy a strašidlo. Ten název měl nepochybně vyvolat v dětských čtenářích představu, že to právě Jeremiáška bude po smrti strašit, ale omyl, tím strašidlem je nakonec právě Dlouhé bidlo, kterému Rychlé šípy ukradenou knihu ukradli a které si pro ni přišlo v přestrojení s baterkou (respektive: pod prostěradlem).
V posledním pokračování „Jeremiášsky“ (str. 96) pak Rychlonožka hodí magickou knihu z mostu do řeky, čemuž ale málem zabrání opět Dlouhé bidlo – nyní i s Bohoušem. A Štětináč? Ten s nimi na mostě zřejmě není, i když nemusí být vidět a, pravda, Rychlonožka - utíkajíc -opět konstatuje: „Bratrstvo kočičí pracky mě dohání – raději smrt, než dát knihu do jejich drápů!“ A hovoří tedy možná(?) o celém Bratrstvu.
„Plav, neřáde!“ poručí pak rychloběžec Rychlonožka knize kouzel, za což mu Dlouhé bidlo hrozí: „To ti nezapomeneme, teď budeš mít od nás peklo na zemi!“
Dodejme, že se žádné peklo na zemi nekonalo. Nebo nám o tom aspoň Jaroslav Foglar nepodal zprávu. A už jen pro zajímavost si opět všimněme věrného Bubliny na posledních třech obrázcích… Účast Bublinova v seriálu je často malinko nadbytečná, ale pes je pes a tato účast musí být nutně tématem jiné, samostatné studie. My se dál věnujme našemu milenému Bratrstvu.
V příběhu Rychlé šípy staví sněhuláka (str. 100, původně vydaném 4. 1. 1941) je povedený trojlístek zavalen díky pětici Rychlých šípů obrovskou sněhovou koulí sněhu, což je až trochu nepravděpodobná scéna.
Jenom jako na zajímavost bych dále rád upozornil na příběh Rychlé šípy pronásledovány pomatencem (str. 110, původně vyšlo 8. 3. 1941) a konkrétně na třetí obrázek od jeho konce. Jistý Pepík Řachtan a jeho nevzorní kamarádi tu málem dostanou ránu klackem vybaveným skoro smrtícími hřebíky a neznalý nebo nepozorný čtenář by mohl ve vzpomínce snadno zaměnit aktéry této scénky a uvidět pod šílencovým palcátem hrůzou shrbené Dlouhé bidlo. Takže ne, to by bylo samozřejmě omylem…
A znovu (ale vůbec poprvé ve verzi Václava Junka) se Bratrstrvo objevuje až v příběhu Rychlé šípy pronásledují Bambuse, který je předposledním dílem pětidílné minisérie z dubna až května 1941 (str. 114-117). „Za svou záchranu vám povím o černé kočce s bílými tlapkami, kterou sháníte jako talisman…“ slibuje zde Bambus a nejednoho čtenáře v tu chvíli napadne, zda však Bratrstvo novou pracku opravdu tak shání a shánělo, když ji - až dosud a za takovou dobu - nemá. On ten seriálový čas je ovšem také trošku hádankou? Jde vskutku o tak dlouhou dobu?
Každopádně se domnívám, že Bratrstvo o nutnosti mít pracku vždycky spíš mluvilo, než aby ji skutečně shánělo. Přesto stačí naznačit a… Ano, pod Bambusovým vlivem vyrazí trojice na večerní výpravu a my čteme zaujatě díl na téma, jak „Rychlé šípy zachraňují kočku“.
Na tuto minisérii pak ihned navázala i další – o stavbě chýše z provázků.
I tady se angažuje Bratrstvo a tentokrát hned od začátku - a v roli špiónů. Bohouš se totiž provokoval: „Jéé – to je provázků!! To se na nich chcete oběsit?“, a Rychlonožka jej vykázal slovy: „… nebo tě do těch provázků pochováme!“ (17. 5. 1941)
V hned následujícím pokračování (str. 120) se vyskytuje rovněž známá příhoda (pravda, která příhoda Rychlých šípů není známá), kdy se Dlouhé bidlo přestrojí za němou prodejkyni pohlednic, i když klidně vyvolává… Ten díl už ale v Mladém hlasateli nikdy vyjít nemohl, takže se objevil až skoro po třiceti letech v časopise Rychlé šípy (duben 1970).


5.
Vraťme se ale ještě do poválečných let. Po už zmíněné minisérii o Písklounovi a Tlouštíkovi se Bratrstvo kočičí pracky z Rychlých šípů poněkud vytratilo, až jako by se Foglarovi do nové doby už nehodilo nebo jako by si s jeho dalším využitím nevěděl rady.
A tak se sice v příběhu Rychlé šípy vnikají do chlapeckého domova (149, původně vyšel 22. 10. 1946) opět mihne Bohouš, ale jenom jako udivenec s otazníky nad kápí, který sleduje sestup Rychlých šípů (nákladním výtahem) do podzemí a žaluje pak na ně vrátnému.
Zbytek Bratrstva ale absentuje a jako padouši zde vystupují věru působivější „noční můry“. Snad aby Foglar tento nedostatek napravil, připravil na 26. 11. až 10. 12. 1946 dnes už legendární minisérii (str. 154-156) začínající příběhem Kočičí pracka chystá léčku. „Vař se, vař, čajíčku – vždyť času už jenom chviličku a Rychlé šípy jsou tu co nevidět!!“ veršuje zde trochu absurdně Dlouhé bidlo.
V příběhu na straně 158 (Příhoda s dědou Sehnoutků) mohl Foglar snadno Bratrstvo „nasadit“ znovu, ale neudělal to, a tak zmíněného dědu zlobí (a Šípy je za to vytrestána) jiní trojice. Proč asi? Inu, buď nechtěl Foglar nasazovat Bratrstvo po trilogii s „čajíčkem“ tak brzy znovu, anebo mu trápení dědečka přišlo i pod úroveň takových výlupků, jací tvořili Bratrstvo. I svěřil je proto jiným hochům a znovu Bratrstvo využil až pro Trampoty s Metráčkem (168, 4. 2. 1947), tedy lední příhody s hokejovým brankářem-tlusťochem, který v seriálu tak trochu nahradil Bambuse. Je to také jediný díl, kde Kočičí pracka slaví vítězství nad Rychlými šípy, a není určitě nepodstatné pro Foglarova ducha, že je to právě a jedině vítězství na sportovním poli. Totiž sportovním kluzišti.
Snad. Co však opravdu přivedlo autora k nápadu udělat z bídácké trojice najednou tak zdatné sportovce, zůstává trošku otázkou… Každopádně to Foglar neměl chuť protahovat a… Zase tento hokejový úspěch „vyvážil“, tedy shodil v příběhu Rychlonožka-krasobruslař (166, 25. 2. 1947), kde se Dlouhé Bidlo a Bohouš poněkud znemožní jako pár na ledě. A svým pádem (Dlouhé bidlo rovnou „na hubu“). Zlé jazyky by také tomuto jejich vystoupení mohly dodat až homosexuální podtext, nicméně byl by to nesmysl.
I zde se pak však překvapivě končí vítězným výsměchem Dlouhého bidla, a to zmáčenému Rychlonožkovi (o jeho odplatě později, ale tady zkrátka nakonec také neuspěl).
A ne, není pochyby, že právě Foglarovy a Fischerovy humorné díly patří (snad ještě spolu s těmi hororovými) v celku Rychlých šípů k tomu vůbec nejlepšímu.
A co dál? Zmiňme pro pořádek i tři příběhy Strážci tajemné knihy, Honba za odcizenou knihou a Tajemství knihy rozluštěno (174-176, duben a květen 1947), kde se Bratrstvo sice nevyskytuje, ale klidně jím mohla(měla) být trojice nepřátelských hochů zde vystupujících. Proč místo nich Foglar nepoužil Bratrstvo, nevíme. Asi už mu připadalo využité v letitém seriálu dost? A ještě vsuvka. Na třetím obrázku 2. pokračování této trilogie si všimněme Rychlonožky co píďalky jablečné na šikmo opřené kládě. Scéna, kterou čeká v Rychlých šípech ještě i známá obdoba ve chvíli, kdy tentýž Rychlonožka loví bobříky (243)…
Foglara tedy už začalo Bratrstvo trochu nudit? To je otázka. I kdyby nezačalo, těžko je mohl využít jako Rychlonožkovi kolegy z dílny, a tak vznikla zcela nová trojice nepřátel: Tyčka, Bago a Strašoun. A pozor. Zatímco Strašoun se podobá Štětináčovi, Tyčka a Bago jsou jakýmsi novým Pisklounem a Tlouštíkem. Alespoň tedy vizuálně. Příhody s touto trojící a létajícím kolem se v časopise odehrávaly od 2. 9. do 7. 10. 1947 (dnes str. 186-191).
A přece to nebyl ani zdaleka konec Bratrstva. Hned do následující války Rychlých šípů proti Podkovákům (192-196) se přece zapojilo a nejen to, všimněme si i vůbec prvního obrázku na str. 194. Mirek Dušín tu odevzdaně podepisuje smlouvu, zatímco na protilehlé straně stolu na podpis výsměšně jako nějaký Chamberlain čeká Dlouhé bidlo, který zde navíc působí dojmem, jako by měl jednoznačně větší slovo než dívka Podkova. Taky má? Snad.
V následující bitvě (195) pak ovšem trochu postrádáme Štětináče. A Bohouš. Ten se brzy bojí. Ale Dlouhé bidlo je padouch z největších, a tak chce, dohoda nedohoda, porušit pravidla. Jak. Pomocí „šťouchadla“. Na jednom obrázku se zdá, že to Bohouš odsuzuje jako poctivější bojovník, ale ujišťuji čtenáře, že to je mylný výklad jeho slov. Tupý Bohouš pouze konstatuje fakt, že se něco nesmí, a jeho strach by mu samotnému zabránil použíti šťouchalo (alias vlastně BIDLO). Psychologicky Foglar figury Dlouhého bidla a Bohouše rozpracoval slušně.
Zkázu Podkováků však Bidlo ani s bidlem nezastaví. V souvislosti s těmito epizodami bez Štětináče si také uvědomme, že vztah mezi Dlouhým bidlem a Bohoušem bude patrně skutečně bližší než mezi kterýmkoli z nich a právě Štětináčem…
Co následuje. Řekl bych, že nyní už opravdu jenom marginálie, tedy co se týče Bratrstva.
V dalším z příběhů nazvaném Rychlé šípy kupují vánoční dárky (201, 16. 12. 1947) například Bohouš za asistence bratrstva ničí Rychlonožkův dárek pro tatínka – novou bouřku.
V příběhu Rychlé šípy posypávají chodníky (203, 30. 12. 1947) se zase Dlouhé bidlo vysmívá časopisu Vpřed! „Vpřed si něco vymyslí a Rychlé šípy se div nepřerazí, jen aby redakci poslechly!“ Vzápětí Bidlo - sledován i zbytkem Bratrstva - uklouzne a upadne. Není jen zcela jasné, zda blesky nad jeho čepicí na následujícím obrázku jdou do ní anebo z ní? A zda symbolizují více jeho otřes nebo jeho vztek anebo snad dokonce boží trest?
Snad nejmarginálnější roli pak získalo Bratrstvo v příběhu Rychlé šípy dovedou prohrávat (208, 3. 2. 1948), kde navíc Štětináč opět absentuje (Fischerovi se kreslil z trojice nejhůř, to je očividné) a kde Dlouhé bidlo a Bohouš na posledním obrázku pouze zdrceně sledují, jak Mirek poctivě hlásí ztracený závod. A kupodivu se díky obrázku zdá, že Bidlo i Bohouš Rychlé šípy upřímně litují. Anebo jenom takto žasnou nad jejich nebeskou poctivostí? To je otázka! Dlouhého bidla si lze všimnout také už také na prvním obrázku téhož příběhu.
Méně marginální a typičtější roli sehraje pak Bratrstvo v dílu Rychlé šípy sbírají poštovní razítka (str. 213, 9. 3. 1948). Trojice strčí na ulici do Červenáčka, a ten rozsype lístečky. Všimněme si zajímavé věci. Když jsou útoky Bratrstva vedeny jen proti jednotlivcům z klubu Rychlých šípů, týká se to vždy dvou mladších hochů. Tady Červenáčka, v případě klobouku Rychlonožky. Na tři zbylé, starší a asi i silnější členy klubu si Bratrstvo netroufalo.
Už jsem se zmiňoval o náhlém sportování Bratrstva v příběhu o hokejovém utkání (i když, pravda, už předtím také sáňkovali, což je však dosti pasivní sport)... Na ledě zůstalo nakonec skóre jedna ku jedné, tedy co se týče sportovních schopností Bratrstva (mluvím teď i o nepodařené jízdě Dlouhého bidla s Bohoušem), nicméně na bruslích kolečkových (220, 27. 4. 1948) Bidlo opět žalostně selže a nepomohou mu ani berle. Nakonec svým letem z kopce „ožebračí“živnostníka-párkaře i paní prodávají tuřín, aby skončil před prodejnou tabáku a dočkal se tam nové nápadné reklamy autorů na jejich časopis: „Nikoliv, chlapečku, nikoliv! Nový Vpřed ještě nevyšel!“
A závěr? Tentokrát se na oplátku (vzpomeňme na brusle nekolečkové) zase pošklebuje Rychlonožka Dlouhému bidlu. Skutečně geniální vyvážení, nemyslíte?
A v tomtéž dílu ještě stojí za pozornost, že je Bohoušek (tedy pokud nelže) tak chudý, že má pouze na jednu kolečkovou brusli.
Pokračujme. V úvodu další minisérie o plovoucím šlapohybu (228-231) se v tomtéž příběhu objevují jak Tyčka, Bago a Strašoun, tak i Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš. Skvělé. Také dlouho upozaďovaný Štětináč má konečně možnost i několikrát znovu promluvit. I on tedy myslí! Možná to byla chyba. Tento příběh z 22. 6. 1948 byl bohužel ve Vpředu vůbec posledním a jeho tři pokračování se objevila až v časopise Rychlé šípy z června 1970. Nebylo to ovšem poprvé, co kreslil Bratrstvo i Marko Čermák. Už dva měsíce předtím totiž publikoval překreslení Junkových příběhů s Bambusem (duben 1970).
A dál? V následujících Čermákových příbězích se Bratrstvo moc neobjevuje. Je to samozřejmě tím, že povětšinou vznikly přepracováním staršího Foglarova seriálu Kulišáci, kde Bratrstvo a ani žádná jeho obdoba taky „nehrálo“. A přece! Bratrstvo Foglar do přepracování „dodával“ a vidíme ho tak už na konci příběhu Rychlé šípy a podfukář (241, poprvé 1970), kde je Bidlu přisouzena autorem tato hláška: „Prej se taky vyhrají strakaté kočky!! To by byla bašta.“ O absurditě oné hlášky není nejspíš třeba diskutovat. Anebo to Bratrstvo myslí s řezáním tlapek ještě pořád vážně?
Hned v následujícím pokračování Dlouhé bidlo vyhraje na los číslo 112 děravé paraple a Bratrstvo tento deštník obdivuje s ním. Pracka se tedy dál plácá už jenom v marginálních roličkách, a tak třeba v příběhu o dobré pověsti Rychlých šípů (245) se pouze na jednom jediném obrázku vysmívá falešně nařčeným kladným hrdinům.
V příběhu Rychlé šípy jedou do neznámé čtvrti (263) zase udělá Rychlonožka na Dlouhé bidlo a Štětináče dlouhý nos z korby náklaďáku, což je možná pomsta za to, a Bidlo reaguje dlouhým výčtem všeho zlého, co Rychlonožkovi přeje, včetně „ouroček“.
Nečekaně pozitivně se však projeví Bratrstvo v dílu o hře Číslované lístečky (265), , když i oni tři lístečky namalují. Přinese je Bohoušek. S tím, že se Bratrstvo „nechává poroučet“. Na štětináčově lístku je ovšem nakreslena krysa.
V příběhu Rychlé šípy opět pod vlastní střechou (273), který ukončuje šestidílnou minisérii o nepříjemném rozšíření klubu o Murkačovce, namluví zase vtipný Jindra Hojer Bratrstvu, že se „u vodárny vysypal z letadla pytel s korunama“. Bratrstvo tam letí jako posedlé, ale ctný Mirek Jindru napomíná: „Takové vtipy ani nemáš říkat, Bohouš tomu nakonec bude ještě věřit!“
Bratrstvo tento Jindrův úskok může Šípům oplatit, ale až v první části příběhu s Jedovatým dědkem (282). Je totiž pobaveno vyhnáním Šípů z domu, kde pátrají po jakési desce, a varují potom dotyčného dědka-domovníka před „hned tak“ se nevzdávajícím klubem.
Ve dvoudílném příběhu o hře Fan-Tan (284-285) má Bratrstvo podstatnější roli a objevuje se zde opět také Bambus a dokonce i jeho tatínek-domovník. A znovu se vyjevuje nepěkná Bohouškova povaha, když se za svou zprávu, kterou prý prozradí kumpánům z Bratrstva, nespokojí s párkem bílých myšek v teráriu a uschlou prackou vzteklého kocoura, nýbrž vyžaduje i jakousi knížku o strašidlu Bambírovi, dřevo, „co v noci svítí“ a „mušli, co jste našli ve Stínadlech…“ Kde tedy se Štětináčem a Dlouhým, bidlem nebyl… Že by se vztah Štětináče k Bidlu utužoval?
Dlouhé bidlo v tomto příběhu Bohouše rozhodně označí za „docela obyčejnou myš, přestrojenou za kamaráda“. Ale „myš“ na rozdíl od něj získá pak aspoň epizodní roli i v příběhu Rychlé šípy jdou za most pro své věci (289).
Tento a následující díl volně parafrázuje někdejší slavnou bitvu s Podkováky, ale už to jaksi není ono.
„To zase asi bude pěkná skopičina,“ plete se Dlouhé bidlo v dalším příběhu (291) o sbírání zápalkových nálepek. A i zbytek Bratrstva vidíme…
V příběhu Rychlé šípy mají výjimečné štěstí (303) se Bratrstvo chlapcům znovu vysmívá. Na pátém obrázku. Dlouhé bidlo zde volá přes zábradlí dolů do ulice: „Tak co, Šípáci – prej se rozpadnete!! To si po vás zabereme vaši klubovnu – chechééé…“ A pak… Bratrstvo opravdu zajde za panem domácím. Uspěje. Ne nadlouho. A z klubovny je tato „krysařská banda“ nakonec Rychlými šípy zase vyhozena.
V příběhu Rychlé šípy vynalézají novou zábavu (305) se vlastně opakuje napálení Bohouška a Bratrstva s korunami, které „vypadly z letadla“, ale tentokrát napálí Bratrstvo někdo jiný než Rychlé šípy a ono (ale po jejich vzoru) počne sbírat staré jízdenky z autobusů a tramvají.
Nevědomky to ale dělají za jiným účelem, než „rychlošípáci“, a když jich mají sto tisíc (neuvěřitelné! Za asi třináct dnů vybírání košů!), tak odnesou vše v koši na „ředitelství elektrik“. Tam ovšem o koš papírků nikdo nestojí, a tak ho Bratrstvo vysype do řeky, za což dostane věru obrovskou pokutu. Dvacet korun…
Příběhy, kde se Bratrstvo někomu z Rychlých šípů anebo jim všem vysmálo, byl podobně časté jako tato napálení, která měla ukázat hlupáctví Bratrstva. Docela dost se všem Šípům Bratrstvo znovu vysmálo, když se „vymázli“ na pětikole (306), ale marginální roličky kdysi tak podstatného Bratrstva už asi začaly být Foglarovi trapné, a tak napsal ještě jeden úplně samostatný příběh Rychlé šípy zachraňují Dlouhé bidlo (313, červen 1971), kde také vystupuje kompletní Bratrstvo. Ale nestane už se nic víc, než že Dlouhé bidlo spadne do kašny. Kvůli údajným zlatým rybičkám. Poté však přece něco. Jako jsme se shledali s otcem Bambusovým, spatříme poprvé i jeho tatínka a poprvé zjišťujeme, že Dlouhé bidlo ještě ve svém věku nesmí do vody. „Statečné a odvážné Rychlé šípy!“ končí poté epizodu tatínek (taktéž bidlovitě vysokého vzrůstu). „Za to, že jste zachránili mého syna, smíte si dnes večer půl hodiny hrát s naším psem.“
A to je vše. Pominu i tabulku vyznačující četnost výskytu Dlouhého bidla, Štětináče a Bohouše v příbězích jim věnovaných, ale aspoň dva statistické údaje závěrem uvést musím. Aspoň někdo z Bratrstva kočičí pracky se objevil celkem ve dvaašedesáti pokračováních (z 316) Rychlých šípů a kompletní Bratrstvo vystupuje ve 47 pokračováních. Lze tedy říct, že Kočičí pracka zabírá asi šestinu celého cyklu…
Jinou věcí ovšem zůstává, kolikrát skutečně sehraje tato parta podstatnou či klíčovou roli, a který její člen je nejvíce a který pak nejméně (exponován). Šlo by také přímo spočítat množství řeči jednotlivými figurami z Bratrstva vyslovené do tradičních obláčků a vyhodnotit počet „skutečných dobrodružství“, kdy bychom za jedinou epizodu počítali třeba celou minisérii s Pisklounem a Tlouštíkem, celý případ s uspávacím čajem atd. Pak bychom ovšem došli k nižším počtům, ale jedno vím.
I tak je to dost! A přidejme i pár mnou zmíněných příběhů, kam by šlo Bratrstvo snadno dosadit za jiné lumpy (a snad i některé příběhy mnou nezmíněné), a I JENOM TOTO by už vydalo na relativně akční film o soupeření dvou klukovských skupin…
Kéž se něčeho podobného dočkáme, ať už v hrané anebo animované podobě!

Dějiny Bratrstva Kočičí pracky - dodatek = přehled dílů s Bratrstvem nebo některým z jeho členů (vždy Bohoušem)

V následujícím přehledu uvádím seznam dílů Rychlých šípů, ve kterých se objevuje buď celé Bratrstvo kočičí pracky, anebo aspoň jeden jeho člen (což vždycky bývá Bohouš).
B znamená Bohouš, D znamená Dlouhé Bidlo a Š znamená štětináč.
Dále uvádím, zda je Bratrstvo vyloženě základem příběhu, anebo zda v něm funguje pouze jako epizodní vložka, případně svědek...
Vcelku lze při pohledu na následující seznam říct, že přímo okolo Bratrstva se točí pouze DESET minisérií a asi devět dalších epizod. Není to vlastně mnoho!
Dále zavedené názvy „minisérií“ berme jako pracovní…
PŘEHLED
Minisérie „Založení Bratrstva“ (6 dílů)
Rychlé šípy proti Dlouhému Bidlu (B, D, základ příběhu)
Dlouhé Bidlo kuje pomstu (B, D, základ příběhu)
Dlouhé Bidlo hledá kočičí pracku (D, B, Š, základ příběhu, bez Rychlých šípů, ale jsou dvakrát zmiňovány)
Rychlé šípy pod vlivem kočičí pracky (Š, D, B, základ příběhu)
Rychlé šípy u kočičího hrobu (Š, D, základ příběhu)
Rychlé šípy vracejí talisman (D, B, Š, základ příběhu)
*
Rychlé šípy modelaří (B, Š, D, základ příběhu)
Rychlé šípy přijímají nováčka (D, Š, B, 1 obrázek, kde Rychlé šípy pozorují a komentují psa)
Minisérie „Pískové skály“ (4 díly, Š a D ve 2. až 4.)
Rychlonožka vítězí nad přesilou (Š, D jen součástí nepřátelské party)
Rychlé šípy v cizím táboře (Š, D jen součástí nepřátelské party)
Rychlé šípy v obležení (D, Š jen součástí nepřátelské party)
Slavná minisérie „Jeremiáška“ (5 dílů, B a D ve 3. až 5, Š ve 3. a 4.)
Rychlé šípy se prozrazují (Š, B, D, jen dva poslední obrázky)
Rychlé šípy a strašidlo (D, Š, B, základ příběhu)
Rychlé šípy ničí knihu kouzel (B, D, jen poslední dva obrázky)
*
Rychlé šípy staví sněhuláka (D, Š, B, základ příběhu)
Minisérie „Bambus chce za Mirka do klubu“ (5 dílů, D, Š, B 4. a 5. díl)
Rychlé šípy pronásledují Bambuse (D, Š, B, děj posledních čtyř obrázků)
Rychlé šípy zachraňují kočku (D, Š, B, základ příběhu)
Minisérie „Provázková chýše“ (5 dílů, B, D, Š jen první dva)
Rychlé šípy s bednou provazů (B, D, Š + Bambus, až od poloviny příběhu)
Rychlé šípy pletou sítě (B, D, Š + Bambus, základ příběhu. Ke stopování, které slibuje na konci Dlouhé Bidlo, už nedošlo.)
Minisérie „Pískloun a Tlouštík“ (7 dílů, B, D, Š 2. až 5. díl, jen Š a D 6. díl)
Pískloun a Tlouštík udělali objev (B, D, Š, 1 obrázek, Rychlé šípy jen zmiňovány)
Pískloun a Tlouštík ve spárech Bratrstva (B, D, Š, základ příběhu, Rychlé šípy jen zmiňovány)
Tlouštík odvlečen v neznámo (B, Š, D, základ příběhu, bez Rychlých šípů i zmínky o nich. Poslední ze čtyř příběhů z Junáka končí Písklounovým „Na Neshledanou!!“)
Tlouštík uniká Bratrstvu k. p. (B, D, Š, základ příběhu, bez Rychlých šípů i zmínky o nich, první příběh Rychlých šípů ve Vpředu)
Rychlé šípy dostávají výstrahu (D, Š jen prvních pět obrázků končících Bidlovou památnou výstrahou Tlouštíkovi: „Do dvou úplňků stejně tě naše kouzlo najde! Boj se, boj!!“ Na posledním obrázku Rychlé šípy k vidění poprvé nejen ve Vpředu, ale i poprvé po válce.)
Poznámka: Následující díl Rychlé šípy zvou Tlouštíka, kde Tlouštík na prvním obrázku o Bratrstvu kočičí pracky pouze mluví, nezapočítávám.
Minisérie „Na trilobity“ velmi těsně navazující na sérii předchozí (3 díly, B, D, Š ve všech)
Rychlé šípy vystopovány (B, D, Š, 1 obrázek)
Rychlé šípy jdou na trilobity (Š, D, B, základ příběhu)
Rychlé šípy vítězí nad Bratrstvem (B, Š, D, základ příběhu)
Minisérie „Noční můry“ (4 díly, B v prvním)
Rychlé šípy vnikají do chlapeckého domova (B na 4 obrázcích má podstatnou roli)
Minisérie „Čajíček“ (3 díly, D, B, Š)
Kočičí pracka chystá léčku (D, B, Š, základ příběhu)
Bratrstvo kočičí pracky jásá (B, Š, D, základ příběhu)
Bratrstvo kočičí pracky stíhá trest (D, B, Š, základ příběhu, Bohouš je zde bez kapuce dokonce dvakrát)
*
Trampoty s Metráčkem (D, B, Š, základ příběhu)
Rychlonožka – krasobruslař (D, B, především první polovina příběhu a poslední obrázek)
Minisérie „Podkováci“ (5 dílů, B, D, Š první tři, D, B zbylé dva)
Rychlé šípy brání svůj znak (B, D, Š, jen kousíček posledního obrázku co pointa)
Rychlé šípy proti Podkovákům (Š, D, B, jen součástí větší hordy)
Rychlé šípy se připravují na boj (D, B, Š, jen 1. obrázek)
Rychlé šípy v bitevní vřavě (D, B, jen dva obrázky)
Rychlé šípy vnikají do pevnosti (B, D, většina příběhu)
Minisérie „Bouřka“ (2 díly, Š, D, B v 1. dílu)
Rychlé šípy kupují vánoční dárky (Š, D, B, základ příběhu, objevují se už před polovinou)
*
Rychlé šípy posypávají chodníky (B, Š, D, poslední tři obrázky)
Minisérie „Prohrané sáňkařské závody“ (B, D ve 2. dílu)
Rychlé šípy dovedou prohrávat (D na prvním obrázku jako čumil, B a D na posledním obrázku jako užaslí svědkové Mirkovy poctivosti)
*
Poznámka 2: Nezapočítávám ani díl Rychlé šípy na správné stopě, který je prostřední částí minisérie „Uprchlíci“ a ve kterém Jindra na 6. obrázku připomíná Dlouhé Bidlo.
*
Rychlé šípy sbírají poštovní razítka (D, B, Š na 2. a 3. obrázku, B na čtvrtém, pouhá epizoda)
Rychlé šípy na kolečkových bruslích (B, Š, D, takřka základ příběhu)
Minisérie „Šlapohyb II – vodní“ (4 díly, B, Š, D všude)
Rychlé šípy staví obojživelný vůz (B, Š, D se zapojí v polovině, Fischerovu kresbu doplnil Marko Čermák)
Bratrstvo kočičí pracky trochu navlhlo (Š, B, D, základ příběhu, Fischerovu kresbu doplnil Marko Čermák)
Bratrstvo kočičí pracky plánuje pomstu (D, B, Š, základ příběhu. Na posledním obrázku pro Foglara ne úplně typická úvaha o modrých zadcích.)
Rychlé šípy nikdo nedoběhne (D, Š, B, základ příběhu)
Minisérie „Podfukář“ (2 díly, D, B, Š v obou
Rychlé šípy a podfukář (D, B 1 obrázek, D, B, Š poslední obráze)
Rychlé šípy chrání podfukáře (Š, B 1 obrázek, B, D, Š 1 obrázek, jen epizoda)
Minisérie „Vratné lahve“ (2 díly, Š a D v první)
Rychlé šípy jedou do neznámé čtvrti (Š, D, 1 obrázek, epizodka)
*
Rychlé šípy dělají hru číslované lístečky (D, Š, B 1 obrátek, B 1 obrázek, jediný díl, kde Bratrstvo působí zcela kladně)
Minisérie „Murkačovci“ (6 dílů, Š, D, B v posledním)
Rychlé šípy opět pod vlastní střechou (Š, D, B na třech obrázcích, jen jakási komická vsuvka)
Minisérie „Jedovatý dědek“ (2 díly, D, Š, B v prvním)
Rychlé šípy zápolí s Jedovatým dědkem (D, B, Š, 2 obrázky, nepodstatná epizoda)
Minisérie „Fan-Tan“ (2 díly, B, Š, D v obou)
Rychlé šípy zachycují stopu po Fan-Tanu (B, Š, D, základ příběhu)
Rychlé šípy končí honbu za Fan-Tanem (B, Š, D, jedna z rolí v honbě)
Minisérie „Potápníci II“ (3 díly, B ve druhém)
Rychlé šípy jdou za most pro své věci (B zmiňován ve 4. a vyslýchán na 5. obrázku, epizodka)
*
Rychlé šípy vypisují Jarkovu soutěž (D, Š, B jen komentují soutěž na 2. obrázku)
Minisérie „Jindra nesmí do klubu“ (2 díly, Š, D, B ve druhém, těsně navazuje na sérii „Skalní říčka“ – 4 díly)
Rychlé šípy mají výjimečně štěstí (Š, D, B jen na třech obrázcích, ale podstatně zasahují do děje)
*
Rychlé šípy vynalézají novou zábavu (D, Š, B, základ příběhu)
Rychlé šípy jezdí na pětikolu (Š, D, B, jen dvakrát jako svědkové)
Rychlé šípy zachraňují Dlouhé Bidlo (Š, D, B + otec Dlouhého Bidla, základ příběhu)