Před 40 lety odešel Bohuslav Čepelák - Irčan, tramp a propagátor díla J. Foglara

Před čtyřiceti lety odešel Bohuslav Čepelák – Irčan (3. 3. 1907 - 7. 2. 1969), novinář, spisovatel, tramp a propagátor díla Jaroslava Foglara, autor dobrodružných románů z Divokého Západu (např. Křížový Pete) a dobrodružných knížek pro děti se zaměřením na přírodu (např. Hoši z Bílé skály, Za brdským jelenem). Řadu dětských a přírodních příběhů sepsal i zasadil do důvěrně známého prostředí brdského pohoří, v kterém často pobýval na chatě.
V šedesátých letech minulého století prosadil vydávání (vůbec první) Kroniky Ztracené stopy v časopise Signál (týdně od března do října 1966) a zavedl po letech neexistence opět trampskou rubriku – Z údolí a osad - v armádních novinách Obrana lidu.
Bohuslav Čepelák - Irčan je pochovaný na hřbitůvku v Kytíně u Mníšku pod Brdy.

V roce 2002, k 95. výročí narození, zveřejnil Bohoušek tento text:

Bohuslav Čepelák - Irčan

Pocházel z rodiny truhlářského dělníka.
Vyučil se knihkupcem. Ve dvacátých letech pracoval jako účetní ve Vědeckém knihkupectví v Praze. Později byl nakladatelským pracovníkem, dále i ředitelem Ústředního studentského knihkupectví.
V 30. letech spoluzaložil časopis Tramp.
V letech 1937 - 1939 zastával funkci šéfa Lucernafilmu a ateliérů A-B.
Po válce - v letech 1946 - 1952 byl šéfem propagace čs. filmu (jeho jméno najdeme proto i na titulcích tehdejších filmových týdeníků).
Od roku 1952 do roku 1969 byl redaktorem svazarmovských časopisů Signál, Střelecký sport a armádních novin Obrana lidu, kde zvláště v 60. letech se pokusil rehabilitovat Jaroslava Foglara.
Svou první knihu napsal v roce 1937.
Zpočátku psal především kovbojky pro Rozruch a Rodokaps a to pod cca 22 pseudonymy (!), čímž trumfl i takové psavce jako Paukerta či Fikera.
Jeho trampská přezdívka Irčan, pod kterou psal do Trampa a Obrany lidu, je dodnes mezi starými trampy dobře známá.
Ve čtyřicátých letech začal psát kromě detektivních románů a kovbojek také prózy o přírodě, zvěři.
Irčan výrazně používal ve svých románech pohádkových motivů (typu knih od Těsnohlídka či Kováře).
Mezi jeho nejlepší romány patří ty, které jsou psané pod pseudonymem Pavel Soldán.
Jde o romány pro mládež s dobrodružnými motivy.
Jeho napínavý prázdninový příběh "Hoši z Bílé skály" (1944) odehrávající se v prostředí brdských lesů vypráví o zápolení dvou klukovských part. Městských chlapců, kteří zde tráví prázdniny a místních kluků, kterým jsou "městští" trnem v oku. Chlapci z města však svými skutky (záchrana kamaráda, uhašení požáru, chycení pytláka) dokáží obrátit smýšlení místních ve svůj prospěch.
Podobného typu je i román "Orlí hnízda a březová kanoe" (1941).
Kniha popisuje, jak Toník - "náčelník" jedné party, obdrží od svého strýce z Ameriky darem pravou indiánskou kanoi z březové kůry a spolu se svými kamarády se rozhodne o prázdninách sjet Vltavu až k pramenům na Šumavě. Soupeřící parta ve snaze předstihnout Toníka a jeho kamarády se zase naučí při prázdninovém soustředění leteckých modelářů létat na větroni. V závěru románu obě party ukončí nepřátelství při pomoci kamarádovi a při lesním požáru.
Z obou Čepelákových románů o soupeření klukovských part přímo čiší láska k lidem a k přírodě. Irčan totiž miloval přírodu a zvěř jako málokdo a v každém svém románu, byť by to byla pouze kovbojka, to dokázal dát svým perem patřičně najevo.

(Upraveno podle příspěvku Tomáše Studenovského - Medvěda ze Žatce do časopisu Družina. Článek vzhledem k přerušení vydávání v roce 1997 nikdy nevyšel.)



























Foto: archiv Zuzany Joskové (Čepelákové) a Jakuba Čepeláka, Milan Lebeda

Reprotext: medailonek Bohuslava Čepeláka vyšel v obrázkovém časopisu pro chlapce a děvčata Rychlé šípy, číslo 3/10, ročník II, strana 1, v roce 1970