Na svou poslední pouť odešel Václav Kuttan – Wapusk, nejstarší skaut v Plzni

V noci z pátku na sobotu 3. července 2009 zemřel po delší nemoci skaut Václav Kuttan – Wapusk ve věku nedožitých 90 let.

Václav Kuttan Wapusk se narodil 10. října 1919 a právě na podzim letošního roku by oslavil kulaté narozeniny.

Václav Kuttan byl nejstarším skautem v Plzni a až do své smrti byl členem střediska Jožky Knappa v Plzni, které také několik let vedl. V září roku 1946 se objevuje v Plzni ve vedení oddílu Kotva který byl zaregistrován jako 91. oddíl Junáka ve 2. středisku Stopa a vede jej do konce roku kdy vedení přejímá Dan. Po II. světové válce se ustavilo 1. středisko Junáka na klubovně nad Českým údolím s názvem Lipovka, vedl jej nejprve Jan Stružka – Wido a po něm Václav Kuttan – Wapusk.

V roce 1950 byla komunistickými úřady zakázána veškerá činnost Junáka, ale některé plzeňské oddíly pracovaly tajně dál, mnoho bratrů bylo za tuto činnost zatčeno a odsouzeno. Z 1. střediska pracoval tajně dál oddíl bratra Wapuska jako oddíl mladých turistů pod hlavičkou Domu dětí a mládeže. Podobně pracovaly i oddíly z jiných středisek.

V roce 1968 byl opět obnoven Junák a Václav Kuttan – Wapusk se ihned zapojil do jeho činnosti. Počátkem roku 1970 se 2. středisko Stopa rozdělilo na dvě, 1. středisko Stopa a 2. středisko Stopa a začalo se stavbou kluboven na Plzeňské cestě pod Homolkou.

V září 1970 byl Junák opět komunisty zakázán. Znovu došlo k perzekucím ze strany komunistického režimu a tajné bezpečnosti, ale též k ilegální činnosti skautských oddílů pod hlavičkou Tisu – Svazu pro ochranu přírody a krajiny či TOM – turistických oddílů mládeže a dalších organizací. Václav Kuttan – Wapusk pracoval s dětmi a mládeží dál, nejprve pod hlavičkou Tisu, kde i z jeho iniciativy vznikla „krasová sekce“, pak pod záštitou jeskyňářů, podílel se i na vydávávání časopisu Stalakti t pod hlavičkou Okresního muzea v Berouně, v 80. letech působil pod hlavičkou TJ Lokomotiva jako lektor při školení cvičitelů a zároveň vedl TOM jako oddíl „krasové turistiky“ a poté vedl Archeologický kroužek při Západočeském muzeu v Plzni.

Po obnovení Junáka v prosinci 1989 bylo obnoveno i 1. středisko Junáka v Plzni s čestným názvem „Jožky Knappa“, který potvrdila Ústřední rada Junáka. Prvním vůdcem střediska se stal Václav Kuttan-Wapusk. Od roku 1990 se podílel se také na vedení skautské Západočeské lesní školy ŠIWO.

V roce 1999 byl (jako druhý z dosavadních 33 držitelů) oceněn plaketou Westerners International, tj. znakem Bizoní lebky „Old Joe“ které jsou ve Spojených státech i v dalších zemích udělovány jako čestné ceny za výrazný podíl na rozvoji a propagaci Westerners.

Václav Kuttan – Wapusk se podílel i na přípravě a vydání řady skautských a tábornických příruček a jako legionář publikoval i několik textů k velkým výročím v denním tisku (např. Plzeňském deníku vzpomínky na oslavy 28. října v roce 1928 či na výročí vzniku 35. pěšího pluku. Publikoval i v odborných publikacích (např. ve Sborníku věnovaném československým legiím, který nese název „Osobnosti a první světová válka“ otiskl spolu s Mgr. Luďkem Krčmářem příspěvek s názvem & bdquo;Rozdílné osudy tří plzeňských Srbáků".

Václav Kuttan – Wapusk také čestným členem redakčního kruhu časopisu Krajem šesti řek, který vydává Junák – pro západočeskou oblast BÍLÉHO ORLA tj. pro Plzeňský a Karlovarský kraj.

Měl jsem možnost se s ním setkat ať již v Junáku či v Tisu (do našeho oddílu chodila i jeho dcera Hanka), ale i na řadě toulek přírodou. Především se ale stále – v podstatě již čtvrt století setkávám při nejrůznějších (a mnohdy nečekaných) příležitostech s mnoha skvělými lidmi – kteří ať již v padesátých, šedesátých či osmdesátých letech 20. století prošli jeho výchovou. Nikdo z nich mne nikdy nezklamal.

My skauti se snažíme celý život dodržovat skautský slib, který i on skládal a který desítky let od roku 1921 zněl:

Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe: • milovati vlast svou, republiku Československou a sloužiti jí věrně v každé době; • plniti povinnosti vlastní a zachovávati zákony junácké; • duší i tělem býti hotov pomáhati bližnímu svému.

Václav Kuttan – Wapusk tento skautský slib za devadesát let života naplnil vrchovatě – za svůj život vychoval přes nepřízeň komunistického režimu jako skaut několik generací slušných lidí.


V pondělí 13. 7. 2009 v 10 hodin v Obřadní síni na plzeňském Ústředním hřbitově se s ním kromě jeho vlastní rodiny rozloučí i velká skautská rodina zastoupena několika generacemi chlapců i dívek i zralých mužů a žen, kterým se snažil předat to nejlepší.

Suchou stezku a modrou oblohu Wapuskovi i jeho „dětem“
přeje

Petr Náhlík – Vokoun, oldskaut, náměstek primátora města Plzně