Rychlé šípy v přestrojení

Rády se přestrojují děti. Milují karnevaly, maškarní plesy, hry s převleky. Taky Rychlé šípy Jaroslava Foglara vytěžily něco z téhle nevinné zábavy, nicméně to mělo hranici. Z pochopitelných důvodů. Tvůrci kresleného vyprávění přece své hrdiny chtěli mít přehledně rozlišené. Pokud možno v celém spektru barev, jak by řekl už Isaac Newton, objevitel barevného spektra, i když pravda, vlastně tady kráčí akorát o čtyři barvy (bílou, žlutou, modrou a červenou).
V Rychlých šípech se nicméně nepřevlékají jen hlavní hrdinové tvořící pětici. I když...
Ano, ano, lze říct, že všichni ostatní se spíš jen zlověstně maskují. A zvlášť Dlouhé Bidlo!
Přijměte pokorný přehled veškerých převlekových situací seriálu.

1. Rychlé šípy hrají divadlo (str. 47 souborného vydání)

Rychlonožka přestrojený za otce rodiny figuruje v divadelním představení "Afrika", ne ale cimrmanském. Pravda, "herec" vyhlíží v kostýmu stále jako Rychlonožka. Co role jeho paní? Vcelku logicky se jí zhostil Červenáček, nicméně se ani "na prknech" nehodlal vzdát tradiční čepičky!

V následujícím jednání či obraze a také na předposledním obrázku celého příběhu sledujeme ale v převlečení i kompletní Rychlé šípy. Jak vypadaly?

Jindra Hojer měl tradiční oděv i přílbu cestovatele Emila Holuba směřujícího do tropů i se síťkou na motýly. Ostatní si zahráli divé, zlolajné lidojedy v domorodých sukýnkách, ale krapet to nadále kazí potvora Červenáček: Kví-kvá-kválimany vydává opět s v věčnou lodičkou na temeni.

Když už jsme u tohoto dílu, který ovšem existuje ve dvou verzích (1939, 1947), všimněme si i známých nepřesností. Hoši mají na obrázcích 7 a 9 okolo krku červené náhrdelníky či věnce, ale na kresbě 8 není po nich na chvíli stopy, ačkoli se vražedný pochod na devátém obrázku skoro určitě odehrává jen pár vteřin po tanečcích na kresbě 8.

Za další je trochu divné, že Rychlonožka opustil nápad nalepit si knír (kontrast obrázků 5 a 6) a konečně zůstává přímo iluzionistickou záhadou, proč je Jindra Hojer na posledním obrázku zničehonic rozvázaný! První z obou Fischerových variant byla sice hůř nakreslená, nicméně logičtější: věnce mizí na obrázku 8 definitivně a naopak Jindrova pouta na poslední kresbě nemizí, což je i správně.


2. Rychlé šípy v redakci (str. 48)

Psaní scénáře Rychlé šípy hrají divadlo přivedlo Foglara skoro určitě k nápadu pro ihned následující pokračování, ve kterém svým hrdinům dovolil využít kostýmy i mimo divadlo, na veřejnosti. Z pětice při té příležitosti nepřevlékl pouze Jindru Hojera. Zbylí čtyři chlapci, jak víme, vytvořili z mladých těl dva trochu až strašidelné habány v kloboucích a lze snadno vydedukovat, že za toho zeleného se převlékli Jarka s Červenáčkem, zatímco za hnědého dlouhána se, jak i vidíme, převlékají Mirek s Rychlonožkou. Patrné je i to, že si Rychlonožka sedá Dušínovi na ramena, jasné nicméně nikdy už nebude, jestli nesl Červenáček Jarku anebo Metelka Červenáčka. Ano, Červenáček byl mladší a určitě lehčí, takže předpokládejme variantu B, nicméně třeba ty zelené dlouhánovy kalhoty nejsou důkaz, protože Jarka měl sice toho dne úplně stejně zelené kalhoty, nicméně krátké.

Nu, a podle obličejů fiktivních dospělých nic nepoznáme, protože jsou opravdu až hrůzostrašně prázdné, ale v tom je právě i fór.


3. Rychlé šípy nadělují (str. 51)

Tak tady se poprvé ocitáme v oblasti folklóru, abych tak řekl. Mirek Dušín představuje Svatého Mikuláše a má „fousy za všecky peníze“.

Jindra Hojer hraje „fešáka" anděla – a Foglar vůbec často zdůrazňoval právě Jindrovy "půvaby" - a viz třeba i jeho věnčení třešněmi v příběhu Rychlé šípy radí: Nepijte na ovoce!

Rychlonožka jde za druhého z andělů, toho prostořekého, a Jarka s Červenáčkem jsou za čerty (a "hudry, hudry!“).

Za zmínku ještě snad stojí, že si Rychlonožka pletl Mikuláše s koledováním o třech králích, přičemž ale ani tu tříkrálovou koledu pak neumí, jak zvíme v pozdějším pokračování. A jak návštěva „ústnatého“ Pepíčka skončila? To si snad pamatujeme všichni. „Já ti provětrám křídla!!!“ rdousil chlapeček nebohého Rychlonožku, zatímco jeho matka pouze lomila rukama: „Ubohý Pepíček a rybičky!“ Inu, ještě by jim Rychlé šípy Pepíčka pokazily! Ano, vážení, „byl to letos (opravdu) legrační Mikuláš!“


4. Rychlé šípy o třech králích (str. 55)

Podruhé na půdě folklóru. Do převlékání se tentokrát nezapojují Červenáček a Jindra, alebrž tři králové jsou jenom tři, že ano. Černým Baltazarem se stává Rychlonožka a já osobně se domnívám, že krále Kašpara představuje Mirek. Jiný "důkaz" ale vykopat neumím než ten, že nejčastější pořadí koledníků zleva doprava je Mirek - Jarka - Rychlonožka, což tedy nejspíš i odpovídá zažitému biblickému pořadí Kašpar, Melichar a Baltazar (a že byl právě Baltazar černoch, nemělo by být nutno dodávat). A co ještě víc? Inu... „Kluci darební, člověku to vyspat nedá, hrom aby vás po poli honil!“


5. Rychlé šípy se prozrazují (str. 94)

Součástí hrůzostrašného cyklu o Jeremiášce je i tento pověstný díl. Jarkův strýc je holičem a k tomu i muž svolný svého synovce „namaskovat na dospělého“ (věčná to touho většinového dítěte, vyplň se!)

Rychlé šípy Metelkova strýčka navštíví a on hezky namaskuje všechny. Slovo „namaskovat“ přitom padne v seriálu vůbec poprvé a... „Co to zase bude za taškařinu?" ptá se strýc. "Vy se kvůli tomu Hlasateli také natropíte věcí!“ A co dál?

Rychlonožka v bytě "staré čarodějky" sehrál, jak zříme, roli pána v buřince a s hůlkou. Který však z hochů byl tamtéž v cylindru? To dodnes zůstává předmětem sporů i vědeckých konferencí, snad. Byl to Jarka, Jindra... anebo Červenáček? Mirek to totiž také být nemůže.

Nu, osobně tipuji, že šlo o Jarku. Proč si to myslím?

Z vyjmenované trojice byl nejdůstojnější, takže je stěží tím "smíškem" v modrém klobouku tutlajícím své "buhehé" na obrázku 6 (tím je skoro určitě Rychlonožka), a jako další důvod "pro Jarku" vnímám i tu skutečnost, že hoch v cylindru se u holiče tak jednoznačně a sebevědomě (a "jako doma") ujímá vedení. Podle všeho není navíc ani Jindrou, protože Jindra je podle mého názoru na třetím obrázku docela dobře k poznání. A že by šlo přece o Červenáčka? Ale ne. Červenáček nemíval v klubu tolik autority, takže...
Ano, takže tolik pro budoucího scenáristu i slečnu kostymérku, to až jednou budete oddaně natáčet předloze věrný televizní seriál!


6. Rychlé šípy a strašidlo (str. 95)

Dlouhé Bidlo si tady s přestrojením za ducha mrtvé Jeremiášky věru "myslivnu" nelámal. Nesundá si, to pako, ani placatou čepici (druhý Červenáček!) a jen přes sebe hodí trapně malé prostěradlo. Ouvej, ouvej, tak tohle se za převlek skoro ani nedá počítat! Malou záhadou tohoto příběhu mi ale vždycky byl bičík(?) v Jarkově ruce na posledním obrázku.


7. Rychlé šípy pletou sítě (str. 120)

Tentokrát se Dlouhé Bidlo převlékne za němou prodavačku pohlednic. Přesto ale mluví. Hlas ho prozradí. „Chlapci, žeňte ho ven!“ velí Mirek. I tento příběh existuje ve dvou verzích, tentokrát Junkově a Čermákově.


8. Piskloun a Tlouštík udělali objev (str. 125)

Titulní hrdinové se rovněž, jak si vzpomenete, vydávají za dospělého, a to za pomoci obyčejné škatule. Veleznámá absurdní scéna připomínající Beckettovo drama vyvrcholí o jeden poválečný týden později v příběhu Pískloun a Tlouštík ve spárech Bratrstva.


9. Rychlé šípy v boji s Nočními můrami (str. 151)

Pod bílými hábity s otvory pro oči se ve skutečnosti vyskytují starší spolužáci chlapců z dětského domova, což je odhaleno v pokračování Rychlé šípy zneškodňují noční můry.


10. Rychlé šípy tajně varovány (str. 270)

Kým? Samozřejmě chlapcem v hnědé kukle. „Nevěřte Jardovi Murkačovi! Pozor na něj!!! Nemyslí to s vámi dobře. Známe ho až moc. Napsali bysme vám víc a podepsali bysme se, ale bojíme se pomsty. Tak si dávejte bacha!!“ Tato epizoda byla poprvé publikována až roku 1970 v časopise Rychlé šípy a trochu mi připomíná "černý přízrak" ze Starcova seriálu Družina Lišek za dobrodružstvím (druhý ročník Vpředu 1946-47, sešitově vydaly TJ SPOJE PRAHA roku 1991). Inspirace tu, pravda, možná zafungovala, nicméně spíše lze říct, že už taky Starcův maskovaný muž byl napodobeninou Širokka a noční sen o něm ve Družině lišek zase bezpochyby parafrázuje Rychlonožkovo snění o Jeremiášce. Jemné to variace, dodávám, ale nezpochybnitelné.


11. Rychlé šípy se odvažují znovu do sklepa (str. 283)

V tomto díle naskočí Červenáčkovi následující nápad: „Přestrojím se za starou paní! Snad to Jedovatej dědek neprokoukne.“ Bohužel si hoch dost nepřipravil svůj plán, takže není schopen smysluplně odpovědět na naprosto očekávatelnou otázku, za kým z činžáku jde. Sice přece odpovídá, ale leze to z něj jako z chlupaté deky a jenom samé ehm (Foglarova mistrná práce s jazykem a nemíním to ironicky).

„Ty jedna přestrojená rachomejtle, já tě roztrhnu jako slanečka – na mě si nepřijdeš, plavajzníku! Už ať tě tu nevidím!!“ reaguje ovšem Jedovatý dědek.

„Tak zavřete oči – a hned mě přestanete vidět!“ Znalci Rychlých šípů Jedovatého dědka celkem jednoznačně ztotožňují se „starým Duškem“, který zpráskal Dlouhé Bidlo, ale já sám si nejsem jist, nakolik je pro to ve scénářích anebo knížkách opora.


12. Rychlé šípy bojují o svou vlajku (str. 290)

„Přilbice“ na hlavách „kluků z Maroldky“ jsou vlastně také maskami, ne? Především, uznávám, ochranou přes shnilými bramborami. Za pozornost tady jistě stojí i Červenáčkova didaktická a antimilitantní promluva k vousatému dospělákovi, nicméně z hlediska přestrojovacího vnímejme hlavně bojovníka v kukle. Možná že je to tentýž hoch, který už Rychlé šípy v podobné anebo stejné kukle varoval před Murkačovci, a teď huláká: "Jak se dostaneme k barikádě, jsme pány situace.“ Věru že hotový Širokko!


13. Rychlé šípy běží za hradním strašidlem (str. 308)

Takže v tomto příběhu jsme se dočkali i jediného případu přestrojeného děvčete. Tou dívkou je „Zděnka od přehrady“ a převléká se na hradě za bílou paní, aby vyzkoušela srdnatost Rychlých šípů, ale Rychlé šípy na strašidla nevěří a rychle děvče odhalí.


A shrnutí? Celkem vzato se Rychlé šípy nijak nadměrně nepřevlékaly a problém zůstával skutečně spíš opačný: Chodili skoro pořád stejně oblečeni. Až tedy na výjimky, mezi které náleží i třeba spací teplákové soupravy. Pravdou je, že se Červenáček jako jediný hned dvakrát převléká za ženu, nicméně v prvním případě jde o regulérní divadelní představení, takže ani z toho bych nic nevyvozoval. Howgh!