Jaká byla IV. cyklovýprava do Prokopského údolí

V neděli 19. 9. 2010 se vydala v rámci akcí „Skautskou stezkou Jaroslava Foglara“ skupinka osmi foglarovských nadšenců na již IV. cyklovýpravu do Prokopského údolí.
Slunečné, byť trochu chladné počasí, vytvořilo, jako již tradičně při akcích v „Prokopáku“, dokonalou kulisu pro putování místem, které sehrálo klíčovou roli v životě mladého Jaroslava Foglara.
Před devadesáti lety sem podnikl, tehdy třináctiletý, svoji první skautskou výpravu. A do svého „údolí mládí“ se pak často vracel, ať už sám, nebo se svým oddílem.

První významnou zastávkou na výpravě bylo hlubočepské jezírko, v jehož vodách proběhl křest nejnovější turistické známky s foglarovskou tématikou.
Tato známka č. 1784 „Prokopské údolí“ je v pořadí těch foglarovských patnáctá, a opravdu již poslední (ostatně jako všechny ty od třinácté výše).
K další významné zastávce na trase výpravy došlo u skály vytvořené útesem devonského moře.
Jaroslav Foglar, jak vzpomíná ve své autobiografii Život v poklusu, zde na své první výpravě zažil pád kinoherce při natáčení dnes již bohužel ztraceného westernového filmu Titimekův náhrdelník.
Po devadesáti letech došlo k rekonstrukci této nešťastné události a na její připomenutí byla na místě upevněna informační tabule i s některými součástmi kinohercova kovbojského kostýmu.
Zasvěceným průvodcem po pamětihodnostech Prokopského údolí se ukázal Alpín, který ho pravidelně navštěvuje od svých dětských let.
Výpravu za účelem nedělního oběda neomylně dovedl i na „piknikové místo“, kde se v dřívějším koupališti cachtal již jako malé dítě.
Po skromném občerstvení se všichni přesunuli na památné místo „Dvojky“ k Lavoru.
Zde Alpín barvitě popisoval osobní setkání členů jeho klubu s Jestřábem v roce 1980 právě na tomto místě, které dosvědčoval Jestřábovým podpisem v klubovní kronice.
Spory panovaly pouze o to, na které zídce Jestřáb s oblibou sedával.
Po marném hledání již před lety ztraceného Kerkova kamene se výprava přesunula do lomu u Řeporyjí, který je památný tím, že v něm byly natáčeny scény z bojů Vontů v seriálu Záhada hlavolamu z roku 1969.
Martin Rosol, hlavní organizátor výpravy, připravil pro účastníky soutěž motivovanou zraněním Roberta Komoura. Pravidla klání byla naštěstí zvolena tak mírně, že umožnila vyhrát všem účastníkům výpravy. Ti tak mohli být po zásluze odměněni originální cenou motivovanou žlutým kvítkem.
Poslední významnou zastávkou, nepočítáme-li ovšem závěrečné hodnocení průběhu dne v řeporyjském pohostinství, pak byla v lomu Požár I u Řeporyjí. Ten byl v jednom televizním pořadu mylně označován jako místo natáčení výše zmíněného seriálu.
Vedle romantického prostředí připomínajícího místa děje Dobrodružství v Zemi nikoho je tento lom významný i z geologického hlediska. V průkopu nad tunelem vedoucím do lomu zde můžeme nalézt stratigrafický profil s rozhraním mezi přídolským a kopaninským souvrstvím. Tento stratotyp byl uznán na 27. Mezinárodním geologickém kongresu v Moskvě. Šťastlivcům se podařilo v suti nalézt úlomky vůdčí zkameněliny přídolu graptolita Monograptus parultimus.
IV. cyklovýpravu do Prokopského údolí lze hodnotit jako velmi zdařilou.
Jejím jediným stínem bylo poměrně malá účast, přestože akce byla připravována pro co nejširší obec zájemců o život a dílo Jaroslava Foglara. (Nutno dodat, že vedle svým způsobem již tradičních domácích účastníků prokopskoúdolních cyklovýprav se tentokrát zúčastnili i dva zájemci až z Plzně, kteří se však seznámili až na místě srazu. „Slabší pohlaví“ bylo zastoupeno neuvěřitelně vitální účastnicí, na kterou můžeme prozradit, že před touto výpravou absolvovala po svých již 82 let! – pozn. red.)


Fotografie:
Pohled do Prokopského údolí z viaduktu nad místem srazu
Křest turistické známky Prokopské údolí v hlubočepském jezírku
Pád kinoherce
Zřícený kinoherec
Upevňování pamětní cedule
Na tábořišti Lavór
Soutěž v řeporyjském lomu
V lomu Požár I



















Fotografie: Milan Lebeda (1), Josef Kasl (2-8)
Kliknutím na fotografie se jejich náhled zvětší.