Řádky vyprávěné do hvězd. Ještě jeden dopis Svatopluku Hrnčířovi (21. 5. 1926 - 4. 9. 2014)

| Autor: Martin Jung - Maťo | Rubrika: Zpravodaj | Vydáno dne: 16. 9. 2014 |

Ahoj Svaťo,

kolikráte jsem již tato dvě slova vyslovil a kolikrát již napsal? Odjel jsem pryč do hor a tady si říkal, že bych ti rád napsal ještě aspoň jednou, protože si myslím, že by ti tyto řádky určitě udělaly radost. Dovol mi prosím, abych tedy tento dopis, který jsem tady ve štítech hor započal, dokončil a tím ti věnoval vzpomínku na to, co jsi nejen pro mne, ale i pro mého otce Mexičana, kluky z Plameňáků a další lidičky znamenal.

Sedím tady ve štítech Alp a vybavuje se mi úryvek z Uctívačů na mnicha Suna a jeho slova. Vybavuje se mi první okamžik, kdy jsem jednou dostal od otce tvou první knihu na tohle téma, Ostrov Uctívačů Ginga. Povídám, že to přeci Foglar nenapsal, ale otec jen prohodil, přečti a uvidíš. Nejsem moc pilný čtenář, ale hned druhý den jsem tu poslední stránku dočítal velmi pomalu. Od té chvíle se to seběhlo najednou vše rychle.

Stejná myšlenka nás s otcem ihned dovedla k uspořádání hry dle tvé knihy. Dva měsíce nato vyběhla první hlídka od naší klubovny a za ní další a další. Nevěděli jsme, co přesně od té hry chceme, ale myšlenka nás vedla dál a bylo opravdu co zlepšovat . Po Stopách Tajemství Uctívačů Ginga...ano, přesně to je ta hra. Sám jsi na ni přijel a bylo vidět, že jsi nejen překvapen prostředím, ale také odhodláním družstev, v rukou jsi pak držel opravdovou pagodu se zvonečky a tajemným šuplíkem s kronikou.

Pamatuji si, jak jsem držel v rukách třetí pokračování tvé knihy, Maják Uctívačů Ginga. Na to mi otec říkal, no tak teď nás Sváťa dostal. Jak udělat Maják, Jangin a další nápady? Chvíli jsem se zamyslel a povídám, nech to na mně. A hned další ročník jsi ve svých 80 letech šplhal po laně do mezipatra bývalé vodárenské věže, která v sobě skrývala 12 m vysokou a 11m širokou kopuli. Dole se nacházeli Uctívači v kápích a v rukou opravdový Jangin s listem uvnitř. Tenkrát si pamatuji, že jsem tě musel skoro držet, aby jsi se těch 10 m dolů nechtěl spustit po laně. Každou další knihou jsi vedl naši mysl, jak to udělat, aby to odpovídalo, jak to sloučit, co kde najít. Věřím, že i dle tvého úsměvu a detektivního zápalu bylo vidět, že jsme ti dokázali splnit něco, co jsi nečekal. Ale to vše jsme nedali my tobě. Tohle vše jsi dal Ty nám!!! Snad každý, kdo četl Rychlé šípy, chtěl být ve Stínadlech, zažít si tu atmosféru, být honěn Vonty, luštit nápisy a najít i Ginkgo, cítit po setmění ten pocit tajemna, kdy nevidíš za další roh, důvěřovat kamarádům - a to hlavní: Být součástí knihy. Dal jsi nám každý řádek, každou postavu, myšlenku a pokračování v hledání tajemství.

Děkuji, že jsem mohl přímo za Tebou a tvou skvělou paní přijet osobně do Lázní Bělohradu, kde jsi se narodil. Na vaší chalupě jsem s vámi dvěma strávil nádherný víkend, kdy jsme si vyprávěli o vašem životě, skautingu, knihách a cestách. Provedl jsi mne po místech, která tě inspirovala k napsání knih. Dokonce výstavu achátů, jejich kouzlo bylo prostě úžasné. Ostrov uctívačů byl,...ne nechám si to pro sebe, stejně jako tvá slova, nechť to vše uchovám ve svém srdci, neboť nebude moc lidí, kteří ta místa poznají. Chtěl jsi, a já to dodržím, aby vše bylo v těch řádcích. Ať je pro každého jeho vize jeho vizí a snem. Celý den strávený venku za neustálého hovoru.

Na tyto okamžiky budu vzpomínat jen s Láskou v Srdci. Na to, že jsme si tě pak pozvali do České televize, kde jsme ti veřejně poděkovali za to, co jsi udělal a čím nás inspiroval, a popřáli ti tehdy k narozeninám před mnoha lidmi. Pamatuji si a jsem rád, že to pro tebe tolik znamenalo. Jak jsi přijel za svým nakladatelem po ročníku Uctívačů, kdy jsi byl v majáku a držel v rukou opravdový Jangin, že jsi s horlivostí říkal: Normálně ti Ostraváci udělali vše...úplně vše, co mám v té knize, Maják, představ si, že oni vyrobili Jangin....a také jsi dostal jeden svůj. Bylo to krásné, stejně jako všechny okamžiky, které jsme mohli společně prožít.

Když se koukám na ty dvoutisícové vrcholky, kde právě sedím, vidím zde i Tebe. Věnoval jsi svůj život tvorbě pro mládež a děti, věnoval jsi ho své zálibě a věřím, že správně bych to napsal takto. ,, Dokázal jsi prožít svůj život naplno i v nelehkých dobách a věnovat čas nejen sobě, své ženě, rodině, ale také práci pro druhé. To vše s čistou duší a otevřeným Srdcem."

Slunce již pomalu zapadne a v této chvíli už vím, že tyto řádky ti budu vyprávět do hvězd, jež nade mnou nádherně začínají nabírat na záři.

Připadá mi, že sedím jako tenkrát s tebou na zahradě u Ginga a povídáme si. Děkuji, že nejen do mého života, ale mnoha z nás jsi vnesl to tajemství, nádheru a poznání. Pokaždé, když otevřu stránky tvých knih, vyvstanou mi tyto chvíle. A já jsem vděčný, že mi život dovolil některé dny prožít v tvé blízkosti. Vždy, když takto pohlédnu do hvězd, uvidím i velikána naší země...Tebe. Ač jsi byl skromný, stal ses člověkem, jenž si toto pojmenování zaslouží.

A jako poprvé, i teď se s Tebou loučím slovy. Buďme svorni - žlutá je barva naše! Nezradíme nic, co víme - mlčenlivost chrání nás!

S úctou a Láskou v Srdci Maťo, Mexičan, T.O. Plameňáci 21-OBS a N.A.L


BOHOUSEK.CZ (www.bohousek.cz.cz) - zpravodajský a informační servis - Foglar a Rychlé šípy
Adresa článku: http://www.bohousek.cz/clanek-2014090005-radky-vypravene-do-hvezd-jeste-jeden-dopis-svatopluku-hrncirovi-21-5-1926-4-9-2014.html