Z adventního setkání Akademie Jaroslava Foglara a 48. klubu O.S. Jestřábi v Šatlavě

Mnohdy se člověk ocitne v šatlavě raz - dva. Onoho čtvrtečního večera 15. prosince to však nebylo tak snadné, neboť žalářník (jinak též pan číšník z Klubu Šatlava v Saské ulici u Karlova mostu) se ve stanovenou 18. hodinu nedostavil, protože na to jednoduše zapomněl. Naštěstí zásahem nejvyššího žalářníka - člena Jestřábů Petra Hejmy se po krátké době čekání, kterou jsme vyplnili návštěvou jednoho typicky stínadelského dvora v domě č. 3 na Malostranském Náměstí, se dostavila klíčnice, které se přece jen podařilo trojitými zamřížovanými dveřmi se do Šatlavy prokousat.
Romantické prostředí Šatlavy nás uvítalo díky závadě na elektroinstalaci naprostou tmou, takže úvod našeho setkání proběhl při svíčkách.

Slávek Janov zrekapituloval, co se v končícím roce z hlediska skautsko - foglarovského podařilo, (Památník Vojna, Skautská stezka J. Foglara v Prokopském údolí, a jiné) a nastínil i několik záměrů do nadcházejících dvou let, kdy si připomeneme 110. a 111. výročí narození Jestřába. (Ano, i 111 je bezpochyby zajímavé číslo).
Následovalo slavnostní vyvěšení vlajky Jestřábů na čestném místě, čímž se Šatlava stává jestřábí klubovnou, a také Akademie sem má dveře otevřené. Někteří posměváčci z řad nejestřábů se sice pošklebovali tomu zvířeti na vlajce a tvrdili, že je to kukačka, nakonec ale všichni svorně pozdravili vyvěšenou vlajku potleskem.
Znovu jsme se pak vrátili k animovanému filmu Marka Bergera Pérák - stín nad Prahou. O samotné postavě Péráka pohovořil krátce Jaroslav Čvančara - Jáček, a spoustu historických zajímavostí a informací o kreslíři komiksů Adolfu Lachmanovi přinesl zejména Ondřej Přerovský - Lazebník. Při prezentaci ukázky filmu Pérák se né, a né a nedařilo zprovoznit zvuk, ale to by nebyli skauti, aby si nedokázali poradit v každé situaci: Klavírní virtuos Petr Hejma se postaral o hudební doprovod na piáno a tak jsme se na chvilku přenesli do starých časů němého filmu.
To už se pomalu začínali scházet v Šatlavě muzikanti z Kampy, naše setkání končilo, ale mnozí z nás se v příjemné atmosféře zdrželi dál, až do pozdních nočních hodin.
Kdo v Šatlavě nebyl, jako by nebyl!