Foglarovský svět a sametová revoluce: Proč máme v dávné kronice kresbu kluka s rudým šátkem

„Na pionýrské skupině pracovalo 16 oddílů, z toho 7 zájmových, 6 všeobecných, 3 oddíly jisker. Jisker bylo registrováno 52, pionýrů 315, což činí 87,6% organizovanosti. V tomto školním roce pionýři odpracovali 168 brigádnických hodin na úpravě klubovny a okolí, nasbírali 8.060 kg železa, 1.840 kg papíru, 367 kg kaštanů. Na fond solidarity odeslali 1.105 Kčs. Motivací celého pionýrského roku je heslo: „S dětmi celého světa za mír“. V letošním roce oslavili pionýři 40. výročí založení PO – 24. 4. 1989 se nevyučovalo, celé dopoledne probíhaly soutěže a zábavné hry, odpoledne bylo slavnostní skupinové shromáždění, na kterém byli vyznamenáni nebo odměněni nejlepší pionýři. Tento den končil táborovým ohněm za přítomnosti vojáků z patronátního VÚ. Akce k výročí probíhaly celý měsíc a jejich součástí byl i sběr odpadových surovin, diskotéka, střelecká soutěž, filmová a divadelní představení, sportovní soutěže. Ve spolupráci s MDPM Vracov byl uspořádán letní pionýrský tábor pro mladší pionýry.“ Kronika obce Milotice, 1989

Je to několik let zpátky, kdy se mne jeden mladší člen našeho oddílu zeptal, proč máme v té staré oddílové kronice kresbu kluka v kroji s červeným šátkem. Každá družina má přece svoji barvu šátku a červenou družinu v oddíle nemáme.

Byly nás skoro dva miliony...
Od 70. let minulého století působila v Československu jediná dětská organizace s provázaným výchovně-politickým systémem. V období perestrojky a glasnosti (polovina 80. let po nástupu Michaila Sergejeviče Gorbačova v tehdejším Sovětském svazu) se objevují návrhy k úpravám pionýrských zákonů a jsou slyšet hlasy k odstraňování formalismu v práci s dětmi, hledají se nové náměty.
PO SSM (Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže) však stále zůstává v područí SSM (Socialistický svaz mládeže) a KSČ (Komunistická strana Československa). Pionýrská organizace totiž nebyla ani samostatnou organizací – nemohla jednat svým jménem a nevlastnila majetek.
Píše se rok 1989 a Pionýrská organizace slaví své 40. výročí. Má v té době více než 1,8 milionu dětských členů, což je cca 85 procent tehdejší celé dětské populace. Největší počet oddílů je při školách, kde je často uplatňována organizační struktura typu „co třída, to pionýrský oddíl“.
Různé oddíly a kroužky pro činnosti s dětmi a mládeží je také před listopadem 1989 možné najít ve Svazarmu (Svaz pro spolupráci s armádou) pod názvem Branný pobyt v přírodě, v rámci turistických aktivit ČSTV (Československý svaz tělesné výchovy), ČSOP (Český svaz ochránců přírody) a také v aktivitách městských a okresních domů pionýrů a mládeže a přidružených stanic turistů, techniků, přírodovědců...

Něco se děje...
Přicházejí události 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze a s nimi změny ve společnosti.
Velmi brzy se konsoliduje skautské hnutí. Už na konci listopadu se otvírá v Praze 1 ve Spálené ulici 9, poblíž Lazarské ulice, informační centrum s názvem Skautská informační kancelář a 2. prosince 1989 dochází v sále Městské knihovny a na nádvoří sousedního Klementina v Praze k legendárnímu setkání skautských činovníků. Dne 28. prosince je završeno úsilí o obnovu schválením stanov Českého Junáka – svazu skautů a skautek ministerstvem vnitra a životního prostředí.
Počátkem dalšího roku, přesněji 20. ledna 1990, se uskutečnila Mimořádná celostátní konference pionýrských pracovníků v areálu brněnského výstaviště. Zde delegáti rozhodují o osamostatnění Pionýrské organizace od SSM a o jejím postupném přechodu v organizaci novou. Také jsou odhlasovány nové programové zásady a statut Pionýra.
Školy postupně vytěsňují ze svých prostor činnost oddílů a kroužků a ty musejí hledat místo pro další působení. Formální oddíly zanikají a úkolem tzv. „skupinářů“ (skupinový vedoucí při PO SSM) je převod tábornického vybavení a dalšího majetku pionýrských skupin na fungující oddíly. V té době také začíná mizet majetek SSM, ale to už je jiná historie.

Pionýr, skaut, nebo je libo něco jiného?
Velká část oddílů přechází k Junáku, mnoho jiných se ale hlásí k Pionýru. Situace z pohledu některých vedoucích oddílů byla ovšem mnohem složitější. Podařilo se jim i pod hlavičkou PO SSM nebo jiné organizace vybudovat oddíl s vlastní tradicí, vlastním slibem, krojem a ohodnocením členů. S Pionýrem z nejrůznějších důvodů už nechtěli být spojováni, ale vstup do Junáka by oddílu přinesl odklon od oddílových tradic a nastoleného směru.

„Začínáme uvažovat, jak bude fungovat oddíl dál. Všude se začínají obnovovat oddíly Junáka, ale my se zas až tak moc skauty necítíme – nemáme na co navázat. Na závěrečném ohni ve chvalčovském lomu někteří dokonce mají pocit, že oddíl zaniká.“ TOM 3003 Pawnee, Bystřice pod Hostýnem, http://www.pawnee.cz

Postupně se začínají mimo jíž zmíněného Junáka obnovovat i další historické spolky. Patří mezi ně například YMCA, zrušená 1951 a obnovená v roce 1990, ČTU (Česká tábornická unie) která byla v roce 1970 nucena ukončit svoji činnost a k obnovení činnosti dochází 27. ledna 1990 na Valné hromadě v Molákově sále ÚKDŽ v Praze, Liga lesní moudrosti, obnovená 2. června 1990, když byla na začátkem 50. let 20. století rozpuštěna. S obnovou činnosti Klubu českých turistů v roce 1990 přichází i založení Asociace turistických oddílů mládeže ČR (A-TOM).

„Teď už můžeme přiznat, že tehdy oddíl fungoval půl roku bez jakéhokoli zázemí, nebyli jsme členy žádné organizace. Počátkem roku 1991 jsme se konečně stali součástí celku, který nám vyhovoval nejvíc.“ TOM 3003 Pawnee, Bystřice pod Hostýnem, http://www.pawnee.cz

Vznikají však i zcela nová sdružení
Československý zálesák – svaz pro pobyt v přírodě – 12. 3. 1991, Sdružení turistických a tábornických oddílů, Salesiánské hnutí mládeže (1991). Zájmově zaměřené Folklorní sdružení České republiky, Klub Domino, Dětská tisková agentura, Sdružení přátel Jaroslava Foglara a další...
Z Českého svazu ochránců přírody (založen 11. září 1979) se osamostatňují některé oddíly, ale jiné zůstávají pod hlavičkou Sdružení Mladých ochránců přírody (SMOP) jenž je článkem ČSOP dodnes. ČSČK Československý červený kříž) dnes ČČK (Český červený kříž) v roce 1991 zřizuje zvláštní složku Mládež ČČK. Zálesák – svaz pro pobyt v přírodě, působící do konce listopadu 89 ve Svazarmu pod názvem Branný pobyt v přírodě, se stává samostatným.
To, že členové SSM jen neschůzovali, dokazuje zakládání organizací založených po listopadu 89 právě na aktivitách „svazáků“. Hnutí Brontosaurus (vzniklo v lednu 1990) vzešlo z Akce Brontosaurus pořádané v letech 1978 až 1998 pod hlavičkou tehdejšího SSM. Prázdninová škola byla založena v roce 1977 a až do roku 1989 působila jako subjekt pod hlavičkou SSM a 26. března 1990 její samostatný statut schvaluje ministerstvo vnitra, a stává se tak samostatnou organizací Prázdninová škola Lipnice. Částečně recesí a později skutečností bylo založení DUHY – sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi. Před ze sdružení listopadovými událostmi, přesněji 20. až 22. 10. 1989 se uskutečnil za přítomnosti vedoucích oddílů a skupin různých spolků celostátní seminář „Mládež a výchova v přírodě“ a ještě tam, na místě v Seči, vzniká přípravný výbor.
V dalších letech si do České republiky nacházejí cestu i sdružení dětí a mládeže inspirovaná v zahraničí. Asociace malých debrujárů České republiky vznikla na základě zkušeností z Kanady a přes Francii se hnutí dostalo k nám. Mezi další patří také Program pro mládež Cena vévody z Edinburghu a Asociace debatních klubů nebo Royal Rangers.
Události započaté v listopadu 1989 přinesly velký zvrat pro tzv. „mimoškolní činnost“. Přestala existovat jednotná a jediná dětská organizace a zrodily se desítky samostatných spolků. Masovost, formálnost a jednostranná političnost byly nahrazeny možností výběru v konkurenčním prostředí. Dnes část světa sdružení dětí a mládeže tvoří i organizace propojené s politickými stranami jako jsou např. Mladí konzervativci, o. s., Mladí křesťanští demokraté, Mladí sociální demokraté.

Odpověděl jsem: „Protože jsme byli v Pionýrské organizaci a tam byly jen červené šátky.“
On se jenom podivil: „Aha“. A dodal: „No a proč jste nešli jinam, nebo si nezaložili vlastní organizaci...?“

Petr Molka

---

Příspěvek je součástí projektu Foglarovský svět a a sametová revoluce