
Vedle Zdeòka Buriana, Jana Fischera a Marko Èermáka patøí k nejvýznamnìjším ilustrátorùm literární tvorby Jaroslava Foglara také malíø Bohumil Koneèný (1918 - 1990).
Plzeòský rodák a výjimeèný umìlec, známý i pod pøezdívkou Bimba (dostal ji v útlém dìtství od svého otce, protože s dlouhými kadeøemi vypadal jak dívenka), proslul ilustracemi øady dobrodružných pøíbìhù pro mládež i dospìlé ètenáøe. Byl však také ojedinìlým výtvarníkem reklamních plakátù, autorem oblíbených èasopiseckých komiksù a øady rùznorodých kreseb, vèetnì skvìlých figurálních kompozic krásných žen.
Bimbova spolupráce s Jaroslavem Foglarem zaèala na sklonku 30. let díky kresbám pro prvorepublikový èasopis Mladý hlasatel. Na tyto práce navázaly ilustrace pro román Pøístav volá, který po melantrišském premiérovém vydání vyšel opìt v roce 1942 v nakladatelství Jan Kobes.
Není bez zajímavosti, že plzeòské sídlo Kobesova knižního podniku bylo jen nìkolik blokù od rodného domu Bohumila Koneèného ve Skrétovì ulici, poblíž nádraží Jižní pøedmìstí.
Po skonèení války byla nit spolupráce malíøe s proslulým autorem chlapeckých románù a seriálù opìt navázána v redakci nového týdeníku pro mládež Vpøed. S výjimeèným ohlasem se u ètenáøù setkala už první Bimbova kresba s Rychlými šípy ve vìži kostela sv. Jakuba, která vyšla v roce 1946 na obálce 18. èísla prvního roèníku Vpøedu.
Výrazná stopa Koneèného ilustrací se pak prolíná i celistvou øadou foglarovek, které na pøelomu 60. a 70. let minulého století vycházely v nakladatelství Olympia. V pøípadì vìtšiny tìchto kreseb je zajímavé, že šlo o malíøovu tvùrèí spolupráci s dalším skvìlým ilustrátorem Gustavem Krumem: Postavy a dìjové kompozice kreslil Bimba, pozadí v podobì pøírodních zákoutí èi mìstských kulis byly zase Krumovým dílem.
Na poèátku 70. let potkaly Bohumila Koneèného velké osobní i profesní problémy: Stalo se tak v dùsledku zcizení øady kreseb z umìlcova archivu jeho døívìjším rodinným pøítelem, emigrantem Petrem Sadeckým. Vesmìs kresby a skici s dobrodružnou tematikou byly poté na Západì zneužity jako pøedloha pro fiktivní sci-fi komiks Octobriana, vytvoøený – podle Sadeckého mystifikaèního tvrzení – údajnì undergroundovými umìlci v bývalém Sovìtském svazu. Komunistickou vládnoucí mocí v Èeskoslovensku byl Bohumil Koneèný oznaèen nálepkou „nežádoucího umìlce“ a mìl znaènì omezené možnostmi další tvorby.
Zmìna spoleèenských pomìrù a satisfakce nastaly pro Bohumila Koneèného až pøíliš pozdì: Umìlec Nedlouho po „sametové revoluci“ umìlec v lednu 1990 v Kožlanech u Plznì zemøel.
Život a tvorbu Bohumila Koneèného pøipomíná novì pamìtní deska, která byla odhalena 1. øíjna 2021 na prùèelí Bimbova rodného domu ve Skrétovì ulici 47 v Plzni.
Druhý den byla poblíž soutoku øek Berounka a Støela na severním Plzeòsku otevøena nauèná stezka Krajem Bohumila Koneèného. Okruh vede od kempu Kobylka pøes Liblín k Piplovì mlýnu, v nìmž Bimba pobýval na letním bytì, a kde se zrodila i zmínìná legendární kresba Rychlých šípù ve Stínadlech.
Iniciátorem obou aktivit, díky nimž má veøejnost nyní další pøíležitost se blíže seznámit s dílem výjimeèného umìlce, byl Jan Hosnedl - Housenka z Plznì.
K odhalení pamìtní desky a otevøení nauèné stezky byl vydán také suvenýr pro sbìratele - výroèní turistická známka Krajem Bohumila Koneèného.
Podrobné informace o obou poèinech, které pøipomínají odkaz Bohumila Koneèného (vèetnì rozsáhlých fotoreportáží z akcí) jsou zveøejnìny na internetových stránkách na www.bimba.cz.


1. Pamìtní deska na rodném domì Bohumila Koneèného; 2. O vytvoøení a instalaci desky se v podstatné míøe pøièinil velký propagátor Bimbova díla Jan Hosnedl – Housenka; 3. K slavnostní atmosféøe ve Skrétovì ulici pøispìl také pìvecký sbor plzeòského Gymnázia F. Køižíka. V doprovodu kytary a harfy (!) zaznìla mj. píseò Wabiho Ryvoly Rychlé šípy; 4. Odhalení desky se chopili primátor Plznì Martin Baxa a vnuèka Bohumila Koneèného, výtvarnice Alice Danielovská; 5. Trasa nauèné stezky u soutoku Berounky a Støely; 6. - 7: Na ètyøech zastaveních trasy jsou umístìny informaèní tabule o malíøovì životì a tvorbì; 8. Piplùv mlýn vèera a dnes - zde se zrodila kresba z památné obálky èasopisu Vpøed; 9. Výroèní turistická známka Krajem Bohumila Koneèného.
Foto: www.bimba.cz, reprofoto YouTube a archiv
BOHOUSEK.CZ (www.bohousek.cz.cz) - zpravodajský a informaèní servis - Foglar a Rychlé šípy
Adresa èlánku: http://www.bohousek.cz/clanek-2021100011-malire-bohumila-konecneho-pripomina-nove-pametni-deska-v-plzni-a-naucna-stezka-u-soutoku-berounky-a-strely.html