Nejcennější jsou obecně ty foglarovky, které vyšly v omezeném nákladu

S Martinem Izerou jsem měl možnost se setkat při oslavách 20. výročí Skautské nadace Jaroslava Foglara v Praze. Společně jsme se domluvili na rozhovoru. Martin už více než deset let totiž provozuje zajímavou webovou stránku Foglarovec.cz, kterou máme na Bohouškovi zařazenou mezi partnerskými weby. Navíc v posledních dvou letech vydává pro sběratele foglarovek zajímavé publikace a dokonce má svůj vlastní youtube kanál. Mezi sběrateli foglarovských věcí je uznávanou autoritou.

Martine, kdy a jak vznikla myšlenka na založení stránky foglarovec.cz?
Asi jako všechny skalní foglarovce mě zaujal Obrazový soupis díla JF od Luboše Trkovského a Míry Škváry. No a protože vzniklo jen 80 ks a v roce 2009 nebyla ještě ambice na jeho druhé vydání (které pak vzniklo nezávisle v roce 2011 v rámci řady Lexikon dobrodružné literatury), pustil jsem se do jeho zpracování online. Jednak proto, aby se daly doplňovat nové objevy, ale hlavně proto, aby byl odkudkoli a komukoli dostupný.

Připravuješ stránku sám nebo máš spolupracovníky?
Bibliografie by rozhodně nevznikla bez Luboše Trkovského a Míry Škváry. To oni poskytli podklady, které jsem zpracoval. Ze začátku jsem měl ambici vytvořit i místo pro badatelské články, ale tuhle úlohu brzy převzal Sborník nezávislých foglarovců a na webu foglarovec.cz tak umisťuju většinou jen občasné své texty. V poslední době se je pak daří doplňovat i texty dalších kamarádů, třeba od Davida Koury – Dodýše nebo u 3. Téma pro foglarovce: Silůvky od Radka Neužila – Radýska a Mildy Čepery.

Všiml jsem si, že stránka obsahuje přehled starších vydání foglarovek. Které knihy považuješ osobně za nejcennější?
Nejcennější jsou obecně ty, které vyšly v nějakém omezeném nákladu. Z mého pohledu je to oranžové první vydání Boje o první místo (hoši u ohně), dárková vazba se žlutým měsícem u prvního vydání Hochů od Bobří řeky a dárková vazba Boje o první místo (jdoucí skaut). Možná je to ale také tím, že žádnou z nich ve sbírce nemám. :-) Pro každého to ale může být pochopitelně individuální, za vzácnou může mít knihu po tátovi nebo třeba dědovi. Já si takhle mimořádně cením prvního vydání Přístavu volá, který je autorským výtiskem JF a je jím podepsán v den převzetí 14. 11. 1934.

A napadá mě, jakou máš nejoblíbenější foglarovku a proč?
Nemůžu říct, že mám rád všechny foglarovky stejně, ale není pro mě ani snadné říct, kterou mám nejraději. U řady si vybavuju přesně momenty, kdy jsem je poprvé jako kluk četl a to mám z dětství u málokteré knihy. Určitě bych jmenoval Záhadu hlavolamu, Pod junáckou vlajkou, Poklad Černého delfína, Hochy od Bobří řeky a Chatu v Jezerní kotlině. Pokud mám ale jednu vypíchnout, bude to Když duben přichází. Mohl bych mluvit o psychologii postav, ale pro mě byly ve dvanácti letech nejlepší ty chvíle, kdy jdou Lubor s Vojtou navštívit malíře Floriana nebo hledají staré sešitky s jeho ilustracemi. Ta kombinace přátelství a společné sběratelské vášně, to mě vážně oslovilo. A vlastně podle toho funguju asi dodnes.

Součástí stránky je i videokanál na Youtube. Jaký je ohlas na zveřejněná videa?
Někdy mám pocit, že to dělám tak pro 10-20 lidí, od kterých mám nějakou zpětnou vazbu, ale není to tak. Sledujících na tom kanálu je skoro 80 a s každým dalším videem někdo přibude. Video se Záhadou hlavolamu mělo za rok více než 1300 zhlédnutí, ale i ostatní budou mít kolem 500 za rok. Ohlasy jsou vesměs kladné, byť já sám vím, že by to šlo udělat lépe. Ale tak to s publikováním čehokoli je. Nikdy člověk neví, koho tím ovlivní, komu udělá radost a kde zasadí nějaké „semínko“. Zatím věřím, že to smysl má.

Už dva roky vychází sešity pro foglarovce. Je v nich uvedený přehled, které foglarovské materiály jsou běžné a jiné zase raritní. Není to spíše subjektivní záležitost každého sběratele?
Je pravda, že první sešit vyšel před dvěma lety, ale mě ho trvá udělat tak dva roky, takže se tím vlastně intenzivně zabývám už čtyři. Snažím se připravovat vždy dva paralelně, ale kdyby Radýsek s Mildou nedodali podklady pro třetí sešit, letos by žádný nebyl. Ale k otázce: Jistě, vzácnost je subjektivní, proto také každému nechávám políčko na zapsání vlastního názoru. Ono se také stává, že je nějaký materiál raritní v určité době, ale pak se ho u někoho najde větší množství a stane se běžným. Chtěl jsem hlavně pomoct začínajícím sběratelům, aby se nedali tak snadno obalamutit. Mnohokrát jsem se setkal u různých prodejců s velebením vzácnosti jimi prodávaných kousků, ale s realitou to nemělo nic společného. Prostě jen chtěli víc peněz.

Chystáš nějaká další témata pro foglarovce?
Témata mě pořád hodně baví. Už mám kompletně hotové podklady pro pracovní vydání sešitu č. 4 s názvem Korespondence. Mám z něj radost, jednak myslím přinese mnohé nové nebo málo známé informace a jednak bude s více než 160 skeny katalogizovat obálky, hlavičkové papíry a další podobné materiály. Kvůli aktuálnímu vytížení počítám, že tak během 4 měsíců by se to mělo povést převést do sazby a vytisknout zkušební náklad. Pak už bych se rád pořádně ponořil do dlouho rozpracovaného téma PULS Ostrava. No a krom toho mám ještě v různých fázích další projekty, včetně jednoho „retro“ téma, které bude myslím pro foglarovce moc zajímavým překvapením. To už ale spadne všechno do příštího roku.

Podílíš se na vydání Grifinova románu Stopa vede do Stínadel, který byl napsán už v roce 2018. Proč je vydáván až teď?
Grifinovi už je nějak osudem asi předurčeno, že si jeho knihy musí na vydání počkat. :-) První z jeho trojice stínadelských románů (Poselství ze Stínadel) měl vydat Albatros už v roce 2018, ale reálně se to povedlo až na konci roku 2020 (po 40 letech od napsání). Albatros má díky uzavřené smlouvě s Nadací JF právo volby, zda román s licencí JF vydá nebo nevydá. Až někdy v průběhu roku 2021 se ke mně dostala informace, že další Grifinovy romány už vydat nechce a bude se věnovat jiným dílům. V tu dobu jsme se teprve pustili naplno do příprav vydání Stopy ve vlastní režii. Ilustrátor Petr Modlitba má ale práce na roky dopředu, takže i když nám vyšel maximálně vstříc, vměstnával práce mezi jiné zakázky. Komplet ilustrací se tak povedlo dát dohromady až na konci letošních prázdnin a od té doby probíhají intenzivně práce na přípravu do tisku. Už jsme ale konečně v cílové rovince…

Úplnou novinkou mezi tvými aktivitami je Foglarovská ročenka, která vyšla za loňský rok. Připravuješ ročenku i za ten letošní? Bude ji možné objednat?
Ano, průběžně se snažím poznatky zaznamenávat, takže to nebude třeba řešit zpětně, jako jsem to dělal za loňský rok. Ještě tak před pěti lety by moc ani nemělo cenu ročenku dělat, nevznikalo toho tolik. Loni už toho ale bylo celkem hodně a letos je to doslova foglarovský uragán. Trochu se bojím, jestli to nebudu muset vydat knižně. :-) Ale jinak se obecně snažím všechno vydávat tak, aby se dostalo na zájemce, kteří objednají během cca jednoho až dvou měsíců od vydání. Mám seznam zájemců, které oslovuju napřímo a je na každém, aby se rozhodl, zda má zájem nebo ne. Dělám to tak hlavně proto, že nejsem zařízený na celoroční rozesílání balíčků a tuhle fázi tak chci mít vždy co nejrychleji za sebou.