Divadlo Polárka uvede dramatizaci knihy Dobrodružství v Zemi nikoho

"Kdyby tehdy u Denků rozsvítili o něco dřív, Vláďa už by pravděpodobně seděl u stolu a dělal něco do školy. Ale nevyzpytatelná náhoda, která často dokáže ve vteřině změnit osudy lidí, způsobila, že Vláďa seděl s maminkou v kuchyni potmě o čtvrthodinu déle než jindy – a ta čtvrthodina všechno rozhodla."

10. prosince 2022 v 15:30 hodin uvede v premiéře brněnské divadlo POLÁRKA hru na motivy knihy Jaroslava Foglara Dobrodružství v Zemi nikoho. Režiséra hry Filipa Nuckollse jsme při této příležitosti požádali o rozhovor.

Proč jste se rozhodli adaptovat právě knihu Dobrodružství v Zemi nikoho?
Na začátku každé nové inscenace je zadání od divadla, co bychom vlastně chtěli. V tomto případě jsme se bavili o něčem, co bychom mohli moderně pojmenovat jako „young adult adventure“. A zároveň jsme ale nechtěli připravovat něco z toho nespočitatelného zástupu transatlantických žánrových knih pro mládež. A když jsme stahovali okruh zemí a knih, nebylo možné se vyhnout knihám Jaroslava Foglara. V tu chvíli jsme nemohli přehlédnout „dluh“ českého divadla vůči tomuto autorovi. Byť formoval mnoho generací mladých lidí, nevzniklo zrovna mnoho divadelních adaptací. Sám si vybavím čtyři inscenace. Hledali jsme pak z jeho knih ty vhodné pro malé jeviště divadla Polárka. Stínadelskou trilogii jsme právě z tohoto důvodu vynechali. V mé představě je ideální pro tyto novely postavit si na jevišti stínadelské ulice. To by bylo možné pouze s „točnou“ a tu v Polárce nemají. :-) Chata v Jezerní kotlině by zase měla komornější obsazení a my jsme chtěli „dát práci“ co nejvíce hercům v souboru. A posledním z těch hlavních hledisek bylo i to, aby se v příběhu vyskytovalo co nejméně dospělých postav. Pokud inscenujete příběh, ve kterém se vyskytují hlavně mladí, a vy logicky máte k dispozici soubor dospělých herců, je vždy problematické, jak řekněme s příslušníky jedné generace vytvořit pravděpodobný svět, ve kterém se vyskytují zástupci různých generací; proto je vždy dobré najít takovou látku, kde hlavními hybateli příběhu jsou pouze dívky a chlapci. Když jsme tedy tyto všechny hlediska spojili: aby to nebyla Stínadla, aby interpretační tradice nebyla příliš spojená s Prahou (inscenujeme to přeci jenom v Brně, že jo :-) , aby se do příběhu zapojilo větší množství postav a naopak, aby hybatelem děje bylo co nejméně „dospělých“, vypadlo nám z takového filtru Dobrodružství v Zemi nikoho.

Na co se mohou diváci těšit?
Pevně doufám, a celou dobu příprav a zkoušení se o to snažíme, abychom divákům nabídli „Foglara“. A co to tedy „Foglar“ je? Atmosférický příběh z ponurého, spoře osvíceného podzimního města a sluncem zalité neobyčejné letní krajiny. Humor a nadhled. Energii mladých lidí, kteří jsou ještě zcela přesvědčeni, že svou aktivitou můžou měnit svět. Svět přátelství, šlechetnosti a kruté spravedlnosti. Byť je kniha Dobrodružství v Zemi nikoho napsána na konci šedesátých let a je to v ní přiznáno – kupříkladu už běžně dostupná televize - vracíme náš příběh do zlatých třicátých let, které na mě vždy dýchají ještě stopou poetistické hravosti. O tu se v inscenaci také snažíme. A pak se diváci můžou těšit na porci největších hitů trampské superstar první republiky Jarky Mottla v živém podání Zelených vest. A diváci se také mohou zúčastnit legendárního týmového závodu Terasy.

Co bylo při převodu knihy na prkna, která znamenají svět, nejtěžší?
Nejtěžší právě bylo přenést ten svět na ty prkna. Příběh Dobrodružství v Zemi nikoho neustále mění městské prostředí za osiřelou důlní krajinu Země nikoho. Zachovat tento původní syžet by představovalo velké nároky na jevištní techniku nebo by se musel vyprávět velmi náznakově, zkratkovitě. V adaptaci jsme tedy přistoupili k úpravě syžetu, tak abychom neohrozili celkový ikonocký příběh. První část se celá odehrává v městě, chlapci se dozvědí tam o Zemi nikoho, ve městě zachrání Vláďa s Vinckem Pepína z jámy… A druhá část se celá odehrává v Zemi nikoho, kam chlapci s Ontariem a Pedrem vezmou i Inku Solimanovou… První část se celá odehraje v hledišti, kde nám řady sedadel symbolizují ulice a de facto celý sál hlediště jakousi mapu města. Diváci se na to celé dívají z hlediště, kde sedí na různě velkých jevištních stolech – praktikáblech. Po přestávce se naopak diváci usadí, jak jsou zvyklí, do hlediště a druhou půlku zahájíme soutěžně – Terasami, kdy herci jsou rozhodčí a moderátoři a soutěží celé hlediště – po dlouhých debatách a přemýšlení se nám snad podařilo vymyslet taková pravidla, aby nesoutěžili diváci mezi sebou, ale aby výsledný čas nebo koeficient byl kolektivním výsledkem celého sálu a soutěžili mezi sebou tedy „hlediště“ různých představení, abych když přijdu na představení v dubnu, uvidím na nástěnce ve foyer výsledky z minulých představení a věděl bych, proti jakému výsledku soutežím. A po Terasách se naši hrdinové vydávají do krásného, tajemného, opuštěného a smrtonosného kraje s touhou nalézt ztracenou Jeskyni obřích trilobitů. Diváci se tedy dívají na své hlediště z první půlky, kde se nyní prohánějí herci po Zemi nikoho. Tímto drobným přeskupením děje a posunem diváků do dvou různých hledišť se snažíme vyjádřit jedno z důležitých a krásných témat knih Jaroslava Foglara a to, že za stoprocentním dobrodružství nemusíte létat do exotických krajin, nemusíte mít drahé technologie, nemusíte být bohatý, to pravé dobrodružství, tu „exotiku“ a tajemno máte možná pod svým zadkem, ale je potřeba ji zahlédnout, nalézt.

---

Hru Dobrodružství v Zemi nikoho bude divadlo Polárka uvádět rámci pravidelného repertoáru. Aktuální informace o reprízách najdete vždy na stránkách divadla, kde je možné zakoupit také vstupenky. Nejbližší reprízy jsou na programu: 12. prosince, 13. prosince (dvě představení), 27. února (pro školy) a 28. února (pro školy).

Dobrodružství v Zemi nikoho - scénář a režie: Filip Nuckolls, dramaturgie: Lukáš Černoch, scénografie: Jan C. Löbl, hudba: Ondřej Švandrlík , obsazení: Anna Hřebíčková, Kateřina Veselá j.h. (alternace: Táňa Jírová), Kateřina Francová, Vít Malecha, Jaroslav Tomáš, Alfred Texel, Matěj Záhořík, Václav Dvořák, Petr Hanák, David Smečka, Milan Brauner. Určeno pro diváky od 9 let. Premiéra 10. 12. 2022.
Divadlo Polárka, Tučkova 34, Brno, https://divadlopolarka.cz

(foto plakátu v Brně: Aleš Deutsch)