Foglarovské odznaky 3/8 - nášivky a vlajky

Ve třetím pokračování pojednání o mé sbírce foglarovských odznaků se zaměřme na textilní odznaky, tedy zejména nášivky a vlajky.
S tvorbou a činností Jaroslava Foglara úzce souvisí řada nejrůznějších nášivek a vlaječek – vzpomeňme například na Vlastu Sýkorovou z úvodních příběhů Rychlých šípů. Ještě starší jsou ovšem některé látkové odznaky, které zdobily skautské kroje a táborové dresy členů Foglarovy pražské Dvojky. Velice si cením staré vyrudlé domovenky, kterou nosil sám Jestřáb (obr. 1). Vzácný je i odznak ze žlutého filcu se zeleně vytištěnou dvojkou, který nosili hoši Foglarova oddílu na svých modrých táborových tričkách značky Williams v letech 1937 – 1938 (obr. 2). Nášivka byla vyrobena firmou Zdeněk Plesnivý, Praha III. Újezd 5.
Později, od 30. března 1941 tatáž firma vyráběla i trojúhelníkové odznaky čtenářských klubů Mladého hlasatele (obr. 3). Kolik z nich se asi dochovalo do dnešní doby?

Z éry Vpředu pak nelze opomenout Čestné odznaky Rychlých šípů udělované čtenářům za jejich vynikající výkony s příslušnými stužkami v osmi různých oblastech (obr. 4). Není bez zajímavosti, že nespotřebovaná zásoba těchto Čestných odznaků RŠ byla před nedávnem objevena při třídění Jestřábovy pozůstalosti v jeho žižkovském bytě a budou tak moci být i dnes využity k oceňování významných foglarovských počinů. Prvních šest z nich – za pracovitost – udělila Skautská nadace Jaroslava Foglara v závěru roku 2020.
K nejvzácnějším foglarovským nášivkám z doby pozdější pak bezesporu řadím velký látkový odznak na klopu Klubu přátel Jaroslava Foglara. Příprava a výroba přibližně stokusové série proběhla v letech 1967 – 1968 a zhotovení se ujala Oděvní služba – výšivkové středisko Praha 1. A protože výrobu připravované další série tohoto odznaku pak KPJF odvolal, zůstalo jen původních 100 kusů (obr. 5).
Z počátku sedmdesátých let pochází další vzácnost – pestrobarevná nášivka 13 bobříků (obr. 6). Jde o exilový krojový odznak vydaný ve Švýcarsku pro lovce bobříků z řad členů Českého a Slovenského skautingu v exilu. Jeho autorem je Miloš Miltner – Jestřáb ze Švýcarska. Každý sběratel jistě potvrdí, že k jeho nejoblíbenějším kouskům patří takové předměty sběratelského zájmu, které se odlišují od standardu nějakou nedokonalostí či chybou. I já mám několik takových nášivek. Jednou z nich je znak Old Boys foglarovců, u kterého zůstal nedopatřením nevyšit zeleně list ginga na pozadí bobříka! Když jsem si této zvláštnosti povšiml před několika lety na setkání foglarovců ve Sluneční zátoce v nabídce jednoho z členů Old Boys, neváhal jsem po této – jak já říkám – „chybošivce“ (obr. 7) doslova skočit!
Dalším druhem foglarovských odznaků, který nelze vynechat, jsou vlajky. Zde se jedná samozřejmě nejčastěji, a jak také jinak, o vlajku klubu Rychlých šípů, kterých bylo nadšenými čtenáři vyrobeno nepřeberné množství, více, či méně zdařilých. Není tedy v možnostech žádné sbírky je všechny postihnout, ani zdokumentovat. Z několika takto podomácku ušitých vlaječek RŠ, které vlastním, bych rád na ukázku představil alespoň jednu: Pochází pravděpodobně z brzkých poválečných let, a věnoval mi ji před lety dnes již nežijící kolega. Přestože je její provedení poněkud neumělé, o to větší je z ní cítit nadšení pro Rychlé šípy (obr. 8)!
Z továrně vyrobených vlaječek RŠ jsou patrně nejznámější ty z PULSu Ostrava z počátku sedmdesátých let, které existují ve dvojím provedení druhé strany – reversu: V prvním případě jsou na reversu vlajky zobrazeny hlavičky pěti členů RŠ, v případě druhém pak kráčející pětice RŠ a pes Bublina. Obojí na žlutém podkladě. Velice vzácně se však vyskytuje verze s kráčející pěticí RŠ na podkladě bílém a s červenou linkou rámující okraj vlajky! Jak a proč tato odlišnost vznikla, se zatím nepodařilo spolehlivě objasnit. Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že se mohlo jednat o zkušební verzi (obr. 9 a 10). Z této bílé varianty vychází i velmi zdařilá vlaječka ze současné nabídky SNJF.
Důkazem, že nejen Rychlé šípy mohou být námětem foglarovských vlajek, je pak vlaječka vydaná k 80. výročí knížky Přístav volá (obr. 11 a 12), a taktéž vlaječka pro ty, kteří si v červnu roku 2020 svou účastí připomněli 75. výročí konání Tábora svobody Hochů od Bobří řeky ve Sluneční zátoce (obr. 13 a 14).

Pro získání některých přírůstků do sbírky je často třeba kamarádských vztahů a známostí s co největším počtem spřízněných foglarovců a sběratelů. Takto nikoli náhodou jsem se dověděl, že jeden z foglarovských nadšenců hodlá nechat zhotovit jen tak pro vlastní radost celou sérii nášivek s motivem vlajky Rychlých šípů ve všech barevných variantách, které se v kresleném seriálu vyskytují. Tato neprodejná série byla zhotovena v pouhých třech kusech! Další nebudou, ale já mám to štěstí mít ji celou, ve své sbírce.
Mohu snad prozradit, že tím foglarovským nadšencem je vůdce kbelských skautů S.S.V. Kamil Podlaha, v jehož produkci vzniklo do dnešních dnů dalších více než 200 mimořádně kvalitních nášivek na téma Mladý hlasatel, Vpřed, Hoši od Bobří řeky, Stínadla či Rychlé šípy. Autorem kresebných podkladů k těmto nášivkám a vlaječkám není nikdo jiný, než známý foglarovský výtvarník – Milan Teslevič. (Ukázky na obrázcích 15, 16, 17). Přestože všechny tyto nášivky byly rovněž soukromě vyrobeny v pouhých jednotkách kusů, uznávám, že jejich dnešní sběratelská hodnota je poněkud sporná. Bude ale tomu tak i po několika letech či desetiletích???

(Zpracováno pro zpravodaj Klubu skautských sběratelů Junáka – ZIPSS 1/2021; aktualizováno pro Bohouška v září 2023)