Bylo hezké odpoledne a na prostranství pøed vozovnou ve Støešovicích se zaèali objevovat první závodníci nového roèníku Pražské lítaèky. Zdravil jsem se s tìmi, které jsem znal z pøedchozích roèníkù a snažil jsem se alespoò pár slovy pøivítat nové tváøe, ale vím, že jsem nebyl ve všech pøípadech úspìšný. Èas, který po tøetí hodinì plynul normálnì se brzy urychlil a pak pøímo splašil, alespoò tak jsem to vnímal. Podaøilo se mi však domluvit se s øidièem naší tramvaje na trase a když se za námi zavøely dveøe a já jsem vidìl, že se všem podaøilo nastoupit, oddechl jsem si, bál jsem se, že se tam všichni nevejdeme.
Tramvaj se rozjela a napìtí rostlo. Rozdaly se papírky bonusových zastávek a hráèi si zaèali promýšlet své trasy, ale ještì jim chybìlo jedno dùležité políèko na mapì jejich plánu, kde se bude vystupovat. Když se nad Chotkovými sady tramvaj otoèila smìrem k Pražskému hradu poèalo se mezi závodníky hovoøit o toènì na Dlabaèovì a já jsem vìdìl, že jsou na správné adrese.

Nájezd na uvedenou toènu pøesvìdèil i poslední váhající. Zanedlouho již vystoupil náš fotograf, aby zvìènil skuteèný start naší soutìže. Dveøe tramvaje se otevøely a závodníci se rozprchli do okolí, já jsem si na zpáteèní cestì užíval neskuteènou pohodu v prázdné tramvaji, zatímco hráèi zaèínali prožívat první úspìchy i zklamání z neúspìšných plánù, nevydaøených pøestupù a zpoždìní spojù.
Když blížil konec závodu, vyhlížel jsem nedoèkavì první navrátilce. Na start vyrazilo celkem 54 závodníkù nebo závodních týmù. Nakonec se jich do cíle dostalo 52, což je vynikající výsledek. Mnozí pøijeli s vìtší èi menší èasovou ztrátou, protože tramvaje k vozovnì jezdí témìø spoleènì a pak následuje delší mezera, kdy nejede vùbec nic. Poslední závodník ve skotské sukni pøišel s takovým odstupem, že odeèet trestných bodù témìø vynuloval celý jeho závod, prostì si myslel, že cíl je zase na Dlabaèovì. Bral to však s úsmìvem, a to se mi líbilo.
Rozlouèil jsem se se závodníky a se skupinou sèítaèù jsem zamíøil na Masarykovo nádraží, kde jsme se pustili do vyhodnocování soutìžních archù. Zde se k nám pøipojil i Liev, který se kvùli zpoždìní nedokázal vrátit vèas do vozovny, ale sèítání si nenechal ujít.

Vyhlášení výsledkù probìhlo druhý den dopoledne ve vozovnì Støešovice. Byly zde pøedány výhry ocenìným s dopravní a foglarovskou tématikou a mladším pøítomným též naše Bobøí stopy. Vám, kteøí jste tam nebyli, pøiblížím herní taktiku ètyø ocenìných soutìžících.
Matej, první místo. Po pøeètení bonusovek sledoval cestu tramvaje a když zjistil, že jede smìrem na západní toèny Prahy 6, rozhodl se ihned zaútoèit na první bonusovku, která bude nejblíže, tedy na Prahu – Ruzyni. Zde nasedl na spìšný vlak, dojel do Hostivice, èímž se dostal do první radiály. Hned se však vrátil osobákem do Prahy a pøes Veleslavín dojel metrem na povinnou bonusovku Vyšehrad. Zde sebìhl do Nuslí, tramvajemi dojel na druhou lehkou bonusovku, na Orionku. Dalšími tramvajemi s mnoha pøestupy se dostal na bonusovou linku 31. Pøidal ještì trolejbus v Libni a už se tramvajemi vracel k muzeu MHD. Snadné, že? 308 bodù.
Lišáci, druhé místo. Na vítìze mìli odstup 32 bodù. Jejich cesta byla také výborná, chybìla jim jedna bonusovka navíc, aby se s Matejem porvali o první místo. Z Dlabaèova pøejeli s pøestupy strahovský kopec, nenechali se zvábit lanovkou a sjeli dolù a mnoha tramvajovými pøestupy dojeli na smíchovské nádraží, kde se svezli vlakem na hlavní nádraží. Rychle dojeli metrem na Vyšehrad a hned zamíøili zpátky do centra a pøes Prahu 3 s pøestupy na bonus na Orionce. Dalším smìrem byla Libeò, kde hezkým pøestupem mezi bonusovou linkou 31 a trolejbusem získali 31 bodù. Následoval jejich návrat pøes Karlín a støed mìsta do Vozovny Støešovice. 276 bodù.
Vitalij, tøetí místo. Rozdíl mezi 3. a 7. místem byl minimální, èinil jen 9 bodù, takže rozhodovaly, náhody, pøekvapivé pøestupy ale i nepøesnosti. Vitalij pøebíhal mezi zastávkami, takže v nadpolovièní vìtšinì byly nástupní i výstupní zastávky unikátní, tedy bodované. K tomu ještì pøidal 3 bonusovky a bonusovou linku. Z Dlabaèova vyrazil hned tramvajemi do centra a metrem pak na Vyšehrad. Tady to otoèil, vrátil se do støedu a tramvajemi pak dojel na Orionku. Následovala Libeò a bonusová linka 31. Pøestože byl v poslední tøetinì závodu, zariskoval a vlakem se vydal do Bìchovic a autobusem se svezl na hodnì osamìlou bonusovou zastávku v areálu výzkumných ústavù Bìchovice. Delším bìhem se vrátil na zastávku støed a osobákem jiné linky se mu podaøilo dostat se zpìt do mìsta. Èas ukonèení se blížil, takže volil rychlé pøesuny metrem, sdíleným kolem a tramvaji dospìl do cíle. Pøibìhl o dvì minuty pozdìji, ale i po odeètení 20 bodù dosáhl 267 bodù a 3. místa.
Pro poøádek ještì doplòuji, že fakticky stejného výsledku dosáhl i Tom Galon na 4. místì. Ten však udìlal chybu pøi vyplòování tabulky cesty a tato chybièka jej stála místo na bednì.
Nejlepšího výsledku mezi juniory dosáhlo duo Tramvaj41 a Šotouš17, kteøí spoleènì udìlali opravdu dùstojných 235,1 bodù. Z Malovanky dojeli tramvajemi na I.P.Pavlova a metrem dojeli na povinný Vyšehrad. Odtud sebìhli do Nuslí a pøes Eden se dostali na Orionku. Potom se dalšími tramvajemi dostali na Výtoò, kde se dvakrát pøepravili pøívozy, aby se dostali zpìt na levý bøeh Vltavy. Jelikož ještì není Dvorecký most dostavìný, vrátili se tramvajemi na Karlovo námìstí. Konec se blížil, takže radìji už jeli metrem. V absolutním poøadí to bylo 17. místo.
12. roèník je u konce. Celý závod byl hezký, dìkujeme dopravnímu podniku a MÈ Praha 6 za významnou podporu, bez které bychom nemìli zázemí v pøistavené tramvaji, nemohli bychom se pøesunout na dlabaèovskou toènu vlastním spojem a nemohli bychom mít tak hezké ceny pro vítìze. Smekám pøed nadšením podporujících i soutìžících a tìším se zase na pøíštím startu!
BOHOUSEK.CZ (www.bohousek.cz.cz) - zpravodajský a informaèní servis - Foglar a Rychlé šípy
Adresa èlánku: http://www.bohousek.cz/clanek-2024040009-12-rocnik-prazske-litacky.html