U tří pražských Poesiomatů aneb Když promlouvá Jaroslav Foglar

Když na třech místech v Praze pokaždé třináctkrát (stačí ale desetkrát) zatočíme klikou a zmáčkneme v potřebném počtu stisků tlačítko, na černé – jednou jedinkrát ale i na žluté – rouře vedle vybraného nadpisu zazáří červené světélko a z její hloubi se ozvou tři foglarovská vyprávění.
To vše díky Poesiomatům.
Ona tři místa jsou na Vinohradském hřbitově, v Sadech Svatopluka Čecha a v parku na Folimance. Na prvních dvou pak promlouvá přímo sám Jaroslav Foglar.
Na Vinohradském hřbitově, kde je Jaroslav Foglar pochovaný, u hlavního vchodu se můžeme zaposlouchat do Jestřábovy dávné nebezpečné příhody na probořeném ledu rybníka, kdy mu šlo o život. K tomuto vyprávění se ještě vrátíme v samostatném článku.
V Sadech Svatopluka Čecha na Vinohradech, nepříliš daleko od Jestřábova bytu v Korunní ulici, kde žil výrazně nejdéle, zní jeho povídání o tom, jak psal Hochy od Bobří řeky.
V parku Folimanka, v úzkém výběžku Vinohrad těsně oddělených Botičem od Nuslí, co by kamenem dohodil od několika nuselských bydlišť malého Jaroslava Foglara, vyrostl úplně první a zatím jediný dětský Poesiomátek a to v barvě žluté. Snad právě proto z něj nemůže zaznít nic jiného, než začátek Záhady hlavolamu.

Mluvící případně hrající roury – Poesiomaty – které fungují na základě elektřiny vyrobené několikerým otočením klikou, umísťuje od roku 2015 do měst, na hrady a zámky či do krajiny spolek Piána na ulici.

www.poesiomat.cz



























Foto: Milan Lebeda