V sobotu 22. září 2012 byla završena dlouhodobá snaha skautského střediska Úsvit ve Voticích a Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF) o instalaci pamětního kamene připomínajícího Tábor na Bobří řece konaný v roce 1929 a Tábor smůly z roku 1930, které uspořádal skautský oddíl Pražská Dvojka pod vedením Jaroslava Foglara – Jestřába.
Chvíli před polednem se proto shromáždilo na padesát skautů a skautek nejen z Votic, členů SPJF a dalších zájemců včetně místních obyvatel či místostarosty Heřmaniček u cesty nad potokem Mastník poblíž osady Peklo u Heřmaniček - nedaleko místa konání táborů.
Slavnostní odhalení kamene zahájila předchozí vůdkyně votického střediska Marie Šustrová. Připomněla především zásluhy iniciátora celého projektu, bývalého vůdce střediska Úsvit Pavla Linharta - Čerta, kterému náhlé úmrtí v dubnu tohoto roku znemožnilo celou akci zdárně dokončit.
Po ní jedna z přítomných světlušek přečetla úryvek z knihy Jaroslava Foglara Hoši od Bobří řeky líčící, jak hoši po klopotné cestě dorazili na tábořiště u Bobří řeky.
Za SPJF promluvil jeho 1. místopředseda Milan Lebeda – Alpín.

Vážení přátelé díla Jaroslava Foglara! Kniha Stínadla se bouří - bibliofilské vydání 2012 - je již venku z tiskárny.
Je to první z publikací letošního podzimu, připomínající dílo a život Jaroslava Foglara.
Pro zájemce, kteří si nestihli pořídit Pod vlajkou Devadesátky, máme dobrou zprávu: Několik posledních kusů ještě zůstává na skladě.

V pražské knihovně Jabok bude v pondělí 1. října 2012 v 17 hodin zahájena výstava fotografií člena Sdružení přátel Jaroslava Foglara Aleše Deutsche nazvaná Pojď se mnou tam.
„Výstava, která potvrá do 30. listopadu, by se měla nést v návaznosti na 105. výročí narození Jaroslava Foglara,“ sděluje autor snímků.
Expozici lze shlédnout v této době: pondělí a středa 10 – 15 hodin, úterý 13 – 18 hodin, čtvrtek 12 - 17 hodin.
Místo konání: Knihovna Jabok, Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, Salmovská 8, 120 00 Praha 2, tel. 224 990 157, knihovna.jabok.cz.

První podzimní den, v sobotu 22. 9. 2012 od zhruba 11.30 dojde k slavnostnímu odhalení pamětního táborového kamene u cesty nad potokem Mastník poblíž osady Peklo u Heřmaniček nedaleko Votic.
Kámen bude připomínat Tábor na Bobří řece konaný v roce 1929 a Tábor smůly z roku 1930, které zde uspořádal skautský oddíl Pražská Dvojka pod vedením Jaroslava Foglara – Jestřába. Tábor smůly s mladistvým humorem popsal Jestřáb v povídkách sestavených do stejnojmenné knihy. Právě zde se objevilo prožluklých 13 vteřin, černá skříňka, patálie s dědečkovým kufrem či mravenci a další navěky popsané veselé události.
V těchto desítkách hodin finišují práce spojené s instalací kamene - završí se tak dlouhodobé úsilí započaté loňského roku vůdcem skautského střediska Úsvit Votice Pavlem Linhartem – Čertem, iniciátorem celého projektu, jehož nadšení pro věc bylo náhle přerušeno jeho nenávratným odchodem v dubnu tohoto roku.
Čert byl dlouholetým členem Sdružení přátel Jaroslava Foglara a jeho Pražské pobočky. Ta se tak od počátku stala spolupracujícím partnerem po odborné foglarovské stránce. Díky aktivnímu převzetí štafety po Pavlu Linhartovi novou vůdkyní votického střediska Marií Šustrovou se kámen v původně uvažovaném časovém rozmezí na přelomu léta a podzimu u Mastníku nakonec úspěšně usadí na připomínku dávných, ale i nebývale současných táborových taškařic.
Na výrobu pamětního kamene v duchu svých dlouhodobých záměrů trvalé propagace myšlenek Jaroslava Foglara – Jestřába přispělo Sdružení přátel Jaroslava Foglara.

Pražská galerie Moderna již podruhé představuje malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana /1905 – 1981/, jehož umění výrazně poznamenalo a ovlivnilo knižní ilustraci dvacátého století.
Zdeněk Burian objevil zcela neortodoxní podoby ilustrace knih dobrodružných, vědecko-fantastických a populárně vědeckých, a dodal jim parametrů, jež někdy leží už za hranicemi čisté výtvarnosti.
Výstava probíhající ve dnech 13. 9. – 7. 10. 2012 představuje více jak 40 prací Zdeňka Buriana především v technice kvaše.
Najdeme zde ilustrace ke knihám: Karel May „Rudý gentleman“, 1939, „Old Shatterhand a Vinnetou, 1961, „Černý Mustang“ 1940; Jules Verne „Zemí šelem“, 1948; E. S. Vráz „Don Enrique“; 1942; Jack London „Michal, bratr Jerryho“ 1939 a mnohé další.

Po letošním bibliofilském vydání knihy Pod vlajkou Devadesátky připravilo Nakladatelství Ostrov ještě bibliofilské vydání díla Stínadla se bouří, a to ve stejném „kobesovském“ provedení.
Toto vydání vychází z představy, kterou chtěl v roce 1947 uskutečnit Jaroslav Foglar.
Svazek měl původně navazovat na titul Záhada hlavolamu (Kobes, 1941) a obsahovat všechny ilustrace dr. Jana Fischera, které doprovázely první vydání v přílohovém románu časopisu Vpřed. Avšak přání se J. Foglarovi, samozřejmě tím i J. Fischerovi, z různých důvodů nikdy nesplnilo: příběh Stínadla se bouří již nikdy se všemi původními ilustracemi veřejně nevyšel. Až nyní, po 65 letech... V roce, kdy si připomínáme 105 let od narození obou autorů. Dílo je tedy připraveno i jako jako symbolický dárek k půlkulatému jubileu autorů.

S autorem mnoha dobrodružných románů pro mládež si povídá Miloslav Šimek (1992). Připravili: A. Ulm, M. Ducháč, A. Doležel, J. Lebeda a I. Paukert. ČT 2, sobota 15. 9. 2012 v 13,30 hod.

Pozor: Změna e-mailové adresy pro objednávky!
Jak jsme již informovali, na podzim roku 2012 vyjde poprvé Marko Čermákem právě dokončovaný kreslený příběh Tajemství Velkého Vonta podle závěrečného románu stínadelské trilogie Jaroslava Foglara.
Navíc pro ty, kteří si budou chtít doplnit netypické podlouhlé vydání prvního a druhého dílu z roku 1969 respektive 1970 o díl třetí, vyjde i sběratelské černobílé vydání v historicky stejném formátu.

V Zámecké galerii v Uherském Ostrohu bude v neděli 2. září 2012 v 15 hodin zahájena výstava Rychlé šípy.
Ve svých rolích Mirka Dušína a Jindry Hojera vystoupí na vernisáži i herci Slováckého divadla v Uherském Hradišti, kde se již dvanáct let úspěšně hraje představení Rychlé šípy.
V pozvánce a informaci odboru kultury Městského úřadu Uherský Ostroh, který výstavu pořádá, si můžeme přečíst:
„Návštěvníci budou mít možnost zhlédnout materiály o životě a díle Jaroslava Foglara a dalších průkopníků foglarovského hnutí.
Jak funguje klubová činnost dnes, nám přiblíží členové Junáku – Svazu skautů a skautek ČR, středisko Čejka Veselí nad Moravou a členové Klubu Pathfinder, o. s., středisko Bobři Veselí nad Moravou.
Vernisáže se zúčastní i předseda Sdružení přátel Jaroslava Foglara Miloš Vraspír a stále nadšený foglarovec, ostrožan Vladimír Vyskočil, který nám zapůjčil materiály ze soukromé sbírky.“

Junák – svaz skautů a skautek ČR, Klub skautských sběratelů vás srdečně zve na již XXII. Setkání skautských sběratelů, které se koná v posunutém termínu v sobotu 20. října 2012 (změna oproti původně naplánovanému 6. říjnu) od 8.00 do 12.00 hodin ve velkém sále (2. patro) Hlavního - Wilsonova nádraží v Praze.
I letošní setkání je pořádáno v rámci oslav 100. výročí českého skautingu.
Pro sběratele budou k dispozici opět další zajímavé nové sběratelské lahůdky.

Již po osmnácté proběhne výstava Hry a hlavolamy. Letos to bude opět na Novoměstské radnici v Praze v termínu 13. - 16. 9. 2012 a nebude chybět spousta novinek. Návštěvníci si mohou zahrát na 100 různých deskových a společenských her. Ve vitrínách, ale i na pultech bude k dispozici několik desítek mechanických hlavolamů. Naprostou většinu si budou moci všichni návštěvníci zapůjčit a vyřešit. „Potrapte si mozkové závity u hlavolamů ze sbírky patrona výstavy RNDr. Jaroslava Flejberka. Ve vitrínách pak uvidíte zajímavé sbírky a rarity z různých zemí. Hrát si hry budete moci třeba 10 hodin v kuse v krásných prostorách Novoměstské radnice!“ zve Pavel Hofrichter, ředitel výstavy.
„Čtenáři Bohouška, kteří přijdou ve čtvrtek nebo v pátek odpoledne a prokáží se hlavolamem ježek v kleci, budou mít na výstavu vstup zdarma,“ sděluje dále Pavel Hofrichter a dodává: „Každý ježek bude vyfocen a umístěn v galerii na www.bohousek.cz.“

Ač většina odchovanců skautského oddílu Jaroslava Foglara si ducha trvalého mládí zachovala i v dospělosti, čas nelze zastavit. K věčnému táborovému ohni tak postupně ke svému dávnému vůdci usedají jeden za druhým ti, kteří jsou v kronikách zvěčněni jako aktéři předválečné „zlaté éry“ 2. pražského chlapeckého oddílu.
V polovině prázdnin se na věčnou skautskou stezku odebral ve věku 89 let „služebně“ nejstarší žijící člen oddílu Miloš Kredba – Mílek.
Ve Dvojce působil aktivně v letech 1935 – 1940 a byl už jediným přímým pamětníkem táborů ve Sluneční zátoce z té doby i neblaze proslulého, německými okupanty rozehnaného Tábora psanců na Chvojnici na jižní Moravě v roce 1940. Mílek často vzpomínal i na oddílovou klubovnu na lodi Skaut, kterou v roce 1936 navštívil americký spisovatel, spoluzakladatel skautského hnutí a náčelník-zakladatel světového woodcraftu E. T. Seton.

Mezi rekordy Jaroslava Foglara – Jestřába lze počítat také množství stran v desítkách kronik oddílu Pražská Dvojka – Hoši od Bobří řeky, které popsal (i pokreslil) za dlouhá desetiletí, kdy oddíl vedl.
Pražská Dvojka, nejstarší nepřetržitě fungující oddíl u nás, oslaví v roce 2013 sté výročí své činnosti.
U této příležitosti vyjde na podzim tohoto roku v nakladatelství Labyrint kniha Jestřáb kronikářem.
Jak nám sdělil majitel nakladatelství Joachim Dvořák, těšit se na ni můžeme pravděpodobně v listopadu.
Kniha přinese jedinečný výbor autentických zápisů, fotografií, dokumentů, kreseb a komentářů ze sedmi desítek svazků Jestřábem vedených a dochovaných kronik z let 1924 - 1985 i z autorova archivu.

Téměř 1,2 milionu čtenářů navštívilo foglarovský magazín Bohoušek, ve kterém bylo od 30. srpna 2000 zveřejněno do dnešního dne přes 2000 článků, zpráv, reportáží, badatelských příspěvků i recesistických překvapení na témata spojená s životem a dílem spisovatele Jaroslava Foglara (1907 - 1999).
Při příležitosti dvanáctého výročí vzniku Bohouška jsme se sešli na výročním setkání, abychom trochu bilancovali, trochu se potěšili novinkami z foglarovského světa a trochu nastínili své plány do budoucna. Každým rokem směřují naše kroky na místa spojená s životem či dílem našeho oblíbeného spisovatele. Tentokrát jsme 21. srpna 2012 zamířili do legendárního "Kraje mého mládí". Zastavili se u viaduktu na konci Hlubočep, šli po Jestřábových stopách - doleva, kam "nějaké malé zlomyslné holky" budoucího spisovatele poslaly, aby nenašel své vysněné údolí. U jezírka v zatopeném lomu jsme pozdravili Bohouška, místní labuť, kterou takto oslovuje při krmení jedna zdejší hlubočepská babička. Prošli jsme tunýlkem, zkontrolovali jsme pamětní tabuli u skály s kinohercem a v Lavóru při západu slunce diskutovali o umístění Kerkova kamene. A, vlastně, abychom nezapomněli, ještě k jednomu významnému okamžiku na našem setkání došlo - ke vzniku KŤPF.
Tak tedy přátelé, vážení čtenáři, držte nám a Bohouškovi v třináctém roku existence všechny palce! Alpín, Best, Krizmen

V úterý 21. srpna 2012 v 16 hodin v Prachatickém muzeu se uskuteční zahájení výstavy Jaroslav Foglar a Prachatice.
K výstavě, o níž Bohoušek již informoval, nám ředitel muzea Pavel Fencl sdělil:
„Autorem výstavy Jaroslav Foglar a Prachatice je David Žák, jihočeský literát, který v době svého dětství, které prožil v Prachaticích, navázal kontakt (písemný, později i osobní) s Jaroslavem Foglarem.
Se skupinou spolužáků založili oddíl, který se věnoval trampinku. Vedli si kroniky, David Žák vytvářel komiksy v duchu Rychlých šípů, v nichž zobrazoval příhody, které s kamarády prožil.
Na výstavě jsou k vidění ukázky z Foglarova díla, dobové komiksy tištěné i kreslené, fotografie, korespondence s Jaroslavem Foglarem, ilustrace Zdeňka Buriana a řada dalších písemností,včetně kronik prachatického oddílu.“

V souvislosti se zásadními změnami ohledně nakladatelství Olympia jsme se zeptali jednatele nového Nakladatelství Olympia, s. r. o. Jaroslava Kotouče na další osud vydávání foglarovek.
Odpověď přináší naději přinejmenším těm, kteří dlouhodobě shánějí Rychlé šípy (poslední dotisk byl na jaře roku 2009).

Krátkometrážní dokument Petra Kotka Cesty za modrým světlem natočený v roce 1986 v prvním ročníku FAMU o pátrání v křivolakých uličkách Starého města po foglarovských motivech a o tehdejší tajemné organizaci Vontů...

Značně nepřehledná a nejasná situace kolem Nakladatelství Olympia, a. s., dvorního vydavatele foglarovek, v níž se v některých etapách vývoje neorientovali ani sami zbylí zaměstnanci podniku, dospěla, zdá se, k rozuzlení.
Nakladatelství, jakožto hospodářskému zařízení Československého svazu tělesné výchovy a sportu, které doplatilo na zadluženost Sazky, hrozil zánik. O tom jsme ostatně informovali už v loňském roce – Nakladatelství Olympia a. s. vstoupilo do likvidace.
Zvrat v zachování tradiční nakladatelské značky nastal během letošního jara, a od 1. 6. 2012 začala fungovat nová firma Nakladatelství Olympia, s. r. o. – podrobnosti k lepšímu pochopení transakce jsou uvedeny v dokumentu příloze.
Na upravených internetových stránkách Olympie www.iolympia.cz lze nyní aktuálně najít celkem 26 titulů respektive vydání Sebraných spisů Jaroslava Foglara se slevou, za jednotnou cenu 99 korun. U totální většiny titulů je uvedeno „Zprostředkovaný prodej možný pouze přes internetový obchod“, neboť tyto tituly již Olympia nevlastní, pouze zprostředkovává jejich prodej.

Třináctka je v díle Jaroslava Foglara číslo nepřehlédnutelné, ba mohutně zvýrazňované.
Stala se i jedním z dílčích prvků tradic a zvyklostí Jestřábova oddílu Pražská Dvojka. Rovněž v reálném foglarovském světě lze vyjmenovat některé události či údaje, které se navázaly na číslo třináct.
Poprvé se však můžeme seznámit s opravdovou „nešťastnou“ respektive smolnou třináctkou přímo ze života rodiny Foglarových, přesněji řečeno Marie a Jindřicha – rodičů Jaroslava Foglara.
A ne ledajakou. Jde hned o spojení pátku a třináctého dne v měsíci.
Navíc se jedná s největší pravděpodobností o nejstarší doloženou „magickou“ třináctku v Jestřábově okruhu. Můžeme se tedy oprávněně domnívat, že následující zápis z rodinné kroniky mohl být v pozdějších letech pro mladého J. Foglara jedním z impulsů pro budování kultu „třináctky“.

13/7 1900 v pátek večer ztratil snubní prsten.

Více méně neformálního setkání u rodného domu Jaroslava Foglara se účastnilo sedm zájemců z řad členů Pražské a Jihomoravské pobočky SPJF a dalších příznivců díla oblíbeného spisovatele. U domu byla symbolicky ve 13,13 hod. položena kytička s lístky ginga a zájemci se mohli dozvědět nové zajímavosti z rodinné kroniky Jaroslava Foglara a nahlédnout do kopií foglarovské veřejnosti neznámých dokumentů. Místopředseda SPJF se zde oficiálně dozvěděl rovněž o tom, že mu bude uděleno nejvyšší skautské vyznamenání.
V parném letním odpoledni se skupinka Foglarovců následně odebrala k domu, kde původně bydleli Foglarovy rodiče, dále k domu, kde žila porodní bába (ta byla přizvána k porodu malého Jaroslava) a dále k podskalskému kostelu Nejsvětější Trojice, kde byl Jaroslav Foglar pokřtěn a předtím oddání jeho rodiče. Závěr akce v Benátské ulici pak obstaralo přátelské posezení s akademickou debatou v nedaleké restauraci.
Skupinka dvou skalních Foglarovců potom pokračovala na Vinohradský hřbitov, kde se u hrobu poklonila Jestřábově památce. Pět svíček, které zde rozsvítili, bylo zakoupeno z výtěžku Podfukářovy loterie. Setkání pak zakončila v pozdním odpoledni krátce před průtrží mračen na parníku, jen nedaleko Klubovní věže.

Šestého dne července měsíce LP 1907 v půl druhou hodinu odpolední v sobotu ve výročí upálení Mistra Jana Husi narodil se náš druhý jedináček a sice v Praze II v ulici Benátecké číslo 3.
Den byl překrásný a Mamičce pomáhala paní Bába Černá z Prahy bez pomoci lékařské.
Mamička a děťátko zdrávo, buď jméno Boží pochváleno!
Náš Zděnda malej jen několik minut před narozením bratříčkovým na pohovce usnul! - - Ten se podiví, až ho uvidí hajat ve své postýlce.

Všem čtenářům Bohouška
přejeme pohodově prožité léto – prázdniny, dovolené,
tábory a putování … a skvělá dobrodružství,
třeba i s nějakou knihou či námětem od Jaroslava Foglara – Jestřába.
redakce Bohouška

U příležitosti stopátého výročí narození legendy dětské literární tvorby a pedagoga volného času dětí a mládeže Jaroslava Foglara – Jestřába se uskuteční neformální vzpomínkové setkání u jeho rodného domu v Benátské ulici číslo 3 v Praze 2.
Setkání pořádané Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara bude zahájeno v 13 hodin a 13 minut v pátek 6. července 2012.
Od rodného domu se účastníci přesunou na Vinohradské hřbitovy k hrobu Jaroslava Foglara ke krátké vzpomínce.

„Nezavedl jsem vás k domu U Jonáše jen proto, že je to památná stavba se vzácnými reliéfy. Před lety jsem tu bydlel a tady začal příběh, který vám teď budu vyprávět. Příběh plný vůně vod a dálek, hukotu peřejí a slunečních pablesků. Příběh plný skutečných dobrodružství.“ - plavčík Pajda z pardubické vodní Sedmičky

Východočeská galerie v Pardubicích představuje do 2. září v domě U Jonáše na Pernštýnském náměstí unikátní soubor více než šesti desítek originálních kvašových ilustrací Zdeňka Buriana vznikajících jako výtvarný doprovod pro romány významných spisovatelů, mezi nimiž jsou například Arthur Ransome, Karel May, Jules Verne, Jack London, Vladimír Afanasjevič Obručev, Rudyard Kipling, Josef Augusta, Enrique Stanko Vráz, František Běhounek, Karel Hloucha, Valdo Fleming a další k titulům jako je Vinnetou, Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy, Jerry z ostrovů, Čing ptačí král, Kniha Robinsonů, S lovci lebek na Borneu, Plutonie a mnohé další.

V pátek 29. 6. a v sobotu 30. 6. 012 se v Štramberku uskuteční tradiční setkání ctitelů díla malíře Zdeňka Buriana Siddie Burka.
V pátek 29. 6.se bude konat Večerní potlach v Chatě dr. Hrstky pod Trůbou. Sraz účastníků v 17.00 hodin před Muzeem Zdeňka Buriana.
V sobotu 30. 6. je od 9.30 hodin sběratelská burza v Kulturním domě, Náměstí 11, 1. patro. Proběhne společné fotografování účastníků setkání, a to: - před domem č.p. 38 na náměstí, kde v letech 105 – 1910 žil Zdeněk Burian; sraz v 13.00 hodin, - před jeskyní Šipka, na místě dětských her a celoživotní inspirace Zdeňka Buriana; sraz v 17.00 hodin před Muzeem Zdeňka Buriana.
Výstava Zdeněk Burian a jeho svět v Muzeu Zdeňka Buriana, jehož 20. výročí založení si letos připomínáme, bude na Náměstí 31 k shlédnutí 9-12 a 13-17 hodin.

Zalitá sluncem přivítala v sobotu 16. června Zátoka účastníky letošního setkání foglarovců.
Oba mladé stromky ginga, před nedávnem zde vysazené, prokázaly svoji houževnatost, když přežily letošní tuhé mrazy, které, jak dosvědčil správce zdejšího areálu Mirek Janoušek, dosahovaly až k -30 °C, a mají nové nárůsty a větvičky.
Oficialit u pomníku se jako první ujal Jenda Klepáč - Jenda K. z Pražské Dvojky, který slovy, ale hlavně písničkami, vzpomenul na nedávno zesnulého legendárního člena Dvojky Vladimíra Janíka - Dana, a také na Dáška - Jestřábova synovce Petra Foglara.
Slavnostní chvíle nastala, když předseda Sdružení přátel Jaroslava Foglara Miloš Vraspír - Bobr obdržel z rukou Slávka Janova bronzový stupeň medaile Syrinx - nejvyšší možné oldskautské vyznamenání pro neskauty.

V nedávné době spatřil světlo světa (Auto) Atlas turistických známkových míst, který vydala firma v jejímž portfoliu je právě výroba populárních dřevěných koleček. Ty se staly fenoménem nejen pro dospělé turisty, ale jak se ukazuje i pro dětské zájemce.
V mapovém obsahu 1:200 000 jsou zobrazena všechna aktuální známková místa v České republice, v závěru publikace ale nechybí i informace o dalších známkových místech ve světě. Na jedné z nemapových stran atlasu je rovněž informace o turistických známkách věnovaných 100. výročí skautingu (a osobnosti Jaroslava Foglara).

V letošním roce se dožívá významného životního jubilea 75 let známý Foglarovec a obdivovatel Rychlých šípů - zpěvák Pavel Bobek. Ačkoliv narozeniny slaví až 16. září, prohlašuje, že letos slaví celý rok. Toho si všimli i organizátoři populárního hudebního festivalu Country fontána, který se konal ve čtvrtek 14. června na chuchelském dostihovém závodišti, kde mu slavnostně předali narozeninový dort. Pavel Bobek zde byl vrcholem programu, který probíhal od odpoledne až do pozdních večerních hodin. Zpěvák zde vystoupil spolu se skupinou Malinaband a Robertem Křesťanem a jeho Druhou trávou. Mimochodem jejich společná píseň Ještě není tma se již druhý rok umísťuje na nejvyšších příčkách hitparády Countryrádia.

V únoru tohoto roku jsem se v Praze sešel s tvůrci mnohosvazkové „Encyklopedie komiksu v Československu 1945-1989“, jejíž druhý svazek ten měsíc právě vyšel. Hovořili jsme s Josefem Ládkem a Robertem Pavelkou také o svazku prvním věnovaném cele časopisu ABC a nelze nepřipomenout tři prakticky zapomenuté foglarovské minikomiksy v tomto časopise!
Macek Kosmonaut (námět a kresba Jiří Veškrna pro ABC číslo 12/ročník 11) je dvoudílný komiks o čtyřčlenné partě, který jednoznačně parafrázuje příběh Samoletky a Rychlých šípů, ale jaksi v kombinaci s legendárním příběhem Pérákovým.
Kluk zvaný Macek říká ovšem svému deštníku Snášedlo a při skákání si upevní na nohy pera z otomanu. Jediná dívčí členka party mu k tomu dodá i motocyklovou přilbu. Hoch se vrhá z kůlny a kupodivu proletí (jako nějaký Širokko) hned několik zahrad. Odrazí se i od střechy domu, i od vozidla, a po závěrečném přeskoku krávy končí se štěstím ve stohu.

Už to vidím, jak začnete rozpalovat mozkové závity, abyste si vzpomněli jaké že to Jaroslav Foglar, čili Jestřáb, může mít padesátiny! Nevyhlašuji ani soutěž o ceny nebo nějakou jinou akci, které byste se mohli či měli zúčastnit. Tyhle padesátiny nemají ani nic společného s červencem, kdy se narodil nejen on, ale i já – pisatel těchto řádek. Dělí nás však od sebe 22 roků. Přesto nás padesátka spojuje. Přečtěte si o tom pár vět.
Na podzim roku 1962 se po dlouhé době Foglarova zákazu začaly na stránkách časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců objevovat první příspěvky jím podepsané. A od ledna 1963 dokonce už to byl i kreslený seriál – jak dnes říkáme komiks – Kulišáci. Po Rychlých šípech jeho druhý největší, co do počtu stran/tabulí.

V úterý 12. června 2012 v Muzeu hlavního města Prahy v rámci doprovodného programu výstavy Trochu lepší svět ke století českého skautingu (výstava končí 24. 6. 2012!) proběhla (měla proběhnout) soutěž v uzlování a trikovém lasování – 7 bílých spinningů (pro starší účastníky) a Velká jarní cena Brouka Pytlíka (pro benjamínky).
Osobnost F. A. Elstnera skauta, táborníka, dobrodruha a spisovatele byla vzpomenuta kratičkým povídáním a promítnutím několika obrázků. Na akci přišli pouze dva! dospělí a pořadatel Nashville na skautské výstavě "odlovil" ještě družinu světlušek s dvěma vůdkyněmi a přemluvil je k účasti na lasování a uzlování. Že uzle neuměly děti, by Frank Elstner snad ještě omluvil, ale že ani vůdkyně se s uzly nechytaly, byl pro mne naprostý šok. Pár uzlů jsme je naučili, ale byla to tristní oslava 100 let skautingu a 110 let od narození Franka Elstnera.

V letech 2001 a 2002 hledalo a promýšlelo celostátní vedení Sdružení přátel Jaroslava Foglara příležitost, jak (a kdy) připomenout 95. výročí narození Jaroslava Foglara připadající na červenec 2002.
Volba z řady námětů nakonec padla na uspořádání otevřeného setkání u obelisku ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou, legendárním tábořišti Pražské Dvojky – Hochů od Bobří řeky. Setkání bylo původně myšleno jako jednorázová akce v roce 2002 respektive později též v letech kulatých či půlkulatých připomínek Jestřábových narozenin, avšak zájem a přání z nemalých řad organizovaných i neorganizovaných foglarovců nakonec provotní záměr dovedl do praxe srazů každoročních, vždy v sobotu uprostřed měsíce června.
Nejinak tomu tedy bude i letos, kdy se pro účastníky rozzáří slunce nad zátokou v sobotu 16. 6. 2012.

Co měli společného legendární chlapecký klub Rychlé šípy a proslulý světoběžník a lidumil Vojtěch Náprstek? Pro Mirka Dušína a jeho kamarády i cestovatele Vojtu Náprstka bylo charakteristické, že se nebáli objevovat nepoznaná i tajuplná místa, nevyhýbali se dobrodružstvím – ale měli také široce otevřená srdce!
Také proto v duchu jejich ideálů je koncipováno přátelské setkání o. s. KampaNula (zabývá se podporou charitativních projektů a rozvojem občanské společnosti v Praze 1) při příležitosti ukončení celoroční pátrací hry 7 divů staropražských uliček.
Setkání se uskuteční ve čtvrtek 14. 6. 2012 od 17.30 na nádvoří Náprstkova muzea, Betlémské nám. 1, Praha 1 – Staré Město.

Dovolujeme si Vás pozvat na XXXVIII. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Téma:
Co dosud nevidělo ani jestřábí oko…
- Stínadla v úSTÍNADLAbem
- Rychlé šípy pod Fiolníkem
- Loučení v Tleskačově dílně

Přátelské setkání v rámci doprovodného programu výstavy Trochu lepší svět ke století českého skautingu v Muzeu hlavního města Prahy.
František (Frank) Alexander Elstner byl ve 20. a 30. letech významným představitelem českého skautingu. Byl Foglarovým vrstevníkem a bezesporu i jedním z nejvýraznějších Jestřábových souputníků na romantické stezce života, kterou oba ve velké míře věnovali práci s mládeží.
Jako první český skaut se zúčastnil elitního vůdcovského kursu v anglickém Gilwellu a poté stál u zrodu lesních škol. Později proslul jako zanícený cestovatel, spisovatel a také průkopník a propagátor westernových umění – lasování o ovládání honáckého biče, které se u nás staly i doplňkovým výchovným prvkem skautské a tábornické praxe.

Jižní Čechy se v červnu a červenci tohoto roku pravděpodobně stanou foglarovskou výstavní velmocí.
Vždyť vedle expozice v Městské knihovně v Prachaticích, o které jsme již informovali, začala v sobotu 2. 6. další výstava věnovaná Jaroslavu Foglarovi u příležitosti letošního 105. výročí jeho narození, a to v Informačním centru v Protivíně.
Ze své sbírky a dalších materiálů ji připravil protivínský dlouholetý nadšený foglarovec Petr Sládek.
„Výstava je umístěna ve dvou místnostech a obsahuje životopisnou část i část věnovanou knihám a časopisům; Rychlým šípům, ježku v kleci, létacímu kolu Jana Tleskače a dalším tématům spjatým s Jaroslavem Foglarem,“ sděluje Marie Laňová z infocentra.

Dlouholetý propagátor Jaroslava Foglara a znalec se specializací na Rychlé šípy Ivan Vápenka vydal v nakladatelství Machart elektronickou knihu Žil jsem s Rychlými šípy ...od roku 1955 dosud.
S autorem si zájemci budou o knize a jeho dlouholeté zálibě moci pohovořit na tradičním setkání foglarovců ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou v sobotu 16. 6. 2012.

Knihy Jaroslava Foglara, od jehož narození v červenci uteče neuvěřitelných 105 let, už asi nikdy nebudou fascinující dětskou četbou, která propojuje kluky "od šesti do devadesáti let". Čtenářů ubývá, smysl pro romantiku města a přírody je považován za kýč a touhu po dobrodružství naplňují daleko sugestivnější, technologická lákadla a adrenalinové sporty. I Foglarova spisovatelská didaktika, s níž urputně rozděluje lidský svět na dobrý a špatný, může dnešním čtenářům připadat pohádková a naivní. Foglarovky – to je dnes něco jako nostalgická vzpomínka na dobu prvních trampských osad, které žily, mýtus čistoty života a prvorepublikovou naději, že trampská komunita může (alespoň na víkend) překonat odcizení moderního člověka.
A přece dokážou foglarovky ještě překvapovat, a to dokonce i dospělého čtenáře, který se obvykle s nadhledem usmívá, protože ví, jak dobře to asi spisovatel posedlý klukovským světem myslel a jak odlišný a nehostinný je ve skutečnosti svět dospělý.

Národní muzeum pořádá letos na podzim v Náprstkově muzeu výstavu Po stopě Karla Maye.
Tato výstava chce poukázat i na kult, který se v Čechách vytvořil zejména v druhé polovině 60. let 20. století v souvislosti s úspěšnými německými filmy.
„Proto Národní muzeum uvítá zapůjčení předmětů, které tento kult dokumentují (fotografie, alba - nejlépe dětskou rukou okrášlovaná, různé předměty s vyobrazením hlavních hrdinů apod.),“ říká autor výstavy PhDr. Petr Mašek a doplňuje: „Špičkou tohoto ledovce je nanuk pojmenovaný Nšoči, který se tehdy vyráběl. Obal s názvem nebo alespoň jeho fotografie by výstavu velmi vhodně doplnily.“

Po deseti letech právě vychází třetí vydání příručky Táboříme v týpí - této, dnes již téměř legendární, knihy.
Táboříme v týpí je publikace, která přibližuje týpí nejen po technické stránce jako nejdokonalejší přenosné obydlí pro pobyt v přírodě a v souladu s přírodou, ale představuje týpí i z hlediska životního stylu a duchovních prožitků. Týpí je totiž více než jen druhem stanu a správné táboření v něm vyžaduje i hodně zkušeností a respektování určitých zásad. Kniha přináší kromě zkušeností indiánů i rozsáhlé poznatky a zkušenosti z mnohaleté praxe českých woodcrafterů a zmiňuje se i o dalších typech stanů pro woodcrafterský pobyt v přírodě, které u nás používáme.

Ve středu 30. 5. 2012 jsme společně s mojí paní, dcerou a kamarádem navštívili divadelní představení brněnského amatérského Profidivadla (divadlo na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně) Rychlé šípy na kolenou aneb Dlouhé Bidlo vítězí. Po tvrdé kritice, kterou na internetových stránkách napsal divák, který představení zhlédl minulý týden, a po zjištění, že Rychlé šípy budou zataženy do komunistických procesů v 50. letech minulého století, jsme byli plni napětí a obav.
Po příchodu do sálu nás čekalo první překvapení, hlediště bylo až na pár volných míst zcela zaplněno a další diváci přicházeli, to dávalo tušit, že večer, bude na překvapení bohatý.
V okamžiku, kdy reflektory ozářily jeviště, se všem naskytl neobvyklý pohled, soudní místnost, na lavici obžalovaných Rychlé šípy, Štětináč s Bohoušem jako dozorci a Dlouhé Bidlo v roli komunistického prokurátora od nich žádá přiznání k protistátní činnosti. Herci předvedli tak sugestivní výkon, až běhal mráz po zádech. Jejich tváře odrážely utrpení prožité ve vyšetřovací vazbě. Hrůza té doby se tiše rozprostírala sálem. Naučená přiznání vycházející z úst našich hrdinů jen dokreslovala atmosféru strachu a triumfu zla!

Když mě bylo 19 let, maminka se znovu vdala. Můj vlastní tatínek byl sice úžasný, ona taky, ale oba byli hodně temperamentní, a tak hádky byly téměř každý den. Rozvedli se. Mamince bylo 38 let a toužila po troše klidu. Když přišla do Holešovic k Janíkům, byla láskyplně přijata celou rodinou a skutečně celý zbytek života (do roku 1994) pak strávila v klidu s hodným manželem. I já a sestra jsme k Janíkům rády přicházely a později i naše děti. Měli jsme všichni Vláďu rádi a bylo nám líto, že postupně ztratil své blízké – rodiče, sestru i manželku. Překonat těžké chvíle mu pomohla víra a skautské zázemí. Často nám vyprávěl o Sluneční zátoce, o tom, jak byl skaut několikrát zakázán a jak byl znovu vzkříšen, vyprávěl o Foglarovi a mnoho dalšího…
V posledních měsících se jeho zdravotní stav prudce zhoršil a nakonec musel do nemocnice Na Františku, kde 1. května, den před svými 85. narozeninami ve spánku zesnul.

Právě vyšla v stylu "kobesovek" kniha Jaroslava Foglara Pod vlajkou Devadesátky, nově upravené vydání titulu Pod junáckou vlajkou, tak, jak je chtěl k Vánocům 1947 vydat sám autor.
Kniha je doprovázena původními, taktéž dosud nevydanými, ilustracemi Bohumíra Čermáka a je opatřena dvěma přebaly.
Zhruba čtvrtina z 200 kusového nákladu stále čeká na své zájemce.
Kniha bude k dostání na setkání ve Sluneční zátoce v sobotu 16. 6. 2012 a nebo přímo u Luboše Trkovského (e-mail: lomancita.pvs@pamho.net, mobil: 602 660 712) v Orlické 9, Praha 3, restaurace Balarama. Její cena je 870 Kč, s poštovným 950 Kč.
Rovněž 4. sborník nezávislých foglarovců již vyšel a bude k sehnání taktéž na obou místech.

V úterý 5. června bude ve výstavních prostorách Městské knihovny v jihočeských Prachaticích zahájena u příležitosti letošního 105. výročí narození výstava Jaroslav Foglar zvaný Jestřáb, která potvá do 31. 7. 2012.
Na tuto menší výstavu naváže rozsáhlejší expozice v Prachatickém muzeu od 21. srpna do 29. září 2012.

Jedním z nejstarších nedělních tábořišť (kdysi za Prahou, nyní na jejím jihozápadním okraji) Pražské Dvojky – Hochů od Bobří řeky s historií psanou zde dávnými dvojkaři již okolo devadesáti let je místo nazvané oddílem Lavór.
Leží ve významné geologické lokalitě malý kousek před ústím Dalejského údolí do údolí Prokopského a oficiálně se jmenuje Červený lom – Opatřilka. Právě pro výraznou červenou barvu jedné z částí stěny bývalého lomu i oddíl užíval dříve charakteristický název Rudé skály.
Naučná stezka „Údolím Dalejského potoka“ začínající v Řeporyjích a končící v Hlubočepích prochází tímto i foglarovsky významným místem a při její úplné rekonstrukci na sklonku loňského roku se podařilo na informační tabuli č. 9 v počátku lomu směrem od Holyně nově připomenout právě i zdejší působení Jaroslava Foglara – Jestřába při výpravách s oddílem.

Ve dnech 17. - 20. května 2012 se koná na pražském Výstavišti v Holešovicích již 18. mezinárodní knižní veletrh a literární festival.
Jedním z ústředních témat letošního veletrhu je komiks a bude představen v atraktivním Pavilonu komiksů a v komiksové dílně v pravém křídle Průmyslového paláce. Návštěvníci zde budou mít možnost zhlédnout výstavy děl vynikajících českých „komiksářů“, s řadou z nich bude možnost se i osobně setkat v rámci dílen, vyslechnout si besedy odborníků na aktuální témata mezinárodního komiksu a jeho žánrů. Zároveň přijíždějí i významní zahraniční „komiksáři“. Ve spolupráci s Anifestem a Českou televizí se budou promítat zajímavé filmy. Pro zájemce je chystán i veletržní Comics Point s prodejem toho nejzajímavějšího, co současný komiks nabízí.

Určitý řád do systému kartiček se poprvé podařilo vnést mezi sběratele až v roce 2010, kdy v časopisu Bobří stopa č. 11 v rámci seriálu k výročí Sdružení přátel Jaroslava Foglara byla celá jedna kapitola věnována této problematice. Jde o zatím jediný oficiální text z pera tvůrce kartiček Miloše Vraspíra - Bobra za přispění Marka Poláka - Sharpa. Z materiálu se mj. dozvídáme zásadní podrobnosti o Bobříkovských kartičkách z let 1991 - 1992 (včetně přečíslování z roku 2007), kartičkách Ulčovkách v podobě z let 1992 a následujících (včetně počítačové řady od č. 115). Autoři článku přiznávají, že z důvodu tisku na okrajích jiných tiskovin existuje nespočet variant jednotlivých kartiček (na mezinárodním setkání byly k vidění i kartičky na překližce). Dále informace o propagačních kartičkách (1993 a následující) v různých formátech, variantách a gramážích papírů. K 31.10.2010 bylo vydáno dle článku 87 druhů (!) propagačních kartiček. Stručně jsou zde zmíněny Motivační kartičky, modré kartičky Odkaz Jaroslava Foglara (k roku 2010 - 95 kartiček) a kartičky Historie foglarovského hnutí (v roce 2010 vydáno 14 žlutých kartiček).
Všem sběratelům kartiček doporučujeme uvedený materiál k podrobnému prostudování.

V únoru 1969 předal Jaroslav Foglar Marko Čermákovi scénář ke kreslenému příběhu Záhada hlavolamu.
V únoru 2012 tentýž kreslíř převzal od zkušeného komiksového scénáristy Jiřího Macka – Čiksiky podklady k nakreslení závěrečného dílu Foglarovy stínadelské trilogie.
Po čtyřiceti třech letech se tak kruh uzavírá a končí tak zároveň víc jak dvě desítky let čekání na kreslenou tečku za legendárním příběhem, jehož úplně první řádky spatřily světlo světa před sedmdesáti dvěma roky.
O úspěšných jednáních ohledně možnosti vydání kresleného Tajemství Velkého Vonta jsme informovali v lednu; během jarních měsíců potom začal Marko Čermák s kreslením.

Dovolujeme si Vás pozvat na XXXVII. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Téma:
Fenomén Foglar – třikrát jinak…
…včera: Akademická premiéra unikátního audiovizuálního dokumentu z odhalení pamětní desky na hrobě kreslíře Rychlých šípů Jana Fischera ze 17. prosince 1988!
…dnes: Jaký je zájem současné mládeže o herně-motivační aktivity navazující na odkaz Jaroslava Foglara?
…zítra: Reflexe přínosu účelových „sběratelských“ edicí knižních děl s foglarovskou tematikou (publikace typu lexikonů Foglarova díla, nebo exklusivních nízkonákladových románů) v obecném kontextu rozvoje odkazu Jaroslava Foglara.

Výstavy z cyklu Hry a hlavolamy jsou jedinečnou příležitostí, kde se mohou návštěvníci seznámit se světem deskových her, mechanických i matematických hlavolamů a optických klamů.
Po loňském úspěšném ročníku je ve Vodňanech připraveno pokračování této oblíbené akce. Jihočeská výstava v pátek a sobotu 18. a 19. 5. 2012 navazuje na tradiční pražskou akci, která se letos v září bude konat již po osmnácté.
Ve Vodňanech v letošním roce nebude scházet létací kolo známé z románu Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu. Vodňany jsou totiž jediné konkrétně jmenované město (pomineme-li Brno, uvedené však pouze v prvním časopiseckém vydání) z celé trilogie o legendárním hlavolamu ježek v kleci. Právě uvnitř tohoto hlavolamu uchovával Jan Tleskač plánek na svůj vynález – létací kolo. A právě s jihočeským městem Vodňany je v Záhadě hlavolamu spojen let na stroji předcházejícím Tleskačův vynález.