Snad více než cokoliv jiného výmluvně charakterizovala 75. výročí vzniku Foglarových čtenářských klubů na stránkách Mladého hlasatele příležitostná obálka soukromě vydaná k tomuto výročí kamarádem Tomem-Setem a prodávaná na Foglarovském inspirativním jarním dopoledni. Vhodné kresbičky s textem "Rychlé šípy a zaniklý klub M. H." Myšlenky čtenářských klubů sice nadále existují, Sdružení přátel Jaroslava Foglara se je snaží propagovat na stránkách časopisu Bobří stopa, přesto stávající doba a hlavně společnost, vychovávající z naší současné mládeže převážně individuality, klubům příliš nepřeje. To konstatovali účastníci tradičního setkání v Nosticově zahradě u ginga večer 8. května 2012. Překvapením byla pro mnohé klubovní kronika čtenářského klubu Zlatá střela, prostřednictvím které byly připomenuty události staré přesně dvacet let, kdy se zde podobné setkání konalo poprvé.

Sympatickou akcí k letošnímu 105. výročí narození Jaroslava Foglara, kterou připravila Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara se svými tradičními spolupracujícími organizacemi na sváteční den úterý 8. května 2012, bylo Foglarovské inspirativní jarní dopoledne (FIJDA). Podobná setkání mají v pražské pobočce SPJF už víceletou tradici (vzpomeňme na Memoriál Zdeňka Pírka, foglarovské burzy apod.). Letošní setkání se neslo ve víceméně odlehčeném duchu, aby na něj odpoledne navázala poněkud vážněji výroční schůze oblastní organizace SPJF – pražské pobočky.

Interaktivní galerie Becherova vila v Karlových Varech zahajuje ve čtvrtek 10. 5. 2012 od 17.00 hodin výstavu „Sláva! Huráá! To nejlepší z českého komiksu 1. pol. 20. století“, která představí stálice kresleného seriálu atraktivní pro celé generace, jako jsou například Ladův Kozel Bobeš, Sekorův Ferda Mravenec, Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jana Fischera a další.
Právě Rychlým šípům je věnována samostatná místnost, ve které budou vystaveny originály seriálu zapůjčené z Památníku národního písemnictví a navíc řada materiálů ze sbírky člena Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara Václava Noska – Windyho, například cenné souborné sešity příběhů Rychlých šípů vydané v éře Mladého hlasatele respektive Vpředu, legitimace klubů Mladého hlasatele, Vpředu a Klubu přátel Jarosdlava Foglara, nálepky Vpředu, ježci v kleci, odznaky, knížky a mnohé další dobové originální materiály související s tématem.

Nakladatelství Ostrov vydá již tradičně v polovině roku sborník Kruhu přátel odkazu J. Foglara. Čtvrtý sborník je obsahově ovlivněn zejména 105. výročím narození Jaroslava Foglara a dr. Jana Fischera a 100. výročím vzniku českého skautingu. Opět má v nabídce řadu nových, případně méně známých nebo nově doplněných informací o životě a díle spisovatele a také různé informace týkající se současného „Foglarovského světa“.
Z obsahu: Stopy J. Foglara ve století českého skautingu / Kreslíř Fischer a nejen Čigoligo / Neznámá foglarovka? / Jestřáb a Lenka aneb Detektivka plná lásek / Objev zvaný Rozruch / Rychlé šípy u Kobesů / Sokol z Olympie a Jestřáb / Zrušit tabu Foglar? / Tajemství polského úspěchu / Překvapení ve foglarovkách / Bohumír Čermák / Unikátní nález k unikátní knize / Další poklad z archivu! / Roy Powers a jeho družina Bobrů.

Mánie - "je duševní porucha charakterizovaná expanzivní, často iritabilní náladou. Nálada bývá nadnesená, expanzivní. Myšlení a psychomotorika bývají urychleny, často dochází k impulsivním rozhodnutím, jenž mohou mít závažné následky (nerozvážné utrácení, ničení starých a navazování nových vztahů, výpověď v práci etc.). V tělesné oblasti dominuje snížená potřeba spánku, zvýšená energie a zanedbávání somatických obtíží. Zvýšená nálada až vzrušení trvá více než týden, dochází k myšlenkovému trysku, zvýšenému sebevědomí a ztrátě sociálních zábran a riskantnímu jednání." Tak praví Wikipedie, asi nejznámější internetová encyklopedie. V případě sběratelských kartiček SPJF už mezi foglarovci nelze pochybovat. Jde o skutečně o mánii. Ruku na srdce - komu z vás, čtenářů Bohouška, se nezvýšil tep při objevu nové a ještě úžasnější kartičky nebo dokonce kartičkové série v zásilce s časopisem Bobří stopa nebo na nějakém sběratelském setkání, kde se SPJF prezentuje svými sympatickými vydavatelskými aktivitami nedej bože ve Sluneční zátoce nebo na Valné hromadě SPJF? Za uplynulých dvacet let už je velký problém s jejich pořádáním, štosováním a inventarizací. Dříve bylo možné ukládat "ulčovky" do obálek, pak si mnozí pořídili takové ty obaly na kartičky s fotografiemi od hokejistů, jiní zase v naději okupovali prodejny s fotopotřebami, další se spokojili s nalepováním kartiček do cancáků. V Brně dokonce vznikla a jeden čas aktivně působila ediční rada kartiček při Vedení SPJF, která někdy více ale většinou méně úspěšně korigovala hlavního iniciátora kartičkovské mánie velkého Bobra. Velké pozdvižení a legraci způsobilo vydání opozičních kartiček (možná, že jsou ještě ke spatření na webu iKlubovny, což bylo i prvním důkazem druhého života dnes již legendárních drobných tiskovin, které doprovázejí zásilky SPJF. Druhým důkazem o úspěchu kartiček bylo vydání "konkurenční" sady v nakl. Ostrov. No, a třetím důkazem fenomenálního úspěchu jsou Mezinárodní setkání sběratelů foglarovských kartiček, jehož 2. ročník nás čeká ve sváteční foglarovský den 8. května 2012 ve společenském sále kláštera Emauzy, Benediktinské opatství Emauzy (Na Slovanech), Vyšehradská 320/49, Praha 2 (místo konání Memoriálu Jana Tleskače) od 9.00 do 12.00 hodin.
Protože se mi nechce tahat s sebou několikakilogramovou sbírku kartiček A1, B1, C1, F1, letáků D2, letáčků zmenšených na 40%, vezmu s sebou jen některé na ukázku a případně i na výměnu.
Tep se mi zrychluje, zdravím všechny kolegy kartičkáře a na závěr svého prvního dílu připojuji seznam sad kartiček SPJF, o kterých zatím vím (uvítám doplnění):

Na nebeské tábořiště Hochů od Bobří řeky – Pražské Dvojky se včera vydal za svými oddílovými kamarády další z legendárních členů oddílu Jaroslava Foglara, Vladimír Janík – Dan.
Právě dnes by oslavil své 85. narozeniny.
Zároveň byl letošní leden dalším významným Danovým jubileem – před 70 lety, v lednu 1942, přišel do Pražské Dvojky, aby se hned během podzimu roku 1945 stal Jestřábovým zástupcem, kterým byl do hluboké dospělosti; z pravidelné činnosti se postupně začal uvolňovat až v druhé polovině 70. let, v čilém kontaktu s oddílem byl však dodnes.

K letošnímu 105. výročí narození Jaroslava Foglara připravila Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara se svými tradičními spolupracujícími organizacemi na sváteční den úterý 8. května 2012 pro nejširší veřejnost několik různých akcí a aktivit shrnutých pod zkratku FIJDA - Foglarovské inspirativní jarní dopoledne atd.
Na programu je naplánováno (sestupně dle jednotlivých ročníků): 5. Pražská foglarovská burza, 4. Výstavka prací soutěže Kde jsou vaše Stínadla? (ročník 2010-2011), 3. Setkání sběratelů turistických známek, 2. Mezinárodní setkání sběratelů foglarovských kartiček, 1. Podfukářova loterie, 0. Premiéra foto-audio dokumentu z odhalování desky na hrobě Jana Fischera věnované čtenáři Rychlých šípů v roce 1988, atd. – Další akce, aktivity a překvapení nelze vyloučit.
Všechny akce proběhnou ve společenském sále kláštera Emauzy, Benediktinské opatství Emauzy (Na Slovanech), Vyšehradská 320/49, Praha 2 (místo konání Memoriálu Jana Tleskače) od 9.00 do 12.00 hodin.

Setkání s autory knihy Skautské století Romanem Šantorou, Václavem Noskem, Slavomilem Janovem a Václavem Dostálem se uskuteční ve středu 18. dubna 2012 od 17.30 hodin v Muzeu hlavního města Prahy, Na Poříčí 52, Praha 8 – Florenc.
Na co se můžete těšit:
- vědomostní kvíz o zajímavé ceny,
- desítky nikdy nepublikovaných fotografií z významných událostí českého skautingu,
- nově objevený film ze Slovanského jamboree ve Spale 1935,
- představení luxusního pouzdra na knihu Skautské století,
- prezentaci jedinečné sbírky skautských pohlednic,
- odpovědi autorů knihy na vše co vás zajímá ze skautské historie,
- možnost nechat si knihu podepsat od všech autorů,
- zároveň si můžete ve vedlejším sálu prohlédnout skautskou výstavu Trochu lepší svět,
- možnost nákupu některých suvenýrů ke století našeho skautingu.

Návrh na vydání známky ke století našeho skautingu podal Klub skautských sběratelů Junáka již začátkem roku 2010, ale k prvnímu jednání došlo až v dubnu 2011. Pošta si určila datum vydání – 2. května 2012, dále nominále – 21 Kč (bohužel bez možnosti to ovlivnit), rozměry a další technické parametry a hlavně autora grafického návrhu – k naší veliké radosti – Marko Čermáka. Námět pak byl na zadavateli, a tak se několikrát sešli Marko Čermák a Václav Nosek. Marko vytvořil několik variant jak známky, tak přítisku na obálku prvního dne a razítka. Schvalovací komise výsledné návrhy schválila a mohla začít technická příprava k vydání známky. Známku vyryl rytec par excelance Miloš Ondráček (který vyryl již známku s A. B. Svojsíkem 1991 a také známku Rychlé šípy a kupon s Jaroslavam Foglarem 2007).

Malostranská vodárenská věž na Petržilkovském ostrově u smíchovského břehu Vltavy poblíž Jiráskova mostu byla postavena v roce 1562, aby zásobovala vodou malostranské kašny.
O čtyři století později se v jejích útrobách usídlilo několik skautských oddílů, které zde v 30. a 40. letech našly originální prostory pro své klubovny.
Jedním z oněch šťastných oddílů byla i Pražská Dvojka pod vedením Jaroslava Foglara.
My nyní do věže nahlédneme v sobotu 14. 4. prostřednictvím kamery České televize, ale příští měsíc se naskytne ojedinělá možnost vkročit do věže osobně.

Dovolujeme si Vás pozvat na XXXVI. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Téma:
Jestřábův odkaz v dnešní Dvojce
Nakolik jsou prvky Foglarova díla a skautské metodiky nosným pilířem činnosti současného 2. oddílu Hoši od Bobří řeky?
Hosté XXXVI. K-AJF:
Aleš Vitinger, vůdce Dvojky, a Martin Perlík, zástupce vůdce oddílu.
Setkání je součástí aktivit ke 100. výročí českého skautingu (1911/12 – 2011/12) a nadcházejícímu stejnému jubileu Pražské Dvojky, nejstaršího skautského oddílu s nepřerušenou činností (1913 – 2013).

Vítání jara bylo v dřívější době u mnoha evropských národů jedním z nejposvátnějších aktů. Končila vláda zimy, nastávala jarní rovnodennost a slunce probouzelo poslední spáče do nového období. I dnes však lze příchod jara oslavit nevšední a svéráznou akcí, jakou je například "Jaro s těšítky".
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje v období 21. - 28. března 2012 již tradiční akci Jaro s těšítky.

Chcete neobvykle oslavit příchod slunečních dnů?
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje akci s dlouholetou tradicí Jaro s těšítky 2012. Až do 28. března si budou sluníčkáři vyměňovat těšítka a také je dávat ostatním.

Co jsou sluníčka a těšítka?

Městské divadlo Brno pořádá výstavu věnovanou tvorbě scénografa, malíře, grafika a ilustrátora Milana Zezuly (26. 7. 1921, Brno – 22. 7. 1992, Brno).
Vernisáž výstavy Milan Zezula, scénografický fenomén města Brna se uskutečnila 11. února 2012 ve stejnojmenné galerii, v 1. patře Činoherní scény Městského divadla Brno.
Moderní ilustrace Milana Zezuly nacházíme v románech Jaroslava Foglara vydaných brněnským nakladatelstvím Blok v druhé polovině 60. let a těsně na začátku let 70. Jsou to Poklad Černého delfína, Tajemná Řásnovka, Záhada hlavolamu, Hoši od Bobří řeky a Boj o první místo, přičemž některé z románů Zezula ilustroval v dalších vydáních jinými kresbami respektive jinými ilustracemi na obálkách a přebalech.
„Výstava Milana Zezuly potrvá do 13. března včetně, je přístupná zhruba hodinu před začátkem představení ve foyeru Činoherní scény. Ukázky z umělcovy ilustrátorské tvorby pro nakladatelství Blok jsou také prezentovány, ovšem jen v omezené míře na dvou panelech – těžiště výstavy tvoří především scénické a kostýmní návrhy ze sbírky Oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea,“ doplnila čtenářům Bohouška informaci o výstavě Beatrix Křížová z Městského divadla Brno.

Od zachyceného morseovkového rozhovoru až po závěrečnou záchranu před smrtelným nebezpečím budeme upoutáni k radiopřijímačům rozhlasovým zpracováním poměrně atypicky moderně vyznívajícího příběhu z dílny Jaroslava Foglara Dobrodružství v Zemi nikoho.
Český rozhlas 2 Praha další reprízu příběhu vyprávěného Alfredem Strejčkem za doprovodu hudby Štěpána Raka zařadil v rámci četby na pokračování dětského pořadu Domino.
Tato četba zvítězila mezi třemi možnostmi, hlasováním ze tří příběhů ji vybrali posluchači.

Po dlouhé těžké nemoci zemřel 22. 2. 2012 ve věku 75 let režisér a scénárista Otakar Fuka (nar. 28. 12. 1936 v Praze).
Široké veřejnosti je známý zejména jako režisér detektivek či slavné Akce Bororo.
Foglarovské obci při vyslovení jména Otakara Fuky vytane však na mysli především jeho kniha Rychlé šípy v televizi pojednávající o natáčení dnes již legendárního devítidílného černobílého televizního seriálu Záhada hlavolamu uvedeného v Československé televizi na Vánoce roku 1969. Otakar Fuka byl autorem povolaným a dobře informovaným, neboť byl tohoto seriálu pomocným režisérem.

V ospalé železniční stanici Jefferson ztracené kdesi v slunečním žárem spalované Arizoně předminulého století začíná se odvíjet obsah prvního čísla letošního ročníku magazínu Bobří stopa. Tiskoviny, kterou Sdružení přátel Jaroslava Foglara letos vydává nepřetržitě již plných dvacet let.
Poštovní vůz vlaku vezoucího náklad nového časopisu je na obálce ještě v dálce, ale všem můžeme už dnes prozradit, co je obsahem čísla, které během několika málo dnů či desítek hodin obdrží do svých poštovních schránek všichni ti, kteří mají Bobří stopu předplacenou.
Z obálky vykreslené jedním z kmenových autorů Bobří stopy - oblíbeným malířem Jiřím Petráčkem – Oskarem se všichni ti, kteří se chtějí dovědět, co se v Jeffersonu přihodí po zabrždění vlaku, podívají rovnou na poslední, šestnáctou stranu, kde začíná zbrusu nový kreslený seriál vytvořený pro Bobří stopu právě mistrnou rukou Oskarovou. V celkem osmi pokračováních se budeme se Zlatem Apačů, jak se kreslený příběh na motivy knihy Josepha A. Altshelera – související s letošní dlouhodobou hrou pro kluby - jmenuje, scházet po celý rok 2012.

Znovu nás Rádio Domino pozve v dobrodružných povídkách Otakara Batličky "Ze všech koutů světa" daleko od domova …
"Ze všech koutů světa" jsou povídkové příběhy sepsané před sedmdesáti lety Otakarem Batličkou pro týdeník Mladý hlasatel.
Pod tímto názvem připravil Český rozhlas 2 Praha další reprízu čtení na celý týden.

Společnost Filmexport Home Video vydává 29. 2. 2012 první a zatím poslední celovečerní hraný skautský film v historii české kinematografie vyprávějící dobrodružný příběh z prázdninového tábora vodáků, kteří odhalí bandu nebezpečných diverzantů.
Film pro mládež vznikl v roce 1948, kdy ho podle námětu Lubomíra Kaválka a Jaroslava Nováka – Braťky (vedoucího pražské skautské vodní Pětky, redaktora a spisovatele) natočil režisér Josef Mach.
Natáčelo se ve skutečném skautském táboře na Seči, který pro potřeby filmu postavili sami skauti, členové 5. vodního oddílu z Prahy, kteří si také ve filmu zahráli většinu chlapeckých rolí.
Speciální vydání filmu Na dobré stopě je vybaveno řadou unikátních bonusů a vychází při příležitosti oslav sta let českého skautingu.

Kniha Náčelník s podtitulem Ernest Thompson Seton a mizející Západ, kterou napsal H. Allen Anderson, a vychází u nás poprvé, je životním příběhem Ernesta Thompsona Setona (1860–1946) – spisovatele, malíře, vědce a reformátora, který se narodil ve viktoriánské Anglii, ale již v šesti letech emigroval se svou rodinou do Kanady.
Historik H. Allen Anderson líčí Setonův život krok za krokem na pozadí dějin dynamicky se rozvíjející Ameriky, kde se pohraničí posouvá stále rychleji dál a dál na západ. Setonův osud se postupně naplňuje v prostředí, jehož kultura, společenské vztahy a příroda jsou dnes již dávnou minulostí.
Kniha zobrazuje také Setonovu dramatickou cestu k vědeckému uznání, jeho roli při vzniku hnutí woodcraftu a skautingu, jeho slabost pro původní Američany, roli, kterou sehrál ve formování moderní ochrany přírody, ale odhaluje také jeho sebestřednost, rozpolcenost, vizionářství a útěk z reality.
Náčelník je příběhem jedné z posledních renesančních osobností západní civilizace, jednoho z posledních velkých utopistů, a zároveň je unikátní kronikou mizejícího Západu.

Náš tělocvikář obvykle na začátku hodiny říkal: „Ideální počasí, ideální výkon.“ - a já si dovolím tuto repliku použít i na začátek zprávy o vykonaném III. ročníku Pražské lítačky, která se uskutečnila v pátek 24. února 2012.
Na start minulého ročníku se díky reklamě na Českém rozhlase postavilo 28 závodníků. Nyní zde stálo sice „jen“ 17 závodníků, ale byli to vesměs ostřílení veteráni. I je však trochu rozhodila zvídavá kamera pražské TV Metropol, ale nakonec ani oni nezapřeli profíky a poskytli několik interview.
Pak již byly konečně rozdány papírky s bonusovými zastávkami a ozvalo se zaúpění. No, nebyly to takové ty „dávačky“ jako minule, naopak většinou to byly zastávky na okraji hl. města a několik i za ním.
Ozvalo se odpočítávání a konečně: „Start!“ Reportérka TV Metropol se domnívala, že bude chvíli držet krok s některým ze závodníků, ale sprint na věnec nejbližších zastávek ji doslova vzal dech.

V letošním roce si příznivci Karla Maye (25. února 1842 – 30. března 1912) připomínají hned tři výročí spjatá jak s autorem, tak s jeho dílem.
Jednak je to 170. výročí narození, dále 100. výročí úmrtí, ale také 50 let od premiéry kultovního filmu Poklad na Stříbrném jezeře v roce 1962 (česká premiéra v květnu 1964), který byl natočený jako první z pozdější slavné série mayovských filmových indiánek s nezapomenutelnými Pierrem Bricem v roli Vinnetoua a Lexem Barkerem v úloze Old Shatterhanda.
V souvislosti s těmito výročími se lze těšit na pěkné výstavy.
Již tuto sobotu 25. 2. proběhne vernisáž výstavy Karel May – Století legendy uspořádané ve Velkém Meziříčí.
Při podzimních výpravách do Stínadel se pak budeme moci vypravit i do vzdálenějších míst – právě do světa z mayovek. V pražském Náprstkově muzeu totiž v říjnu začne pestrá interaktivní výstava Po stopě Karla Maye.
„Cílem je vytvořit kouzelnou atmosféru mayovek, ve starších generacích oživit vzpomínky, mladší generace upozornit na dílo autora, který silně ovlivnil bezpočet čtenářů a diváků ,“ říká autor výstavy PhDr. Petr Mašek, vedoucí oddělení zámeckých knihoven Národního muzea a čtenářům Bohouška dále prozrazuje:

Jaroslav Foglar, autor mých nejoblíbenějších dětských knížek. Stejně jako řadě jiným z mé generace, mi ovlivnil život.
V první polovině osmdesátých let byl Foglar jako řada dalších spisovatelů zakázaným autorem, všemu s ním spojenému to dodávalo kouzlo a dnes těžko přenositelné tajemno. Nebyl to však hlavní důvod, co mě na jeho knížkách přitahovalo.
Jako malý kluk jsem se podivoval, proč si můj starší bratranec Robert každý rok půjčuje z naší knihovny knížku o Bobří řece. Když mi bylo kolem deseti let, zhltl jsem Setonovy Dva divochy a protože nebylo s kým, hrál jsem si sám u babičky na Mořině na indiána. K tomu patřil i nepříliš použitelný luk a šípy. Na Mořině jsem trávil velkou část prázdnin a jelikož nám byly zapovězeny výšlapy k nedalekým lomům, příslovečně jsem se tam „mořil“ nudou.
Dva divoši a blízký starý židovský hřbitov mě posléze vysvobozovali z jednotvárnosti. V útlém dětství jsem nicméně nechápal čundráky pendlující kolem našeho domku směrem k Velké Americe. U hlavní silnice byla pumpa, kam jsem chodil babičce pro vodu a kde jsme se s čundráky často míjeli. Až později jsem objevil svět kolem Lomu, který byl tehdy ještě poset vraky rozbitých automobilů, i těch obrovských pro odvoz kamene, které měly větší průměr pneumatik než výška dospělého člověka. Autům tehdy ještě nechyběly ani volanty, řadící páky a přístrojové desky.

Ve věku 79 let zemřel v neděli 19. 2. 2012 v Ústí nad Labem po delší těžké nemoci Jaroslav Velinský – Kapitán Kid (narozen 18. 12. 1932 v Praze), spisovatel mnoha dobrodružných příběhů z nejrůznějších tvůrčích oblastí (detektivky – především dlouhá řada s bezděčným detektivem – amatérem Otou Finkem, historická próza, sci-fi, fantasy, western), trampský písničkář a hudebník – autor množství již zlidovělých trampských hitů, spoluzakladatel festivalu FCT hudby Porta, člověk s nekonečnou fantazií a s darem slova psaného i mluveného.
Foglarovské veřejnosti je znám jako autor románu Poslední tajemství Jana T., jednoho z tzv. čtvrtých dílů navazujících na stínadelskou trilogii Jaroslava Foglara vydaného v roce 2003 Kapitánem Kidem a nakladatelstvím Baset, nebo foglarovské písně Sedm statečných vydané na SP desce v roce 1988 hudebním vydavatelstvím Supraphon.
Kapitán Kid byl dlouholetým přítelem Jaroslava Foglara; členem Foglarova čtenářského klubu č. 2061 Modrobílá hvězda při časopisu Vpřed.

Kide, děkujeme!

Na sněhu? Na blátě? S těmito a podobnými otázkami na rtech se snaží věštit z křišťálové koule organizátoři druhého zimního setkání ve Sluneční zátoce, které se pod praporem neformálního sdružení UFO (Unie foglarovských organizací) uskuteční již tuto neděli.
Datum 12. února mají bezesporu všichni milovníci foglarovek zatržené v kalendáři červeně. Jak by ne, vždyť „…až do 12. února žili Vilík a Jirka takovým obyčejným životem, jakým žijete vy a tisíce jiných chlapců na světě…“. Ano, těmito slovy začala úvodní kapitola novinového vydání románu Hoši od Bobří řeky, který vycházel na pokračování ve Slovíčku, nedělní příloze někdejšího prvorepublikového deníku České slovo, na jaře 1934. Datem 12. února se tak začal odvíjet děj báječného příběhu, který přinesl nejen zrod legendárního Rikitanova společenství, ale bezesporu změnil život i tisícům chlapců a děvčat. Ti všichni po přečtení Foglarova vyprávění vykročili v uplynulém více než tří čtvrtě století ve stopách Hochů od Bobří řeky. Na významu tohoto data nic nemění ani skutečnost, že v dalších téměř dvou desítkách knižních vydání románu posunul autor počátek příběhu o měsíc dále a „obyčejný život“ Vilíka a Jirky se přehoupl do toho báječného až 12. března…

Dovolujeme si Vás pozvat na XXXIV. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Témata:
1. Průlet Skautským stoletím
Odraz Jestřábova literárního a výchovně-pedagogického díla v reprezentační publikaci ke 100. výročí českého skautingu – Skautské století.
Přestože oficiální představení knihy, která vyšla v 1. vydání v nákladu 2500 výtisků, se uskuteční až den před K-AJF (ve středu 15. 2. od 17 h v Paláci knih NeoLuxor, Václavském nám., Praha 1), prostřednictvím distribučního kanálu Junáka je již zcela vyprodána! Knihkupecké objednávky na spoluvydavatele (Mladá fronta) převyšují skladové zásoby. Proto se už připravuje dotisk knihy v nákladu dalších 2000 výtisků! Skautské století se tím stává knižním hitem letošního roku! Publikaci za zvýhodněnou cenu 350 Kč si je možné objednat na K-AJF, doporučená MC je 500 Kč.
Programový blok cca 18 – 18.30/19 h (v závislosti na možnostech účasti hostů ve druhé části K-AJF).
2. Píše Foglar, kreslí – Foglar!
Kreslené seriály Jaroslava Foglara v kontextu českého komiksu 20. století.
Do „křesla pro hosta(y)“ AJF byly pozvány dvě dámy českého komiksu – Helena Diesing a Olga Bezděková, významné znalkyně tohoto žánru a autorky celé řady odborných literárně-vědních studií a monografií.

Jsou v historii lidstva události, nad kterými se zdráháme vůbec uvěřit, že je jejich hybatelem lidská bytost.
Nikdy nepochopitelná krutost oficiální politiky hitlerovského Německa, která se neštítila vzít do svých rukou v duchu nacistických nelidských tzv. norimberských zákonů osudy mnoha lidí jen na základě jejich rasy, je dosud neodpustitelná a nezapomenutelná. A také nezapomenutá - to díky vzpomínkám a pamětem nejen těch, kteří přežili…
Jedním z těch, kteří nám předali své zážitky, je Martin Glas. Před sedmdesáti lety malý chlapec z pražské židovské rodiny. Četl Foglara. V dubnu 1942 jej jako tzv. „rasově méněcenného“čekal transport do Terezína, do ghetta právě především pro židovské obyvatelstvo z Protektorátu Čechy a Morava zřízeného velmi rychle v listopadu 1941, krátce po nástupu Reinharda Heydricha koncem září téhož roku do funkce zastupujícího říšského protektora.

Všichni známe omílanou otázku Jakou knihu by sis vzal na opuštěný ostrov?
Malý Martin byl postaven před obdobnou otázku, jen za neskonale smutnějších a ponižujících okolností. Neptali se jej totiž v rámci nějaké hry či ankety. Otázka vytanula v důsledku konkrétního naplňovaní nacistické vize tzv. „konečného řešení židovské otázky“.
Ta Martinova otázka by se dala postavit takto: Jakou knihu si vezmu do Terezína?
A jeho odpověď známe: Záhadu hlavolamu!
Vzpomíná na to:
"Bratr mi daroval k devátým narozeninám knihu Jaroslava Foglara "Chata v Jezerní kotlině" a pokud vycházel, kupoval jsem si Mladého hlasatele. V něm vycházel na pokračování román "Záhada hlavolamu", který mi tatínek svázal a já si tuhle knížku jako jedinou vzal s sebou do Terezína. Tam jsem ji ale dal jako vklad do svépomocné knihovny a když organizátor knihovny odjel transportem, zůstala mi nějaká bezvýznamná knížka. Na dobírku jsem si tehdy také koupil dřevěného "ježka v kleci". K Záhadě hlavolamu jsem se zase vrátil až dlouho po válce."

V pátek dne 24. února 2012 se v Praze uskuteční již 3. ročník Pražské lítačky - soutěže v používání městské hromadné dopravy.
S nápadem uskutečnit podobnou akci přišla již před několika lety skupinka okolo Jihomoravské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara. V Brně se oblíbená soutěž koná již tradičně pod názvem Šalinění. Po Praze se soutěž rozšířila i do Ostravy, kde se koná pod názvem Lokalki.
Soutěž v používání městské hromadné dopravy je na první pohled asi pro většinu hodně tajuplné vysvětlení. Jistější proto bude, když ozřejmím, že vítězem bude účastník, který za tři hodiny dokáže cestovat v co největším počtu dopravních prostředků, přestoupit, nastoupit či vystoupit na co největším počtu zastávek a případně navštívit i lépe hodnocené, bonusové zastávky. Pak se již musí jen včas vrátit na start a předat organizátorům bloček, který o jeho pouti džunglí městské dopravy bude vypovídat jasnou řečí.

V pondělí 13. 2. vychází očekávaný druhý díl Encyklopedie komiksu v Československu 1945-1989. Předmětem mapování komiksů v tomto svazku se stala periodika Pionýrská stezka, Pionýrské noviny a Sedmička pionýrů.
Ve stejný den, tedy 13. února 2012 v 17 hodin proběhne v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí č. 41 v Praze 1 v prostoru u literární kavárny v 1. patře slavnostní křest knihy.
Účast prozatím přislíbili Jiří Petráček, Edita Plicková, Jiří Hromádko, Ivan Hanousek, Miroslav Barták a někteří další.

Po několika letech usilovné práce spouštíme nové stránky pro milovníky foglarovek a dalších "našich věcí".
Stránky www.foglarovec.cz jsou již v nějaké podobě funkční a stále se doplňují.
Tento web je určen všem zájemcům o dílo Jaroslava Foglara, hlavně pak badatelům a hledačům zajímavostí z jeho života a díla a dále pak sběratelům všech možných relikvií, které s dílem Jaroslava Foglara souvisí.
Existuje řada webů o Jaroslavu Foglarovi, současném dění v dětském světě, případně různě zdařilých webů jiných nadšenců.
Tento web má být jiný než ostatní hlavně v tom, že půjde mnohem víc do hloubky. Dozvíte se zde mnohdy až udivující detaily a dávno zapomenuté nebo nikdy nezveřejněné skutečnosti.

Representativní kniha Skautské století, která se věnuje historii českého respektive československého skautungu, již vyšla.
Autorský tým tvořený z poloviny aktivními členy Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara Roman Šantora, Václav Nosek, Slavomil Janov a Václav Dostál na více jak 260 stánkách popsal nejen samotnou historii, ale přidal i řadu fenonénů, povídek, medailonů osobností, kaleidoskopů a několik přehledů. Texty jsou doplněny mnoha fotografiemi a reprodukcemi řady artefaktů. Knihu vydalo Tiskové a distribuční centrum Junáka ve spolupráci s Mladou frontou.
Jaroslavu Foglarovi je zde samozřejmě věnován medailon a několik výrazných částí jak v textu, tak obrázcích.

Už předloni vyšla - hojně dosud diskutovaná - kniha Miloše Dvorského Mýtus zvaný Stínadla a vloni se dočkala druhého, rozšířeného vydání.
Zatímco původní verze měla 238 stran, nová jich obsahuje o šestnáct víc. Koupil jsem ji i proto, abych zjistil a nedořečeně tady naznačil, co přibylo.
Tak především: Slova možná až bombastické chvály vzadu na obálce. Nakladatel či autor si je neodpustili a vztahují se ovšem k prvnímu vydání. „Je to skvělé dílo!“ rozplývá se filmový režisér Petr Kotek a světově uznávaný karikaturista Ivan Steiger (nar. 1939) k tomu opojeně dodává: „Vždycky, když přijedu do Prahy, čeká mě na nočním stolku stínadelský mýtus. A pokaždé se při čtení raduji.“

Přesně před sto lety, 1. února 1912, byla vydána první skautská příručka u nás – Český skaut. Autorem útlé, ale pro rodící se skautské hnutí nesmírně významné knížečky, byl středoškolský profesor a náčelník-zakladatel A. B. Svojsík
Po úvodním svazku následovaly další tři obdobné sešity – Táboření, V přírodě a Umění pozorovati. Obsah všech průkopnických příruček byl následně začleněn spolu s dalšími obsažnými texty do knihy Základy junáctví, která se stala – a dodnes je – „biblí“ českého skautingu. Kromě A. B. Svojsíka přispěla do Základů junáctví (vyšly v květnu 1912) svými statěmi i řada významných osobností českého politického, kulturního a společenského života – spisovatelé A. Jirásek a K. V. Rais, průkopník moderní tělovýchovy J. Guth-Jarkovský, lékař J. Thomayer a další. Obálku knihy nakreslil malíř Mikoláš Aleš.

Touto knihou plníme po neuvěřitelných 65 letech přání Jaroslava Foglara, který chtěl k Vánocům roku 1947 vydat své dílo „Pod vlajkou Devadesátky“, což mělo být nově upravené vydání titulu „Pod junáckou vlajkou“.
Na to mělo navázat první knižní vydání druhého dílu, tedy „Devadesátka pokračuje“, který byl v té době známý z aktuálního otiskování v časopisech Junák a Vpřed.
Okolnosti doby tehdy již byly vydávání Foglarových knih v lecčem nepříznivé. Tiskový papír byl v těch poválečných letech na příděl a navíc už mnoho rozhodujících pozic ve správním aparátu státu cíleně obsadili komunisté.
Sám Foglar po počátečních peripetiích s možným vydáním této knihy upravil název tak, aby snáz prošel úředním „schvalovacím procesem“ a nejspíš aby se také lépe propojil s názvem druhého dílu. Sám se postaral rovněž o vznik nových ilustrací, pro jejichž provedení získal Bohumíra Čermáka. Bohužel se však vydání knihy v roce 1947 nepodařilo prosadit.

Výročí narození Jaroslava Foglara bude letos mít vepsáno číslo 105, a při této příležitosti se malebné jihočeské Prachatice stanou místem výstavy respektive dvou výstav, které přiblíží především regionální vazby z dávných i relativně nedávných časů mezi Jestřábem a čtenáři, členy nejrůznějších oddílů a klubů, ale i všeobecně Foglarovu tvorbu.
Výstavy proběhnou v Prachatickém muzeu a v Městské knihovně Prachatice.
Vzhledem k tomu, že od prvního článku na Bohouškovi z počátku září loňského roku se v práci o velký kus pokročilo, zeptali jsme se iniciátora výstavy Foglar a Prachatice Davida Jana Žáka na aktuální informace a upřesnění.

Čísla v titulku by mohla svádět k optimisticky mylnému výkladu, že vyjadřují odpočítávání toho, kdy se poslední vůle Jaroslava Foglara (zemřelého 23. ledna 1999) již konečně naplní.
V souvislosti s třináctým výročím skonu oblíbeného spisovatele lze ve stručnosti připomenout, že autor svojí závětí z roku 1996 odkázal veškerý svůj majetek včetně autorských práv své Nadaci Jaroslava Foglara (v likvidaci) založené téhož roku. Platnost závěti u soudu zpochybnil nejbližší příbuzný Jaroslava Foglara synovec Petr Foglar, jehož do závěti J. Foglar nijak nezahrnul.
Třináct let tak probíhají na soudech různých stupňů jednání, přičemž váhy hledačů spravedlnosti zatížené čím dál tím těžšími fascikly pomalu žloutnoucích dokumentů se několikrát přiklonily na zcela opačné strany sporu mezi Nadací a synovcem.

V pondělí 23. ledna 2012 odpoledne proběhla v Praze vzpomínková zastavení organizovaných i neorganizovaných foglarovců u hrobu prvního a nezapomenutelného kreslíře Rychlých šípů a ilustrátora románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří Jana Fischera na Olšanských hřbitovech u příležitosti 105. výročí jeho narození (22. 1. 1907) a také na místě posledního odpočinku Jaroslava Foglara na Vinohradském hřbitově, od jehož odchodu uplynulo 23. ledna již 13 let.
Na obě setkání kromě účastníků nejen z Prahy dorazily také Rychlé šípy s věrným psem Bublinou i svojí klubovní vlajkou, ale také Bratrstvo Kočičí pracky s krysou Eulálií. Všichni svorně poděkovali oběma pánům za to, co vykonali pro radost mnoha generací.

Stínadelská trilogie = dva kreslené příběhy. Takový stav panuje přes dvacet let. Zatímco ze slavných románů Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu (první zveřejnění r. 1940/1941) a Stínadla se bouří (první zveřejnění r. 1946/1947) převedených do komiksů se radujeme již od roku 1970 respektive 1971, na poslední díl - Tajemství Velkého Vonta (první oficiální zveřejnění r. 1990) - dosud nedošlo.

Třináct let uplyne v pondělí 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci vedení Sdružení přátel Jaroslava Foglara a pražské pobočky SPJF uctí Jestřábovu památku u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově krátkou vzpomínkou a mimo jiné zapálením svíčkové třináctky.
Setkání se uskuteční v pondělí 23. ledna 2012. Místem srazu je hlavní vchod na Vinohradský hřbitov z Vinohradské třídy, čas odchodu k hrobu je 16.30.

"13/7 1900 v pátek večer ztratil snubní prsten."

S příchodem nového roku 2012 vstupuje Akademie Jaroslava Foglara již do pátého kalendářního roku své činnosti: První setkání badatelů-foglarologů se uskutečnilo v říjnu 2008. Toto malé „jubileum“ bude připomenuto na XXXIII. kolegiu Akademie Jaroslava Foglara s programem:
Témata:
1. „Palácové revoluce“ Dvojky
Problematika vůdcovské (ne)obměny ve specifickém prostředí Jestřábových Hochů od Bobří řeky. Téma ke 100. výročí českého skautingu.
2. Tóny od Bobří řeky
Odraz díla Jaroslava Foglara ve vážné i moderní populární hudbě.
3. Pele-mele

V sobotu 14. 1. 2011 od 19.30 h se v rámci XXII. skautského semináře Ekumenické lesní školy v Praze uskuteční komponovaný diskusní večer Fenomén Foglar o Jaroslavu Foglarovi s promítáním dokumentů od bývalého člena pražské Dvojky – Hochů od Bobří řeky Jaroslava Čvančary – Jáčka (Jestřáb) a režiséra Petra Kotka (Cesta za modrým světlem). Besedovat bude i další člen Jestřábovy Dvojky Jiří Zachariáš - Pedro. J. Čvančara promítne i krátké sekvence táborových filmů pražské Dvojky, které natočil Jaroslav Foglar – Jestřáb v padesátých letech.
Po shlédnutí filmů proběhne diskuse s P. Kotkem, Pedrem a průvodcem tohoto večera Slavomilem Janovem - Nashvillem a s diváky o filmu a o významu Jaroslava Foglara pro český skauting.

Soutěž organizovaná Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara pro rok 2010 a část roku 2011 u příležitosti 70. výročí vydání prvního pokračování legendárního příběhu Rychlých šípů ve Stínadlech od Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu v týdeníku Mladý hlasatel 30. 8. 1940 zná své vítěze.
Výsledky byly oznámeny na pražském Večeru světel 2011, tedy tamtéž, kde byl nynější ročník 17. prosince 2009 vyhlášen.
V kategoriích fotografické, kresebné, výtvarné a literární se soutěže zúčastnilo celkem 10 autorů s celkem 30 pracemi.

Původní středeční termín přesunu Rychlých šípů do klubovny byl vzhledem ke konání smutečního průvodu s Václavem Havlem o jeden den odložen. Klub Rychlé šípy tedy sešel ze Svatyně uctívačů ginga až ve čtvrtek 22. prosince 2011 brzy ráno.
Dole na ulici škrábali řidiči zamrzlá skla u vozidel, ale dřevěná komínová lávka byla pouze mokrá a ani neklouzala.
Šípákům se vůbec nechtělo dolů, protože jejich měsíční výhled do oken hotelu Paříž skončil. A právě v den odchodu se u hotelového okna dobrou čtvrthodinu natřásala nahatá cizinka (asi). Mirek jako nejstarší nemohl ostatním chlapcům zakrývat oči, neboť měl ruce přivázané k zábradlí.
Těžko říci, čeho všeho byli chlapci z Rychlých šípů během svého měsíčního pobytu ve Stínadlech s výhledem na hotel svědky, ale hlavu z toho - jako v Kutné Hoře - neztratili a dál budou mravním vzorem pro své přátele.

Jedenáctým rokem mohli od 17. listopadu do 17. prosince 2011 noví i tradiční hledači Rychlých šípů pátrat na území Starého Města pražského po chlapcích tohoto legendárního klubu v rámci hry Hledáme Rychlé šípy.
Jedenáctým rokem mohli obyvatelé i návštěvníci starých ulic a uliček hlavního města vidět zvláštní jednotlivce či skupinky jak procházejí územím mezi Vltavou a ulicemi Národní, 28. října, Na Příkopech a Revoluční s hlavou vztyčenou hodně vzhůru a s očima bystře těkajícíma z místa na místo. Snad jen scházející univerzálně nic neříkající výraz v jejich obličejích mohl dávat tušit, že se nejedná o příslušníky Útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby Policie ČR prověřující terén.

Ani poslední záchvěvy již zesláblé vichřice Joachim, ani lezavé mrholení z mraků, které jako by své porce sněhu vysypaly již před rokem, neodradily řadu přátel foglarovského světa od toho, aby vyrazili i tentokrát na tradiční pražský Večer světel.
A tak se 17. prosince po 17. hodině na Haštalském náměstí setkali známí i neznámí - nejen z Prahy, ale i ze středních Čech, Plzeňska, Pardubicka, jižní Moravy a možná i z dalších krajů.
V rámci Večera světel došlo, jako již desetkrát nazpět, k oznámení výsledků měsíční pátrací hry na území Starého Města pražského Hledáme Rychlé šípy (viz samostatný článek).
Nad rámec tradičního programu setkání byly vyhlášeny výsledky fotografické, kresebné, výtvarné a literární soutěže Kde jsou vaše Stínadla? (viz samostatný článek).

Všem čtenářům Bohouška
přejeme veskrze vydařených
12 měsíců roku 2012.

Alpín, Best, Krizmen

V těchto dnech je to přesně 75 let, co na českou půdu vstoupil průkopník hnutí „lesní moudrosti“ a jeden z „otců“ světového skautingu Ernest Thompson Seton. Stalo se tak při jeho návštěvě Prahy na sklonku roku 1936.
E. T. Seton, známý i pod přezdívkou Černý vlk, přicestoval do Československa na pozvání křesťanské tělovýchovné organizace YMCA. V rámci svého pobytu v Praze (20. – 26. prosince) uskutečnil několik besed a setkání se svými příznivci z řad woodcrafterů, skautů i členů YMCA a v Československém rozhlase vystoupil s přednáškou o historii amerického Západu. Navštívil také dvě skautské klubovny na Vltavě – Braťkovy vodní Pětky (J. Novák) u vodárenské věže na Smíchově a Jestřábovy Dvojky (J. Foglar) na lodi Skaut, zakotvené poblíž dnešního Rudolfina.
Při příležitosti jubilea tři čtvrtě století od zmíněné návštěvy pořádá Akademie Jaroslava Foglara ve spolupráci s kmenem dospělých Junáka vzpomínkový happening – Stopou Černého vlka.
Uskuteční se ve středu 28. prosince 2011 odpoledne v Prokopském údolí, na jihozápadním okraji Prahy.

V sobotu večer si uděláme v Černém údolí vánoční nadílku. Přineste s sebou každý dárky pro ostatní členy a nezapomeňte vzít nějaké ozdoby na vánoční stromek. Ozdobíme si některý v tamním lese. Sraz v 5 hod. u klubovny.
Mirek Dušín

Aktualizace 19. 12. 2011 Včera jsme rozsvěceli svíčky na Večeru světel jako symbol naděje, že bude na světě lépe. Právě po tomto večeru, po této noci, nás opustil pan prezident Václav Havel.

Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara pořádala 2. října 2006 výpravu do vodárenské věže na Petržílkovském ostrově v Praze, kde mívaly skautské oddíly pod správcovstvím Jaroslava Foglara své klubovny. Kromě členů pobočky a jejich přátel přišli i někteří dávní Hoši od Bobří řeky, kteří sem chodili s Jestřábem na skautské oddílové schůzky.
Skautovával zde v jiném skautském oddílu i mladý Václav Havel - Chrobák, kterého jsem na prohlídku klubovny také pozval. Měl lehko zapamatovatelný email vaclav.havel@seznam.cz a pár dní před akcí mi z tohoto emailu přišla omluva se slovy: Menharte, děkuji za pozvání, ale můj program je plánován dva měsíce dopředu a tato návštěva míst mého mládí se mi už do programu nevejde. Příště se mi, prosím, ozvěte dříve. Zdravím účastníky...

Dovolujeme si Vás pozvat na XXXII. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s programem:
Téma:
Jestřábí vánoční taškařice
- úvod: hymnus AJF
- badatelské perpetum mobile: Rychlé šípy slaví Vánoce
- poznávací hra ke 100. výročí českého skautingu: Rychlé šípy v Africe
- projekce filmového dokumentu světové premiéry divadelní jednoaktovky
Rychlé šípy hrají divadlo (26. 11. 2011)
- pátrací hra Hledáme Rychlé šípy (Praha, Kutná Hora)
- dodělej si sám: představení nového modelu hlavolamu „ježek v kleci“
- udělení členství v Akademii Jaroslava Foglara
- vánoční nadílka
- soutěž ve zpěvu vánočních koled
- literární novinky: Český komiks 1. poloviny 20. století
- připravované akce: happening Vánoční Setonův hrnec (k 75. výročí návštěvy E. T. Setona v Praze) a 2. zimní setkání ve Sluneční zátoce