Ve středu 10. listopadu 2010 od 18 hodin uspořádal 8. oddíl vodních skautů Mladá Boleslav ve své klubovně na Krásné louce na břehu Jizery skautské rozloučení s br. Františkem Ulčem – Bobrem.
Zúčastnilo se ho zhruba 30 skautů (vodních i suchozemských) a dalších přátel.
Na čestném místě byla umístěna Bobrova fotografie a hořela svíce…

Od 17. listopadu do 17. prosince 2010 mají pátrači již 10. rokem šanci hledat legendární čtenářský klub Rychlé šípy v uličkách Starého Města pražského.
Postavy Rychlých šípů v životní velikosti se budou celý měsíc do 17. prosince, kdy v roce 1938 vyšel první jejich kreslený příběh v časopisu Vpřed, dívat na Pražany i návštěvníky města z balkonu kteréhosi domu na Starém Městě (mezi Vltavou a ulicemi Národní, 28. října, Na Příkopech, Revoluční).
Zkuste je nalézt a vyfotografovat nebo namalovat tak, aby byl balkon na obrázku poznat.

Dovolujeme si Vás pozvat na XXI. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Téma:
Půl století klubů časopisu ABC
Hostem bude dlouholetý šéfredaktor časopisu ABC Vlastislav Toman – Hadži.
Termín:
Středa 10. listopadu 2010 od 18:00 hodin.

V roce 2010 uplynulo 150 let od narození Ernesta Thompsona Setona – Černého vlka (14. 8. 1860 – 23. 10. 1946), spisovatele, malíře, přírodovědce a zakladatele výchovného hnutí woodcraft – lesní moudrost.
U příležitosti tohoto výročí pořádá 17. listopadu 2010 v Praze Liga lesní moudrosti konferenci pro veřejnost (Bohoušek informoval 29. 1. v článku Odkaz Černého Vlka – připravuje se konference k 150. výročí narození Ernesta Thompsona Setona: http://www.bohousek.cz/clanek-2010010032-odkaz-cerneho-vlka-pripravuje-se-konference-k-150-vyroci-narozeni-ernesta-thompsona-setona.html) , na které se mohou obdivovatelé Setonova díla seznámit prostřednictvím referátů se zajímavými pohledy na známá či neznámá fakta z jeho života a díla. Toto setkání nabízí příležitost pro zhodnocení významu myšlenek woodcraftu v minulosti a nyní, ale i možnostech do budoucna, a nabízí prostor pro osobní vyznání a sdělení poznatků lidí, kteří žijí woodcraftem větší část svého života.

Kamarád, skaut, foglarovec, milovník umění, sportu, … …
Bobr to neměl v životě lehké, opravdu ne. Velmi brzo přišel o rodiče. S manželkou měli jediného syna, ale v necelých deseti letech jim po vážné nemoci zemřel. I Bobrovy poslední roky byly ve znamení vážné nemoci. A přesto - !!!
Přesto jsem neviděl Bobra smutného, pamatuji si ho (a navždy budu) s charakteristickým úsměvem. Byl romantik, nadšenec, měl řadu zájmů a uměl v nich jít do hloubky.
Snad každý, kdo trochu brouzdá ve foglarovském světě, zná jeho jméno.

Především konstruktér a popularizátor legendárního hlavolamu ježek v kleci. Autor – kreslíř mnoha desítek kartiček s foglarovskými motivy, pro které se vžil název „ulčovky“. Znalec díla malíře Bohumila Konečného – Bimby. Sběratel a propagátor foglarovského světa. …
Asi to vytane v naprosto prvním okamžiku, pokud jde o věcnou stránku, člověku na mysli při vyslovení jména mladoboleslavského Františka Ulče – Bobra, celoživotního zaníceného foglarovce, člena Sdružení přátel Jaroslava Foglara a jeho pražské pobočky, skauta.
S jeho jménem se budeme setkávat již jen ve vzpomínkách.
František Ulč (narozen 23. 4. 1933) zemřel ve věku 77 let v Mladé Boleslavi 19. října 2010.
Františku, za vše děkujeme!

Na letošní rok připadá sedmdesát pět let od prvního zveřejnění popisu Krabičky poslední záchrany Jaroslavem Foglarem, a to v Malém hlasateli 12. října 1935.
Bohoušek se u příležitosti tohoto výročí rozhodl vyhlásit akci "Vyfoť svoji KáPéZetku".

(Aktualizováno 12. 10.) Na letošní rok připadá patnácté výročí od prvního vydání Malého Průvodce světem outdooru a sedmdesát pět let od prvního zveřejnění popisu Krabičky poslední záchrany Jaroslavem Foglarem, a to v Malém hlasateli 12. října 1935.
Jak tato dvě výročí spolu souvisí?
Požádali jsme o rozhovor šéfredaktora Malého Průvodce Jiřího Červinku.

Dovolujeme si Vás pozvat na XX. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Témata:
1. Po boku Jestřába
2. „Kápezetka“: 75 let!
Termín:
Středa 13. října 2010 od 18:00 h

V září roku 1960 objevil se na stránkách časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců titulek VOLÁ VESMÍR ! Redakce pro své čtenáře připravila dlouhodobou hru, která reagovala na nadšení, jež i mezi dětmi vyvolávaly pokusy Spojených států amerických a (tehdejšího) Sovětského svazu. Od roku 1957, kdy do vesmíru vzlétla první umělá družice Země, sovětský Sputnik 1, bylo jasné, že všechny další pokusy směřují k vyslání prvního člověka do vesmíru. Začalo se mluvit a psát o tom, zda a jak bude lidstvo pokračovat v průzkumu vesmíru, zda se vydáme k planetám a možná ještě dál.
A tak časopis ABC dětem nabídl, aby si zahrály na kosmonauty! Založte si své raketové posádky a plňte úkoly naší hry Volá vesmír!

V neděli 19. 9. 2010 se vydala v rámci akcí „Skautskou stezkou Jaroslava Foglara“ skupinka osmi foglarovských nadšenců na již IV. cyklovýpravu do Prokopského údolí.
Slunečné, byť trochu chladné počasí, vytvořilo, jako již tradičně při akcích v „Prokopáku“, dokonalou kulisu pro putování místem, které sehrálo klíčovou roli v životě mladého Jaroslava Foglara.
Před devadesáti lety sem podnikl, tehdy třináctiletý, svoji první skautskou výpravu. A do svého „údolí mládí“ se pak často vracel, ať už sám, nebo se svým oddílem.

Jeho vznik se datuje už do roku 1966, kdy ho vymyslel pan Stanislav Tvrdík.
Hlavolam vznikl v době, která mu u nás příliš nepřála a tak se dostal do zahraničí, kde se začal sériově vyrábět. Kvalita výroby byla ovšem nevalná a proto u nás vznikla nová verze, která chce původnímu hlavolamu vrátit jeho zašlou krásu.
Zatím málo známý ježival v kleci se tak do České republiky vrací po dlouhých 44 letech!

(Fotografie připravujeme.) Derniérou spojenou s besedou se sedmdesátníkem a posledním romantikem Marko Čermákem byla ukončena rozsáhlá výstava kreseb, akvarelů a dalších artefaktů spojených s osobou dnes již legendárního kreslíře Rychlých šípů, hráče na banjo a trampa. Besedy v Muzeu Karlova mostu se zúčastnilo asi třicet zájemců, kteří s nadšením poslouchali vyprávění Marko Čermáka a pokládali mu zajímavé dotazy. Úvodní slovo pronesl Milan Lebeda. Rozptýlením setkání bylo veselé expozé Slávka Janova věnované nepřesnostem v kresbách malíře. Vrcholem oficiální části besedy pak bylo přijetí Marko Čermáka do Akademie Jaroslava Foglara, zakončené slavnostním přípitkem.
Setkání pokračovalo komentovanou prohlídkou a diskusí, mnozí účastníci využili také možnosti plavby po Vltavě a Čertovce.
Jak již bylo uvedeno v jiném článku, výstava zítra končí z provozních důvodů muzea. Stejně tak končí i soutěž pro dětské kolektivy. V posledních týdnech byla navíc výstava přístupná pouze v omezené verzi.

Již plných pět měsíců – od letošního jara – se v pražském Muzeu Karlova mostu na Křižovnickém náměstí 3, těší nemalé pozornosti návštěvníků reprezentační výstava Marko Čermák: Poslední romantik. K jejímu zhlédnutí však už těm, kteří tuto ojedinělou expozici nenavštívili, už nyní zbývá jen poslední týden.
Ve středu 22. září se výstavní brány Poslední romantika definitivně uzavřou!
Společenské setkání Loučení s posledním romantikem se uskuteční o den dříve, v úterý 21. září.

"Stopy, které Jaroslav Foglar zanechal v našem světě, vedou k Bobří řece. Jeho příběh četli třináctiletí kluci - desítky tisíc jich bylo - a snad také holky, ale těmi si už nejsem tak jist. Kniha, kterou nad Bobří řekou psal, jim změnila život. Některým na několik let. Některým navždycky. Změnila i český skauting."
"Ale začal ji přece psát ještě dřív, než objevil Bobří řeku. A skautem už dávno byl."
"Do té doby jen hledal cestu, po které se vydá. Až u Bobří řeky ji našel."
"Dokaž to!"

S ohledem na neplánované aktuální potřeby volných výstavních prostor v Muzeu Karlova mostu, kde od 13. 4. probíhá výstava Marko Čermák: Poslední romantik (původní termín ukončení byl stanoven na 6. 7., v červnu bylo rozhodnuto o prodloužení do 28. 10.), dnes provozovatel muzea sdělil, že je nutné výstavu ukončit výrazně dříve!
Středa 22. 9. tak bude posledním dnem, kdy - do 20.00 - bude možno výstavu navštiívit.
Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara jako spolupořádající organizace, ani autoři výstavy nemají na toto rozhodnutí Muzea Karlova mostu žádný vliv. Za případně vzniklé komplikace těm zájemcům, kteří chtěli výstavu navštívit až v jejím druhém plánovaném závěru, se přesto omlouvají.

Soutěž Kde jsou vaše Stínadla? je prodloužena do 31. 3. 2011

„Stínadla! Tajuplná, nebezpečná čtvrť propletená křivolakými uličkami s nesčetnými schůdky a zábradlíčky, uličkami škrábajícími se vzhůru do kopců a zase řítícími se jako do hlubiny, plná průchodů s nezbádanými tajemnými zákoutími i záhadnými dvorečky za zdmi domů.
(Jaroslav Foglar: Stínadla se bouří)

Stínadla! Kolik kluků a děvčat už se je vydalo hledat! Čtvrť, která celá desetiletí nedopřeje zvídavým duším trochu klidu.
Snad pro někoho poslední stránkou, posledním řádkem knihy příběh končí, pro neklidné duše však cosi začíná... Jedinečné a neopakovatelné období vlastního hledání, kdy se bezděčně stávají účastníky vlastního dobrodružství, a přidávají tak další kapitoly stínadelské historie.

Patříš-li i ty mezi takové zvídavé, je ti určena soutěž vyhlášená Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara u příležitosti 70. výročí vydání prvního pokračování legendárního příběhu Rychlých šípů ve Stínadlech od Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu v týdeníku Mladý hlasatel 30. 8. 1940:
Kde jsou vaše Stínadla?

Potřetí – a podle všeho asi naposledy – se budou moci milovníci romantiky křivolakých uliček a tajuplných zákoutí pražského Starého Města v okolí Haštalského náměstí setkat s Rychlými šípy na společensko-zábavné akci, kterou pro děti, mládež i dospělé pořádá Městská část Praha 1 za úzké spolupráce s Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Akce se jmenuje Rychlé šípy a tajemství Obecního dvora a uskuteční se v neděli 12. září 2010. Už samotný název napovídá, že dějištěm setkání foglarovských příznivců bude i tentokrát areál Obecního dvora poblíž uličky Ve Stínadlech. Vstup do objektu je z ulice U Obecního dvora 9 a zahájení akce je v 16 hodin.

Pod symbolickým názvem Rychlé šípy na výstavě byla s příchodem nového školního roku otevřena v Praze další expozice připomínající odkaz literárního a výchovného díla spisovatele Jaroslava Foglara. Výstavu hostí síň s originálním pojmenováním Galerie jedné věci v Náprstkově ulici 12 v Praze 1 na Starém Městě.
Název Rychlé šípy na výstavě je spíše obraznou charakteristikou toho, co je v galerii k vidění. Pilířem expozice totiž tentokrát není legendární pětice chlapců z proslulého Foglarova komiksu a „stínadelské“ románové trilogie. Výstava primárně prezentuje všechny významné kreslíře Rychlých šípů – ať už výtvarně zpracovávali jejich dobrodružství v podobě kresleného seriálu (Jan Fischer, Marko Čermák), nebo v různých podobách ilustrovali romány Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta (Bohumil Konečný, Gustav Krum, Milan Teslevič, Milan Zezula, Ervín Urban), či se stínadelskou tematikou zabývali ve vlastní volné tvorbě, knižních, časopiseckých a dalších kresbách (Jiří Petráček, Jiří Filípek, Pavel Čech, Jaroslav Velinský, Jan Hora…).

Zahrajte si několik desítek deskových a společenských her a potrapte své mozkové závity na 16. Výstavě HRY A HLAVOLAMY. Poznáte novinky ze světa her a hlavolamů, nakoupíte originální vánoční dárky a získáte sběratelské unikáty. Hrát hry budete moci třeba 10 hodin v kuse v krásných prostorách Novoměstské radnice. Zkušení herní instruktoři poradí s výběrem hry, vysvětlí pravidla, nastíní strategii….

DATUM: 9. - 12. 9. 2010
MÍSTO: Novoměstská radnice, Karlovo náměstí 1/23, 120 00 Praha 2
OTEVÍRACÍ DOBA: čtvrtek a pátek 8.00 – 18.00 h, sobota a neděle 10.00 – 18.00 h
VSTUPNÉ: plné 70 Kč, snížené 50 Kč, rodinné 150 Kč, skupinové 40 Kč

Před devadesáti lety, na jaře 1920, se vydal na celoživotní skautskou stezku Jaroslav Foglar. Pozdější legendární skautský vůdce s přezdívkou Jestřáb a zároveň jedna z nejvýznamnějších osobností české literatury pro mládež, vykročil vstříc velkému životnímu dobrodružství jako dvanáctiletý chlapec při výpravě do Prokopského údolí na jihozápadním okraji Prahy.
Kulaté jubileum Jestřábových prvních krůčků na stezce lemované symbolem skautské lilie si budou moci připomenout všichni příznivci spisovatelova odkazu a díla na velké cyklistické výpravě Prokopským údolím, která se uskuteční v neděli 19. září 2010.
Akce naváže na dvě předchozí obdobné poznávací výpravy, které však byly určeny jen užší skupině znalců Foglarova díla. Tentokrát je cyklovýprava na sklonku léta otevřena nejširšímu okruhu zájemců! Samotná jízda bude navíc zpestřena několika exkluzivními tematickými doprovodnými aktivitami.

Dovolujeme si Vás pozvat na XIX. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Témata:
1. Mladý hlasatel slaví 75 let
2. Sbírám, sbíráš, sbíráme… foglarovské kartičky?! - 1. mezinárodní setkání sběratelů foglarovských kartiček
3. Chuť „Sinovíru“
Termín:
Středa 15. září 2010 od 18:00 h

Již několik let si účastníci řady akcí, jejichž cílem je připomenout odkaz díla spisovatele Jaroslava Foglara, mohou ze zmíněných setkání odnést také suvenýr v podobě žádaného sběratelského artiklu – turistické známky.
Od roku 2002, kdy byla vydána první známka s „foglarovskou“ tematikou (turistická známka ze základní číslované řady – Foglarova Sluneční zátoka), se tato kolekce rozrostla na celkem 14 suvenýrů. Celá řada, jednoznačně nejpočetnější ze všech tematických sad turistických známek, obsahuje převážně tzv. výroční známky. Ty však byly vydány nejen v edici českých suvenýrů, ale také jako „výročky“ v rámci ukrajinské a slovenské edice.
Na další přírůstek do této kolekce se mohou sběratelé těšit na sklonku léta.

V rámci zpravodajského pořadu České televize Dobré ráno bude v úterý 31. srpna 2010 zařazen také tematický blok se společným jmenovatelem „správná parta“.
Jeho pilířem jsou dětské kolektivy v podobě, jak jej před tří čtvrtě stoletím a v následujících letech zobrazil ve svých dílech spisovatel Jaroslav Foglar (románové společenství Hochů od Bobří řeky, nebo legendární pětice chlapců z komiksu Rychlé šípy), či později na stránkách časopisu ABC vytvořil jeho šéfredaktor a autor scénáře obdobného mnohadílného „nekonečného“ seriálu Strážci Vlastislav Toman.
O tom, jakým archetypem se hrdinové zmíněného komiksu ze stránek „Ábíčka“ stali pro čtenáře a následovníky v reálných chlapeckých dobrodružstvích, se Vlastislav Toman zamyslí právě v připravovaném Dobrém ránu.
Slovo dostane také kreslíř Rychlých šípů Marko Čermák, jehož televizní kamery při přípravě pořadu dostihly v pražském Muzeu Karlova mostu, kde až do konce října probíhá umělcova výstava Poslední romantik.

Pavel Čech, Jiří Grbavčic, Vratislav Hnátek, Petr Modlitba, Vladimír Tučapský = MAZEC si Vás dovoluje pozvat na výstavu obrazů a fotografií, která se bude konat od 2. do 28. září 2010 v prostorách Galerie Jižní křídlo Křížové chodby Nové radnice v Brně, vchod z ul. Dominikánská.
Vernisáž začíná 2. září v 17 hodin.

Součástí vernisáže bude dražba společně vytvořeného obrazu “Zápas s nebem” (olej na plátně, 80x80cm) s vyvolávací cenou 5000,- Kč.
Výtěžek bude poskytnut na Fond ohrožených dětí Klokánek Brno.
Profesionální průběh dražby zajišťuje Aukční dům Zezula.

Městská část Praha 1 pořádá z iniciativy svého starosty Filipa Dvořáka, ve dnech 1. až 20. září v Galerii Jedné věci v Náprstkově 12, unikátní výstavu. Ta nabídne díla všech oficiálních kreslířů příběhů Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky. Vedle toho budete moci zhlédnout i největší počet různých podob ježků v kleci.

„Nad tennisovými hřišti pomalu hasl den...“ je první větou dnes již legendární foglarovky Záhada hlavolamu, ale také první větou, kterou jsme napsali před deseti lety do Bohouška - foglarovského internetového magazínu. 10 x 365 dní (a jeden den navíc) informujeme, píšeme, ale i občas vysíláme přes Bohouškovo oko zprávy z foglarovského dění.
Za poslední léta se stalo tradicí, že toto výročí si připomínáme společnou redakční výpravou na dávná, často pozapomenutá místa spojená s životem a dílem Jaroslava Foglara. A snad jakoby na nás Jestřáb shlížel shůry, protože vždy objevíme nějakou zajímavost, či nás potká cosi dobrodružného.
Letošní výprava nemohla - při našem výročí - začít jinde než v pražském Podskalí, v Benátské ulici u rodného domu spisovatele. Pamětní vitráž, kterou sem v roce 2007 umístila Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara, se nalézá v perfektním stavu a krásně se v ní zrcadlí oblaky, které rychleji než kde jinde plují. Zmizely jenom původní dveře, které nahradila replika.

Literární noviny zveřejňují každý týden žebříček nejprodávanějších knih Svazu českých knihkupců a nakladatelů. V týdnu od 2. do 8. srpna 2010 svoji statistiku pro potřebu svazu uvedlo celkem 66 knihkupectví. Na desátém místě kategorie dětských knih se umístil Zápisník třinácti bobříků Jaroslava Foglara, který vydalo nakladatelství Ostrov. Je to pozoruhodný úspěch této publikace i nakladatelství, který lze přičíst logicky prázdninovému období. Je navíc dokladem, že Foglarovy myšlenky jsou živé a oslovují i současnou generaci dětí (a jejich rodičů).

Na opětovné rozhlasové vysílání Záhady hlavolamu, kterou tradičně uvedl v pořadu Domino Český rozhlas 2 – stanice Praha 5.- 11. 7. 2010, navazuje tento týden druhý díl kultovní stínadelské trilogie Jaroslava Foglara.
Znovu zazní v pěti pokračováních na rozhlasových vlnách v dalším opakování v dětském pořadu Domino Českého rozhlasu 2 – stanice Praha.

Výstava Poklady skautské knihovny aneb Proměny skautské literatury 1912-2010, která se měla ve Skautském muzeu na zámku Nižbor konat až do konce října, bude předčasně ukončena již v neděli 19. září 2010!
Předčasné ukončení není záměr Skautského institutu A. B. Svojsíka, ani Klubu skautských sběratelů, ale obecního úřadu v Nižboru.
Řada středisek, oddílů a dalších zájemců, kteří plánovali návštěvu muzea po prázdninách, si tedy musí upravit plán a pokusit se najít vhodný termín do 19. září.
Tento den je zároveň posledním dnem Skautského muzea v Nižboru.
Již v nedělních odpoledních hodinách začne demontáž výstavy, která byla připravena nejen pro skauty, ale i pro příznivce díla Jaroslava Foglara, kterému je v expozici vyhrazen značný prostor.

Junák – svaz skautů a skautek ČR, Klub skautských sběratelů vás srdečně zve na XX. jubilejní Setkání skautských sběratelů, která se koná v sobotu 9. října 2010 od 8.00 do 12.00 hodin ve velkém sále (2. patro) Hlavního - Wilsonova nádraží v Praze.
Zde si budete moci doplnit své sbírky o sběratelský materiál: 40. jubilejní přechod Brd, XIX. Setkání skautských sběratelů, 20. výročí obnovy Junáka, příležitostné odznaky, odbornou literaturu, časopisy a almanachy… a mnoha dalších událostí uplynulých let.
K setkání bude vydáno: příležitostný odznak, strojové razítko, dopisnice a obálka s přítiskem.

Další z řady stále oblíbenějších a četnějších výstav papírových modelů, která začala 30. 7. 2010, nese tentokrát název Papírová fantazie a prezentuje papírové modely a vystřihovánky inspirované světem sci-fi, fantasy, dobýváním kosmu, komiksem, vynálezy Julese Verna a kultovním kresleným seriálem z časopisu ABC o Kruanovi.
Bonusem výstavy uspořádané v pražském Muzeu Policie ČR jsou modely, které se objevily v ábíčku v šedesátých letech. Ty nás seznámí s připravovanou publikací Papírová archeologie ABC - část 1. - roky 1957 –1970; kniha vyjde v říjnu 2010. Jde o společný projekt časopisu ABC a vydavatelství XYZ.

Dvojčíslo Bobří stopy - zpravodaje SPJF č. 6-7/2010, které vyšlo před několika dny, přináší prázdninové čtení tentokrát zaměřené na tramping. Úvodní text Jestřábí perutě nad stezkou trampské romantiky připomíná vztah Jaroslava Foglara k trampskému hnutí. K tématu čísla se váže i rozhovor se známým trampem - foglarovcem Zdeňkem Vašíčkem - Ďáblíkem a v podstatě i příspěvek o cestovateli Miroslavu Šnejdarovi - někdejším členu klubu Mladého hlasatele Rudé šípy. Několika fotografiemi jsou připomenuta trampská poutní místa - Vltavská tábořiště, Malá a Velká Amerika, Kokořínsko, údolí řeky Oslavy a Brdy. Článek s názvem Čtení z trampských osad popisuje osudy spisovatelů Bohuslava Čepeláka a Boba Hurikána. Dvě stránky dvojčísla jsou věnovány 150. výročí narození E. T. Setona, a že nastalo období letních radovánek připomíná povídka Jaroslava Foglara: Když se ruka k ruce vine, tak se dílo podaří s kresbami Jiřího Petráčka. V prázdninovém čísle jsou zveřejněny informace o dalším ročníku soutěže KDE JSOU VAŠE STÍNADLA? a o literární trampské soutěži Trapsavec. Nechybí i další oblíbené rubriky jako je kreslený seriál, historie SPJF a samozřejmě Klubovní hlasatel a dlouhodobá hra Tokelau. Celé číslo uvozuje navíc nádherná kresba Zdeňka Buriana.

Se zájmem jsem si přečetl 2. sborník nezávislých foglarovců prodávaný ve Sluneční zátoce a přes Aukro členy a příznivci neformálního Kruhu přátel odkazu Jaroslava Foglara. Badatelskou zajímavost a inspiraci nepostrádá většina publikovaných materiálů. Jde o dosud méně známé nebo nikdy nepublikované skutečnosti a zajímavosti vytěžené z bezedné pozůstalosti Jaroslava Foglara (před sběrateli snad bezpečně uložené v Památníku národního písemnictví). Jistěže je to dobře, že pozůstalost se zatím nestala zcela předmětem zájmu literárních historiků, a že tyto drobné sondy dotvářejí v dostupné tiskovině všem zájemcům z řad foglarovské veřejnosti pohled na osobnost Jaroslava Foglara jako spisovatele, oddílového vedoucího i člověka.

I dnes, stejně jako v předchozích letech, si připomínáme nejen výročí upálení Mistra Jana Husa (6.7.1415) ale i narození Jaroslava Foglara (6.7.1907), o kterém Wikipedie (zdroj, který využívají na internetu ke svému poznání a obohacení současné děti asi nejvíce) kromě jiného píše, že "byl významný český spisovatel literatury pro mládež, autor příběhů chlapeckého klubu Rychlých šípů."

V sobotu 19. června 2010 byl u příležitosti 20. výročí založení Sdružení přátel Jaroslava Foglara ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou, kde se každoročně konají setkání příznivců díla tohoto autora, prezentován a poprvé představen jeden z největších ježků v kleci, který byl kdy vyroben (největším ježkem byl donedávna hlavolam, který vyšel z dílny Jana Trojana -Roye).
Většina přítomných, kteří kdy přečetli Záhadu hlavolamu nebo jiný díl stínadelské trilogie, byli tímto maxihlavolamem naprosto uchváceni a byla by škoda, kdyby alespoň o fotografie a informace o tomto ježku byli ochuzeni i další, zejména čtenáři těchto stránek.

(Fotografie budou přidány.) Za nádherného počasí se v amfiteátru Lesního divadla v Řevnicích konalo ve dnech 25. - 27. června české národní finále Porty, legendárního hudebního festivalu. Festival je založen na interpretační a autorské soutěži, která je podpořena vystoupením hvězd naší folkové, country a trampské scény. Porta se konala v Řevnicích už potřetí a za uvedenou dobu si získala obrovské renomé jak mezi návštěvníky a posluchači, tak i mezi interprety. Letos byl výběr legend doslova skvostný - namátkou Wabi Daněk, Spirituál Kvintet, Ivo Jahelka, Karel Plíhal nebo Robert Křesťan. Žánrovým přesahem bylo vystoupení Jaroslava Svěceného a Štěpána Raka. V druhém případě však jablko nepadlo daleko od stromu, protože známý kytarový virtuos v trampském prostředí radotínského Hobart campu vyrůstal, což dal na jevišti lesního divadla jasně najevo. Z dílny Hobart campu totiž zahrál a zazpíval dvě dnes již legendární skladby, navíc přidal i několik romantických melodií. Vzpomínkou na spisovatele Jaroslava Foglara připomenul, že se blíží jeho narozeniny (6.7.1907) a zahrál Jesřábovu oblíbenou melodii Nebeské jezdce.

Výstava Marko Čermák: Poslední romantik uspořádaná od 13. 4. 2010 v Muzeu Karlova mostu k 70. narozeninám této výrazné osobnosti hudebního, výtvarného a trampského světa je prodloužena až do 28. 10. 2010!
V souvislosti s tím se rozeběhla hra pro dětské kolektivy Ze Stínadel ke Karlovu mostu, která končí právě 28. 10.
Tištěný materiál k této hře byl již rozeslán na všechny základní školy v republice a zařízení a organizace věnující se práci s dětmi a mládeží, byl distribuován na setkání foglarovců ve Sluneční zátoce 19. 6. a rozeslán bude rovněž s časopisem vydávaným Sdružením přátel Jaroslava Foglara Bobří stopa. O hře přineseme podrobnější informace.

Oblíbené příběhy Modré pětky, vodácké party známé z dříve vycházejícího kresleného seriálu autorů J. B. Kamila (= Bohumil Kolář a Jiří Hromádko) a Marko Čermáka, si můžete po čase opět poslechnout v rádiu. Na pokračování je připravil Český rozhlas 2 Praha na celý týden.
Původní kreslená dobrodružství Martina, Vládi, Čajíčka a dvojčat Hanky a Evy vycházela na pokračování od roku 1971 do roku 1990 v časopise Pionýrská stezka respektive Stezka.

Po zaniknutí českého výrobce kovových ježků v kleci (Hron) zbyla už jen jedna česká firma vyrábějící kovové šroubovací ježky.
Ta k připomenutí naší účasti v EU vydala unikátní sérii 24 kusů „ježka EU“.
V mezičase vznikla výroba originálních duralových a mosazných ježků. Jsou vyrobeny ve více variantách a předlohou byl ježek firmy Froněk.

Kulaté jubileum – 20. výročí – založení Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF) si příznivci díla legendárního chlapeckého spisovatele, výjimečného skautského vůdce a ojedinělého praktického pedagoga připomenou na tradičním setkání ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou v sobotu 19. června 2010.
Jedním z originálních suvenýrů, které si budou moci účastníci setkání z místa bezmála dvou desítek letních táborů Jestřábovy skautské Dvojky z let 1925 – 1945 odnést, bude nová výroční turistická známka vydaná právě k výše zmíněnému výročí. Známka nese označení Sdružení přátel Jaroslava Foglara s připojeným letopočtem 1990 – 2010.

Nakladatelství Ostrov připravilo ve spolupráci s Kruhem přátel odkazu Jaroslava Foglara v malém nákladu druhý Sborník nezávislých foglarovců, jehož premiéru uskuteční foglarovský badatel Luboš Trkovský na tradičním setkání ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou 19. 6. 2010.
V jeho obsahu je řada nových, dosud neznámých nebo pozoruhodně doplněných objevů ze života a díla Jaroslava Foglara.
Publikace mj. připomíná životní jubilea obou kreslířů Rychlých šípů, přičemž k připomínce dr. Jana Fischera je na obálce otištěna také nově objevená, dosud neznámá kresba Rychlých šípů z roku 1950!

Dvacet malých letošních stromečků ginga (možná i nějaká navíc) bude připravených pro účastníky setkání ve Sluneční zátoce v sobotu 19. června 2010 při příležitosti 20 let působení Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Semenáčky budou zájemcům k dispozici zdarma.
Vzhledem k jejich omezenému množství je možno si je již nyní u mě zamluvit buď telefonicky, nebo emailem.
Letošní oslavenecká várka ging navazuje na předchozí vypěstovanou a rozdanou stovku malých stromečků v roce 2007 k stému výročí narození Jaroslava Foglara – Jestřába a na sedmdesátku květináčů s tímto legendárním stínadelským stromem k sedmdesátému výročí Rychlých šípů v roce 2007.

Příznivci ilustrací Marko Čermáka se za několik dnů mohou těšit na novou knihu s jeho kresebným doprovodem.
Tu lze zařadit do oblasti autorovy tvorby zahrnující ilustrované mapy či průvodce okolím Ledče nad Sázavou a krajem Sluneční zátoky.
Kniha obnoveného jihočeského nakladatelství Růže s názvem „Dobrodružství Lenky a Vítka“ – „Ztracena v cizím městě“ je totiž prvním z řady svazků netradičního průvodce po jednom malebném jihočeském městě (které je mimochodem úzce spjato s nedalekými letními tábory Pražské Dvojky v 40. a 50. letech).

S jménem Milana Tesleviče se příznivci kresleného foglarovského světa setkávají už řadu let – na motivačních kartičkách Sdružení přátel Jaroslava Foglara zvaných „teslevičky“, v časopise Bobří stopou, na pohlednicích, plakátech, stovkách samostatných kreseb i na obrazech… a v knižní ilustraci stínadelské trilogie vydané pod názvem Rychlé šípy ve Stínadlech či v kresleném seriálu Hoši od Bobří řeky.
Osobně lze na autora narazit pravidelně na listopadových Memoriálech Jana Tleskače, ale i na dalších akcích, jako je pražský Večer světel a pochopitelně autorské výstavy či výstavky.
Ani Sluneční zátoce se kreslíř nevyhýbá, a tak se jeho příznivci mohou těšit na setkání s ním v sobotu 19. 6. 2010 na tradičním srazu foglarovců u Ledče nad Sázavou.

Čtyřicet dva příběhů Truhly pokladů - kresleného seriálu Václava Noska – Windyho (námět a scénář) a Jiřího Petráčka – Oskara (kresba), jehož první knižní vydání je připraveno na červen, není sepsáno jen u psacího stolu na počítači – většina příhod, míst, postav i jejich jmen je skutečných!
Dvě opravdové družiny jednoho skautského střediska skutečně jezdily na výpravy a výlety na skutečná místa v Krušných horách, na Ivančenu, do Orlovských lesů, do Údolí Manětínského potoka, na Šumavu nebo do Broumovských stěn.
Naše zem je krásná a je v ní mnoho takových míst. Družiny opravdu uspořádaly řadu akcí - akademii, výstavky, čistily potok a samozřejmě jezdily o prázdninách na tábor.

Když jsme v neděli 9. 5. 2010 v 11 hodin a 13 minut v nevelkém počtu tří účastníků startovali za krásného jarního počasí od hlubočepského viaduktu na již třetí cyklistickou výpravu pražským Prokopským údolím, ani zdaleka jsme netušili, kolik zajímavých míst a pěkných zážitků bude před námi. První zastávkou bylo skalní jezírko, které ožilo párem labutí a čerstvě vylíhlými káčaty.
Jisté obavy jsme prožívali při průchodu dlouhým tmavým tunelem - pozůstatkem po dřívější těžební činnosti. Hlavně do "NĚČEHO" nešlápnout!
U korálového útesu jsme byli podobně - jako před devadesáti lety tehdy dvanáctiletý Jaroslav Foglar svědky hrůzostrašného pádu kinoherce, dověděli jsme se, jaký že film se tu tenkrát natáčel, a zda je možné jej ještě dnes, po tolika letech, shlédnout.

Historie naší skautské literatury je stará tak jako náš skauting sám. Přes trojí přerušení je naše literatura velmi bohatá a nemáme se před světem opravdu za co stydět, naopak máme být na co hrdí! Do našich knihovniček přibývají nové a nové tituly k těm, které jsme zdědili po předešlých generacích. Současná pro-dukce je poměrně snadno dostupná a sotva ji můžeme nazvat poklady – tím nemíním obsah, kvalitu – ale jejich historickou hodnotu, a tak je tato výstava zaměřena spíše do minulosti, ale samozřejmě zde vedle úplně prvních tisků naleznete i ty poslední.

V letech 2007 a 2008 proběhl velký projekt BIMBA- zapomenutý malíř Bohumil Konečný. Jednalo se o výstavu v Západočeském muzeu v Plzni, Obecním domě v Praze, vznik monografie historika umění Tomáše Pospiszyla „Bohumil Konečný“ a vznik dokumentárního filmu Ladislava Moulise „BIMBA – příběh zapomenutého malíře“. Celý projekt mapoval život a dílo jednoho ze zapomenutých ilustrátorů druhé poloviny 20. století. Do jeho kresebného arzenálu patřilo dobrodružství ve Foglarovkách či povídkách Otakara Batličky, ale také kresby svůdných pin-up girls. Jednou z dosud nezmapovaných oblastí tvorby Bohumila Konečného jsou i jeho reklamní plakáty.