Kreslený seriál Hoši od Bobří řeky se právě dostal do knihkupectví ve svém druhém vydání. První se ke čtenářům dostalo ke stému výročí narození Jaroslava Foglara v roce 2007.
Kniha vydaná novou Olympií má drobné změny na obálce – především na ni po právu přibylo vedle jména Jaroslava Foglara jméno toho, kdo jeho román do seriálových okének vkreslil, tedy Milana Tesleviče.
Naopak z tiráže se oproti prvnímu vydání poněkud překvapivě vytratilo jméno Ivany Peroutkové, která byla před šesti lety uvedena jako autorka scénáře. Rovněž Oldřich Pošmurný - autor původní grafické úpravy publikace a obálky není uveden.

Jak nám sdělil Tomáš Hejna z propagace nakladatelství Olympia, původně na letošek plánovaná publikace Rychlé šípy ve Stínadlech byla odložena až na příští rok, aby se na trhu nepřebíjela s ostatními foglarovkami.
Na přelomu října a listopadu vyjde již v pořadí čtvrtý komiksový sešit foglarovských kreslených seriálů pod názvem Za poklady starých Inků. Půjde o další část příběhů z původního vydání komiksové publikace Svorní gambusíni, kterou Olympia vydává postupně samostatně po menších dílech.
O vydání pátého komiksového sešitu Modrá rokle ve zpracování Káji Saudka se stále jedná se členy autorovy rodiny.
„V průběhu příštího roku by měla vyjít úplně nová

TENTOKRÁT DO SPÁRŮ ČERNÝCH JEZDCŮ! STŘEDA 9. ŘÍJNA 2013 OD 17 HODIN.
SRAZ U ČESKÉHO MUZEA HUDBY, PRAHA 1 - MALÁ STRANA (křižovatka ulic Újezd x Harantova, TRAM 12, 20, 22 - zast. Karmelitská). NA TRASE POZNÁTE 13 ZAJÍMAVÝCH (A PRO LECKOHO I DOSUD NEZNÁMÝCH) MÍST NA MALÉ STRANĚ A KAMPĚ...
...nejužší uličku pro motorový provoz v Praze / ...utajenou protektorátní klubovnu skautského oddílu Jaroslava Foglara / ...dvě funkční mlýnská kola na Čertovce / ...Lennonovu zeď / ...platan s nejkošatější korunouv ČR / ...Werichovu vilu / ...fenomén "Bloccare Amore" / ...obří batolata ze Žižkovské televizní věže / ...doupě posledních vodníků v Čechách / ...legendární strom ginkgo biloba / ...místo první atletické dráhy s tartanovým povrchem v Československu / ...dům Rychlých šípů / ...a na závěr - PŘEKVAPENÍ !!!
Učené toulky jsou pořádány v rámci projektu RYCHLÉ ŠÍPY SLAVÍ 75 LET s podporou Hlavního města Prahy
Tato Učená toulka bude mít i netradiční rekreačně-sportovní charakter. Zvládne ji však každý - a ještě si odnese ojedinělý i praktický "pamětní list"!
Na akci je možno přispět na charitativní projekty o. s. KampaNula nebo získat originální suvenýr - výroční turistickou známku Učené toulky s Rychlými šípy.
DALŠÍ INFORMACE: tel.: 602 686 725 (Akademie Jaroslava Foglara)

---

SRDEČNĚ ZVOU: KAMPANULA / 48. KLUB OLDSKATŮ JESTŘÁBI / AKADEMIE JAROSLAVA FOGLARA / SPJF

BABÍ LÉTO VE STÍNADLECH
PŘÁTELSKÉ PODZIMNÍ SETKÁNÍ K 75. VÝROČÍ RYCHLÝCH ŠÍPŮ
Zlatá ulice, Praha 1 - Staré Město
náměstíčko u kostela sv. Anny / Pražská křižovatka
neděle 29. září 2013, 14 - 18 hodin

Od 4. do 28. října 2013 proběhne v Galerii Jiřího Trnky v Plzni na nám. Republiky výstava Jaromír Vraštil - ilustrátor dobrodružství.
Jaromír Vraštil náleží mezi tzv. poslední mohykány dobrodružné ilustrace 20. století. Spolu se Zdeňkem Burianem, Gustavem Krumem, Bohumilem Konečným - Bimbou a několika dalšími formoval tvář české dějové realistické ilustrace. Zejména pro indiánskou tematiku měl mimořádné předpoklady exaktní i výtvarné (ilustroval knihy J. F. Coopera, J. Verna, Z. Greye nebo F. Steubuena), kromě toho jeho práce doprovázejí odborné publikace o indiánských kulturách (například Nejstarší Američané).
Jaromír Vraštil i Bohumil Konečný jsou shodou okolností absolventy Gymnázia na Mikulášském náměstí v Plzni.

Také na Polabském knižním veletrhu v Lysé nad Labem se hovořilo a vzpomínalo na Jaroslava Foglara - Jestřába a vyjímal se jeho slavný hlavolam ježek v kleci... Jan Trojan - Roy zde prezentoval svoji knihu Po stopách Foglarova Ježka v kleci. Prezentace se setkala se zájmem návštěvníků veletrhu.

Cyklus významných akcí k 75. výročí Rychlých šípů pokračuje po prázdninách už ve středu 11. září 2013 od 17 hodin v pořadí třetí poznávací vycházkou cyklu Učené toulky s Rychlými šípy. I tentokrát je azimut toulek nasměrován do exteriérů televizního seriálu Záhada hlavolamu z roku 1969.
První vycházka proběhla v dubnu ve "Stínadlech" pražského Starého Města i za účasti režiséra nezapomenutelného seriálu Hynka Bočana. Poté v červnu se toulalo po Libni, kde se před 45 lety natáčely sekvence příběhu na dvorcích s klubovnou Rychlých šípů (Ronkova ul.) a dílnou Jana Tleskače (Podlipného ul.).
Zářijová vycházka zamíří k západnímu okraji Prahy, do Přední Kopaniny. V dnes již bývalém opukovém lomu se odehrála epizoda dramatického skoku Rychlonožky se Samoletkou. Poté, co těžba stavebního kamene byla zastavena, se lokalita stala chráněným přírodním územím. Lom je uzavřen a pro veřejnost nepřístupný. Vycházka je proto ojedinělou příležitostí k prohlídce tohoto filmového exteriéru Záhady hlavolamu.

Již podevatenácté proběhne výstava Hry a hlavolamy. Letos to bude opět na Novoměstské radnici v Praze a nebude chybět spousta novinek. Návštěvníci si mohou zahrát na 100 různých deskových a společenských her. Ve vitrínách, ale i na pultech, bude k dispozici několik desítek mechanických hlavolamů. Naprostou většinu si budou moci všichni návštěvníci zapůjčit a vyřešit. „Potrapte si mozkové závity u hlavolamů ze sbírky patrona výstavy RNDr. Jaroslava Flejberka. Ve vitrínách pak uvidíte zajímavé sbírky a rarity z různých zemí. Hrát si hry budete moci třeba 10 hodin v kuse v krásných prostorách Novoměstské radnice!“ zve Pavel Hofrichter, ředitel výstavy.

Klub skautských sběratelů Vás zve na výstavu 95 let Pošty českých skautů, která se koná od středy 18. září 2013 v Poštovním muzeu v Praze 1, Nové mlýny 2.
Výstava je otevřena denně mimo pondělí od 9 do 12 hodin a od 13 do 17 hodin a potrvá až do 17. listopadu 2013.
Vernisáž výstavy se uskuteční v úterý 17. září v 15 hodin a jste na ní srdečně zváni.

Tradiční celostátní setkání skautských sběratelů se koná v sobotu 5. října 2013 v Kulturním sále Hlavního nádraží v Praze od 8 do 12 hodin.
Na setkání budou nabízeny sběratelské materiály skautského a fograrovského světa z mnoha sběratelských oborů – filatelie, odznaky, pohlednice, knihy a časopisy, krojové součásti atd.
Klub skautských k této příležitosti připravil odznak, strojové razítko, dopisnici a obálku.
Pro členy klubu bude k připraveno k odběru nové číslo zpravodaje ZIPSS a možnost zaplatit členský příspěvek na příští rok.

Přiznám se, že až do chvíle, než byl z výstavy Po stopách Rychlých šípů ukraden Foglarův ježek v kleci a do okamžiku, než byly ukradeny ježci v kleci z Pavilonu ježků na prvním Memoriálu Jana Tleskače, nepřikládal jsem fenoménu tohoto hlavolamu žádný velký význam. Bylo to pro mě buď literární dobrodružství, které jsem prožíval pod peřinou, nebo klukovská záhada spojená s křivolakými uličkami bůhvíkterých Stínadel.
Definitivním důkazem, že i v dospělosti si mohou lidé hrát a o hlavolamy se zajímat, je pro mě úctyhodná knížka foglarovce Jana Trojana - Roye, kterou před prázdninami pod názvem "Po stopách Foglarova ježka v kleci" vydal vlastním nákladem a to už v druhém upraveném vydání. V posledních dnech jsem měl možnost si ji pečlivě prostudovat a byl jsem velmi překvapen, kolik toho o záhadném hlavolamu nevím. Royova práce však není žádnou suchopárnou knihou, naopak - je víceméně osobním vyznáním oficiálního světového rekordmana ve vyjímání ježka z klece, člověka, který s hlavolamem prožil víceméně celý svůj dosavadní život a současně i výrobce několika jeho různých malosériových variant. Přičemž jeho největšího ježka, jak jsem se dozvěděl, vyjímal dokonce samotný Jaroslav Foglar při autogramiádě v roce 1998. Vlastní historii hlavolamu doplňuje katalog 74 (!) známých variant víceméně sériově vyráběných ježků a historie soutěží ve vyjímání ježka z klece (včetně té novodobé - zde je snad jenom škoda, že není dovedena historie do současnosti, ale jen do roku 2007). V závěru nechybí ani odkazy na použitou literaturu, časopisy a webové stránky.
Neobvyklá kniha jistě potěšila mnoho foglarovců, a pokud ne, tak tedy mě určitě. :-)

Loňského 22. září před polednem došlo k slavnostnímu odhalení pamětního táborového kamene u cesty nad potokem Mastník poblíž osady Peklo u Heřmaniček nedaleko Votic.
Kámen zde připomíná Tábor na Bobří řece konaný v roce 1929 a Tábor smůly z roku 1930, které v těchto místech uspořádal skautský oddíl Pražská Dvojka pod vedením Jaroslava Foglara – Jestřába. Tábor smůly s mladistvým humorem popsal Jestřáb v povídkách sestavených do stejnojmenné knihy. Právě zde se objevilo prožluklých 13 vteřin, černá skříňka, patálie s dědečkovým kufrem či mravenci a další navěky popsané veselé události.

Na přelomu léta a podzimu – v sobotu 21. 9. 2013 – se u pamětního kamene od 11 hodin uskuteční neformální setkání Jestřábových příznivců u příležitosti prvního výročí vzniku obelisku.

Téměř přesně před deseti lety jsme na Bohouškovi psali o tom, že kniha Jaroslava Velinského alias Kapitána Kida byla jednou z nejprodávanějších knih v České republice a náklad 2000 výtisků byl rychle rozprodán.
Nyní, shodou okolností, máme pro všechny foglarovce příznivou zprávu. Poslední tajemství Jana T. by mělo znovu vyjít (v druhém vydání) v nakladatelství Baset a to v říjnu letošního roku. Informují o tom stránky Basetu. Kniha by měla stát 299 Kč, přímo u vydavatele pak 225 Kč.

Nad tennisovými dvorci zvolna hasnul den, psala se středa 28. srpna 2013 a my, členové redakce Bohouška, jsme se sešli k tradičnímu bilancování, vzpomínání a výhledům do budoucna. Protože si v letošním roce připomínáme mj. 20 let od premiéry filmu režiséra Petra Kotka, nemohli jsme jinak než zamířit do míst, kde se film, vyrobený ještě za života Jaroslava Foglara, natáčel. Do míst, kudy chodil Bohoušek i Rychlé šípy a kam Vontové chodili jenom sporadicky.
Na Druhou stranu, tedy tam, kde se film natáčel. Do pražských Vinohrad a Vršovic. Našli jsme místo, kde se objevil na zdi namalovaný Ježek v kleci, obdivovali jsme vchod do domu, kde bydlel Červenáček a znovu zkontrolovali i místo natáčení se Šmejkalovou ohradou, jehož současný duch místa je hodně vzdálený od toho před dvaceti lety... Závěr naší podvečerní výpravy jsme zakončili samozřejmě stylově - v restauraci "U Ježka".
Vážení čtenáři, děkujeme za všechna vaše povzbuzení, podporu i kritiku a těšíme se, že se na webu www.bohousek.cz budeme setkávat i v následujícím období.
Alpín, Best, Krizmen

Dnes již legendární kartičky Františka Ulče z Mladé Boleslavi slaví malé výročí. Je tomu právě více než dvacet let, kdy vznikla jejich barevná podoba. Do té doby se 32 druhů kartiček šířilo mezi foglarovskou veřejností samovolně. Je známo, že v roce 1990 se tato jejich černobílá podoba dostala díky Ivanu Vápenkovi mezi foglarovskou veřejnost jako malý dárek všem účastníkům soutěže "Kde jsou u vás Stínadla?" Dále je ke své propagaci využívalo vydavatelství Šebek a Pospíšil, které na začátku devadesátých let vydalo několik knih Jaroslava Foglara. Kartičky si Jestřábovi příznivci sami vybarvovali.
Další iniciativy se v období 1992 - 1993 chopil člen vedení SPJF Miloš Vraspír, který se s Františkem Ulčem domluvil a v rámci SPJF bylo zahájeno jejich vydávání v barevné podobě. Kartičky (zpravidla o rozměru 50 x 65 mm) mapující dílo Jaroslava Foglara byly postupně rozšiřovány na vše, co se týká života a díla Jaroslava Foglara. Byly obvykle tištěny jako přítisky v brněnských tiskárnách (na okrajích tiskových archů), a tak existuje téměř od každé kartičky několik různých variant. Později byly vydávány i jejich dotisky. Ještě zbývá dodat, že kartiček bylo vydáno celkem 200, František Ulč kreslil kartičky až do č. 114 a od č. 115 byly jeho kresby doplněny "počítačovými" kartičkami v brněnském grafickém studiu Jonatan.
Kartičky si na webu Bohouška postupně představíme a to jejich jak rubové, tak lícové strany, které jsou ze sběratelského hlediska zajímavé. Přineseme o nich i další zajímavosti.

V roce 2008 začalo SPJF vydávat tzv. Historické kartičky, rovněž označované jako kartičky "Z historie foglarovského hnutí". Kartičky jsou vždy tištěny na křídovém papíře 90g/m2. Líc má vždy totožný žlutý rámeček, na spodní straně je uveden nápis "Z historie foglarovského hnutí", vpravo je v černém kolečku uvedeno číslo kartičky. Na kartičce je vždy nějaká zajímavost, fotografie, či jiný dokument z foglarovského dění. Na rubu je popis kartičky, znak SPJF, kontaktní údaje na SPJF, autor fotografie či dokumentu, datum tisku ve formě měsíce a rok. U pravého okraje nápis ve vertikální poloze označující název série a číslo kartičky. Zřejmě od kartičky č. 8 je znak SPJF v jiné než černé barvě (u kartičky 8 zelený, 9 a 10 modrý). Jako zajímavost uvádím chybné označení kartičky číslo 3, která je na rubu označená jako číslo 2.
(Pokračování příště.)

Se zpožděním vyšlo v červenci první letošní číslo zpravodaje Sdružení přátel Jaroslava Foglara - Bobří stopa. Obsahuje vzpomínku na zimní setkání ve Sluneční zátoce, reportáž z jarní výpravy do Stínadel s režisérem Hynkem Bočanem, první díl textu o Emilu Holubovi, Klubovní hlasatel vedle novinek z činnosti přinesl reportáž z klubovního srazu Kali Gandaki v Českém krasu. Marek Skýpala představuje další z klubů časopisu Vpřed - Zálesáci od zlaté Rolavy, jehož členem je známý foglarovec Harry Eckstein. Zejména sběratelům je určena vzpomínka na rychlošípovský rok 1988 z pera Miloše Vraspíra. Přemítáním o budoucnosti SPJF byla Lesní škola na Muně. Čestnou vzpomínkou na zesnulého Jana Šimáněho - Galéna přispěl Jiří Kalina. Závěr foglarovského čtení obstaralo vyhodnocení soutěže Read me, kterou SPJF připravilo v březnu tohoto roku a devátý díl kresleného seriálu Zlato Apačů.
Předplatitelé obdrželi jako kompenzaci za pozdní vydání kupón v hodnotě 50 Kč na nákup ve foglarovském obchůdku a na zásilkách se objevila dvě nová razítka.

Třetím svazkem nové edice kreslených příběhů nazvané „Klasické komiksy Marko Čermáka“ je čerstvě vydaná kniha Walitaka z nakladatelství Václav Vávra.
Publikace obsahuje všechny čtyři příběhy turistického, později indiánského oddílu, jehož vedoucím je právě Walitaka. Scénář zpracoval Jiří Macek – Čiksika.
První tři příběhy - Walitaka, Walitaka II – Pahorky a Walitaka III - Zimní tábor původně vyšly v komiksovém časopisu Kometa v letech 1990 a 1991. Walitaka IV - Peřej velkého kalumetu potom v časopise Sdružení přátel Jaroslava Foglara Bobří stopou v roce 1995 a ještě jednou v publikaci Dobrodružství s Bobří stopou v roe 2003.
Autor scénaře Jiří Macek – Čiksika na zpracovávání příběhů Walitaky vzpomíná:

Šestého dne července měsíce LP 1907 v půl druhou hodinu odpolední v sobotu ve výročí upálení Mistra Jana Husi narodil se náš druhý jedináček a sice v Praze II v ulici Benátecké číslo 3.
Den byl překrásný a Mamičce pomáhala paní Bába Černá z Prahy bez pomoci lékařské.
Mamička a děťátko zdrávo, buď jméno Boží pochváleno!
Náš Zděnda malej jen několik minut před narozením bratříčkovým na pohovce usnul! - - Ten se podiví, až ho uvidí hajat ve své postýlce.

S jedním z mála příběhů Jaroslava Foglara zasazeného do reálného prostředí se budeme moci znovu setkat v další repríze jeho rozhlasovéhop zpracování.
Poklad Černého delfína nás provede událostmi od podzimní městské hry v uličkách staré Prahy až po letní tábor chlapeckého turistického oddílu TJ Radlice na Slovensku.

Všichni jistě známe KPZ – Krabičku Poslední Záchrany a víme skoro přesně, co v ní má být, aby nás pak v nouzi nejvyšší zachránila a pomohla nám.
Ne všichni ale také známe a máme KKP – Krabičku Klukovských Pokladů. V té můžeme mít všecko možné, různé ,,malé,, věci, malé svou velikostí, ale velké svým příběhem a zážitkem. Jsou to věci, které máme rádi a které jsou pro nás důležité, něco milého a zajímavého nám připomínají, nebo jsme je od někoho dostali na památku a velice si jich vážíme či jsme je jen horko-těžko sháněli a je to takzvaně naše srdeční záležitost, máme k nim svůj zvláštní osobní vztah.
Všeobecně a laicky řečeno - je to taková naše Truhla pokladů - a takovou podobnou Truhlu pokladů má určitě i Václav Nosek - Windy, který tento rok 31. 5. oslavil své krásné 70. narozeniny.

Ivan Makásek - Hiawatha dopsal další knihu věnovanou (nejen) odkazu kmene Neskenon.
Po trilogii Kluci z Dakoty, Kluci z Neskenonu a Kluci z Neskenonu a lidé z Midé, vychází kniha se symbolickým názvem Neskenonské návraty.
Na 300 stranách formátu A5 mapuje kniha kmenové vzory a vytváří úžasnou mozaiku příběhů, které se proplétají v až překvapivém souladu v Cestu nazývanou „junáckým ekumenismem“. Neskenon a jeho náčelníci přejímali mnohé vzory z řad woodcraftu, skautingu, indiánů Severní Ameriky, ekologie, trampingu ad. Kniha není tak úplně faktografií o Neskenonu, jako předchozí trilogie, ale možná právě proto o něm mnohem víc vypovídá, neboť z těchto pramenů se zrodil, ty formovaly jeho náčelníky a zpětně i všechny bojovníky kmene.

Obnovené nakladatelství Olympia uvedlo právě na trh dva znovu vydané tituly ze své dřívější produkce.
Oba předchozí soubory – Svorní gambusíni a jiné příběhy a Dobrodružství s Bobří stopou - vyšly poprvé v roce 2003. Stávající podoba nových publikací ovšem není přesnou kopií deset let starého originálu, naopak.

V sobotu 29. června 2013 se trvale změní trasy 5 tramvajových a 11 autobusových linek v Praze. Vznikne nová linka číslo 13, která bude jezdit přes den v pracovní dny po trase Náměstí Bratří Synků – I. P. Pavlova – Muzeum – Flora – Želivského – Černokostelecká. Je pozoruhodné, jak se tramvajová třináctka neustále točí kolem Jaroslava Foglara.
Již dříve jsme aktuálně informovali, že linka číslo 13 jezdila nad "Krajem mého mládí" (Prokopským údolím) směrem na Barrandov.
Nyní bude Prahou tramvaj křižovat z Nuslí na Vinohrady, kolem několika míst, kde Jestřáb bydlel (tip na badatelský výlet).

Doslova z celé republiky se sjely desítky vyznavačů díla Jaroslava Foglara k tradičnímu setkání ve Sluneční zátoce. To je v novodobé historii foglarovského hnutí místem setkání dlouholetých kamarádů, pro které je často jedinou příležitostí, jak se vidět, vyměnit pozdravy ale i kartičky. K setkání patří každoroční pamětní list, společné foto i proslovy i u pomníku u řeky Sázavy. Letos byl program obohacen o výpravu za první podsadou nebo křest Royovy knížky o ježcích v kleci. Milan Teslevič letos razítkoval zájemcům listy s fogralovskými razítky, k dispozici byly rychlošípovské turistické známky nebo i bibliofilské vydání foglarovek.
Uvítáme, pokud nám do redakce na info@bohousek.cz zašlete zajímavé fotografie.

Navštivte s námi místo, kde před 100 lety vznikla první podsada a objevte její příběh – 15. června na řece Sázavě blízko Kácova.
Navštívíme místa, kde vznikla první podsada, kde poprvé tábořila pražská Dvojka, kde stojí první stálý tábor u nás. Ač jde o tři různá tábořiště, jsou od sebe vzdálená pouze několik kilometrů po břehu Sázavy a všechna spojuje rok 1913. Po sto letech je můžete znovu objevit s odborným výkladem.
V sobotu 15. června 2013.

Jan Trojan – Roy je ulítlý na ježky v kleci. A je to fajn, vždyť jak jinak by se před několika lety pustil do sestavení takové publikace, kterou vlastním nákladem v upravené podobě nyní vydal již podruhé: Po stopách Foglarova ježka v kleci.
Osobní zanícení a prožitky daly vzniknout jakési pohodové domácí atmosféře; kniha není chladnou encyklopedií či příručkou, ale pozvánkou na setkání, na společnou cestu za společným dobrodružstvím – s Jaroslavem Foglarem a s autorem:

V sobotu 15. června 2013 dopoledne se uskuteční ve Sluneční zátoce na řece Sázavě setkání nejen členů Sdružení přátel Jaroslava Foglara, ale i skautů, trampů a příznivců díla Jaroslava Foglara – Jestřába. Na setkání si připomeneme mj. 75. výročí vzniku kresleného seriálu Rychlé šípy.
V programu je připravena řada zajímavostí, o kterých na Bohouškovi průběžně informujeme. Hlavní programové akce se uskuteční v rozmezí od 11 do 12 hodin. Účastníci setkání obdrží tradiční Pamětní list a řadu dalších propagačních materiálů SPJF, k zakoupení budou i nové pohlednice sdružení a další materiály jiných vydavatelů.

---

Někdejší Foglarovo tábořiště se nachází zhruba mezi Světlou a Ledčí nad Sázavou. Nejlepší spojení je asi vlakem buď do Ledče a odtud pěšky proti proudu řeky, nejkratší do zastávky Vilémovice – odtud je to do zátoky coby kamenem dohodil (po žluté značce), nejromantičtější cesta je ovšem přes stvořidla ze zastávky Smrčná, a pak po proudu).

---

Vážení přátelé,
jen připomínám, že další, v pořadí již XLVIII. kolegium Akademie Jaroslava Foglara se uskuteční ve středu 12. 6. 2013.
Tentokrát, jak se již stalo tradicí na závěr akademického roku, bude naše setkání opět "vycházkové". Sraz je v 17 hodin v Praze-Libni na Palmovce u Židovské synagogy, v blízkosti stanice metra "B" PALMOVKA (stále ještě protipovodňově uzavřené!).
Poznávací vycházka se uskuteční v rámci letošního společného projektu Akademie Jaroslava Foglara a sdružení KampaNula (Nadačního fondu KampaNula) jako 13. Učená toulka s Rychlými šípy (b).
Po dubnové vycházce (10. 4.), která se uskutečnila na Starém Městě ve společnosti režiséra TV seriálu Záhada hlavolamu (z roku 1969) Hynka Bočana, zamíříme tentokrát do Libně (už bez Hynka Bočana i TV kamer), kde se rovněž natáčely některé epizody seriálu.
V rámci možností si prohlédneme místa, kde se na dvorcích dvou libeňských domů natáčely scény s klubovnou Rychlých šípů a dílnou Jana Tleskače.
Obě exteriérová místa se přirozeně za 45 let značně změnila, nečekejte proto, že skutečně sáhneme na kliku klubovny RŠ, nebo Tleskačovy dílny!
Prohlídky daných lokalit jsou značně omezeny, navíc jedno z míst je již výrazně přestavěno a i v současnosti na něm probíhají stavební práce (výstavba restaurace). Přesto bude vycházka bezesporu zajímavá a z badatelského hlediska objevná.
Zdůrazňuji - sraz je v 17 hodin! Opozdilci zahlédnou naše paty nejpozději v 17 hodin 13 minut, pak se definitivně ztrácíme v libeňských uličkách a dvorcích.
Vycházka bude zpestřena zkouškou dovedností v odhadu výšky jednoho vysokého objektu. Prosím všechny o oprášení svých znalostí v tomto směru! :-)
Žluté špendlíky na klopě!
Na setkání se těší
Slavomil Janov - Nashville, Akademie Jaroslava Foglara, 48. klub OS Jestřábi Praha

Slovácké divadlo útočí na další prvenství. Jen jediná komedie v regionu jižní Moravy se může pochlubit faktem, že ji na vlastní oči vidělo 100 000 diváků. Ano, jsou to jeho Rychlé šípy. Jubilejního diváka herci přivítají v Amfiku Bukovina 1. nebo 2. července 2013. Letos v říjnu herci oslaví 13 let od premiéry, viz foto :-)

Dlouholetí čtenáři Bohouška si možná vzpomenou, jak jsme v redakci zkoušeli péct Žaludový dort podle knihy Jaroslava Foglara - Kronika Ztracené stopy. Pro ty, kteří to ještě nezkoušeli, a chtěli by to bezbolestně zkusit, máme dobrou zprávu. Na trhu (v prodejnách biopotravin) se objevila novinka - ŽALUDOVÁ MOUKA.

U příležitosti letošního 75. výročí zrodu legendárního kresleného seriálu Jaroslava Foglara a Jana Fischera – bylo to 17. prosince 1938, kdy na stránkách Mladého hlasatele vyšel úvodní kreslený příběh Rychlých šípů – se v Praze koná první z několika připravovaných akcí.
Ve středu 5. 6. 2013 v 12 hodin začíná v Galerii jedné věci na Starém Městě pražském výstava s názvem Rychlé šípy a tajemství létacího kola připravená Magistrátem hlavního města Prahy a Sdružením přátel Jaroslava Foglara ve spolupráci s dalšími partnery.
Zacílena rozsahem a pojetím na nejširší veřejnost, nikoliv na omezený a v podstatě stále stejný okruh náročných foglarovských skupin či jednotlivců hledajících na obdobných akcích dnes již jen těžko nalezitelné, připomene tato menší výstava dvojjediný fenomén Rychlých šípů a stínadelské tématiky.

Druhým svazkem nové edice kreslených příběhů nazvané „Klasické komiksy Marko Čermáka“ je právě vydaná kniha Modrá pětka na stezce dobrodružství z nakladatelství Václav Vávra.
Kreslený seriál Modrá pětka o příhodách vodácké pionýrské družiny původně začal podle scénáře, který psali zkušení vodáci Jiří Hromádko a Bohumil Kolář (= J. B. Kamil) vycházet v prvním čísle čtrnáctideníku (později měsíčníku) Pionýrská stezka v lednu 1971 a bez přestávky se s ním čtenáři setkávali až do srpna 1990 (do zániku Pionýrské stezky, po listopadu 1989 už jen Stezky); drží tak ve své kategorii rekord v délce životnosti.

Po stopách Foglarova ježka v kleci
Autor – Jan Trojan – Roy
Druhé upravené a doplněné vydání, 2013, vydáno soukromým nákladem.
Nově upravená barevná obálka, 195 stran textu včetně 315 černobílých fotografií, kreseb a dokumentů. Připsány tři nové kapitoly + názory čtenářů + 15 nových fotografií a kreseb.

Obsah:
Setkání s J. Foglarem a ježkem v kleci.
Malá příručka pro sběratele, ctitele J. Foglara a účastníky Memoriálu J. Tleskače - Mistrovství světa ve vyjímání ježka z klece 2001 – 2007
Historie hlavolamu
Katalog 1925 – 2007, (74 fotografií a popisů různých ježků v kleci)
Historie soutěží ve vyjímání ježka z klece 1941 – 2007
Formát: A5 (21 x 14,7 cm) Vazba : brož. Cena : 300,- Kč + poštovné

Křest knihy proběhne dne 15. června ve 12 hodin ve Sluneční zátoce Hochů do Bobří řeky u Ledče nad Sázavou při tradičním každoročním setkání příznivců J. Foglara.

Bližší informace a objednávky na emailové adrese FoglarovoDite@seznam.cz

Vážení přátelé, kamarádi, skautští bratři a sestry, kvapem se blíží tradiční Setkání ve Sluneční zátoce. Letos se uskuteční v sobotu 15. června. Program bude jako vždy neformální, jde hlavně o připomenutí odkazu Jaroslava Foglara a přátelské setkání všech, kteří tento odkaz různými způsoby a formami rozvíjejí.

Letos si ovšem u Jestřábova památníku připomeneme i několik významných výročí:
- 75 let Rychlých šípů (1938)
- 90 let od založení 48. klubu oldskautů Jestřábi (1923)
- 100 let nejstaršího českého skautského oddílu s nepřerušenou činností - pražské Dvojky (1913)
- 100 let od zrodu táborového stanu s podsadou - světového vynálezu českého skautingu (1913)

Dvěma posledně uvedeným výročím bude věnována i doprovodná aktivita Setkání ve Sluneční zátoce - výprava na první tábořiště Dvojky a odtud na sousední tábořiště u Pelíškova Mostu, kde byly v roce 1913 postaveny první stanové podsady.
Detaily koordinace s programem Setkání ve Sluneční zátoce budou ještě upřesněny - již nyní však upozorňujeme, že pro zájemce ze Sluneční zátoky bude třeba odjet ze zastávky Vilémovice (cca 1 km od SlZy) vlakem, který jede ve směru na Zruč n.S. a Kácov pár minut po poledni. Proto, budete-li se chtít výpravy zúčastnit, přizpůsobte svůj pobyt ve SlZe tak, abyste vše stíhali.
Tradiční společné fotografování u památníku J. Foglara a Dvojky se uskuteční nejpozději v 11.30 hodin!
Organizátorem poznávací výpravy je Skautský institut A. B. Svojsíka.
Na setkání ve Sluneční zátoce a navazující výpravě k Pelíškovu Mostu se za SI ABS těší

Roman Šantora - Bobo a Slavomil Janov - Nashville

Záhada hlavolamu – přepodivný příběh Rychlých šípů odehrávající se převážně v tajuplné čtvrti Vontů, ve Stínadlech, se po delší době znovu vrací na program rozhlasového vysílání.
Kultovní foglarovka Záhada hlavolamu opět zazní v pěti pokračováních na rozhlasových vlnách v dalším opakování v tradičním dětském pořadu Domino Českého rozhlasu 2 – stanice Praha.

Až do neděle probíhá na pražském Výstavišti v Holešovicích tradiční knižní veletrh Svět knihy. Mezi 700 vystavovateli je zastoupeno o vydavatelství OLYMPIA, které v tradičním stánku L001 prezentuje své novinky. Tentokrát na mnohem menší ploše než v minulých letech a ve spolupráci s vydavatelstvím Epocha představuje nejen svoji novou produkci (komixy Marko Čermáka a knihu Rychlé šípy), ale nabízí se slevou starší vydání foglarovek. Ve vitrině je malá expozice věnovaná knihám našeho oblíbeného spisovatele doplněná o ježka v kleci.
Ale i v dalších stáncích veletrhu můžeme najít foglarovskou tematiku. Vedle řady antikvariátů, které i zde nabízejí různá starší vydání a také antikvární časopisy (Vpřed, ABC, Pionýr, Sedmička) můžete nahlédnout pod pokličku tiskárny Powerprint, která se zabývá tiskem malonákladových publikací a k vidění jsou zde zkušební výtisky knih Pod vlajkou Devadesátky, Stínadla se bouří nebo Mýtus zvaný Stínadla.
U stánku Konta bariéry / NADACE Charty 77 zaujme nákupní košík plný knih z někdejšího nakladatelství LEPREZ. Symbolizuje novou aktivitu uvedené organizace - humanitární sbírku knih ve prospěch dětí z dětských domovů.

Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE.
36. číslo druhého ročníku (8. května 1937) populárního dětského časopisu vyzývalo k zakládání klubů - dětských mikrokolektivů Jaroslava Foglara, které v různých obdobách existovaly v dalších sedmdesáti letech a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Každoroční vzpomínku ve svých myslích připomíná i redakce Bohouška.

Galerie Kavárna v Národním domě od 28. března do 15. května 2013. Výstavu pořádá ART MORAVIA EU. Vernisáž a výstava obrazů se uskutečnila v kavárně Galerie Národního domu v Prostějově, ve spolupráci s NÁRODNÍM DOMEM Prostějov o.p.s. a za finanční podpory statutárního města Prostějova. Vernisáž výstavy se konala za účasti autora 28. března 2013 v 18:00 hodin. Úvodní slovo pronesl Miroslav Švancara, galerista a kurátor výstavy. (Bohoušek poznamenává: Škoda, že se o výstavě dozvídám prakticky náhodou až nyní.)

Příznivci kreslených seriálů z výtvarné dílny Marko Čermáka se mohou těšit z nové edice příběhů nazvané „Klasické komiksy Marko Čermáka“.
Tu v těchto dnech zahájilo nakladatelství Václav Vávra třetím vydáním komiksu Tajemství Velkého Vonta.
Od vydání prvního z podzimu loňského roku se liší novou kresbou na obálce a nese označení jako 1. svazek, cena je 250 Kč.
V krátké době vyjde druhý svazek, který přinese první část z rozsáhlého komiksu Modrá pětka dle scénáře J. B. Kamila – Modrá pětka na stezce dobrodružství. Třetím svazkem bude Walitaka podle předlohy Jiřího Macka – Čiksiky. Postupně budou následovat další oblíbené Čermákovy komiksy.

Projděte se labyrintem pražských Stínadel ve středu 10. dubna 2013.
Přímo v některých místech se natáčely v roce 1969 scény televizního seriálu Záhada hlavolamu.
Účast přislíbil režisér tohoto seriálu Hynek Bočan.

Nezačalo to Třemi chlapy v chalupě, jak by se mohlo zdát. Jaromír Hanzlík nám sdělí, že české televizní seriály začaly mnohem dřív. Režie P. Vantuch. Tři chlapi v chalupě, pánové Lipský, Skopeček a Trojan mají svůj pravidelný den v klubu Divadla ABC. Spolu s Jaromírem Hanzlíkem se můžeme sejít nejen s nimi, ale i s dalšími tvůrci slavných českých seriálů – tehdejším produkčním seriálu Nemocnice Ivo Mathém, režisérem několika seriálů Hynkem Bočanem, kameramanem Vladimírem Opletalem. Český televizní seriál má svou slavnou historii.
V pořadu vzpomíná Hynek Bočan a Jaromír Hanzlík na natáčení slavného seriálu Záhada hlavolamu a jsou reprízovány neznámé záběry z diskusního pořadu z roku 1970, kde vystupuje Jaroslav Foglar i Hynek Bočan!!! Premiéra: sobota 6. 4. – 08:15 – ČT2, Opakování: středa 10. 4. po půlnoci – 03:00 – ČT2.

Vítání jara bylo v dřívější době u mnoha evropských národů jedním z nejposvátnějších aktů. Končila vláda zimy, nastávala jarní rovnodennost a slunce probouzelo poslední spáče do nového období. I dnes však lze příchod jara oslavit nevšední a svéráznou akcí, jakou je například "Jaro s těšítky".
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje v období 21. - 28. března 2013 již tradiční akci Jaro s těšítky.

Chcete neobvykle oslavit příchod slunečních dnů?
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje akci s dlouholetou tradicí Jaro s těšítky 2013. Až do 28. března si budou sluníčkáři vyměňovat těšítka a také je dávat ostatním.

Co jsou sluníčka a těšítka?

Při udílení cen Akademie populární hudby (16. 3. 2013) byl uveden do Síně slávy cen Anděl 2012 známý ctitel Jaroslava Foglara zpěvák Pavel Bobek. Spolužák herce Petra Nárožného a architekta Josefa Kaplického je ve foglarovské obci známý podporou Jaroslava Foglara jak v době nesvobody, tak i v letech zcela nedávných. Ke gratulantům se přidává s přáním dobrého zdraví, radosti i pohody redakce Bohouška.

Na konci listopadu loňského roku rozhodl Nejvyšší soud ve věci dovolání Petra Foglara (zemřelého v květnu 2012) z roku 2009 - synovce Jaroslava Foglara ohledně neplatnosti závěti Jaroslava Foglara. Rozhodl tak s definitivní platností ve prospěch Nadace Jaroslava Foglara v likvidaci, jíž veškerý svůj majetek včetně autorských práv Jaroslav Foglar (zemřelý v lednu 1999) v roce 1996 odkázal.
Notář JUDr. Bohdan Hallada (dlouholetý určený správce dědictví po dobu soudních jednání o pozůstalosti) byl nyní soudem vyzván k předložení závěrečné zprávy o své činnosti správce dědictví po spisovateli Jaroslavu Foglarovi.
Z tohoto důvodu již, jak nám sdělil, nečiní žádné kroky, které by souvisely se správou dědictví, včetně autorských práv.
Další žádosti, třeba o využití práv k propagaci díla Jaroslava Foglara, je nutné směřovat až po skončení dědického řízení na dědice, kterým je Nadace Jaroslava Foglara v likvidaci.

Obnovené nakladatelství Olympia po svém nastartování v loňském roce chystá i letos několik opakovaných vydání titulů Jaroslava Foglara.
Na únorové vydání komiksu Chata v Jezerní kotlině od Marko Čermáka naváže v prozatím blíže neurčeném termínu sešit Modrá rokle, který bude obsahovat všechny tři kreslené příběhy z dílny Káji Saudka najednou – Modrá rokle, Ztracený kamarád a Jeskyně Saturn.
Jak nám sdělil Tomáš Hejna z Olympie k dílu Jaroslava Foglara - žádné nové tituly se vydat nechystají, ale budou reeditovat několik publikací: „Jednáme o vydání komiksové knihy Hoši od Bobří řeky (Milan Teslevič) a o publikaci Dobrodružství s Bobří stopou. Dále bychom měli na konci roku vydat znovu všechny tři díly trilogie Rychlých šípů v jedné knize.“

Aktualizace 14. 3. 2013 V pondělí 25. 3. 2013 se v Komunitním centru Matky Terezy v Praze koná v rámci pravidelných setkání Povídání o Foglarovi.
V komponovaném programu, který povede Slavomil Janov - Nashville (oproti informaci na letáku se z účasti na akci a besedě z vážných osobních důvodů omluvil Jiří Zachariáš - Pedro), budou kromě jiného představeny například výtisk první Foglarovy vydané knihy Přístav volá z roku 1934, novinové vydání románu Hoši od Bobří řeky z Českého slova/Slovíčka (1933), kuriózní modely hlavolamu ježek v kleci, historické artefakty z Mladého hlasatele a další zajímavosti.

Jaké úmysly měl se Stínadly Jaroslav Foglar?
Jak vznikla pražská ulička Ve Stínadlech?

V únoru tohoto roku jsme si připomněli 120. výročí uzákonění tzv. pražské asanace (přijetí 11. února 1893, platnost od 7. dubna 1893), které umožnilo učinit nejrozsáhlejší proměnu historického jádra Prahy: v Josefově – židovském městě, na Starém Městě a Novém Městě, ale i v Podskalí bylo zbouráno na pět set budov, aby na jejich místě vyrostly stavby nové v rámci nových moderních širokých ulic. Zákon byl postupně prodlužován po deseti letech až do dubna 1943; nejvíce budov však bylo zbouráno do roku 1914.