Parte Jaroslava Foglara.



Pohřeb v úterý 2. 2. 1999 od 14 hodin. Velká obřadní síň krematoria v Praze – Strašnicích.

Celých sedm let uplyne v pondělí 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci vedení Sdružení přátel Jaroslava Foglara a pražské pobočky SPJF uctí Jestřábovu památku u hrobu na Vinohradském hřbitově v 16 hodin krátkou vzpomínkou a zapálením sedmi svíček.
Každým rokem vždy zapalují o jednu víc, až do pomyslných 102. narozenin. Tolika let se totiž Jestřáb chtěl dožít let.

rok se s rokem sešel a redakce Bohouška 26. října 2005 na tajném místě dodatečně oslavila již 5. výročí existence foglarovského magazínu, který stále pátrá, radí a informuje o všem důležitém, co se děje v oblasti života a díla spisovatele Jaroslava Foglara. Pojďme se krátce podívat do historie internetových stránek, které si do dnešní doby prohlédlo přes 250 000 čtenářů.

Je to letos 12. října přesně sedmdesát let, kdy v Malém (tehdy ještě nikoliv Mladém) hlasateli roku 1935 Jaroslav Foglar poprvé popsal a do světa uvedl krabičku obsahující spoustu drobných, přitom však nadmíru užitečných drobností, které těm, kteří vyrážejí na výpravy, na tábory, ale třeba i jen na krátké vycházky či do klubovny, mohou v nenadálých situacích pomoci v nouzi.
KPZ, KáPéZetka, KraPóZa … 12. října z ní na chvilku vyndejte kousek svíčky a zapalte ji na oslavu krabiččiných narozenin :-) ...
A jak vlastně vypadal ten první článeček o KPZ v Mladém hlasateli?:

Dalekohledem je to coby kamenem dohodil. Vzdušnou čarou jen pár kilometrů. Pod kleťskou lanovkou směrem na Křemži a hned za ní se již bělají stavení jedné jihočeské vesničky, jejíž jméno je spojeno s Bohouškem (ba, ba - Bohuslavem), který dnes slaví jmeniny. Ta vesnice je po všech stránkách zajímavá. Snad odsud pocházeli praprapraprarodiče milé postavičky z Bratrstva kočičí pracky? Kdož ví.

Dnes si připomínáme 98 let od narození spisovatele Jaroslava Foglara v Praze - Podskalí, Benátské 1712/3 v druhém patře. Dům dodnes stojí poblíž Botanické zahrady Univerzity Karlovy a věřme, že se na něm jednou objeví pamětní deska.

Léto roku 1925 lze zařadit do jednoho z milníků v životě Jaroslava Foglara, a to nejen v jeho životě oddílovém, ale i osobním. I když ve Foglarově případě oddělit jedno od druhého vlastně snad ani nejde.
Rok 1925 byl počátkem zrodu dlouhých desetiletí prázdninových dobrodružství s Jestřábem - pozdějším proslaveným autorem i oddílovým vedoucím.
Ten rok se mladičký Jestřáb (mimochodem tuto přezdívku získal v lednu 1925 a tak tu máme hned další foglarovské kulaté výročí), který první zkušenosti s prací v oddíle začal sbírat teprve od října 1924 v 34. skautském oddíle v Praze, dohodl s vedením čtyřiatřicítky a vyjel odvážně, ale i hazardérsky, jak sám přiznává, s několika málo chlapci (asi 6-7) na tábor k Ledči nad Sázavou, poblíž pozdější legendární Sluneční zátoky.

Přesně před deseti lety (8. května 1995) se konal v klubovně tábornického oddílu Stopaři v ulici Pod Kotlářkou ustavující sněm Sdružení amatérských novinářů, občanského sdružení, jehož jádro tehdy tvořili redaktoři malých klubovních časopisů inspirovaných dílem a výchovnými metodami Jaroslava Foglara. Zakládajícími členy byli šéfredaktoři časopisů Sedmihlásek, Stín a Světlo, Duhová planetka, Puchejř, Toulavý kamarád, Družina a Kormorán. Základní ideou sdružení bylo od začátku organizovat a podněcovat dětské redaktory drobných - na kopírce rozmnožovaných - klubovních, oddílových a školních časopisů.

AKTUALIZACE Autor patrně nejznámější a nejzpívanější foglarovské písně „Rychlé šípy“, jedna z nejvýraznějších osobností trampingu a trampské hudby i literatury z generace nastupující na scénu v šedesátých letech minulého století - Wabi Ryvola - zemřel před deseti lety 28. února 1995. Jeho kulaté výročí narození si pak připomeneme 3. dubna, kdy se – před sedmdesáti lety, v roce 1935 – narodil.
Radio Proglas nejbližší vydání hudebního týdeníku „Slyšte, lidé!“ věnuje právě tomuto nepřehlédnutelnému autorovi.

Svými kresbami už téměř čtyřicet let doprovází příběhy plné dobrodružství, kamarádství, romantiky.
Když odloží tužku a štětec, obdobné příběhy hraje na bendžo.
Nejšťastnější ale je, když na záda nahodí tornu a s kamarády putuje přírodou. Po celý rok – pěšky, na lyžích, na lodích, na kolech …

Už šest let uplyne v neděli 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci vedení Sdružení přátel Jaroslava Foglara a pražské pobočky SPJF uctí Jestřábovu památku u hrobu na Vinohradském hřbitově zapálením šesti svíček.
Každým rokem vždy zapalují o jednu víc, až do pomyslných 102. narozenin. Tolik let se totiž Jestřáb chtěl dožít let.

Aktualizováno 15.1.2004 Uplynulý rok byl pro pražskou pobočku rokem po náročném roce předchozím (organizace soutěže a výstavy o Stínadlech) spíše odpočinkovým, přesto plným zajímavých událostí. Již v lednu si členové pobočky u Foglarova hrobu připomněli uplynulých pět let od skonu spisovatele a společně ve 13. řadě sledovali představení Rychlých šípů v Rokoku. V únoru, na skautských Brdech bylo možné získat foglarovské Fabiánovy noviny. V dubnu členové pobočky

Před pětasedmdesáti lety - 15. prosince 1929 - byla neděle. Silně pršelo, přesto se tenkrát odpoledne u skautského domova na pražském Petrském nábřeží sešlo kolem padesáti skautů z několika oddílů. Píšťalka mladého muže, kterého chlapci oslovovali Jestřábe, vyslala signál. To proto, aby mohla v ulicích a uličkách staré Prahy začít hra na Vyzvědače.
Hra, která se v pražské Dvojce – Hoších od Bobří řeky, od té doby hraje každoročně novými a novými generacemi členů. Hra, kterou Jaroslav Foglar – Jestřáb, podle vlastních slov, dokud ho nemoc neupoutala na lůžko, nikdy nevynechal. (Autor těchto řádků byl přítomen tomu, kdy ještě v roce 1994, čtyři roky před úmrtím, se J. Foglar živě zajímal o průběh hry, např. z místa širokého rozhledu – na Betlémském náměstí.) Hra, podle které se už uskutečnily za celé ty tři čtvrtě století další pravděpodobně stovky her více či méně podobných – v nejrůznějších městech a městečkách.
Herní území bylo toho roku, na rozdíl od všech let následujících až do současnosti, odlišné – tvořily jej ulice

Zdánlivě nenápadné výročí si připomínáme tento měsíc - v listopadu 1934 vyšel Jaroslavu Foglarovi první jeho román knižně.
Byl to Přístav volá, příběh o přátelství, v jehož ději je zasazen poprvé Modrý život – několik zkoušek, které jeden z hlavních hrdinů dobrovolně denně podstupuje, aby se stal lepším.