Akademie Jaroslava Foglara
Cyklus pravidelných badatelských a diskusních setkání příznivců literárního a výchovného odkazu legendárního spisovatele a skautského vůdce.
Tradice od roku 2008.
XLIII. kolegium: Bum! Bác! Prásk! Áuuu…
Odraz a místo díla Jaroslava Foglara v českém komiksu
Datum: Středa 16. ledna 2013 od 18 hodin
Místo: Klubovna Okresní rady Junáka Praha 2, Bělehradská 51, Praha 2
Klubovna je vzdálená cca 5 minut pěšky od stanice metra „C“ I. P. Pavlova, směr Nusle; Dům s klubovnou ORJ Praha 2 je v sousedství pod restaurací ResPUBlica; Pro opozdilce (důrazně se nedoporučuje!): zvonek SKAUTI.
Hlavní aktér / Host:
- …PhDr. Olga Bezděková, literární a výtvarná historička české komiksové tvorby
Další program:
- Na Abrahámově stezce…
- Informace o akcích k 75. výročí Rychlých šípů
- Mezi řádky Jestřábovy super-kroniky
- Lednové „pele-mele“…

V množství foglarovských knižních novinek loňského roku asi zapadl jeden titul mající vztah k Jaroslavu Foglarovi.
Česká televize vydala na začátku podzimu v Edici ČT knihu rozhovorů o práci a životě režiséra Hynka Bočana s názvem Moje cesta Zdivočelou zemí aneb S čerty nebyly žerty. Režiséra zpovídá herec Jakub Wehrenberg.
Dvě kapitoly jsou pak pro nás zvláště zajímavé.
První setkání s Jaroslavem Foglarem je o natáčení krátkometrážního filmu Tábor Černého delfína v roce 1966.
Druhá a delší Záhada hlavolamu je věnována slavnému televiznímu seriálu natočenému v roce 1969.
Zajímavým dokumentem je také v knize otištěný článek z deníku Rudé právo ze 7. ledna 1970 s názvem Opravdu pro dnešní mládež?

Čtenářům Bohouška přejeme
vydařený a šťastný třináctkový rok
se spoustou foglarovských zážitků.

Alpín, Best, Krizmen

„Mamince dám k ježíšku patnáct kilo papriky, dědečkovi párátka, babičce bačkory, tetě Amálce zrcadlo – jen teď co tatínkovi?“ – uvažoval Rychlonožka …

Krásné prožití vánočních dnů, kouzelnou atmosféru ... a nějakou tu foglarovskou věc pod stromečkem
přejí čtenářům Bohouška
Alpín, Best, Krizmen

Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, které umožní uzavřít dědictví Jaroslava Foglara. Dědicem je Nadace Jaroslava Foglara – ta však v roce 1998 nesplnila povinnost navýšení nadačního jmění, a proto vstoupila počátkem následujícího roku do likvidace. O tři týdny později Foglar zemřel. Rozhodnutí, jak bude naloženo s dědictvím, v této chvíli závisí na likvidátorovi nadace, který přidělí likvidační zůstatek nadaci nebo nadačnímu fondu s podobným posláním. Zájem o Foglarovo dědictví mají skauti, ke kterým Jaroslav Foglar, skautskou přezdívkou Jestřáb, neodmyslitelně patří.

V závěru roku, v němž jsme si připomínali 105. výročí narození Jaroslava Foglara, zemřelého 23. ledna 1999, obdržel Jestřáb hezký předvánoční dárek: Nejvyšší soud rozhodl ve věci dovolání Petra Foglara z roku 2009 - Jestřábova synovce (zemřelého v květnu tohoto roku) ohledně neplatnosti závěti Jaroslava Foglara. Rozhodl ve prospěch Nadace Jaroslava Foglara (v likvidaci), jíž veškerý svůj majetek včetně autorských práv Jestřáb v roce 1996 odkázal.
V tomto smyslu mohou být všichni ti, kteří dlouhé roky věřili, že Jaroslav Foglar učinil své rozhodnutí s plným vědomím, spokojeni. Vyplní se autorova poslední vůle.
S ohledem na to, že Nadace Jaroslava Foglara (v likvidaci) v podstatě po celou dobu soudního sporu neexistuje a v průběhu všech řízení vystupovala jako protistrana jen formálně (jiný postup nebyl možný), a jí přiřknutý majetek nemůže pro svoji neexistenci převzít, bude zajímavé sledovat, komu dědictví po Jaroslavu Foglarovi vlastně skutečně připadne. Vždyť zájemců bylo v uplynulých letech nezanedbatelně.
Tak tedy - nezbývá, než dále čekat…

Svátek Večer světel, vycházející ze stínadelské trilogie Jaroslava Foglara, si příznivci tohoto autora a jeho díla na mnoha místech naší země připomínají vždy 17. 12., tedy v den, kdy vyšel (v roce 1938) na stránkách Mladého hlasatele první kreslený příběh Rychlých šípů.


Tradiční Večer světel v Praze se uskuteční v obvyklém čase a na obvyklém místě:
Sraz 17. 12. 2012 v 17.00 (konec akce přibližně 18.00) - prostor u postranního vchodu kostela sv. Haštala na Haštalském náměstí v Praze 1 (naproti Anežské ulici).

Ve středu 12. 12. 2012 v 17 hodin bude v galerii v domě U Jonáše v Pardubicích zahájena výstava díla Pavla Čecha, populárního brněnského malíře a ilustrátora, tvůrce série autorských knih, nás vtáhne do říše jeho komiksů, ilustrací, pláten, ale i osobitých autorských objektů a asambláží. Nahlédneme do jeho tajemných zahrad, nekonečných městských labyrintů, starých opuštěných domů, podzemních řek, světa příběhů, v nichž otrhaná kniha nalezená v popelnici nebo knoflík ležící na ulici mohou zahrát hlavní roli.

Kromě české metropole Prahy, kde hra Hledejme Rychlé šípy má už dvanáctiletou tradici, se druhým městem, kde stejná pátračka již zapustila pevné kořeny, stalo starobylé středočeské město Kutná Hora.
Náměstíček, tajuplných zákoutí a plácků, které připomínají románová Stínadla Jaroslava Foglara. A právě kdesi uprostřed labyrintu kutnohorských Stínadel si po loňské premiéře našly Rychlé šípy neznámou vyvýšenou vyhlídku, na níž trůní od 25. listopadu až 20. prosince.

Klasický, přesto netradiční orienťák, který jistě mnohé zaujme už slovní hříčkou v názvu – Kampak? Kampa! Tak zní základní informace o adventní akci, která pohybu a poznání chtivé zájemce zve v sobotu 15. prosince 2012 na start rekreačního orientačního běhu (nebo vycházky) na pražskou Kampu.
Oč na Kampě půjde? „Zdánlivě je to běžná forma rekreačního závodu nebo vycházky s mapou a vyhledáváním kontrolních stanovišť jak jsou známy z orientačního běhu. Kontroly budou rovněž označeny tradičními oranžově-bílými lampióny,“ přibližuje připravovanou akci člen pražského pořadatelského klubu oldskautů Jestřábi Tomáš Náhlý. „Naše akce však nabízí navíc ´přidanou hodnotu´ v tom, že trať orienťáku a jednotlivá kontrolní stanoviště umožní účastníkům poznat několik zajímavých míst na obou březích říčky Čertovky, o jejichž unikátnosti se ale mnoho neví.“

Zájem veřejnosti o komiks v současné době stále stoupá. Dokládá to jednak rostoucí počet vydávaných komiksů, tak prostor i pozornost, které této oblasti věnují média. Paradoxně k této skutečnosti však historie komiksu, zejména období před nástupem socialismu, nebylo důkladněji zmapováno. Prvním výrazným počinem se stalo vydání knihy Heleny Diesing s všeříkajícím názvem: Český komiks první poloviny 20. století.
Stejnojmenná výstava v městské galerii v Litomyšli pořádaná od 7. 12. 2012 do 13. 1. 2013 vychází z koncepce knihy, která přinesla informace o pěti desítkách autorů věnujících se komiksu před rokem 1950.
Výstava představí nejvýraznější autory tohoto období a je rozdělena na několik tematických okruhů. Dobrodružnou tvorbu reprezentují Rychlé šípy Jaroslava Foglara a kreslíře Jana Fischera. Další okruhy tvoří díla Josefa Lady – např. cyklus kreseb Osudy dobrého vojáka Švejka; Ondřeje Sekory – Kapitán Ani Muk, Ferda Mravenec, Bedříšek a Voříšek. Z dalších jmenujme například Hermínu Týrlovou.

Kolekci turistických známek – oblíbených sběratelských suvenýrů z poznávacích cest, návštěv zajímavých akcí nebo k významným historickým a společenským událostem, rozšiřuje v těchto dnech novinka z kategorie výročních známek, která je opět věnována životu Jaroslava Foglara a jeho mnohaletému vedení chlapeckého oddílu Dvojka. Nese název Skautské tábory pražské Dvojky u Mastníku a byla vydána při příležitosti letošního odhalení pamětního obelisku u říčky Mastník poblíž Heřmaniček na Sedlčansku.
Jaroslav Foglar – Jestřáb tábořil u vzpomínané říčky se svým 2. oddílem na sklonku 20. let minulého století. Podle jeho vzpomínek v osobních denících a oddílových kronikách to byly jedny z nejkrásnějších táborů, které za šedesát let vůdcovské dráhy vedl. Tábory dostaly označení Tábor na Bobří řece (1929) a Tábor smůly (1930). Mnohé příhody z druhého tábora pak spisovatel zachytil ve stejnojmenné knížce, jež patří k nejveselejšímu čtení z celé autorovy tvorby.

Akademie Jaroslava Foglara
XLII. kolegium: Vánoční taškařice aneb Možná přijde i…
Cyklus pravidelných badatelských a diskusních setkání příznivců literárního a výchovného odkazu legendárního spisovatele a skautského vůdce.
Tradice od roku 2008.
Datum: Středa 12. prosince 2012 od 18 hodin
Hlavní aktér / Host:
- …Miloš Dvorský???…Helena Diesing?? …Petr Vyleta?
Další program:
- Odposlechnuto trubkou Bratrstva kočičí pracky…
- Odhalí „fantom akademie“ tvář?
- Výroční vzplanutí „rozsvíceného čaje“
- Quo vadis, SPJF?
- Rok 2013: Rychlé šípy 75 let!
- Vánoční „pele­mele“…

Ač v pořadí dvanáctý (a tudíž by mu mohl náležet přívlastek „tuctový“), ve skutečnosti letošní ročník Memoriálu Jana Tleskače ve vyjímání hlavolamu ježek v kleci standardní „tuctovou“, či dokonce nevýznamnou událostí rozhodně nebyl. O tom se přesvědčila více než stovka návštěvníků společenského sálu kláštera Emauzy v Praze, kde se v sobotu 24. listopadu 2012 uskutečnila soutěž mistrovství světa v této netradiční disciplíně. Sportovní klání pak ještě doplnila řada – přesně řečeno celý tucet – doprovodných akcí a aktivit.
Oproti „nejtučnějším letům“ ojedinělého zápolení, v nichž se v souboji s legendárním ježkem v kleci popralo bezmála i půl druhé stovky borců, byla letošní startovní listina s 59 startujícími spíše komorní. To však nijak neubralo na dramatičnosti šampionátu, který provázel nejeden neočekávaný výkon. Několik soutěžních pokusů dokonce atakovalo fantastickou hranici dvou vteřin! V těchto lítých soubojích pak řada papírových favoritů, povětšinou medailistů z předchozích ročníků, musela přenechat místo na výsluní zástupcům nastupujících závodnických generací, nebo překvapivě i nováčkům soutěže.