V červnu 1971 vyšlo poslední číslo časopisu Rychlé šípy, další vydávání bylo zakázáno.
Stejně tak téměř před rokem v létě 1970 nuceně ukončil svou existenci časopis Skaut- Junák. Část redakce včetně šéfredaktora Novotného přešla do Pionýrské stezky, ta začala vycházet v lednu 1971. Obsah byl v prvních letech značně podobný jako v předcházejícím junáckém časopisu. Pozdější změnou redakce došlo i ke změně obsahu.
Předtím se ale povedlo propašovat do čísla 14 ve 2. ročníku v březnu 1972 jeden příběh Rychlých šípů v komiksové formě - “Rychlé šípy ukazují své umění”, což je poslední fischerovský díl v Mladém hlasateli. Dostal se tam v rámci cyklu “Kačer Donald uvádí zvířecí hrdiny kreslených seriálů” pod záminkou, že představuje psa Bublinu.
V následujícím čísle 15 byl otištěn poslední obrázek z příběhu “Klub Rychlých šípů založen” - a to jako ilustrace k článku o hledání kluboven, který konkrétně pojednával o pionýrském oddílu Rychlé šípy z Hořovic.

Jako lupínky trojlístku ze svěžího jarního pažitu lze charakterizovat nejzajímavější body z programu 157. kolegia Akademie Jaroslava Foglara. Předprázdninovému setkání foglarovců a badatelů, které se v pražské skautské klubovně v Bělehradské ulici uskutečnilo 12. června 2024 a mělo převážně odlehčený charakter, věnujeme třetí ohlédnutí za loňskými aktivitami AJF.

„Nazdar kamaráde Zlaťáku!“ – tímto pozdravem jsem byl po celou řádku let zvyklý uvádět své e-mailové zprávy adresované Eduardovi Pazourkovi – Zlaťákovi.
Jeho odpovědi pak tradičně končily také třemi slovy: „S modrou oblohou!“

Smutná zpráva mě nyní bohužel donutila pozdravení „nazdar!“ pozměnit: Eduard Pazourek – Zlaťák v sobotu 15. února 2025 krátce před půlnocí po dlouhém boji se zákeřnou nemocí zemřel.

Milý Zlaťáku, Tvé krásné foglarovské a skautské odznáčky, ježci v klecích i jiné hlavolamy, buttonky, ozdůbky a mnoho dalších báječných věciček, které jsi pro nás – foglarovské plantážníky po mnoho roků neúnavně připravoval a vyráběl, nám ve sbírkách dál zůstane. O Tvé přátelství však už budeme navždycky chudší.

Tedy sbohem, kamaráde Zlaťáku! A zůstávej navždy „S MODROU OBLOHOU!“

Za všechny Tvé vděčné kamarády a přátele,

Martin

Při jedné z dávných poznávacích výprav Akademie Jaroslava Foglara, kdy se parta zájemců sešla na návsi ve středočeské Unhošti (i s touto obcí na Kladensku jsou také spjaty kořeny Foglarovic rodiny), zazvonil jednomu z účastníků mobilní telefon. Hlas na druhém konci „drátu“ se zřejmě tázal, kolik foglarovců se na výpravu sešlo. „Je nás asi devět…“ odpověděl volaný foglarovec bezelstně, aniž si uvědomil věcnou i počtářskou pošetilodst vyřčeného. Od té doby se však dané úsloví stalo v akademické hantýrce jedním z okřídlených rčení, když dojde na zjišťování nějakého „přesného“ početního stavu…
Takže, ohlédneme-li se nyní za loňským 156. kolegiem AJF (15. 5. 2024), prozraďme, že těch bodů bude „asi devět“…

Od 12.12.2024 do 6.4.2025 se můžete pokochat pohledem na Rychlé šípy v budově Muzea literatury (dříve Památník národního písemnictví) v pražské Bubenči.

V poslední době se objevují názory, že Rychlých šípů vychází nějak moc, až s nimi probíhá jakási inflace. Je tomu opravdu tak? Ano i ne, záleží na úhlu pohledu.
Pokud si tento článek čtete na Bohouškovi, jste jistě fanouškem Jestřábova díla a bedlivě sledujete, co nového vyjde. Víte vše a vidíte, jak Rychlé šípy jsou v centru dění. Pokud jste navíc zapálený sběratel, pak si říkáte, kam já to všechno dám, a kupujete nový dům. V této foglarovské bublině může k pohledu “přešípovanosti” jistě dojít. Jenže ona bublina má nejvýše pár stovek nadšenců. A právě ti hodnotí, píší a nejvíce sdílejí své pohledy.
Když ovšem nahlédneme mimo tuto bublinu, tak najdeme tisíce dalších lidí, kteří mají dílo Jaroslava Foglara rádi, ale nejsou sledující příznivci. Dobře se to ukázalo při vydání nové šípácké série ala PULS do trafik. Tolik reakcí v emailech a na sociálních sítích ve stylu: “Jé, to je skvělé, Rychlé šípy znovu vychází!”, jsem už roky nečetl. Naposledy před čtyřmi lety, kdy vyšla tzv. žlutá kniha, které se mezitím prodaly desítky tisíc kusů. Zároveň o Šípech vyšla hromada článků v novinách, reportáže v televizích apod. Myslel jsem si, že každý ví, že Šípy znovu vycházejí, že se dají koupit v každém knihkupectví. A ouha, ono ne! Bublina opět ukázala své limity.

K oslavám 85. narozenin kreslíře, hudebníka a trampa Marko Čermáka (narozeného 14. února 1940) se připojí také Česká televize uvedením několika pořadů na programu ČT art:
pátek 14. 2.
20.42 – 21.35 Když u nás Pete Seeger hrál aneb 30 let Greenhorns
sobota 15. 2.
20.15 – 21.08 Marko Čermák – poslední romantik, je nám ctí…
21.08 – 21.22 Greenhorns
21.22 – 22.00 Zelenáči v bílém
neděle 16. 2.
22.25 – 23.05 500. Saloon Zelenáčů

11. února 2025 uplynulo 120 let od narození legendárního malíře Zdeňka Buriana, který pro Jaroslava Foglara ilustroval knihy Hoši do Bobří řeky a Chatu v Jezerní kotlině a k dalším knihám přebaly. Kromě ilustrování dobrodružných knih je známý svými paleontologickými rekonstrukcemi, které vytvářel společně s Josefem Augustou. V loňském roce mu byla v Praze odhalena pamětní deska v pražském Podolí. Letos výročí připomenula Česká televize v pořadu Události v kultuře (11.2.2025), dětem doporučujeme zhlédnout pořad Zprávičky, u kterého je pro ně připraven také pracovní list.

„Jak splašený vraník kupředu pádí čas…“ Slova z nápěvu jedné z foglarovských písní, která vzdává hold kreslíři Rychlých šípů Janu Fischerovi, vypovídají trefně, jak se svět kolem nás točí stále rychleji. Někdy pak v tom kalupu nestíháme zaznamenávat ani události, jejichž uchování v paměti přitom stojí za to.
To je i „příběh“ Akademie Jaroslava Foglara (AJF). Pod jejím štítem se v roce 2024 uskutečnila řada akcí – kolegií AJF, setkání, průzkumných výprav i „taškařic“, o nichž se ale čtenáři Bohouška dovědí více až nyní.
Některé zápisy z akcí AJF byly rozepsány už dříve, leč v záplavě jiných badatelských úkolů jaksi nedošlo na finální tečku a odeslání do redakce Bohouška ke zveřejnění. Na pergamenu novějších zpráv zasychá inkoust naopak teprve teď.
Akademie Jaroslava Foglara je ovšem přesvědčena, že aktuálnost všeho, co se událo v předchozích měsících, se nikterak neztrácí ani v prachu zvířeném kopyty v úvodu zmíněného „vraníka času“.
Takže…

Devadesát pět let nás dnes dělí od okamžiku, kdy se 4. 2. 1930 v Praze narodil Otto Janka – Ropim, spisovatel a publicista, skaut a činovník, člen 2. oddílu vodních skautů v Praze, autor dobrodružných příběhů pro děti, historických prací a sborníků, beletrizujících životopisných příběhů, ale i rozhlasových her a televizních scénářů a mnoha dalších prací.
Zemřel náhle 28. 8. 2009 a odešel tehdy uprostřed rozdělané práce a mnoha dalších plánů.
Měsíc po Ropimově úmrtí vyšla jeho nová kniha Čas skautů.
Autor v tomto sborníku vzdal hold dvaceti význačným postavám prvního století skautského hnutí - od Roberta Baden-Powella a Ernesta Thompsona Setona i Antonína Benjamina Svojsíka či Josefa Rösslera-Ořovského až po dnešek, a začátkům vodáctví u nás. Jedna kapitola je věnována též Jaroslavu Foglarovi – Jestřábovi.
Rok po odchodu Otto Janky přišla jeho publikace Stopy vedou k Bobří řece.
Je rovněž věnována jednak Jaroslavu Foglarovi - Jestřábovi, jednak Jestřábovu odchovanci z pražské Dvojky Radko Kadlecovi – pozdějšímu bratru Bernardovi z řádu Dominikánů, jehož působení zpracoval O. Janka také ve svém dřívějším titulu Bernard od Šíleného koně.

Když na třech místech v Praze pokaždé třináctkrát (stačí ale desetkrát) zatočíme klikou a zmáčkneme v potřebném počtu stisků tlačítko, na černé – jednou jedinkrát ale i na žluté – rouře vedle vybraného nadpisu zazáří červené světélko a z její hloubi se ozvou tři foglarovská vyprávění.
To vše díky Poesiomatům.
Ona tři místa jsou na Vinohradském hřbitově, v Sadech Svatopluka Čecha a v parku na Folimance. Na prvních dvou pak promlouvá přímo sám Jaroslav Foglar.
Na Vinohradském hřbitově, kde je Jaroslav Foglar pochovaný, u hlavního vchodu se můžeme zaposlouchat do Jestřábovy dávné nebezpečné příhody na probořeném ledu rybníka, kdy mu šlo o život. K tomuto vyprávění se ještě vrátíme v samostatném článku.
V Sadech Svatopluka Čecha na Vinohradech, nepříliš daleko od Jestřábova bytu v Korunní ulici, kde žil výrazně nejdéle, zní jeho povídání o tom, jak psal Hochy od Bobří řeky.
V parku Folimanka, v úzkém výběžku Vinohrad těsně oddělených Botičem od Nuslí, co by kamenem dohodil od několika nuselských bydlišť malého Jaroslava Foglara, vyrostl úplně první a zatím jediný dětský Poesiomátek a to v barvě žluté. Snad právě proto z něj nemůže zaznít nic jiného, než začátek Záhady hlavolamu.

Rekreační areál Sluneční zátoka v těsném sousedství legendárního letního tábořiště Pražské Dvojky v minulém roce změnil majitele.
Dlouhou řádku let se zde konala i každoroční setkání, která Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF) pořádá pro nejširší foglarovskou veřejnost. Dva poslední roky se s ohledem na již všeobecně nevyhovující situaci a atmosféru v areálu setkání konalo na hradě v Ledči nad Sázavou.
Nyní se po vzájemné dohodě nových majitelů a provozovatelů a SPJF oblíbené setkání, které se letos bude konat v sobotu 14. června, vrací zpět na tradiční místo.
„V areálu asi bude vládnout uvolněnější atmosféra, než jste zvyklí,“ řekli na počátku našeho rozhovoru majitelé Zuzka a Lukáš, kteří si na nepotrpí na "formality" a i vzhledem k charakteru místa raději volí oslovení křestním jménem. „Naším cílem je vrátit do Sluneční zátoky radost,“ zdůrazňují oba.

V Infocentru v Toužimi a pod jeho záštitou se uskuteční výstava k 85. výročí narození Marko Čermáka. Trvat má do konce března.
Vernisáž proběhne 14. 2. 2025 v 17 hodin, tedy právě v den narozenin známého výtvarníka, hudebníka a trampa.
Výstavu vymyslel a připravuje foglarovec, skaut, tramp a hudebník Bohuslav Prchal – Bob. „Jako úctu Marko Čermákovi, který mě inspiroval, motivoval a provázel po celý můj život,“ řekl nám autor expozice a pokračoval: „Obsahem výstavy jsou materiály dostupné především z nakladatelství pana Václava Vávry, které mám buď ve sbírce, nebo byly poskytnuty jako sponzorský dar přímo majitelem. Jde především o kresby z portfolií, knihy, pohlednice, kartičky atd. Dále pak nějaké hudební nosiče a fotografie. A samozřejmě i časopisy Rychlé šípy.“

Hledáme Rychlé šípy - tradiční měsíční pátrací hra Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara určená pro nejširší veřejnost se vždy ve vymezeném území Prahy odehrává už od roku 2001 a je spojená s výročím – narozeninami Rychlých šípů 17. 12. (1938).
Herní území, kde se v roce 2024 ukryly postavy Rychlých šípů v životní velikosti, bylo stejně jako v předchozím ročníku na obou březích Vltavy a čas vyčleněný pro pátrání byl vrácen do obvyklého termínu od 17. 11. do 17. 12. 2024.
V tomto časovém období našli Rychlé šípy pouze dva (tradiční a mnohaletí) hledači - Aleš Deutsch a Slavomil Janov – Nashville, kterým byly při Večeru světel předány foglarovské ceny: sada foglarovských pohlednic nakreslených Marko Čermákem, přičemž jedna z pohlednic zobrazuje výjev právě v místě posledního úkrytu Rychlých šípů, dále potom rarita – tiskařský arch s barevnou a černobílou obálkou proužkového vydání kreslené Chaty v Jezerní kotlině s podpisem Marko Čermáka, ale také diplom účastníka a magnetka.
Zkrátka však nepřišli ani neúspěšní hledači – i ti obdrželi diplom účastníka.

První únorová neděle ve sv. Haštalu bude věnována Jaroslavu Foglarovi.

Před 26 lety odešel Jaroslav Foglar.
(6. července 1907 – 23. ledna 1999)

Ve čtvrtek 23. ledna si připomeneme 26 let od úmrtí Jaroslava Foglara, známého i pod skautskou přezdívkou Jestřáb († 23. 1. 1999).
Jako každoročně, i letos zamíří k Jestřábově hrobu na Vinohradském hřbitově v Praze řada jeho přátel, příznivců literárního díla i skautského odkazu.
Pokud ve čtvrtek také plánujete návštěvu místa Jestřábova posledního odpočinku, můžete ještě před vzpomínkou u Foglarova hrobu v 16.30 h absolvovat poznávací vycházku SEDM PIETNÍCH ZASTAVENÍ, kterou v rámci Akademie Jaroslava Foglara organizuje 48. klub oldskautů Jestřábi Praha.
Sraz účastníků je ve čtvrtek 23. 1. 2025 v 14.30 hodin u kaple sv. Rocha na Olšanském náměstí v Praze 3 na Žižkově.

Již dvacet šest let uplyne ve čtvrtek 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara uctí Jestřábovu památku tradičně u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově krátkou pietní vzpomínkou.
Setkání účastníků z řad SPJF, ale i veřejnosti, se uskuteční ve čtvrtek 23. ledna 2025.
Místem srazu je hlavní vchod (vstupní prostor za branou) na Vinohradský hřbitov z Vinohradské třídy, čas odchodu k hrobu je v 16.30.

Dnes, 13. ledna, se dožívá 95 let Miloš Zapletal – Zet, spisovatel a redaktor – autor oblíbených dobrodružných příběhů pro děti a mládež i dlouhé řady příruček pro činorodé prožití volného času určených dětem i jejich starším kamarádům vedoucím, redaktor, sběratel a zpracovatel stovek a stovek her pro volný čas, vedoucí skautského respektive turistického oddílu, překladatel díla Ernesta Thompsona Setona, editor ojedinělé řady příruček Skautské prameny a v neposlední řadě celoživotní popularizátor a dlouholetý editor vybraných textů Jaroslava Foglara respektive autor textů o Jaroslavu Foglarovi.
V ostrém kontrastu se Zetovým obrovským množstvím vykonané práce pro několik generací těch, kterým nikdy nezevšední výpravy za dobrodružstvím , je autorova skromnost a život v dobrovolném skrytu stranou pozornosti.

Kamarádky, kamarádi! Pojďte s námi do cukrárny! Kdy? No přece O TŘECH KRÁLÍCH! Stejně jako loni prý vyrazí koledovat také Bratrstvo Kočičí pracky! A to těm plantážníkům bude letos už 85 let! Může to tedy být pěkná mela! Jak to všechno dopadne se přijďte přesvědčit v pondělí 6. ledna v 16:45 hod. před Cukrářství u Michala v Podolské ul. č. 29! Královské koruny a nejmíň 65 Korun českých s sebou!
(Vy, co nejste z Prahy, nebo to máte daleko, vzpomeňte si na toto naše dobrodružství kdekoli jinde tím, že budete tak, jako my TOUŠAT ŽE DVOU a napište nám o tom na adresu jednoho našeho pro Vás neznámého kamaráda: rosolmartin@seznam.cz. Zejména uvítáme i případné obrázky!)
Vaše RYCHLÉ ŠÍPY!

Dobrý foglarovský rok 2025
přejí čtenářům Bohouška
Alpín, Best a Krizmen

„Mamince dám k ježíšku patnáct kilo papriky, dědečkovi párátka, babičce bačkory, tetě Amálce zrcadlo – jen teď co tatínkovi?“ – uvažoval Rychlonožka …

Krásné prožití vánočních dnů, kouzelnou atmosféru ... a nějakou tu foglarovskou věc pod stromečkem
přejí čtenářům Bohouška
Alpín, Best, Krizmen

Rok 2024 byl stejně jako předchozí ve znamení Rychlých šípů. Skautská nadace Jaroslava Foglara ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros pokračovala ve vydávání slavného seriálu. V době vzniku tohoto článku vycházely celkem 4 různé edice Rychlých šípů. Nadace jejich vydávání podpořila ještě hrou Zde by mohly být Rychlé šípy, která se odehrála ve dvou kolech - na jaře a na podzim. V závěru roku byla navíc v Muzeu literatury zpřístupněna výstava Jsme Klub Rychlých šípů! představující původní scénáře komiksu, který vycházel na zadní straně Mladého hlasatele. Výstava vznikla ve spolupráci Památníku národního písemnictví, Skautské nadace Jaroslava Foglara a s Ústavu pro českou literaturu AV ČR a potrvá až do následujícího roku. Rychlošípácké aktivity obohatilo navíc vydání obsáhlé publikace s názvem Rychlé šípy: Původní kresby a scénáře Jaroslava Foglara, Jana Fischera a Marko Čermáka (autoři Pavel Kořínek, Jaroslav Foglar).
Tak trochu ve stínu zůstala další foglarovská výročí, např. 25 let od úmrtí samotného spisovatele, 90 let od vydání Přístavu volá - první knihy Jaroslava Foglara nebo 90 let příběhu Hoši od Bobří řeky. V třetím případě však došlo k vydání knihy pro supermarkety Albert, a tak se slavná kniha dostala v dalším vydání a navíc ve vysokém nákladu za rozumnou cenu ke všem zájemcům. V roce 2024 vyšly další dvě klasické foglarovky - Tajemství Velkého Vonta (sběratelské vydání) a Stínadla se bouří. Albatros ve spolupráci s nadací pokračoval ve vydávání odvozených děl cizích autorů (Poslední tajemství Jana T., Život a smrt Maxmiliána Drápa). 6. června 2024 byla nadací na Dětském ostrově v Praze odhalena další foglarovská lavička věnovaná knize Strach nad Bobří řekou. Skautská nadace Jaroslava Foglara pokračovala v celé řadě svých aktivit, které nejen souvisely s šířením odkazu Jaroslava Foglara (zmínit lze např. předmětovou sbírku - Jestřábův dobročinný obchod), ale jejich cílem byla i podpora skautingu (např. sbírka na skautské klubovny a tábořiště). Pilíři nadace založené v roce 2002 jsou stále Fond střecha, Skautfunding, Fond Foglar, Fond Dobrý skutek a Fond Skautský odkaz.

17. prosince 2024 se opět sešlo u postranního vchodu kostela sv. Haštala v Praze téměř čtyřicet účastníků letošního Večera světel, který je nejen připomínkou prvního vydání příběhů Rychlých šípů na stránkách časopisu Mladý hlasatel, ale také setkáním, na kterém se sejdou zájemci o život a dílo Jaroslava Foglara. Mezi přítomnými se při zahájení vmísila tajemná postava Široka. Kdo to byl? Proč přišel? Dozvíte se v další části článku.

O letošních Vánocích uplyne 55 let od premiéry a 35 let od obnovené premiéry televizního seriálu režiséra Hynka Bočana na motivy knih Jaroslava Foglara s názvem Záhada hlavolamu. Tuto skutečnost si připomenul skautský oddíl SKAUT - S.S.V. v Praze - Kbelích ve své klubovně besedou s režisérem Hynkem Bočanem, výstavkou a několika doprovodnými materiály.
Beseda se konala 15. prosince 2024. Hynek Bočan přitom přijal pozvání kbelských skautů již podruhé (poprvé to bylo již před rokem), a jak sám řekl v úvodu setkání, zcela výjimečně. Besedu moderoval vedoucí oddílu Kamil Podlaha - Bobr, který režisérovi pokládal zvídavé otázky. Ten se s radostí rozpovídal o podrobnostech natáčení včetně zarámování do dobového kontextu (období Pražského jara 1968 a následné okupace vojsk Varšavské smlouvy). Sestříhané video z besedy najdete ve facebookové skupině Jaroslav Foglar a foglarovky a na profilu Kamila Podlahy. V prostorech klubovny navíc probíhala ve dnech 13. - 14. prosince 2024 výstavka k danému tématu, kterou si prohlédly desítky zájemců. K vidění byl i scénář seriálu a expozici dominovala postava Široka.

A jak slavíš Večer světel Ty? Pošli nám fotografii na info@bohousek.cz

Tak jako v minulém roce zaznamenáváme i letos, co může obstarat Ježíšek pravověrnému foglarovci pod stromeček z Jestřábova dobročinného obchodu, který provozuje Skautská nadace Jaroslava Foglara (originální názvy produktů jsou převzaty v původním znění, tak jak jsou v obchodu označeny):

Když občas na pátek připadne třináctý den v měsíci, asi i ti nepověrčiví trošičku zbystří :-) ...
Číslo třináct zaujímá v tvorbě Jaroslava Foglara i v oddíle, který vedl - v skautské Pražské Dvojce - Hoších od Bobří řeky, nepřehlédnutelné místo. A najdeme ji - třináctku - v souvislosti s foglarovským světem, leckdy i nečekaně ... Připomeňme si fenomen foglarovské třináctky naším starším článkem Když napočítáme do třinácti ...

Tradičně o něco později než v jiných městech můžete hledat Rychlé šípy i v Kutné Hoře. Pátrací hru uspořádal v historickém centru města Junák - český skaut, středisko Kutná Hora, z. s. Od 1. do 23. prosince 2024 se kdesi skrývá slavná pětice (i s psem Bublinou) a úkolem soutěžících je ji najít, vyfotit nebo nakreslit a svůj výsledek pátrání do 23. 12. 2024 zaslat na email: sipykh@skaut.cz. Na rychlejší pátrače čekají odměny, na ostatní úspěšné hledače malé upomínkové předměty, které si mohou vyzvednout na akci „Betlémské světýlko“ 23. 12. 2024 od 14:00 do 18:00 hod. na Palackého náměstí.

Kdo ze sběratelů by neznal mladoboleslavské nakladatelství Šebek & Pospíšil s indiánem ve znaku. Jeho krátká éra přesto definitivně skončila právě před třiceti lety. Přitom hned na začátku své činnosti stačilo připravit například první vydání dvoudílného povídkového souboru: Jestřábe vypravuj…

Dosud méně známou a probádanou kapitolu života spisovatele Jaroslava Foglara připomíná nová publikace z produkce Skautské nadace Jaroslava Foglara s názvem Jestřábův Zlatý máj: J. Foglar hodnocený a hodnotící (1957 - 1970), kterou si můžete v předvánočním období zakoupit v Jestřábově dobročinném obchodě.

2. prosince 2024 vychází další rozsáhlá publikace věnovaná Rychlým šípům. Albatros ve spolupráci se Skautskou nadací Jaroslava Foglara vydává knihu o rozsahu 240 stran s názvem Rychlé šípy: Původní kresby a scénáře Jaroslava Foglara, Jana Fischera a Marko Čermáka. V knize se zájemci dozví, jak Rychlé šípy vznikaly a budou v ní zveřejněny nikdy nepublikované kresby, skicy, scénáře a poznámky. Jejich doprovod tvoří komentář komiksového teoretika Pavla Kořínka.

Až 17. prosince 2024 odbije 17. hodina, připomeneme si u postranního vchodu kostela sv. Haštala v Praze výročí prvního vydání Rychlých šípů.

Památník národního písemnictví / Muzeum literatury zahájí dne 12. prosince 2024 výstavu Jsme Klub Rychlých šípů! Zrod jedné legendy na stránkách Mladého hlasatele 1938–1941. Výstava potrvá do 6. dubna 2025.
Výstava nabízí vůbec první příležitost spatřit v úplnosti originály komiksových stran z let 1938–1941. Muzeum připravilo výstavu jako určitý „výstavní seriál“. Do čtyř časových epizod rozdělená expozice postupně představí všechny dochované listy v kresbě Jana Fischera a Václava Junka a nabídne návštěvníkům příležitost porovnat si výtvarné ztvárnění se strojopisnými scénáři, které Jaroslav Foglar pro své kreslíře připravoval. Výstava vznikla ve spolupráci se Skautskou nadací Jaroslava Foglara.

V současnosti probíhají dvě výstavy malíře Pavla Čecha, jehož dílo je také spojeno s Jaroslavem Foglarem (mj. kniha O Červenáčkovi nebo plán Stínadel). Kresby můžete obdivovat v Brně a v Poděbradech.

Pozoruhodný pořad odvysílalo 5. listopadu 2024 Country rádio. V rámci cyklu TRAMPSKÉ TAMTAMY uvedlo Vzpomínku na Jaroslava Foglara s Pavlem Maurerem - Jestřáb očima autora knižního rozhovoru Ježek v kleci.

Pravě dnes začíná možnost zapojit se do tradiční hry v pražských uličkách, které se za více než dvacet let zúčastnilo už několik generací pátračů.
Vykročte, stejně jako vaši předchůdci v předchozích letech, vstříc dobrodružství!
Vystopujte čas napětí, legrace, dobra a kamarádství.
Vydejte se za Rychlými šípy!

RYCHLÉ ŠÍPY VE STÍNADLECH...
Legendární chlapecký klub z románů a komiksů spisovatele Jaroslava Foglara se v závěru roku 2024 vydal na výpravu do Prostějova.
Pátrací hra probíhá v samém centru Prostějova pro všechny chlapce a děvčata (ale i dospělé!), kteří mají rádi romantiku a dobrodružství, jež sálají z příběhů Rychlých šípů.
Princip hry je jednoduchý: Kdesi v centru města bude od 17. listopadu do 17. prosince 2024 umístěna celá pětice chlapeckého klubu – Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Postavy podle komiksu jsou téměř v životní velikosti a stojí na neznámém vyvýšeném místě – na balkóně, pavlači, střešním výklenku, ochozu a podobně.
Postavy jsou dobře viditelné přinejmenším z přilehlé ulice či náměstí, prostě běžně dostupného veřejného prostranství – jen je najít!
Pátrací území je ohraničeno dle mapky:

V příštím roce řadu z nás jistě potěší nové vydání Kroniky Ztracené stopy Jaroslava Foglara. Populární příručka s náměty na aktivní trávení volného času formou kronikových zápisů členů zálesáckého klubu Ztracená stopa se úplně poprvé dostala ke čtenářům v roce 1966 na pokračování v časopise Signál a naposledy před dlouhými sedmnácti lety roku 2007 díky nakladatelství Olympia. První knižní vydání připravilo nakladatelství Naše vojsko v roce 1967 s využitím množství původních černobílých ilustrací Gustava Kruma. Pouze obálka (na první fotografii) byla barevná.
V souvislosti s přípravou nového vydání se vydavatel Václav Vávra obrací na širokou foglarovskou veřejnost s dotazem, zda někdo nemá informaci o tom, kdo je v současnosti držitelem respektive majitelem originálu této kresby Gustava Kruma.
A současně dodává, že pro toto nové vydání vyzdobí první vjem – první pohled na knihu Marko Čermák.
Proč v listopadu scházel Julek osmého při úpravě klubovny, Jirka devátého na pracovní schůzce a Láďa třináctého na výpravě U tří borovic se nejspíš nedovíme, ale ohledně originálu kresby Gustava Kruma budeme třeba listopadově úspěšnější.

Ahoj kamaráde,
zavítáš i Ty mezi nás na pražský Žižkov ke Stromu Jaroslava Foglara? Společně si krátce připomeneme jeho zasazení. Příchozí obdrží pamětní kolečka vyrobená přímo ze dřeva ginga.
Sraz účastníků:
úterý 19. listopadu 2024, 17:43
v parčíku u fotbalového stadionu Viktorie Žižkov, poblíž stejnojmenné tramvajové zastávky, na Seifertově ulici.

Přivázat stužku, jako každý rok, bude ovšem možné kdykoliv do 17. prosince. Třeba právě její žlutá nebo jakákoliv barva náš Strom povzbudí v tom, aby se na jaře, po letošní námraze, zase zazelenal.

V pátek 8. 11. 2024 přišla z Roudnice nad Labem Hamráčku smutná zpráva, do ,,Merkurového nebe" odletěl ve věku 78 let největší světový sběratel a stavitel, vystavovatel a muzejník polytechnické stavebnice MERKUR a také příležitostný pátrač po historii ježka v kleci a hodný a velice pracovitý člověk JIŘÍ MLÁDEK. V nedávné době také vyrobil ze stavebnice Merkur velkého ježka v kleci jehož výška je 37 cm a šířka 23,5 cm a poté pro muzeum J. Foglara v Ledči nad Sázavou vyrobil z téže stavebnice úctyhodných 120 kusů ježků v kleci různých velikostí a barev. Čest a obdiv jeho památce.

FOTO: Saša Malachovský

Jaroslav Foglar doprovázel dětství a mládí více generací. Má ovšem co říct i těm přicházejícím? My věříme, že ano. Ačkoliv se nám jeho jazyk trochu vzdaluje, jsme přesvědčeni, že velká témata, která jeho příběhy nesou, jsou stále živá. Přátelství, dobrodružství, důvěra, poctivost, sebekázeň či sebedůvěra, to jsou jen některá z nich. 
Nabídněte nové generaci čtenářů dobrodružství a pravé přátelství. Dáváme vám zdarma k dispozici pečlivě zpracované metodiky, které vás, vaši třídu, menší kolektiv i děti na domácí výuce naučí číst s chutí a poznávat.
U nás na webu https://www.skautskanadace.cz/metodiky-pro-skoly najdete několik lekcí pro žáky 3. -5. ročníku, které jsou postaveny tak, abyste každou zvládli v jedné vyučovací hodině. Každá z nich stojí na pilířích práce s textem a výchovy ke ctnostem. Najdete je v lekcích zastoupené v různém poměru, ale v každé se snažíme rozvíjet obě stránky. Je tedy možné, že v některých případech se více s žáky zahloubáte do otázek osobního rozvoje a lekci si tak rozdělíte do dvou hodin. Zároveň je možné se nechat komiksy a lekcemi inspirovat a pokládat si s žáky otázky dle toho, co je zaujme.
Každá lekce vychází z komiksového příběhu a je na něm postavená.  

Příběhy Rychlých šípů spisovatele Jaroslava Foglara se odehrávaly všude kolem nás – na ulici, v obchodě, v lese, na koupališti, ve škole… Vypátrejte i u vás taková místa, která organizátor hry viditelně označil komiksovým plakátem Rychlých šípů a vyhrajte šípáckou odměnu.
Podzimní kolo hry startuje právě dnes a poběží až do 30. listopadu 2024.
Zájemci se na webu ke hře mohou podívat, kde se hra koná v jejich okolí, kolik plakátů je potřeba najít a kde je hledat. Po nalezení plakátu si hráč opíše písmeno či písmena a na webu pak všechny části tajenky zadá. Tím se zapojí do slosování o ceny s rychološípáckou tematikou, které do soutěže věnovala Skautská nadace Jaroslava Foglara.
Do přípravy hry se zapojily skautské i neskautské oddíly, městské úřady, knihovny, školy, rodiny i jednotlivci.
Hraje se na těchto místech: Rumburk, Valeč (okr. Karlovy Vary), Trutnov, Roztoky u Prahy, Strakonice, Čejetice, Praha-Dolní Chabry, Choltice, Měšice u Prahy, Nové Zámky (Slovensko).

"Václava Jílka pohřbili na hřbitově ve Spálených Mlýnech. Podívejte se někdy na jeho malý chlapecký hrob. Je tam dodnes, v západním koutě hřbitova. Nápis na kříži už skoro není znát, o hrob už se nikdo nestará, když teď nejsou naživu Jílkovi rodiče."
Z vyprávění lékárníka pana Vošahlíka o tragické události před čtvrt století v kraji šafránové vůně Pavlu Zemanovi, který se potom vydal na hřbitov a skutečně tam nalezl malý polorozpadlý hrob s omšelým křížem a s téměř nečitelným nápisem...

Setmělé hroby v okolní záplavě světel právě jen na Vánoce a o Dušičkách působí posmutněle.
Od dětství jsme na hřbitovy v takové dny nosili vždy aspoň o jednu svíčku více a zapálili ji na nějakém cizím hrobě, kam zrovna nikdo nepřišel, nebo viditelně už nebyl nikdo, kdo by kdy chodil.
Možná je takové opuštěné setmělé místo posledního odpočinku neznámého člověka i při vánoční či dušičkové cestě za vzpomínkou k blízkým někoho z čtenářů - a možná má v kapse jednu svíčku navíc...

Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury právě přišlo s třetím upraveným vydáním úspěšného titulu Evangelium podle Jaroslava Foglara.
Originální a čtivě napsaná kniha známého teologa a religionisty Pavla Hoška představuje „fenomén Foglar“ z náboženského hlediska. Rozebírá nejen vlivy indiánského totemismu a římskokatolické spirituality, ale i tajné vontské rituály, extatické stavy vyvolané nádherou přírody, posvátná místa a časy, klubovní rituály, úlohu dobra, pravdy a krásy ve foglarovských vyprávěních. Autorovi, který se důkladně seznámil s literárním a organizačním dílem autora Rychlých šípů a dalších nesmrtelných děl, jde především o působení a odezvu tohoto díla u čtenářů. Foglarovo dílo je podle Hoška neodmyslitelným způsobem svázáno s jeho mnohovrstevnatým působením na děti a mládež, jedná se tudíž o symbolické univerzum, o návod k celistvému způsobu života. Nejde pouze o nějakou volnočasovou aktivitu. Fenomén Foglar vyplnil imaginaci i konkrétní činnost několika mladých generací, což nemá v české kultuře obdoby. Pavel Hošek nabízí pro tento fenomén pojem „foglaring“ a snaží se vyjádřit jeho charakteristické rysy.

Nakladatelství Olympia chystá v závěru letošního roku druhé rozšířené vydání knihy Jiřího Poláka "Poselství žlutého kvítku", která prvně vyšla v roce 2003. Mnozí foglarovci vědí, že jde o autentické rozhovory autora s Jaroslavem Foglarem a Dr. Karlem Burešem.