| STÍNADLA |
Bohousek Zde
Rubriky
Nejčtenější články vydané v posledních 30 dnech
Prahou Jaroslava Foglara

Bydliště
Pracoviště
Klubovny
Tábořiště
Místa inspirace

Foglarovský svět
Tipy a vzpomínky pište na info@bohousek.cz, předmět: Prahou Jaroslava Foglara
Foglarovky
Bohoušek doporučuje

Když velká voda řádí...

[ Autor: Tomáš Hromádka - Krizmen | zařazeno: 15. 8. 2002 | přečteno 445 ]

Pražský Herold 6,7 (20. září 1997)

Když velká voda řádí...
V průběhu měsíce července zasáhla východní Čechy a Moravu kalamita, která však rozhodně nebyla v naší historii první. O tom by mohly vyprávět zažloutlé stránky prastarých kronik. A nebyla to záležitost venkovských vísek a městeček!Časté ničivé povodně byly před vybudováním vltavské kaskády trvalým nebezpečím hrozícím po staletí našemu hlavnímu městu. Vždyť například zdi Starého Města a židovského ghetta musely čelit rozbouřenému živlu téměř každý rok. Prahu však nejvíce postihly povodně stoleté. V této souvislosti lze definovat odborný vědecký termín stoletá povodňová vlna", což je velikost průtoku ve vrcholu povodňové vlny, který je v dlouhém období dosažen nebo překročen jednou za sto let. Stoleté povodně byly zaznamenány např. v letech 1157, 1342, 1655, 1784 nebo 1845. Poslední - téměř stoletá - velká voda postihla Prahu na počátku září 1890.

1890


V Praze před 107 lety
Konec léta spojený s příchodem silných deštů přinesl rozvodnění Vltavy a jejích přítoků - Nežárky, Lužnice, Berounky. Od středy třetího září vltavská hladina rychle stoupala. Voda postupně zaplavovala pražské ostrovy, převalila se přes nábřeží a začala pronikat do centra města. Stále se stupňující nebezpečí sledovali s hrůzou v okolí bydlící Pražané. Vyvrácené stromy, boudy, zábradlí, stohy obilí. V devatenáct hodin voda stoupla na 370 cm nad normál. Napětí navíc ještě zvyšovaly poplašné zprávy z jižních oblastí, informující o vodě v ulicích Českých Budějovic a Jindřichova Hradce. V tu dobu už dopravu v níže položených částech Prahy zprostředková valy loďky, ve Slovanské kavárně na nábřeží již byl metr vody a v okamžiku, kdy kalná voda rozběsněné řeky vtrhla do kotelny Národního divadla, bylo přerušeno večerní představení, nazvané Ďáblovy pilulky".

1890


Ve čtvrtek ráno mohli čtenáři Národních listů číst: Mohutnost rozkaceného proudu je tak neodolatelná, že hravě vyzdviženy i obrovské dubové kozy před staroměstskými mlýny ze svého starého osazení. Vlny pohazují věkovitými kmeny, jakoby to byly sirky: před mosty, zejména Karlovým, nahromadily se spousty klád a jiného dříví, pocházející z rozkotlaných přístavů parolodí, mostů atd.

Voda již dosáhla prvního patra Anežského kláštera. V půl šesté podlehly prudkému proudu dva pilíře a tři oblouky Karlova mostu. Národní listy událost o den později popsaly: Jako trosky starého hradu trčí do vzduchu zbytky pilířů, jen tramwayové kolejnice ohnuty jsou do vody. Se zdivem zmizelo také známé Prokovovo sousoší sv. Ignáce z Loyoly, stojícího na zeměkouli, nesené národy, na druhé straně svatý František Xaverský, rovněž Prokovův... Štěstí, že sřítil se most záhy z rána, kdy frekvence tam byla slabá; jak strašná byla by katastrofa, kdyby bylo neštěsí událo se ve dne, kdy tlačily se tam tisícové.

Národní listy nepřeháněly. Na mostě se totiž po celé dni tí snily davy senzacechtivých Pražanů. Voda, nepřirozeně zvýšená o pět metrů (nejvyšší průtok 3975 m3/s odpovídal asi 85 leté vodě), začala opadávat až po půlnoci. O dva dny později byly zrušeny povodňové komise, které se v panice a zmatku příliš neosvědčily. V pondělí 8. září nebyla již zaplavena ani jedna pražská ulice a Pražané se začali pomalu věnovat každodenním starostem. Povodeň si vybrala tehdy krutou daň - dvacet lidských životů a ohromné majetkové š kody. Tuto smutně proslulou událost, od níž letos uplynulo 107 let, připomínají dodnes malé kovové tabulky označující výšku rozbouřené řeky, které jistě objevíte při svých toulkách Prahou v okolí Anežského kláštera, Havelské a Anenské čtvrti. Často se v těchto malých výklencích objevují v době výročí malé svíčičky, které zde zasvěcení lidé zapalují.

1890


Hrozí povodeň Praze?
V nedávné době byl v souvislosti s moravskými povodněmi odborní ky mediálně představen matematický model, který ukázal, jak by se stoletá voda v Praze chovala. Byla by zatopena Kampa a část Malé Strany a Smíchova, dále západní část Starého Města včetně části Staroměstského náměstí (díky špatnému zabezpečení Novotného lávky), Karlína a Stromovky v Holešovicích. Magistrát dal na rady nizozemských odborníků a zakoupí speciální povodňové zátarasy.

1870


Jak je to s přehradami vltavské kaskády? Odborníci z ČVUT tvrdí, že zachytí povodňové vlny asi do četnosti patnáctileté vody. Kdyby hrozila stoletá voda, nemají vodohospodáři žádnou šanci povodňovou vlnu zachytit. Podle výpočtů lze totiž průtok stoleté vody (asi 4134 m3/s) snížit maximálně o 250 - 300 m3/s, což představuje asi 6 - 7 procent. Když k tomu přidáme další fakt, totiž, že povodňová vlna se šíří na hluboké vodě přehrad rychleji, než někdejším neregulovaným údolím, můžeme mít pak př i velkých deštích oprávněný strach. Na otázku, zda hrozí povodeň Praze, nezbývá než odpovědět kladně. Zdá se však, že po letošních letních událostech si to příslušní úředníci uvědomili a začínají se podnikat první kroky. Doufejme, že nebudou poslední.

Tomáš Hromádka


Foglarovské výroky
„Křičte si na mne, řežte si mne, mučte si mne chlebovou polívkou - přece jsem nejšťastnějším chlapcem: Vždyť jsem viděl Rychlé šípy!“ - Tlouštík v den svého prvního setkání s Rychlými šípy.
Vyhledávání
 
KNIHA NÁVŠTĚV
Bohouškovy trvalky
Výročí roku 2024
13 otázek - kvízy
Nejkomentovanější
Vyšlo od roku 2018...
19. 03. 2024
Počet komentářů: 24

Ocenění a vyznamenání pro Jaroslava Foglara
16. 04. 2024
Počet komentářů: 9

Jan Trojan - Roy: "Foglarovo dítě"
19. 03. 2024
Počet komentářů: 5

Saturnin a Stínadla - aneb Setkání Lídy Baarové a Adiny Mandlové v Havlově vaně
04. 04. 2024
Počet komentářů: 1

reklama

* Bohouška připravuje redakce ve složení: Milan Lebeda - Alpín (vedoucí), Petr Molka - Best (webmaster), Tomáš Hromádka - Krizmen (redaktor). Bohoušek je připravován ve spolupráci s Pražskou pobočkou SPJF.
* Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Bohouška publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
* Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
* Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
* Zprávy, příspěvky a žádosti můžete poslat na .