V létě roku 1985 konali hoši Foglarova oddílu Tábor na jiném místě. „Ale jak vzdálené bylo ono jiné místo od místa původního?“, otázal se Slávek Janov netrpělivého hloučku natěšených foglarovců, čekajících před 18. hodinou na schodišti domu v Bělehradské ulici č. 51. „Několik metrů!“, odpověděl zasvěceně jeden z nejpovolanějších – přímý účastník tábora – Řešetlák. „Tedy dnešní kolegium se bude konat také na jiném místě než obvykle v zasedací místnosti, ale také pouze o několik metrů vedle: Přímo v klubovně současné Dvojky!“, oznámil Slávek. Důvod byl ten, že v zasedačce právě probíhá třídění a generální inventura všech zbývajících Slávkových turistických známek, kterými je celý stůl doslova zavalen! Potěšitelné je na celé věci to, že se tím zvyšuje naděje sběratelů na případné doplnění některých jim chybějících turistických známek! V platnosti ovšem i nadále zůstává výzva k trpělivosti, neboť termín dokončení této revize nebyl prozatím oznámen!

Poslední rozloučení s Milošem Zapletalem proběhne na přání rodiny pouze v úzkém kruhu nejbližších.
Prosíme všechny ostatní, aby toto přání přijali, i když se k nim informace o místu a datu rozloučení dostane.
Zároveň ve spolupráci s rodinou chystáme na sobotu 21. června v Jizerských horách vzpomínkový slunovratový oheň, který bude otevřený všem zájemcům.
Podrobnosti o čase a místě zveřejníme s dostatečným předstihem.

Jaká témata probírali členové Akademie Jaroslava Foglara a hosté na 162. kolegiu? Dozvíte se v následujícím přehledu!

Mates a jeho kamarádi mají vlastní youtubový kanál, ale moc lidí jejich videa nesleduje. Pak ale dostanou skvělý nápad – budou se natáčet, jak plní skautské bobříky! To, co zprvu vypadá jako velká legrace, se ale brzy změní v noční můru. Jaká tajemství ukrývá rozpadlý starý dům za městem?
Jako druhý svazek v řadě Rychlé šípy na stopě vydává nakladatelství Albatros 15. 5. 2025 příběh Barabizna od Lucie Hlavinkové s ilustracemi Filipa Zatloukala.

V programu prosincového kolegia AJF se už naplno projevila příjemná atmosféra času adventního, času blížících se svátků dobrot, vánoček, cukroví, hrozinek a dobrých činů, řečeno slovy Rychlonožky z Rychlých šípů.
A tak hned v úvodu kolegia Martin Rosol prověřil paměť akademiků krátkou vědomostní soutěží: Úkolem soutěžících bylo vyjmenovat co nejvíce konkrétních vánočních dárků, které můžeme najít v komiksu Rychlých šípů a navíc správně zodpovědět, komu byly dárky určeny. Vítězem se stal Michal Václ s devíti správnými odpověďmi. A jak byste v takovém testu obstáli vy, milí čtenáři? Zkuste si také ověřit své znalosti! Můžete je porovnat s kompletním výčtem rychlošípovských vánočních dárků, který přinášíme v závěru článku.

Kája Saudek (13. května 1935 – 25. června 2015) patří k legendám českého komixu. Většinu svého života prožil v Praze. Zde od padesátých let minulého století pracoval jako kreslíř a kulisák ve filmovém studiu Barrandov. Legendární jsou jeho kresby pro film Kdo chce zabít Jessii? (1966), spolupracoval i na filmu Čtyři vraždy stačí drahoušku (1971). V té době se mu podařilo prosadit s prvními komiksy (Muriel a Andělé, Lips Tullian v časopisu Mladý svět), kreslil pak pro časopis Pionýrská stezka. Později navázal spolupráci i s televizí - spolupracoval na populárním cyklu Okna vesmíru dokořán. Významná byla jeho spolupráce s Českou speleologickou společností, pro kterou ilustroval více než dvacet let nejen interní tiskoviny (např. časopis Speleo), ale i dvanáct komiksů, které byly v omezeném nákladu tištěny a veřejně šířeny. Nás může těšit, že tímto způsobem se ke čtenářům dostaly také tři kreslené seriály Jaroslava Foglara s jeskyňářskou tematikou: Modrá rokle, Ztracený kamarád a Jeskyně Saturn. Později vycházely také v legendárním komiksovém časopisu Kometa a v deníku Svobodné slovo. Po sametové revoluci navázal spolupráci s dalšími časopisy a vyšly i další komiksy, které v době totality neprošly cenzurou. Bohužel jeho další aktivity ukončila nešťastná událost v roce 2006, kdy mu zaskočilo sousto v krku (Bohoušek informoval), dalších devět let prožil populární kreslíř ve vegetativním stavu v motolské nemocnici. Zemřel 25. června 2015 a je pohřben na Vyšehradském hřbitově.

Přinášíme výběr z programu 160. kolegia AJF (13. 11. 2024). První dvě témata jsou důkazem pozoruhodného úkazu: U některých nadšených foglarovců se může občas objevit poněkud zvláštní deformace, která způsobuje to, že dokáží rozpoznat foglarovské atributy i tam, kde ve skutečnosti buď vůbec nejsou, nebo se (v mírnější formě tohoto postižení) vyskytují pouze náhodně.

Z programu 159. kolegia Akademie Jaroslava Foglara vybíráme:

Mám to štěstí, že je kolem mne hodně činorodých kamarádů a každé naše setkání je ve znamení předávání novinek. Prostě nás zajímá, co kdo nového zažil, četl, viděl, vyrobil. Tahle vzájemná inspirace je neskutečně obohacující. Člověk nutně nemusí hned všechno v životě zkusit, ale je dobré vědět o někom, kdo už s tím má nějaké zkušenosti. V užším kruhu přátel jsme to dotáhli téměř k dokonalosti. Narazíme-li totiž v životě na něco zajímavého, co není přímo v našem zájmu, ale je to téma blízké někomu z nás, neváháme sbírat zkušenosti a dovednosti i pro toho druhého. Sám tomu říkám: "že moje bohatství nestojí jen na tom, co dokážu já sám, ale i na tom, co všechno zvládají mí přátelé". Tahle jakási moje zvídavost mne už mockrát dovedla k velmi pěkným zážitkům i hezkým výrobkům.
Stejně tak tomu bylo s hračkou, které jsem dal pracovní název "Stínadla".

16. června 2025 vydává Albatros druhý svazek Foglarových deníků. Výbor z deníků z let 1938 - 1941 připravili Roman Šantora a Jan Šulc. Bude jistě zajímavé se začíst do řádků, které si spisovatel Jaroslav Foglar zapsal v pohnutých dnech našeho národa, konce první republiky, vzniku Protektorátu Čech a Morava a prvních let II. světové války. Albatros slibuje, že se ze stránek dozvíme nejen o jeho pracovním nasazení (vždyť v té době vznikly legendární Rychlé šípy, knihy Záhada hlavolamu, Chata v Jezerní kotlině, či Pod junáckou vlajkou), ale i vnitřních pochybnostech, únavě a smutku, které autor prožíval. Součástí rozsáhlé publikace o 600 stranách bude i na 330 doprovodných materiálů - mj. fotografií, letáků či úryvků z knih.

11. září 2024 se konalo první (celkově 158.) kolegium AJF v nové akademické sezóně 2024 – 2025. Protože však nové akademické období již tradičně otevírá 31. srpna Rokosův memoriál, začalo naše setkání ohlédnutím za jeho letošním osmým ročníkem.

7. května 2025 byla zahájena výstava panelů s reprodukcemi komiksů Jaroslava Foglara a Marko Čermáka. Vernisáž výstavy obstaral koncert skupiny Paběrky a další aktivity. Atmosféru zachytil na svých fotografiích Martin Rosol, můžete si je prohlédnout v pokračování článku.
Jak nám upřesnila Kateřina Marszálková, vedoucí čakovického odboru školství, kultury a sportu, venkovní volně přístupná výstava je naplánována do 18. 6.

Ve čtvrtek 8. 5. 2025 završil svůj dlouhý a plodný život Miloš Zapletal – Zet, narozený 13. 1. 1930.
Spisovatel a redaktor – autor oblíbených dobrodružných příběhů pro děti a mládež i dlouhé řady příruček pro činorodé prožití volného času určených dětem i jejich starším kamarádům vedoucím, redaktor, sběratel a zpracovatel stovek a stovek her pro volný čas, vedoucí skautského respektive turistického oddílu, překladatel díla Ernesta Thompsona Setona, editor ojedinělé řady příruček Skautské prameny a v neposlední řadě celoživotní popularizátor a dlouholetý editor vybraných textů Jaroslava Foglara respektive autor textů o Jaroslavu Foglarovi.
V ostrém kontrastu se Zetovým obrovským množstvím vykonané práce pro několik generací těch, kterým nikdy nezevšední „výpravy za dobrodružstvím“, byla autorova skromnost a život v dobrovolném skrytu stranou pozornosti.
V Miloši Zapletalovi odešel člověk, který výrazně ovlivnil všechny členy redakce Bohouška.
Milý a vážený Miloši, s vděčným díkem za Tvé trvale inspirativní a obohacující dílo posíláme poslední pozdrav.
Alpín, Best a Krizmen

Skautská nadace Jaroslava Foglara pravidelně přináší fanouškům díla legendárního spisovatele řadu novinek a zajímavostí.
Nedávná prezentace Romana Šantory – Boba za nadaci přinesla obsáhlý přehled toho, co nás čeká v roce 2025 ještě dále.
Pojďme se společně podívat na nejdůležitější oznámení, která během hodinového živého vysílání 28. 4. 2025 zazněla.
Půjde jak o novinky chystané přímo nadací, tak o zajímavosti připravované dalšími partnery.

Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE.
36. číslo druhého ročníku (8. května 1937) populárního dětského časopisu vyzývalo k zakládání klubů - dětských mikrokolektivů Jaroslava Foglara, které v různých obdobách existovaly v dalších sedmdesáti letech a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Výročí připomíná i redakce Bohouška. V souvisejících článcích můžete zavzpomínat, jak se tento foglarovský svátek slavil v minulosti.

Příhody slavného klubu Rychlé šípy ovlivnily už několik generací a znovu ožívají v dobrodružstvích dnešních kluků a děvčat. O jednom z nich vypráví i Ostrov Uctívačů ginga, první díl z trilogie (Poklad Uctívačů ginga, Maják Uctívačů ginga) Svatopluka Hrnčíře.
Vydejte se v něm do Stínadel a na tajuplný ostrov za záhadami, které začaly objevem neznámého kresleného příběhu Rychlé šípy hledají gingo.
Audioknihu právě vydalo nakladatelství Tympanum. Příběh načetl David Matásek, jehož hlasem zaznívá mimo jiné také audio původní stínadelské trilogie (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta) Jaroslava Foglara z nakladatelství Albatros, ale také třeba povídky Otakara Batličky z nakladatelství Tympanum. Četba trvá 8 hodin a 20 minut. Vedle nakladatelství Tympanum již Ostrov Uctívačů ginga začíná postupně ve svých e-shopech nabízet více prodejců, ale v současnosti jen Supraphonline po zakoupení nabízí ke stažení přední a zadní stranu CD obalu a také digitální booklet.

Po dlouhých letech provozu ukončil portál ADAM.cz svou činnost. V českém neziskovém prostoru byl jedním z nejdéle fungujících zpravodajských webů věnovaných dětem, mládeži a volnočasovým aktivitám. Jeho archiv zůstává, ale nové články už nepřibudou. Připomeňme si jeho příběh.

Ještě než pochopíte, proč jsem dal tomuto článku onen trochu záhadný nadpis, chtěl bych poděkovat všem soutěžícím, kteří se v deštivý pátek postavili na pomyslnou startovací čáru. Sám jsem se totiž obával dvou extrémů. První byl spojen s tak velkým počtem závodníků, že se nám nevejdou do tramvaje a ten druhý, to je silný a vytrvalý déšť, který zamíchá s nadšením takovým způsobem, že tramvaj pojede téměř prázdná. Naštěstí ani jeden z extrémů nenastal a 13. ročník mohl důstojně proběhnout. Před třetí hodinou přijela do ulice U Harfy tramvaj řízená velmi vstřícným a přátelským panem řidičem, který si nechal vysvětlit všechna pravidla soutěže a pak pozorně sledoval i naší registraci. O tu se mimochodem výborně postarala paní asistentka z MČ Praha 6, za což ji děkuji. Když se zavřely dveře tramvaje, cestovalo v ní celkově 53 závodících, jednotlivců i týmů. Vůz byl téměř přeplněn. Cíl jsem v té době věděl jen já a pan řidič. Líbilo se mi, jak jste vřeli přípravami na závod a jak se hukot vždy utišil v očekávání nájezdu na další tramvajovou křižovatku. Postupně odpadávaly některé zaručeně betonové tipy a jasno bylo až v okamžiku, kdy jsme rovně projeli Vítězné náměstí a zamířili na smyčku Podbaba, kde pak proběhl start.

Mezinárodní knižní veletrh v Praze napíše ve dnech 15. - 18. května 2025 svoji třicátou kapitolu. Čestným hostem festivalu je letos Portugalsko. Pravdou sice je, že knihy Jaroslava Foglara v portugalštině ještě nevyšly, přesto však i letos najdete během čtyřdenního knižního dýchánku několik foglarovských stop.

Na východním konci náměstí stojí prastarý dům, zvaný U Jonáše... Nezavedl jsem vás k němu jen proto, že je to památná stavba se vzácnými reliéfy. Před lety jsem tu bydlel a tady začal příběh, který vám teď budu vyprávět. Příběh plný vůně vod a dálek, hukotu peřejí a slunečních pablesků. Příběh skutečných dobrodružství. Miloš Zapletal, Sedmička

Jeden z nejlepších příběhů naší dětské dobrodružné četby se už dávno zařadil do zlatého fondu klukovských románů.
Nové vydání oblíbeného vyprávění z prostředí pardubického vodáckého oddílu právě vyšlo u vydavatele Václava Vávry, který tím plní plán a slib daný koncem roku 2023, když vydal Sedmičku poprvé zpracovanou jako kreslený seriál.
Kniha je nově ilustrována Danem Růžičkou a doplněna průvodním slovem autora tohoto článku.
Sedmička v nové podobě vychází u příležitosti letošních 95. narozenin neocenitelného Miloše Zapletala – Zeta.

Pavel Hošek po roce opět zaplnil sál Knihovny Jiřího Mahena. Zatímco loni to bylo s přednáškou Evangelium podle Bohumila Hrabala, letos si zvolil Evangelium podle Jaroslava Foglara; stalo se tak 24. března 2025. Svým dynamickým přednesem si hned získal sympatie publika, vesměs znalců a přátel oblíbeného spisovatele a celoživotního skauta, pro všechny důvěrně známého jako Jestřába.
Profesor religionistiky má na svém kontě již slušnou řádku knih, největší pozornost získal právě svými „evangelii“. Vedle toho prvního, věnovaného právě Foglarovi (loni vyšlo již ve třetím vydání), pokračoval publikacemi o Setonovi, Tolkienovi, Levisovi či židovskému chasidismu.

Znalci dobře vědí, že číslo 13 bylo pro Jestřába a jeho Dvojku takřka posvátné. A tak máme i my trochu slavnostní pocit, když přicházíme s 13. Foglarovským sborníkem, který vydává Kruh přátel odkazu Jaroslava Foglara. Sborník přináší opět mnoho nových poznatků a objevů nejen ze života a díla Jestřába, ale i těch, kteří byli partnery v jeho výchovné práci, nebo odchovanci z oddílu, či těmi, kteří jeho dílo zkoumali, obdivovali, nebo dokonce rozvíjeli.
Přečtete si o roverech Dvojky, získáte přehled o všech soutěžích, které Jestřáb vymyslel a uplatnil v časopisech Mladý hlasatel (dozvíte se vše i o speciálních číslech Mh) nebo Vpřed, ale i jinde. Dozvíte se, že existuje pokračování „Žlutých skal“, stejně jako „Jezerní kotliny“. Přečtete si o tom, jak vznikala kniha „Když Duben přichází“. Nahlédnete do nitra domu vydavatele foglarovek Jana Kobese v Plzni. Zjistíte, co měl populární časopis Ahoj společného s Mladým hlasatelem. Překvapí vás nový objev, který se týká nejstarší fotografie J. Foglara. Jinou statí bude připomenut i závěr jeho života v devadesátých letech. Nahlédneme do disertačních prací studentů zabývajících se jeho dílem. Ozdobou Sborníku budou i malíři Petráček či Čech, ale i vzpomínka na trochu tajemného Dobrilu.

V jádru této akce leží touha po dobrodružství a snaha porazit čas s pomocí veřejné dopravy. Tento závod, který trvá tři celé hodiny, má za cíl nasbírat maximum bodů za cestování. Ale pozor, milý závodníku! Body získáš pouze za jízdu prostředky pražské veřejné dopravy a pěšky, takže zapomeň na jakékoli automobilem poháněné sedánky.

Fenoménem ve Foglarovském světě jsou v uplynulém desetiletí putovní výstavy, které je možné si vypůjčit a instalovat v informačním centru, galerii nebo ve škole prakticky kdekoliv, kde je o život a dílo Jaroslava Foglara zájem. Obě dvě - Spojeni s Foglarem (připravilo Sdružení přátel Jaroslava Foglara v roce 2016) a Pocta Rychlým šípům (připravila Skautská nadace Jaroslava Jaroslava Foglara ve spolupráci s společností Svět knihy, s.r.o. v roce 2018) jsou právě k vidění v reprezentativních prostorách galerie renesančního zámku v Uherském Ostrohu (od 14. března do 11. května 2025).

Členská základna Junáka – českého skauta, největší organizace pro děti a mládež v Česku, roste nepřetržitě již od roku 2006. Podle posledního sčítání je skautek a skautů u nás 78 137. Popularita skautingu je vysoká jak mezi dětmi a mladými lidmi, tak mezi rodiči – devět z deseti rodičů a prarodičů by dětem a vnoučatům doporučilo vstoupit do skautského oddílu (Ipsos, 2023).

Členové zálesáckého klubu Ztracená stopa jsou činorodí po celý rok, ale s nástupem jarních dnů jejich nadšení ještě vzrůstá. A vy u toho můžete být s nimi, protože nové vydání populární příručky Jaroslava Foglara Kronika Ztracené stopy právě vyšlo.
Textově kniha vychází z vydání upraveného v roce 1991 a kromě nové obálky od Marko Čermáka obsahuje původní ilustrace Gustava Kruma z roku 1967 a také průvodní slovo Václava Noska – Windyho a Romana Šantory – Boba.
Limitovaná část nákladu – 200 výtisků – má navíc přebal, na který byly využity ilustrace Gustava Kruma a na titulní straně přebalu je uveden pracovní návrh obálky Gustava Kruma pro první knižní vydání Kroniky Ztracené stopy v roce 1967. Bonusem k tomuto limitovanému vydání s přebalem jsou pohlednice s kresbami Jiřího Petráčka pro vydání Kroniky Ztracené stopy z roku 1991 respektive 1997 (celkem 12 + 3 pohlednice).

Už jen několik dní zbývá do konce výstavy: Jsme Klub Rychlých šípů! Zrod jedné legendy na stránkách Mladého hlasatele 1938–1941. Výstava od 12. prosince 2024 do 6. dubna 2025 nabídla v pražském Muzeu literatury první příležitost spatřit v úplnosti originály slavného kresleného seriálu a to dokonce ve 4 etapách: Založíme vlastní kroužek! Epizoda první, seznamovací (12. 12. 2024 - 12. 1. 2025), Bratrstvo kočičí pracky na scénu. Epizoda druhá, s protivníky (14. 1. - 9. 2. 2025), V zajetí kouzel, v síti záhad. Epizoda třetí, tajuplná (11. 2. - 9. 3. 2025) a Tonda Pírko, hoch bez domova. Epizoda čtvrtá, výchovná a vzorová (11. 3. do 6. 4. 2025), které doprovázely komentované prohlídky s autorem výstavy Pavlem Kořínkem a řada dalších akcí (diskuse Jak kreslit a psát Rychlé šípy dnes - 21. 1. 2025, představení divadla Orfeus - Hostina pro Jestřába - 6. 2. 2025, tajemný večer se Skautskou nadací Jaroslava Foglara na téma Co nás čeká s Rychlými šípy - 13. 2. 2025, Diskuse o vztahu komiksového scénáristy s kreslířem - 13. 3. 2025 a loutkové představení divadla KAKA - Rychlé šípy - 22. 3. 2025).
Výstavu samotnou tvořil jeden sál s originály, místnost s promítáním a předsálí s informacemi o komiksu a jeho autorech.

Dlouholetými stálicemi tvorby Jaroslava Foglara jsou příběhy Rychlých šípů a kniha Hoši od Bobří řeky. V kontextu spisovatelovy tvorby patří k nejvydávanějším a tím pádem i nejoblíbenějším dílům. Příběhy se dočkaly komiksového i knižního vydání, příhody slavného čtenářského klubu ve Stínadlech dokonce televizního i filmového zpracování. Jaroslav Foglar je však autorem celkem 24 knih, přičemž některé z nich si na své vydání musely dlouhá léta počkat, jiné vyšly v omezeném nákladu anebo z různých důvodů nezaznamenaly výrazný ohlas veřejnosti. Znáte Tábor smůly, Historii Svorné sedmy, Náš oddíl, Nováčka Bubáčka nebo Modrou rokli?

Hudební vydavatelství Supraphon připomenulo 130. výročí dobrodruha, spisovatele a odbojáře Otakara Batličky (1895 - 1942) vydáním audioknihy Na vlnách odvahy a dobrodružství. Jeho napínavé povídky, původně psané pro časopis Mladý hlasatel, nyní ožily v audioknižním vydání. Kolekce přináší dříve vydané i dosud nepublikované příběhy v podání Ondřeje Vetchého, Roberta Tamchyny, Miroslava Černého a dalších interpretů. Audiokniha Na vlnách odvahy a dobrodružství vyšla 28. února 2025 v digitální podobě i na CD.

Dovoluji si vás informovat o blížícím se 13. ročníku Pražské lítačky, závodu v používání hromadné dopravy.
Závod by se měl uskutečnit v pátek odpoledne 25. dubna 2025.
Měli bychom mít opět startovní zázemí v tramvaji, která by letos měla na nás čekat na obratišti Harfa (to je nyní v procesu vyjednávání, ale zdá se, že to tak bude).
Po registraci pak tramvaj s účastníky soutěže opět vyjede na místo, kde proběhne začátek závodu. Místo nebude předem známo.
Pravidla by měla být stejná jako loni, pouze s menšími úpravami.

Milovníci dobrodružství a foglarovské atmosféry se mají na co těšit! Od pátku 14. března do neděle 11. května 2025 se v Zámecké galerii na zámku v Uherském Ostrohu otevře jedinečná výstava Rychlé šípy, která připomene nejen slavný komiksový klub, ale také bohatý odkaz spisovatele Jaroslava Foglara a jeho ilustrátorů.
Výstava se skládá ze dvou hlavních částí:
1. Pocta Rychlým šípům – 21 panelů věnovaných fenoménu legendární pětice chlapců, kteří se svými příběhy zapsali do srdcí mnoha generací.
2. Spojeni Foglarem – 17 panelů s medailonky třiceti výtvarníků, kteří se ve větší či menší míře podíleli na ilustrování románů Jaroslava Foglara. Návštěvníci se mohou těšit na ilustrace známých umělců, kteří pomohli formovat vizuální svět legendárního spisovatele.

Základní škola Libčická 10 v Praze 8 a Sdružení přátel Jaroslava Foglara - Klub Druhá Strana pořádají Memoriál Jana Tleskače, zámečnického učně ve Stínadlech ve vyjímání ježka z klece a hraní deskových her v úterý 25. března 2025.
Soutěž proběhne ve vstupní hale školy od 14 hodin, finále v 16.30 hodin.
Akce připomíná nejenom záhadného zámečnického učně ve Stínadlech, ale také slavné vontské hnutí a tajemství, které v legendárním hlavolamu s Janem Tleskačem ukryl i Jaroslav Foglar.

Pražská pobočka SPJF v roce 2024 působila jako základní článek SPJF bez právní subjektivity. Její činnost byla v uplynulém roce oproti předchozím rokům zaměřena spíše dovnitř členské základny. Vedení pobočky pravidelně komunikovalo s více než 15 členy převážně elektronicky - vyšla dvě čísla e-mailového zpravodaje Pobočník s důležitými informacemi. Pro členy a příznivce pobočky byly uspořádány dvě uzavřené akce: výprava do Prokopského údolí (23. 3. 2024 ) po stopách bobrů a Hochů od Bobří řeky - akce byla zároveň věnována 90. výročí prvního vydání Hochů od Bobří řeky a výlet do Lidic za klubem Mladého hlasatele Strážci černých lesů (20. 10. 2024), které doprovodily zajímavé sběratelské materiály určené pouze pro účastníky. Pro zájemce bylo po letech připraveno opět Jaro s těšítky. Členové pobočky se zúčastnili celé řady dalších foglarovských akcí (např. Pražské lítačky, Setkání ve Sluneční zátoce, Setkání u obelisku táborů na Bobří řece), podíleli se na Tříkrálové cukrárně a připomenuli si výročí vydání Hochů od Bobří řeky a Přístavu volá. Na výroční schůzi (8. 6. 2024) byla zhodnocena činnost za rok 2023 a bylo potvrzeno vedení pobočky ve složení: Milan Lebeda - Alpín (předseda), Martin Rosol (místopředseda) a Petr Molka - Best (místopředseda). Tradičně se v závěru roku uskutečnilo hledání Rychlých šípů a Večer světel.

Za úplňkového přelomu večera a noci dne 11. února 2025 v podzemí Country klubu U Vodárny na pražských Vinohradech na zdejším pravidelném koncertu skupiny Paběrky Marko převzal hned dvě foglarovská ocenění a k tomu zlatodřevěného ježka v kleci.
Určitě právem, vždyť Marko Čermák je s výraznou převahou nejčastějším či nejpočetnějším ilustrátorem rozsáhlého díla Jaroslava Foglara.
Když bylo Markovi dvanáct třináct let a nakreslil si pro sebe několik pokračování kresleného seriálu Záhada hlavolamu, těžko si mohl představit, kam ho později přivede výtvarné nadání, natož co později způsobí jeho výběr coby následovníka prvního kreslíře Rychlých šípů Jana Fischera a jak dlouhý a plodný bude jeho výtvarný pobyt v psaném světě Jaroslava Foglara.

V červnu 1971 vyšlo poslední číslo časopisu Rychlé šípy, další vydávání bylo zakázáno.
Stejně tak téměř před rokem v létě 1970 nuceně ukončil svou existenci časopis Skaut- Junák. Část redakce včetně šéfredaktora Novotného přešla do Pionýrské stezky, ta začala vycházet v lednu 1971. Obsah byl v prvních letech značně podobný jako v předcházejícím junáckém časopisu. Pozdější změnou redakce došlo i ke změně obsahu.
Předtím se ale povedlo propašovat do čísla 14 ve 2. ročníku v březnu 1972 jeden příběh Rychlých šípů v komiksové formě - “Rychlé šípy ukazují své umění”, což je poslední fischerovský díl v Mladém hlasateli. Dostal se tam v rámci cyklu “Kačer Donald uvádí zvířecí hrdiny kreslených seriálů” pod záminkou, že představuje psa Bublinu.
V následujícím čísle 15 byl otištěn poslední obrázek z příběhu “Klub Rychlých šípů založen” - a to jako ilustrace k článku o hledání kluboven, který konkrétně pojednával o pionýrském oddílu Rychlé šípy z Hořovic.

Ani doba loňských letních měsíců nebyla pro Akademii Jaroslava Foglara okurkovou sezónou. Hlavním aktivitám v průběhu prázdnin a v září je proto věnováno čtvrté ohlédnutí AJF proti proudu času.
Na začátku prázdnin se pro AJF stalo hlavní náplní činnosti partnerství s organizátory hudebního country festivalu Třebsínské zvonění. Na sklonku léta se AJF podílela stejnou měrou na programu dalšího festivalu Trampské Pikovice. Ač nosným pilířem obou akcí v romantických kulisách středočeského Povltaví a Posázaví byly víkendové hudební přehlídky, v Třebsíně i v Pikovicích se výrazně vzpomínalo i na Jaroslava Foglara, Rychlé šípy a také Bratrstvo Kočičí pracky.

Jako lupínky trojlístku ze svěžího jarního pažitu lze charakterizovat nejzajímavější body z programu 157. kolegia Akademie Jaroslava Foglara. Předprázdninovému setkání foglarovců a badatelů, které se v pražské skautské klubovně v Bělehradské ulici uskutečnilo 12. června 2024 a mělo převážně odlehčený charakter, věnujeme třetí ohlédnutí za loňskými aktivitami AJF.

„Nazdar kamaráde Zlaťáku!“ – tímto pozdravem jsem byl po celou řádku let zvyklý uvádět své e-mailové zprávy adresované Eduardovi Pazourkovi – Zlaťákovi.
Jeho odpovědi pak tradičně končily také třemi slovy: „S modrou oblohou!“

Smutná zpráva mě nyní bohužel donutila pozdravení „nazdar!“ pozměnit: Eduard Pazourek – Zlaťák v sobotu 15. února 2025 krátce před půlnocí po dlouhém boji se zákeřnou nemocí zemřel.

Milý Zlaťáku, Tvé krásné foglarovské a skautské odznáčky, ježci v klecích i jiné hlavolamy, buttonky, ozdůbky a mnoho dalších báječných věciček, které jsi pro nás – foglarovské plantážníky po mnoho roků neúnavně připravoval a vyráběl, nám ve sbírkách dál zůstane. O Tvé přátelství však už budeme navždycky chudší.

Tedy sbohem, kamaráde Zlaťáku! A zůstávej navždy „S MODROU OBLOHOU!“

Za všechny Tvé vděčné kamarády a přátele,

Martin

Při jedné z dávných poznávacích výprav Akademie Jaroslava Foglara, kdy se parta zájemců sešla na návsi ve středočeské Unhošti (i s touto obcí na Kladensku jsou také spjaty kořeny Foglarovic rodiny), zazvonil jednomu z účastníků mobilní telefon. Hlas na druhém konci „drátu“ se zřejmě tázal, kolik foglarovců se na výpravu sešlo. „Je nás asi devět…“ odpověděl volaný foglarovec bezelstně, aniž si uvědomil věcnou i počtářskou pošetilodst vyřčeného. Od té doby se však dané úsloví stalo v akademické hantýrce jedním z okřídlených rčení, když dojde na zjišťování nějakého „přesného“ početního stavu…
Takže, ohlédneme-li se nyní za loňským 156. kolegiem AJF (15. 5. 2024), prozraďme, že těch bodů bude „asi devět“…

Od 12.12.2024 do 6.4.2025 se můžete pokochat pohledem na Rychlé šípy v budově Muzea literatury (dříve Památník národního písemnictví) v pražské Bubenči.

V poslední době se objevují názory, že Rychlých šípů vychází nějak moc, až s nimi probíhá jakási inflace. Je tomu opravdu tak? Ano i ne, záleží na úhlu pohledu.
Pokud si tento článek čtete na Bohouškovi, jste jistě fanouškem Jestřábova díla a bedlivě sledujete, co nového vyjde. Víte vše a vidíte, jak Rychlé šípy jsou v centru dění. Pokud jste navíc zapálený sběratel, pak si říkáte, kam já to všechno dám, a kupujete nový dům. V této foglarovské bublině může k pohledu “přešípovanosti” jistě dojít. Jenže ona bublina má nejvýše pár stovek nadšenců. A právě ti hodnotí, píší a nejvíce sdílejí své pohledy.
Když ovšem nahlédneme mimo tuto bublinu, tak najdeme tisíce dalších lidí, kteří mají dílo Jaroslava Foglara rádi, ale nejsou sledující příznivci. Dobře se to ukázalo při vydání nové šípácké série ala PULS do trafik. Tolik reakcí v emailech a na sociálních sítích ve stylu: “Jé, to je skvělé, Rychlé šípy znovu vychází!”, jsem už roky nečetl. Naposledy před čtyřmi lety, kdy vyšla tzv. žlutá kniha, které se mezitím prodaly desítky tisíc kusů. Zároveň o Šípech vyšla hromada článků v novinách, reportáže v televizích apod. Myslel jsem si, že každý ví, že Šípy znovu vycházejí, že se dají koupit v každém knihkupectví. A ouha, ono ne! Bublina opět ukázala své limity.

K oslavám 85. narozenin kreslíře, hudebníka a trampa Marko Čermáka (narozeného 14. února 1940) se připojí také Česká televize uvedením několika pořadů na programu ČT art:
pátek 14. 2.
20.42 – 21.35 Když u nás Pete Seeger hrál aneb 30 let Greenhorns
sobota 15. 2.
20.15 – 21.08 Marko Čermák – poslední romantik, je nám ctí…
21.08 – 21.22 Greenhorns
21.22 – 22.00 Zelenáči v bílém
neděle 16. 2.
22.25 – 23.05 500. Saloon Zelenáčů

11. února 2025 uplynulo 120 let od narození legendárního malíře Zdeňka Buriana, který pro Jaroslava Foglara ilustroval knihy Hoši do Bobří řeky a Chatu v Jezerní kotlině a k dalším knihám přebaly. Kromě ilustrování dobrodružných knih je známý svými paleontologickými rekonstrukcemi, které vytvářel společně s Josefem Augustou. V loňském roce mu byla v Praze odhalena pamětní deska v pražském Podolí. Letos výročí připomenula Česká televize v pořadu Události v kultuře (11.2.2025), dětem doporučujeme zhlédnout pořad Zprávičky, u kterého je pro ně připraven také pracovní list.

„Jak splašený vraník kupředu pádí čas…“ Slova z nápěvu jedné z foglarovských písní, která vzdává hold kreslíři Rychlých šípů Janu Fischerovi, vypovídají trefně, jak se svět kolem nás točí stále rychleji. Někdy pak v tom kalupu nestíháme zaznamenávat ani události, jejichž uchování v paměti přitom stojí za to.
To je i „příběh“ Akademie Jaroslava Foglara (AJF). Pod jejím štítem se v roce 2024 uskutečnila řada akcí – kolegií AJF, setkání, průzkumných výprav i „taškařic“, o nichž se ale čtenáři Bohouška dovědí více až nyní.
Některé zápisy z akcí AJF byly rozepsány už dříve, leč v záplavě jiných badatelských úkolů jaksi nedošlo na finální tečku a odeslání do redakce Bohouška ke zveřejnění. Na pergamenu novějších zpráv zasychá inkoust naopak teprve teď.
Akademie Jaroslava Foglara je ovšem přesvědčena, že aktuálnost všeho, co se událo v předchozích měsících, se nikterak neztrácí ani v prachu zvířeném kopyty v úvodu zmíněného „vraníka času“.
Takže…

Devadesát pět let nás dnes dělí od okamžiku, kdy se 4. 2. 1930 v Praze narodil Otto Janka – Ropim, spisovatel a publicista, skaut a činovník, člen 2. oddílu vodních skautů v Praze, autor dobrodružných příběhů pro děti, historických prací a sborníků, beletrizujících životopisných příběhů, ale i rozhlasových her a televizních scénářů a mnoha dalších prací.
Zemřel náhle 28. 8. 2009 a odešel tehdy uprostřed rozdělané práce a mnoha dalších plánů.
Měsíc po Ropimově úmrtí vyšla jeho nová kniha Čas skautů.
Autor v tomto sborníku vzdal hold dvaceti význačným postavám prvního století skautského hnutí - od Roberta Baden-Powella a Ernesta Thompsona Setona i Antonína Benjamina Svojsíka či Josefa Rösslera-Ořovského až po dnešek, a začátkům vodáctví u nás. Jedna kapitola je věnována též Jaroslavu Foglarovi – Jestřábovi.
Rok po odchodu Otto Janky přišla jeho publikace Stopy vedou k Bobří řece.
Je rovněž věnována jednak Jaroslavu Foglarovi - Jestřábovi, jednak Jestřábovu odchovanci z pražské Dvojky Radko Kadlecovi – pozdějšímu bratru Bernardovi z řádu Dominikánů, jehož působení zpracoval O. Janka také ve svém dřívějším titulu Bernard od Šíleného koně.

Když na třech místech v Praze pokaždé třináctkrát (stačí ale desetkrát) zatočíme klikou a zmáčkneme v potřebném počtu stisků tlačítko, na černé – jednou jedinkrát ale i na žluté – rouře vedle vybraného nadpisu zazáří červené světélko a z její hloubi se ozvou tři foglarovská vyprávění.
To vše díky Poesiomatům.
Ona tři místa jsou na Vinohradském hřbitově, v Sadech Svatopluka Čecha a v parku na Folimance. Na prvních dvou pak promlouvá přímo sám Jaroslav Foglar.
Na Vinohradském hřbitově, kde je Jaroslav Foglar pochovaný, u hlavního vchodu se můžeme zaposlouchat do Jestřábovy dávné nebezpečné příhody na probořeném ledu rybníka, kdy mu šlo o život. K tomuto vyprávění se ještě vrátíme v samostatném článku.
V Sadech Svatopluka Čecha na Vinohradech, nepříliš daleko od Jestřábova bytu v Korunní ulici, kde žil výrazně nejdéle, zní jeho povídání o tom, jak psal Hochy od Bobří řeky.
V parku Folimanka, v úzkém výběžku Vinohrad těsně oddělených Botičem od Nuslí, co by kamenem dohodil od několika nuselských bydlišť malého Jaroslava Foglara, vyrostl úplně první a zatím jediný dětský Poesiomátek a to v barvě žluté. Snad právě proto z něj nemůže zaznít nic jiného, než začátek Záhady hlavolamu.

Rekreační areál Sluneční zátoka v těsném sousedství legendárního letního tábořiště Pražské Dvojky v minulém roce změnil majitele.
Dlouhou řádku let se zde konala i každoroční setkání, která Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF) pořádá pro nejširší foglarovskou veřejnost. Dva poslední roky se s ohledem na již všeobecně nevyhovující situaci a atmosféru v areálu setkání konalo na hradě v Ledči nad Sázavou.
Nyní se po vzájemné dohodě nových majitelů a provozovatelů a SPJF oblíbené setkání, které se letos bude konat v sobotu 14. června, vrací zpět na tradiční místo.
„V areálu asi bude vládnout uvolněnější atmosféra, než jste zvyklí,“ řekli na počátku našeho rozhovoru majitelé Zuzka a Lukáš, kteří si na nepotrpí na "formality" a i vzhledem k charakteru místa raději volí oslovení křestním jménem. „Naším cílem je vrátit do Sluneční zátoky radost,“ zdůrazňují oba.