| STÍNADLA |
Bohousek Soutěžime s Bohouškem
Rubriky
Nejčtenější články vydané v posledních 30 dnech
Bohoušek doporučuje
Počet návštěvníků
Počet návštěv od 29. 8. 2000
počet návštěv

Krásné léto v Orlím srubu

[ Autor: Ivo Fencl | zařazeno: 21. 1. 2009 | přečteno 6809 ]

1.
Tak se jmenuje krásná dětská knížka Vladimíra Thiela s ilustracemi Marcela Steckera, která se odehrává u řeky Sázavy. Je prostřední částí trilogie. Málokdo nadále ví, že zde autor vylíčil život svého přítele a slavnějšího kolegy-spisovatele Edvarda Valenty.
Edvard Valenta (22. 1. 1901 – 21. 8. 1978) je možná dnes už pozapomenutý, avšak naprostým neprávem. Sám o sobě tvrdíval, že ho má obvykle hned každý rád, a já mu to věřím. Byl takový, svým způsobem i dítko štěstěny, i když jeho život začal tragédií. Loňské srpnové výročí jeho smrti vzpomněl bohužel málokdo...
Já sám ano. I proto, že mám Valentu už navždycky jako svého druhého tátu i Rikitana dohromady. A jakpak to? Jen dík těm třem knížkám z šedesátých od jeho o dvacet roků mladšího kamaráda Vladimíra Thiela (14. 2. 1921 – 30. 7. 1997), kterého jsem v devadesátých letech i osobně poznal.

2.
Ti dva se hledali, až se našli, a posléze o sobě (na mou duši!) navzájem i na psali.
Kde či kam? Valenta o Vladimíru Thielovi ve výtečné knížce Trám (1963), Thiele o Valentovi právě v onom díle, které Albatros i proti jeho vůli vydal natřikrát (1966–69). Vyšlo pod tituly Báchorky Admirála Machorky, Krásné léto v Orlím srubu a Jak to všechno dobře dopadlo.


3.

Autor trilogie v ní, i když epizodně, sám vystupuje jako strýc Radim a zachycuje i svou tehdejší manželku, známou filmovou star ruského původu Valentinu Thielovou (nar. 1933, vzpomeňme tu mj. snímku Florenc 13. 30, 1957). Dílo je psáno formou chlapcova deníku a vše je tedy vlastně nazíráno naivníma očima Valentova desetiletého syna Martina. "Jaký je strýc Radim a teta Sylva," zní například název jedné kapitoly. A čteme: "Sice nejsou příbuznými, ale jako by byli. Často k nám chodí. Poobědvají, povečeří, mají se s našimi rádi. Petr a já máme rádi je. Strýc je totiž velký šprýmař a legracista a někdy přijedou i na chatu. To nás pak dospělí pošlou spát a sedí dlouho do noci, vykládají si anekdoty a všelijaké věci, které nemáme slyšet, protože jsme ještě malí... S tetou Sylvou si však strýc často i ledacos vyčítá. Bude to asi tím, že ona chce být nejkrásnější ženou světa a stále se jen upravuje, líčí a na neděli si na Sázavu vezme vždy šatů, že se může i patnáctkrát převléknout.
Strýc by ale stál spíš o vaření. Ty mě přivedeš do hrobu, osočují se, ale jsou to hodní lidé a jednou... To zase přijeli z Prahy prvním vlakem, takže se maminka strašně vylekala, protože jsme se probudili a strýc s tetou už seděli venku, pod totemem. Ano, celou dobu tam byli, ale tiší, a tvářili se, že se sluní už aspoň týden a nemohou přece za to, že jsme si jich hned nevšimli. Ale maminka vyšla a vykřikla radostí a..."

O manželích Thielových se (od Thiela samotného) dál dovídáme: "Zprvu se zdálo, že přijeli nalehko, po snídani se však ukázala pravda. V keřích všude kolem chaty měli poschovávané kufry, tašky, batohy, aktovky a dokonce i pár prken, a ta strýc Radim přivezl tátovi na nový kavalec."

I to odpovídá, mimochodem řečeno, realitě. Vladimír Thiele byl původně vyučený truhlář a je jako mladý, dělný člověk a truhlář zachycen i v Trámu, což je příběh rámovaný noční manipulací s titulním břemenem a odehrávající se právě u zmíněného sázavského srubu. Položme si však i tuto otázku. Co vše mimo onoho trámu a toho kamarádství ještě "Radima" Thiela a "Machorku" Valentu pojilo?

Odpověď zní, že se oba shodně stali už v dětství úplnými sirotky.

Thiele v devíti letech, Valenta dokonce už v předškolním věku. Ale vraťme se opět do šťastného světa dětské trilogie...


4.

„Hned za srubem je chatka,“ pokračuje Thiele jako by slohem Valentova malého syna, "a to je tátův hlavní stan. Udělal si tu pokojík, je někdy rád sám, a strýc mu s tím pomohl. Postavili i kavalec, a tak teď táta bydlí zvlášť. Tedy, když chce. A my s Petrem jsme uvnitř taky byli. Má tam i lampičku, okýnko, dveře na ryglík, všechno. On tam píše. Zatímco v Praze, když nakouknu do pracovny, tak lenoší. Jak? To si vždycky zrovna něco lepí. Vystříhává. Čte. Poslouchá rádio anebo gramofon. Kouří. Brousí si tužky. Vykládá karty. Zalévá. Povaluje se. Spí za stolem.“

Synátor je tím, jak zjišťujeme, zklamán, ale pak... Jednou chytí angínu, procitne uprostřed noci, vyklube se z podušek, aby se napil, jde bytem a... Co dál? Jak také víme, Edvard Valenta trpíval silnou nespavostí a tvořil hlavně právě za nocí. Tak ostatně doloženě vznikal i slavný román Jdi za zeleným světlem (1956). Zůstaňme ale v Thielově knize. Co se stane?
Kluk tátu zpozoruje a tajně i dál sleduje o otec... Odebírá ze sklenic tužku po tužce a tvoří, nejspíš těsnopisem.
„Tak proto bude zítra zas nevyspalý, pomyslil jsem si. To proto přes den mžourá. Dosud jsem nevěděl proč, ale teď už to budu vědět. A táta? Zítra zase bude chodit dlouhými kroky po pracovně a Petr a já tam nebudeme smět a on bude diktovat mamince do stroje to, co teď píše, a babička bude jako vždycky chodit okolo a říkat: Konečně!

A najednou už jsem věděl, jak to je. Ten život. Že táta přece jen není líný, jak jsme si myslili. Že jen ve dne nemůže pracovat, protože někdo pořád vyrušuje. Když já a Petr zlobíme a maminka s babičkou vaří, klepou koberce a hubují. A najednou jsem viděl, že táta těžce pracuje, a.bylo mi pořád víc a víc něčeho líto. Až se mi chtělo plakat, že on bývá celou noc tak sám a že pracuje, když spíme, a nikdo o tom neví, až teď já... a kočka Ajka. A že jsme mu vždycky křivdili, když jsme si s Petrem myslili, že je táta sice spisovatel, ale líný.“


5.

K psaní se ovšem u Valenty dlouho družilo i cestování.

Už jeho prastrýc byl ostatně rakouským admirálem. Tzv. "Admirálem" svým synům a světoběžníkem na odpočinku je tento muž také v trilogii. A syn Martin (skutečné jméno bylo ovšem jiné) ho poťouchle vylíčil i jako (ne)znalce námořních pojmů – a vizme kapitolu Jak táta propadl z námořních zkoušek, která je komponována jako série "klučičích" otázky a Machorkových replik.
Nedalo mi to. Ověřil jsem (ne)správnost těch odpovědí i v Minilexikonu námořní plavby (1994) pověstného Radomíra Pleinera a... Vida, vida, všecičko zde sedí. Admirál Machorka však na rozdíl ode mne nic dohledávat nemusel. A novinář a spisovatel Valenta? Je známo, že měl VELMI dobrou paměť. Ta pak i bývala jeho ratolestmi s chutí podrobována podobným torturám. Dlouho. Až došlo třeba i na dotaz číslo 55 a... "Co znamená koníčkovat?"

"Nevím, děťátka."

„Táto! Přece, když se táhne loďka pěšky proti vodě. Prohráls. Kdepak, ty se nikdy nemůžeš stát námořníkem."

A Thiele, tedy v roli Valentova chlapce, ještě i dodává: "A slezli jsme Admirálovi z kolen a odešli. Velmi, velmi u nás klesl v ceně. Už na něho teď nemůžem být tak hrdí."

A co na to paní Valentová? "Budeš ještě teď odpoledne pracovat?" zeptala se.

"Ne, dnes už toho mám jaksi dost," odpověděl otec a až do večera nemluvil. Asi se styděl, že propadl u námořnických zkoušek."


6.

Dobrá, stalo se, šlo ale o výjimku a Valenta je jinak Thielem přímo vynášen do nebe a vzpomínán také jako skvělý vypravěč.

Trilogie podchytila právě ty z jeho historek, které milovali synci. O chobotnici Dobrotivé, Jak byl Al Capone strašně bit a Jak prostřílel Admirálovi deštník, Jak se stal Admirál náměstkem náčelníka Čevapčičů anebo Jak maminka tátovi pomohla svázat čtyřicet loupežníků... A posledně zmíněný příběh mě, opět mimochodem řečeno, v dětství až tak upoutal, že jsem ho (už ani nevím jak) náhle znal nazpaměť a otec vyprávění pohotově i nahrál. Ne, nebyl jsem tenkrát tedy nijak původní, ale vůbec mi to nevadí. Ostatně, ani Thiele původní nebyl!

Vždyť v textu trilogie narazíme třeba i na jméno pohádkáře Richarda Hughese (1900-76) a na jeho známou pohádku Velrybí domov, kterou Thiele už roku 1962 zpracoval také pro rozhlas. A není snad zvláštní, co nyní shrnu?

a) Autor, tedy Thiele se vžil do stylu Machorkova, tj. Valentova syna. To už víme.

b) A dělá to i když se i tento syn sám vžívá do interpretace tátova vyprávění.

c) A syn se vžívá v okamžicích, kdy Valenta... vlastně jen interpretuje způsob, kterým mu kdysi příběh o velrybě odvyprávěl v Americe sám Richard Hughes.

d) Hughes ovšem tu báchorku nevymyslel pro světoběžníka Valentu, že ano, a sám ji i napsal, vydal, a to nezávisle na setkání s Valentou.

e) Vše se, aby toho nebylo málo, v trilogii navíc rámuje zvláštní úvodní kapitolou, ve které nejmenovaný vypravěč (snad sám Thiele?) potkává na dvorku vinohradského činžáku Machorku juniora, aby ho vyzval k sepsání těchto vzpomínek, a dovídáme se také rovnou, že si pro vzpomínky po roce i přišel. Původně prý byly zapsány do dvaceti sešitů.


7.

I zdánlivě prášilovské historky mívaly přitom u Edvarda Valenty pravdivé jádro. A je snad divu? Měl přece odkud čerpat. V letech 1936–7 díky kamarádu Baťovi proputoval Ameriku, roku 1939 se tam s mecenášem i vrátili a historky z cest se pak před syny nebál rozvíjet a domýšlet. Neostýchal se přitom ani uplatnit zážitky, jež by pro méně vnímavé posluchače nejspíš zůstaly banalitou, jak dokládá např. i kapitola Malý příběh s pentlí na klobouku. Kapitola... Ano, vskutku jak tažená z Valentova klobouku i zajímavého cestopisu Světem pro nic za nic (1947).

Syn anglické rodiny, u níž Machorka bydlí v Londýně (ještě před odjezdem do USA), mu tajně připne pentli na klobouk a označený pán poté v londýnském metru potkává dalšího hocha. Ten jej ostýchavě okukuje a po vydatném čase i tahá za rukáv.

„Smím vám, pane, něco pošeptat?"

"Jistě."

"Promiňte, ale nezdá se mi, že jste opravdový džentlmen.“

„Proč ne?“

„Promiňte, netroufal jsem si vám to hned říct, ale máte něco na klobouku.“


8.

Jde tady tedy o historka o distingovanosti, vlastnosti zakořeněné v Anglii, jak zvíme, už v dětech (aspoň tehdy určitě). Vše je pak uzavřeno i povzdechem: "Častokrát vídám moudré oči toho londýnského kloučka a vzpomínám, jak se styděl, když nevěděl, jak mi to říct, a vzpomínám hlavně, jak dobře byl vychován."

„A to tě na to nemohl upozornit někdo dospělý?“ zeptali jsme se táty.

„Děťátka. Londýňané jsou zvláštní lidé.“


9.

Obdobně distingovaný Malý příběh o velikém mlčení uzavírá i první svazek trilogie. Následuje pouze v mém zestručnění: Na chatě u Sázavy si Machorka-Valenta chodil každé ráno zaplavat. Aby oschl, lehl si pak pokaždé na plochý, vyhřátý kámen. Tu se mu - rovněž pokaždé - jako "malý duch" zjevil velkooký, asi pětiletý hoch.

Z Pikovic? uvažoval vždy spisovatel, ale odpovědi se nedočkal. Nikdy. Nu, nepřišlo by mi od věci toho muže ještě dnes objevit!

„Zprvu jsem si kluka nevšímal. Co mi do tebe!" říkal jsem si - a rodiče by měli mít víc rozumu a nepouštět tě sem. Ale on se choval dospěle a klidně se procházel po břehu, švihal proutkem a dělal, že mě nevidí.

A vidí-li, že mu nevadím. Asi za týden jsme si na sebe takto i zvykli. Ale hned po příchodu jsem ho nikdy neviděl. To až pak vždy seděl na kameni jako trpaslík a sledoval mě. Jako špion. A když jsem se náhle otočil, škubl vždy sebou a hanbil se. Přistižen. A tak vznikla naše hra na schovávanou."

Po čase míval Valenta už ráno vyloženě pokažené, když na hocha nenarazil, a nakonec ho přímo hledával. Jako by nic. Ale byl velmi rád, když konečně opět spatřil "... divný úsměv. Kluk jako by se chtěl se mnou dát do řeči. A jednou přišel konečně i blíž. Zrovna jsem se začetl a leknutím tedy div nekvikl, ale kluk neutekl a jen se na mne klidně a moudře díval velkýma očima a měl v nich takovou zvláštní vlhkost, asi jako mívají v panenkách plachá zvířata.“

„Jako třeba srny, táto?“

„Jako srnky.“

„A dál?“

„Už nic. Jenom jsme se na sebe dívali. Dlouho. Bez řečí. A on pak řekl úplně potichu:
Pane, já bych si s vámi tak rád hrál.“




  Reklama
Foglarovské výroky
Svátek má Marcel
Vyhledávání
 
KNIHA NÁVŠTĚV
13 otázek - kvízy
Poslední komentáře
Omlouvám se všem tazatelům za zpoždění
"Dobrý den, Omlouvám se tímto všem tazatelům za zpoždění odpovědi na vaše dotazy. Několik dní jsem se nedostal k internetu, ale již jsem to ... "
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
Na velikosti nezáleží...
"...tedy alespoň u e-mailových adres :-): Ať už se napíše adresa Fontgalland@seznam.cz, nebo fontgallandv@seznam.cz, anebo dokonce FONTGALLAN ... "
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
bez titulku
"Chyba je v zadání adresy mailu, kde je na začátku malé "f". Proto nedorazila odpověď."
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
Nové Rychlé šípy.
"Psal jsem na e-mail Fontgalland@seznam.cz o informace k novým RŠ, ale nepřišla žádná odpověď. Nemohl by adresát zveřejnit informace tady?"
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
Nové Rychlé šípy.
"Psal jsem na e-mail Fontgalland@seznam.cz o informace k novým RŠ, ale nepřišla žádná odpověď. Nemohl by adresát zveřejnit informace tady?"
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
Dva Rychlonožkové
"Třetím objevitelem druhého Rychlonožky je Jan Machálek z Brna a naše čtenářská soutěž tím tedy končí! Akademie Jaroslava Foglara blahopřeje ... "
Z červnového kolegia Akademie Jaroslava Foglara 12. 6. 2019 + akademická pátrací soutěž o kamenné ježky v kleci
Tulák širých plání
"Co to je za blábol u popisu děje filmu "Tulák širých plání " ?"
TV: Dětské, dobrodružné, western... filmy, dokumenty, debaty (24. - 30. 9. 2001)
Tak Rychlé šípy jsou doma :)
"Tak jako jubilejní desátý svazek klasických komiksů Marko Čermáka je to super. Do sbírky povinnost. Poté co pan Vávra vydal komiksové Tajems ... "
S Rychlými šípy na stezce přátelství, cti, dobrodružství a legrace. V říjnu vyjde jubilejní desátý svazek Klasických komiksů Marko Čermáka
Dva Rychlonožkové
"Druhý Rychlonožka na jednom obrázku stále čeká na svého třetího objevitele! Prodlužujeme tedy naši malou akademickou čtenářskou soutěž do 13 ... "
Z červnového kolegia Akademie Jaroslava Foglara 12. 6. 2019 + akademická pátrací soutěž o kamenné ježky v kleci
O nových Rychlých šípech se píše v článku o setkání AJF
"O tom, že se připravuje vydání nových příběhů Rychlých šípů se píše i v článku o posledním setkání akademie J. Foglara. Píše se, že "do ... "
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
Vzkaz pro pana Líznera
"Dobrý den, Pokud se chcete dovědět něco více o chystaném komiksu s novými příběhy RŠ,kontaktujte mne na uvedené adrese: Fontgalland@seznam. ... "
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
Vyjdou i nové Rychlé šípy?
"Už několikrát bylo veřejně uvedeno, že k vydání se připravuje nová kolekce příběhů Rychlých šípů - ale jiná, než vyšla vloni jako "expe ... "
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
ad lavička
"To jsi ten článek Krizmene asi špatně četl. Lavička na Praze 1 je ke knize Záhada hlavolamu, jak je uvedeno, nikoli k Dobrodružství v Zemi n ... "
108. setkáním kolegia Akademie Jaroslava Foglara byl 11. září 2019 zahájen 12. akademický ročník
Lavička
"Z umístění lavičky Dobrodružství v Zemi nikoho jsem trochu rozpačitý. Se Stínadly moc nesouvisí. Když už tedy někdo veřejný prostor doplňuje ... "
108. setkáním kolegia Akademie Jaroslava Foglara byl 11. září 2019 zahájen 12. akademický ročník
Čtvrtého října
""Dnes jsem byl po prvé venku. Noha bolí - pořád ještě pekelně. V kůlně - mne - če - kalo ale strašné překvapení. - - Někdo tam byl! Naš ... "
5. Den otevřených dvorů 2019
bez titulku
"Trefný komentář z iklubovny: I když postava zřejmě Mirka Dušína nebo možná samotného Jestřába (?), mi připomíná spíše vojáka Wehrmachtu :) "
Odznak k loňskému 111. výročí narození Jaroslava Foglara - Jestřába
bez titulku
"No paráda, předobjednáno ( společně s komiksovou Verneovkou Ledová sfinga ) u pana Vybírala. Těším se moc."
S Rychlými šípy na stezce přátelství, cti, dobrodružství a legrace. V říjnu vyjde jubilejní desátý svazek Klasických komiksů Marko Čermáka
Ještě žes vzal kramle
"Vážený Jeepe. Jo, sběratele koupí i kdejaký paskvil. Ale toto je zpožděné výročí, divný chlapík na kresbě a ještě celé nějak provedené amaté ... "
Odznak k loňskému 111. výročí narození Jaroslava Foglara - Jestřába
Ještě žes vzal kramle
"Vážený Jeepe. Jo, sběratele koupí i kdejaký paskvil. Ale toto je zpožděné výročí, divný chlapík na kresbě a ještě celé nějak provedené amaté ... "
Odznak k loňskému 111. výročí narození Jaroslava Foglara - Jestřába
odznak
"Také v tom Jestřába netuším, měl jsem původně na odznaku také výtvarně pracovat a návrh na podobu Jestřába odevzdal,je na něm Jestřáb se sče ... "
Odznak k loňskému 111. výročí narození Jaroslava Foglara - Jestřába
Otazníky k odznaku
"Proč je odznak vydán až letos? A kdo je to na té kresbě? Foglar? Nevím o to, že by Jestřáb někdy takhle vypadal. Ani na fotkách v oddílových ... "
Odznak k loňskému 111. výročí narození Jaroslava Foglara - Jestřába

reklama

* Bohouška připravuje redakce ve složení: Milan Lebeda - Alpín (vedoucí), Petr Molka - Best (webmaster), Tomáš Hromádka - Krizmen (redaktor). Bohoušek je připravován ve spolupráci s Pražskou pobočkou SPJF.
* Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Bohouška publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
* Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
* Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
* Zprávy, příspěvky a žádosti můžete poslat na .