Po deseti letech vyšlo sháněné Táboříme v týpí

Po deseti letech právě vychází třetí vydání příručky Táboříme v týpí - této, dnes již téměř legendární, knihy.
Táboříme v týpí je publikace, která přibližuje týpí nejen po technické stránce jako nejdokonalejší přenosné obydlí pro pobyt v přírodě a v souladu s přírodou, ale představuje týpí i z hlediska životního stylu a duchovních prožitků. Týpí je totiž více než jen druhem stanu a správné táboření v něm vyžaduje i hodně zkušeností a respektování určitých zásad. Kniha přináší kromě zkušeností indiánů i rozsáhlé poznatky a zkušenosti z mnohaleté praxe českých woodcrafterů a zmiňuje se i o dalších typech stanů pro woodcrafterský pobyt v přírodě, které u nás používáme.
Návodem pro správné táboření v týpí od ušití stanu až třeba k obřadu potní chýše – inipi – je tato příručka nepostradatelnou pomůckou nejen pro ty, kteří chtějí tábořit přesně ve stylu prérijních Indiánů, ale i pro všechny woodcraftery, skauty a táborníky, kteří chtějí se svým kmenem, oddílem, partou či rodinou v týpí tábořit.

Když vyšlo první vydání v roce 1990, nikdo neměl s některými věcmi (např. s ozanem) příliš mnoho praktických zkušeností, a tak některé zkušenosti byly čerpány pouze ze slavné Laubinovy knihy...
Po dvanácti letech, kdy se nasbíralo přemnoho zkušeností nejen s šitím týpí, vyšlo roce 2002 druhé, aktualizované, vydání této knihy, doplněné o cenné rady a zkušenosti mnoha lidí a navíc rozšířené o další druhy stanů: šeltr a zubřík.
Nyní tedy – po deseti letech - můžeme na prázdniny nalistovat již třetím vydáním…


Úvod knihy:

Velký kuželový stan prérijních Indiánů je bezesporu nejdokonalejším obydlím pro život v přírodě. Pojí se v něm Indiánův smysl pro praktičnost a účelnost s hlubokým estetickým cítěním. Proto se týpí nejen dobře staví, je prostorné, dobře větratelné a odolávající prudkým dešťům a vichřicím, ale je to jediný stan, který vytváří dokonalou harmonii s okolní přírodou a neruší svou přítomností. Veselý plápolající oheň uvnitř dává teplo, sucho, ale i nezapomenutelné zážitky z večerů v týpí při letním i zimním táboření. U nás se v posledních dvaceti letech stalo týpí velice populárním, v našich lesích se každé léto staví stovky těchto stanů. Zdaleka ne všechna týpí se však svým vzhledem a vlastnostmi blíží ideálu pohodlného a hodnotného táboření, které může týpí poskytnout.
V první řadě by mělo být týpí správně vyrobeno. Plánky z různých tábornických příruček, které jediné byly u nás dříve k dispozici, zcela ignorují základní vlastnosti týpí: naklonění kužele (které má estetický i praktický význam), správný tvar kouřových chlopní, vnitřní pás (lining) a další prvky.
I stavba týpí má svá pravidla. Pro týpí lakotského typu je typické křížení tyčí „do šroubovice“, rovněž správné vypnutí stanu vyžaduje znalosti a zkušenosti.
Snad nejdůležitější pro táboření v týpí je poznatek, že týpí nepředstavuje jen druh stanu, ale celý styl života, pobyt v přírodě oproštěný od moderní civilizace. Chtít tábořit v týpí a nezajímat se o Indiány a indiánské vnímání, to je jako nevidět v táborovém ohni víc než prostředek pro opečení vuřtů. Dodržování určitých zvyků a snaha naučit se indiánskému umění vnímat krásu obyčejných věcí okolo nás a radovat se z ní nám teprve umožní život v týpí dokonale prožít.
Bydlet v týpí, to je jako být uvnitř obrovské živoucí, dýchající bytosti. Zvláště při dlouhodobějším táboření se týpí stává skutečným domovem a naplňuje člověka pozitivními pocity, jako jsou radost z věcí, krajiny, lidí kolem sebe, sblížení, láska, přátelství, klid, harmonie. Týpí sbližuje s lidmi i s okolím, naplňuje člověka pocitem dobře vykonané práce. Možná vás napadne – přece si nebudu týpí šít sám, když si jej mohu koupit? Zhotovit si maximum pro pobyt v přírodě vlastníma rukama je však chloubou woodcraftera. K vlastnoručně ušitému týpí získává člověk důvěrnější vztah, více si jej váží, což u věcí při městském způsobu života ani dobře nejde. A tak nás týpí – i když je pobyt v něm spíše svátkem než dlouhodobější záležitostí – učí. Učí nás úctě k věcem, vede nás k uvědomění si toho, co je důležité, a tak ovlivňuje i náš život ve městě, naše hodnoty a pohled na svět. Kdo poznal atmosféru týpí, už nikdy nebude vnímat svět stejně.
Tato příručka je určena především těm, kteří již v týpí táboří, aby jim ukázala cestu, která vede k dokonalosti tohoto způsobu života v přírodě. Novým zájemcům by měla naznačit, že s tábořením v týpí má smysl začínat jen tehdy, jsme-li odhodláni dělat vše důkladně a s citem pro věc, protože přílišné rozšíření každé myšlenky bez jejího hlubšího pochopení vede nutně k její degradaci. Nevzhledná týpí postavená vedle aut nebo v plotem obehnaných pionýrských táborech jsou toho ostatně již dnes smutným dokladem.

Příručka Táboříme v týpí vznikla na základě několika desetiletí zkušeností členů Ligy lesní moudrosti s tábořením a tábory v týpí v létě i v zimě a dlouholetého studia amerických materiálů. Je určena všem, kteří se zajímají o Indiány, primitivní život v přírodě a táboření v týpí. Kromě návodu jak ušít a postavit týpí je zde i návrh uspořádání tábora a života v něm, který bude zajímat zvláště woodcrafterské kmeny, skautské oddíly a další oddíly mládeže, které táboří nebo chtějí tábořit v týpí.

V jubilejním roce 2002, v němž slavíme sto let woodcraftu, vychází druhé vydání této příručky. Oproti prvnímu vydání z roku 1990 zde již můžeme některé věci, které jsme dříve znali jen z literatury, popsat i podle našich praktických zkušeností (např. ozan, obřad inipi, …). Rovněž jsme toto vydání rozšířili o naše zkušenosti s dalšími druhy stylových stanů (šeltr, zubřík), které si pro své výhody získaly oblibu u mnohých woodcrafterů. Tyto stany jsou oproti týpí menší, levnější a méně náročné na tyče. Proto pokládáme za vhodné věnovat jim místo v této knize, neboť mohou být dobrou alternativou pro zájemce o táboření v souladu s přírodou.
Dík patří všem woodcrafterům, kteří se podíleli svými připomínkami a radami na vzniku této knihy – u prvního vydání to byli především členové pražského kmene Bílý Wampum, u druhého vydání pak členové pražského kmene Walden a moravských kmenů Wallowa a Wannawega. Velký dík pak patří samozřejmě Reginaldu Laubinovi, díky jehož knize Indian Tipi jsme poznali, že táboření v týpí může člověku dát mnohem více, než jsme do té doby tušili.

V Praze v březnu 2002

Jiří Macek – Čiksika


Autor knihy Jiří Macek – Čiksika táboří v týpí již od 70. let. Vedl kmen, který používal týpí jako jeden z prvních u nás, v současnosti se v Lize lesní moudrosti podílí na lesní škole – Čotokvě a na systému orlích per (spoluautor Svitku březové kůry, 1997–2012). Mimoto píše hudební příručky (např. Toulavá country kytara) a podílí se na vydávání zpěvníků (Country zpěvníky apod.)


Knihu Táboříme v týpí Jiřího Macka a kol. vydalo v roce 2012 v třetím vydání nakladatelství Václav Vávra Praha (1. a 2. vydání v Lize lesní moudrosti), rozsah 152 stran formátu A5, brožované.