Bajonet po Němcích. Vyšly tři detektivky Jaroslavy Šálkové – Kavčete z chatařských osad a tábořišť trampů. Rozhovor s autorkou

Lehké víkendové čtení do vlaku nebo na chalupu představují tři příběhy s detektivní zápletkou (Bajonet po Němcích, Mrtvý ve sklepení, Jednou se neprobudíš), zasazené do prostředí chatařských osad a lesních tábořišť trampů.
Oliva Foglová, bývalá sekretářka věhlasného pražského advokáta, pátrá po stopách kriminálních činů, aby je spolu s poukázáním na pravého pachatele taktně předkládala vyšetřovateli Krouckému. Pomocníky jsou sousedé ze Staré osady, kde stále vládne kolorit Divokého Západu – svérázný docent Jeřábek, malíř Kotík, prodávající kresby svých modelek po hospodách, dále kovboj Střecha a zasmušilý zálesák Calvera s gibsonem a vlčákem po boku. Mezi chatami se plíží podivín Karbulka, jenž chatařům vyhlásil nesmiřitelnou válku.
Čas nad městečkem Poříčí, nad řekou, chatařskou oblastí, zalesněnými kopci a skalnatými roklemi plyne tiše a pomalu rychlostí letního deště. Krajina voní trávou, rozpáleným pískem ze skal, a dřevěnými stěnami srubů. A zločinně prolitou krví, samozřejmě.


Bajonet po Němcích
Na lesní cestě Oliva nalezne usmrceného stavebního dělníka. Vážným podezřelým je mladý trampský kytarista, což Oliva nemůže přijmout, a hned je o namáhavé soupeření s kriminálním vyšetřovatelem Krouckým postaráno...

Mrtvý ve sklepení
Letní prázdninovou náladu chatové oblasti naruší nález zavražděného ve sklepení pod zříceninou hrádku. Mrtvý má kolem hrdla utažený pásek z pánského koupacího pláště, a ačkoli to zní nepravděpodobně, stopy vedou do Staré osady...

Jednou se neprobudíš
Je tu prázdninové dobrodružství party studentek, lehkomyslně zatažených do sítě vražednické hry. Otázkou není, která z nich zemře, ale která přežije, a ztrátám nezabrání ani Oliva Foglová...


Jaroslava Šálková – Kavče je autorkou scénářů ke kresleným seriálům, na kterých se výtvarně podílel Marko Čermák, dlouholetý věhlas si však získala na jiném tvůrčím poli, jak naznačujeme dále.

U příležitosti vydání Bajonetu po Němcích Kavče pro čtenáře Bohouška zodpověděla několik otázek:

Tebe známe jako úspěšnou autorku humorných trampských povídek a kreslených vtipů, jak je možný tak razantní obrat k detektivkám, kde má bujet zlo, ponurá nálada a kriminální prostředí?

Bohužel se stalo, že pro nově přicházející generace trampů začala být témata v mých povídkách (původem z trampingu šedesátých a sedmdesátých let) nepochopitelná a nezajímavá. Koho by dnes zaujal smělý veveřák, jenž s cigárkem v tlamičce krade trampům ze žracáku sušenky, nebo souboj nesmiřitelných trampských osad o velký rohový stůl v restauraci Na Vyhlídce? Tuhle éru trampského humoru bez budoucnosti bylo nutné uzavřít. Ale tím se otevřela otázka: co psát dál? Z nejistých časů mě vysvobodila detektivka Kapitána Kida „Mrtvý z Olivetské hory“. Získala jsem ji z antikvariátu a přečetla „jedním dechem“. Hned mi bylo jasné, že tudy povede moje další psavecká cesta. Že totiž je možné vytvořit kriminální zápletku na pozadí táboření, chataření a trampingu, se svéráznými postavičkami a s trochou humoru (což je prostředí, ke kterému mám nejblíž). Vznikl první příběh „Bajonet po Němcích“. Čtenáři ho přijali vřele, a tak se potvrdilo, že rozhodnutí kráčet ve stopách detektivek Kapitána Kida (samozřejmě s náležitým uctivým odstupem) bylo správné.

Odkud bereš zločiny? A co popis práce kriminalistů?
Moje příběhy mají být lehkým odpočinkovým čtením na cesty a víkendy, a tomu podřizuji všechno. Zločiny nikde nesbírám, třeba ty skutečné v novinách, v televizi a podobně, ale snažím se vytvořit co možná neobvyklou zápletku, bez přehnaného násilí a nepotřebné strašidelnosti. S nadsázkou bych řekla, že moje detektivky může číst každý i v hlubokém lese, aniž by se bál v noci vylézt ze stanu. S popisem práce kriminalistů byl problém. Nevěděla jsem o ní vůbec nic. Pokusy něco se dozvědět skončily ohromením, jak je takové vyšetřování například vraždy složité a náročné. Ale jelikož moje příběhy jsou fikce, myslím, že mám právo, aby i kriminalisté postupovali jak děj potřebuje, a ne jak probíhá skutečná praxe. Na druhou stranu určitá rovnováha se musí zachovat, protože některý čtenář by mohl podlehnout iluzi, že takhle to u policie doopravdy chodí.

S čím jsi měla při psaní „Bajonetu po Němcích“ největší potíž?
Musela jsem se naučit základy psaní detektivek, což je celá věda. Ale největší zádrhel byla postava Olivy Foglové. Třeba jak má vypadat. Její vzhled a charakteristiku jsem po velkém a skoro beznadějném pátrání našla na internetové seznamce. Byla tam fotografie jedné paní s pejskem, která odpovídala tomu, co jsem hledala. Takže podobu té paní a pejska dostala i Oliva Foglová. Potom bylo potřeba vytvořit kolem hlavní hrdinky další postavy, které by si čtenář snadno zapamatoval. Museli to být neobyčejní a zvláštní lidé, ale museli mít k sobě blízko. Tahle kombinace se docela podařila, a čtenáři je přijali. Například postava pana Karbulky – původně se měla vyskytovat jen v „Mrtvém ve sklepení“, ale čtenářský ohlas si vynutil nechat řádit tuhle postavu i v dalších příbězích.

Hlavní hrdinka tedy pochází se seznamky. Máš podobně předobraz městečka Poříčí a chatových osad?
Ano. Sestavila jsem krajinu poříčska jako stavebnici z různých koutů Českého ráje, Mokropes a Posázaví. Všechny „krajinné prvky“ v reálu existují, některé mají i stejné názvy. Můj otec měl chatu na Sázavě a párkrát mě tam vzal o prázdninách. Romantický svět chatové osady z padesátých let mě okouzlil a zanechal nádherné vzpomínky. Možná proto se ráda procházím v původních chatových osadách, líbí se mi zálesácký kolorit a svobodomyslný trampský styl, tedy pokud zůstal zachován.

Prozradíš, co chystáš nového?
Mám rozepsaný čtvrtý příběh s Olivou Foglovou, nazvaný „Chlebíček s majonézou“, a zhruba sestavenou kostru pátého a šestého. Vždycky píšu víc textů najednou, když jeden děj unaví, nastoupí jiný. Kromě toho připravuju další humorně laděnou příručku pro začínající autory. A snažím se víc věnovat svému webu www.rodocapsa.cz


Bajonet po Němcích právě vyšel v Nakladatelství Václav Vávra
Obálku a úvodní strany jednotlivých příběhů nově ilustroval Marko Čermák
Brožovaná kniha formátu A5 má 184 stran a v nakladatelství (www.intercrosse.eu ) je k dostání za 179 korun; v prodeji je i v běžné knihkupecké síti.