| STÍNADLA |
Bohousek
Rubriky
Nejčtenější články vydané v posledních 30 dnech
Prahou Jaroslava Foglara

Bydliště
Pracoviště
Klubovny
Tábořiště
Místa inspirace

Foglarovský svět
Tipy a vzpomínky pište na info@bohousek.cz, předmět: Prahou Jaroslava Foglara
Foglarovky
Bohoušek doporučuje

Jistěže subjektivní pokus zhodnotit Syny stínadelské

[ Autor: Ivo Fencl | zařazeno: 15. 6. 2018 | přečteno 3287 ]

Není úplně typickým, aby muž, který začínal jako hororový filmař, vstoupil do ráje chlapců ze Sluneční zátoky. V následujícím případě na to přesto došlo.
Josef Blažek (*1980) je spisovatel a komiksový scenárista, právě teď adaptující verneovku Ledová sfinga (navazující na Příběhy Arthura Gordona Pyma Edgara Allana Poea).
Ve šťastné chvíli Blažek stvořil i vlastní vizi jakési prehistorie Foglarem kdysi vymyšlené městské čtvrti Stínadla a scénáře se ujal kreslíř Jiří Filípek. Společné dílo bylo postupně vydáno ve třech Speciálech časopisu Bobří stopa a jako i mnozí jiní návštěvníci jsem si ten poslední koupil na letošním veletrhu Svět knihy - u stánku nakladatele Josefa Vybírala.
Jak vzpomínám, přišli jsme tam ve značném horku (a kryti stanovou plachtou) s Vlastislavem Tomanem, který pro Jiřího Filípka nenachází než slova chvály, a taky mně se jeho kresby líbí; i nechal jsem si sešit Synové stínadelští podepsat oběma tvůrci hned na straně 3 a zde podám jen strohý jeho popis. Má 28 stran a komiksu náleží šestnáct. Mimo jiné následují rozhovory s Jaroslavem Wykrentem a Tomášem Vučkou, autorem knihy Cesta za modrým světlem.
Tento literární badatel odpovídá na desítku otázek Jiřího Hanuše i v tom smyslu, že Jaroslava Foglara vnímá jako tvůrce iniciačních próz a dětských mýtů, doplněných o silnou etickou rovinu. Těžko říct, zda Tomáš Vučka přikládá až tak výsostná měřítka na foglarovky zcela právem, avšak kupříkladu v knize Pod junáckou vlajkou spatřuje bildungsroman; a každopádně s tímto pedagogem Filozofické fakulty UK nelze než souhlasit v tom, že byl tvůrce Chaty v Jezerní kotlině či Rychlých šípů taktéž nezanedbatelným mistrem vyvolávání hrůzy v dětských dušičkách. Jistě tomu je tak i proto, že pamatoval, co je dětský strach z průjezdů a městského stmívání, ale i z hlubin lesa okolo stanů. „Nejvíc u něj oceňuji smysl pro hororovou atmosféru, tajemství a především úžasně plastické vykreslení scenérie, ať již se jedná o popis krajiny či městského prostoru,“ říká Vučka. „Foglar neunavuje zdlouhavými popisy, nýbrž dokáže s využitím barev velmi rychle načrtnout konkrétní atmosféru, jenom na okraj jakoby podtrženou drobným detailem… A pak oceňuji jeho schopnost vytvářet podivná, záhadná jména, umocňující ducha popisované scény.“
Zde bych jen dodal, že nadále zůstává kardinální otázkou, nakolik vlastně tvůrce Stínadel a Rychlých šípů sledoval - podobně jako Josef Lada – svět pouze jediným okem...
Podle Vučkova názoru přebásnil Foglar více i méně vědomě každodenní banality a poetizoval všednost. Jistěže, taky generoval „utopie“, to je fakt, ale udělal to tak, že jsme je jako šípem zasaženi dokázali zcela či takřka akceptovat. V dětství. „A možná nejde o to, žít jako chlapec, ale o to, umět se jako chlapec dívat,“ dodává literární vědec.
Ale k těžišti sešitu, jímž je foglarovský komiks člena redakce Josefa Blažka a Jiřího Filípka, a značné uspokojení donese dětskému - i mnohému dospělému - vnímateli i právě tahle už třetí část příběhu z dějin Stínadel. Proč?
Jistěže tím, nakolik vysvětlí všemožné záhady a nedořečenosti; z čehož vyplývá, že rozhodně není určena „puritánům“, kteří spíše milují život vprostřed tajuplnosti a bez pragmatického rozřešení.
Chlapci Martin a Ondra, kteří objevili Stínadla už řadu roků před Rychlými šípy, debatují teď během svého putování podsvětními stokami a málem doplatí na přívalový déšť.
Objevují rovněž zelenkavou kostnici plnou lidských lebek, což by se Foglarovi jistě či snad zamlouvalo, a dle plánku z Tleskačova deníku přicházejí až do podzemní mučírny. Setkávají se s Fantomem, který v Blažkově díle předešel pověstného Širokka, a my spolu s hochy poznáme jeho skutečnou identitu.
Skrz Fantomovo vyprávění pak také „čistou holou“ pravdu o událostech ve zvonici Svatého Jakuba. Kdo se tenkrát vlastně zřítil dolů z plošiny a byl to skutečně Jan Tleskač? Jak a kým bylo tělo identifikováno?
Neprozradím víc, avšak další děj se točí okolo (Foglarem rovněž zmiňované) krvavé smrti Roberta Komoura. Celkově pak nelze než konstatovat, že sešitová trilogie vybudovala v desátých letech 21. století důstojnou předehru trilogie knižní - a už klasické. Ta je přitom prodchnuta spíše duchem desátých let 20. století, kdy různá pražská a konkrétně nuselská a vyšehradská zákoutí prolézal Foglar sám. A není to - naštěstí - očividné, ale Blažek se při práci na scénáři neustále potýkal se striktně přiděleným počtem stran. Jisté zhuštění „materiálu“ a děje bylo nakonec spíše k dobru věci a výsledku, ale nikoli naprosto všude.
Je mi navíc nikoli náhodou známo, že filmař a scenárista Josef Blažek začal původně psát svou trilogii jako klasickou prózu. I smím si snad proto představovat, bylo-li by to víc, kdyby tak pokračoval a text dokončil. A kdybychom dnes takovouto knihu drželi. I sním na podobné téma a zcela subjektivně dospívám k závěru, že nikoli. A bylo by to méně. Proč? Poněvadž právě a jen komiks - a krajně srozumitelná Filípkova linka - udělali epos uměřeným a - lidově řečeno - nerozkecaným. A právě Bobří stopa se pak asi stala tou ideální platformou pro předestření „nového mýtu“. Nenapadají mě výhrady a dotyčnou „prehistorii“ bych (samozřejmě) lépe nevymyslel; avšak pozor, na mě nezáleží a nepochybujme, že existují i hlavy, které jsou s to Josefa Blažka trumfnout. Stínadelskou minulost mohou s poklidem vyspekulovat znovu a zcela jinak a možná ještě sofistikovaněji. Kdož ví, třeba někdy taková další „elegie“ ještě na kultovním poli vznikne; obávám se ale, že by už určitě nebyla moc pro děti.
Filípkova a Blažkova pestrá trilogie však pro kluky i holky je.

***

Josef Blažek prožil změnu režimu (1989) právě v klíčových devíti letech, meritu většiny životů. Stalo se to díky bohu a příval všeho, co bylo do Listopadu omezováno, chlapce z Brna nepochybně výrazně zasáhl (jak i sám přiznává). Asi nejvíc se přitom týká to juknutí komiksů a filmu.
Josef Blažek pak mimo jiné studoval režii a roku 2006 založil (amatérskou) společnost LudovicoFilm. Od roku následujícího napsal scénáře víc než deseti filmů (např. Nebojte se do knihovny, 2011; Neotvírej!, 2015) a četné osobně režíroval (např. Noc v Myší díře, 2012). Asi ve čtyřech spektáklech se navíc objevuje také jako herec (mj. The Blaster, 2014) a roku 2011 natočil i zajímavý dokument o výtvarníku Vladimíru Kiseljovovi (*1984), zakladateli synestetismu (https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Kiseljov).
Víckrát oceněný Blažkův snímek Casa Carnivora (2010) promítali v pražském biografu Aero po celý rok a jest rovněž spolutvůrcem desetidílného televizního seriálu Pionýři hororu 2 (2013).
Kreslené seriály pak publikuje již počínaje rokem 2010, když předtím zvítězil ve scenáristické soutěži časopisu Crew.





Foglarovské výroky
„S vaší pomocí chci udělat Stínadla takovými, jakými byla za dob Vojtěcha Vonta. Při památce mrtvého Roberta Komoura slibuji, že pokud budu na místě, které jste mi svěřili, nedopustím, aby bylo ve Stínadlech pošlapáváno právo a čest a porušována svornost. Už nikdy nesmí mezi námi vzniknout nesvár, už nikdy nesmí být porušena vontská tradice. Žlutá je barva naše!“ - prohlášení čerstvě zvoleného nového Velkého Vonta Vládi Dratuše po volbě 8. dubna.
Vyhledávání
 
KNIHA NÁVŠTĚV
Bohouškovy trvalky
Výročí roku 2023
13 otázek - kvízy
Nejkomentovanější
Vyšlo od roku 2018...
11. 02. 2023
Počet komentářů: 23

V dubnu vyjde první díl Foglarových deníků
07. 02. 2023
Počet komentářů: 16

„Sedm kulí“ ze 142 kolegia Akademie Jaroslava Foglara
24. 01. 2023
Počet komentářů: 13

Vlastimil Toman a jeho (foglarovský) svět
11. 02. 2023
Počet komentářů: 7

Celý den drobně prší - výbor z deníků Jaroslava Foglara (1920–1937)
17. 03. 2023
Počet komentářů: 6

Z mozaiky 143. kolegia Akademie Jaroslava Foglara
03. 03. 2023
Počet komentářů: 5

reklama

* Bohouška připravuje redakce ve složení: Milan Lebeda - Alpín (vedoucí), Petr Molka - Best (webmaster), Tomáš Hromádka - Krizmen (redaktor). Bohoušek je připravován ve spolupráci s Pražskou pobočkou SPJF.
* Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Bohouška publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
* Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
* Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
* Zprávy, příspěvky a žádosti můžete poslat na .