Klubovní, foglarovské, oddílové časopisy... vznikaly před třiceti lety

Psal se prosinec roku 1990. V mých vzpomínkách je adventní večer. Doma, ve svém pokoji sedím na koberci, třídím jednotlivé stránky, kompletuji vydání. Oddílový vedoucí mi přinesl z práce rozmnožené úvodní číslo našeho časopisu. Byla s tím trochu potíž, protože tehdy nebylo běžné k soukromým nebo zájmovým účelům kopírku využívat, vše se tehdy ještě složitě evidovalo. Kopírovací stroje byly drahé a nedostupné. Rozmnoženo bylo šest výtisků.
Časopis jsem napsal ručně, podklad vznikl na náčrtníkovém papíru, byl kolorován a všech šest výtisků sešitých dvěma svorkami na formátu A4 mezi členy obou našich místních oddílů (chlapeckého i dívčího) kolovalo jako TAM-TAM Rychlých šípů. Hned po vydání čísla se o slovo přihlásilo několik kamarádů z oddílu, kteří na časopisu chtěli spolupracovat, a tak se jeho podoba měnila. V obsahu nechybělo zpravodajství z činnosti oddílu, povídky, různé zajímavosti, reportáže... z dění, které nás tehdy zajímalo (skauting, knihy Jaroslava Foglara).
Časopis se jmenoval Junácká družina. Protože jsem absolvoval rádcovský kurz a střediskové setkání týkající se oddílových časopisů, kde byly doporučeny určité postupy, v druhém ročníku byl formát zmenšen na A5. Dobře si pamatuji, jak velkou radost jsem měl, když jsem od Ježíška následně dostal psací stroj a časopis mohl vznikat na psacím stroji, a pak také nadšení, když se objevovaly další možnosti rozmnožování časopisu. Radost nad tvorbou však zkalil zánik oddílů. Co dál? Naštěstí byl o časopis velký zájem i mimo oddíl, hlavně mezi foglarovskou veřejností, a tak se Družina (jak jsem název časem zkrátil) rozletěla do celé republiky. Trochu klopotný podtitul - klubofoglarovskovontskojunácký časopis prakticky vystihoval obsah časopisu v následujících letech. Družina vycházela až do roku 1996, od třetího ročníku jsem ji tvořil na počítači a v době své největší slávy měla náklad blížící se 200 výtiskům. V dalším období vzniklo ještě několik speciálů. Ten poslední vyšel právě před dvaceti lety a jsem moc rád, že jeho obsah tvořily příspěvky celé řady mých kamarádů, čtenářů. Na předposlední stránce byl zveřejněn text, který se stal prvním článkem na Bohouškovi.
Družina nebyla jediným takovým časopisem. Internet, Facebook ani žádné jiné podobné platformy tehdy neexistovaly. Tak vznikaly drobné amatérské časopisy: Duhová planetka, Sedmihlásek, Toulavý kamarád, Shawnee a mnohé další. Vzpomínáte?